Petr Theuser při mistrovství Evropy v Plzni opět nezklamal a s přehledem vybojoval zlato. Jak se mu závodilo a co ho vlastně k silovému trojboji přivedlo, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Vyhráváte, co se dá. Měl jste vůbec nyní, při ME v Plzni, z některého soupeře vážnější obavy?
Abych se přiznal, žádné velké obavy ze soupeřů jsem neměl, protože jsem věděl, jaké základní pokusy si nahlásili, a jedině mnou špatně zvolené základy by znamenaly ohrožení mého vítězství.
Byl jste spokojen s dosaženými výkony?
Ano, byl jsem vcelku spokojen, jen v tlaku jsem předpokládal, že dám víc.
Píše se o vás jako o nejslavnějším českém silovém trojbojaři - je to pro vás spíš zátěž, nebo motivace?
Řekl bych, že tak trochu obojí.
Dokázal byste vůbec spočítat všechny své medaile a ocenění?
Nevím, jestli bych byl schopný si vzpomenout na všechny medaile a ocenění, je jich opravdu mnoho.
Kterého z nich si vážíte nejvíce a proč?
Asi nejraději vzpomínám na MS v Jihoafrické republice, kde jsem se v roce 1994 stal vicemistrem světa - to byla moje první velká medaile z MS.
Koho považujete za nejlepšího světového trojbojaře?
Těch je opravdu mnoho - třeba Ed Coan, Jarmo Virtanen a ze současných Jaroslav Olech.
Je některý z nich vaším vzorem?
Já v podstatě žádný vzor nemám, jen když jsem začínal s trojbojem, obdivoval jsem výkony Z. Fanty, S. Dufka, S. Hozy - to byli v té době soupeři v mé váhové kategorii (75 kg).
V roce 2009 jste překonal jedny z nejstarších světových rekordů masters ve váhové kategorii do 90 kg, ovšem nyní jste závodil s více než 100 kg. Lze říct, ve které váhové kategorii se cítíte lépe?
Nyní závodím v kategorii do 105 kg, ale musím říci, že mi více vyhovovala nižší váhová kategorie. V příštím roce bych se tedy rád pokusil vrátit se do kategorie do 93 kg.
Cítíte, že jste stále schopen posouvat své limity?
V mém věku asi těžko, ale nikdy neříkej nikdy.
Jaké jsou vaše maximální výkony v jednotlivých disciplínách?
Pokud beru ty, kterých jsem dosáhl na závodech, tak v dřepu je mé maximum 367,5 kg, v tlaku 237,5 kg a v tahu 335 kg.
Jak často trénujete a jak skládáte svůj trénink?
Nejedu podle nějakého plánu, ale řídím svůj trénink podle pocitu a podle toho, jak se v ten daný okamžik cítím.
Vyhýbají se vám úrazy, nebo jste se také musel s nějakými poprat?
Musím zaklepat, zranění se mi zatím vyhýbají. Vážněji jsem se zranil jen jednou, na ME v roce 2004, kdy mi praskla šlacha na paži.
Jak jste se vlastně k silovému trojboji dostal?
Kolegové ze zaměstnání mě jednou, to bylo v roce 1986, vzali na takový srandamač a od té body se tomu věnuji.
Jak dlouho závodíte jako lifter?
Ačkoli jsem s trojbojem začal poměrně pozdě, stejně už je to pěkná řádka let a nazvedaných tun. Jen na vrcholných světových a evropských soutěžích reprezentuji od roku 1991.
Máte nějaké cíle do budoucna, kterých byste chtěl v silovém trojboji ještě dosáhnout?
Rád bych ještě nějaký čas závodil, ale to bude záležet hlavně na zdraví, jestli vydrží.
