Reklama:
VEGAN protein 2+1 ZDARMA!
Vyberte si 3 balení, každé v jiné příchuti! Více zde.

Petr Mrkvica a trutnovský Powerteam - rozhovor

Ronnie.cz > Powerlifting > Strongman

Strongmani mají v Trutnově opravdu početné zastoupení. Je to jedna z mála větších skupinek kluků u nás, kteří se dali dohromady aby společně trénovali a závodili. Na soutěže jezdí jako tým - každý závodí jako jednotlivec, ale navzájem se podporují, povzbuzují a hecují a je vidět, že jim to opravdu svědčí, protože se všichni zlepšují.

Honza Pluháček vysoký 207 cm od loňska nabral více než 15 kg a hodně se zlepšil v tlakových disciplínách. „Ztrácejí se tu lidé, a když si Honza koupil domů druhý velký mrazák na maso, bylo nám hned jasné, kam mizí," poznamenávají za všeobecného veselí ostatní členové týmu.

Zdeněk Pilc závodí už třetím rokem. Na tréninku ho ostatní několikrát s úsměvem častovali přezdívkou „trutnovský Ortmayer" (podle profesionálního strongmana Travise Ortmayera) a musím říci, že vždy, když vidím Zdeňka cvičit tlakové disciplíny, jako je zdvih klády nebo jednoručky, vidím tam podobu v technice se zmiňovaným profíkem velmi zřetelně. Tak explozivní provedení se zkrátka hned tak nevidí.

Zdeněk Hroch, který nás celý trénink bavil různými vtípky a veselými poznámkami, si dopřával tréninkové volno. Většinu vybavení, se kterým tým strongmanů trénuje, vyrobil ve své dílně. (Odhadem půltunovou výbavu před tréninkem vždy vyveze na plac v malé korbě na vysokozdvižném vozíku.)

V týmu je ještě několik dalších nováčků, kteří zatím nemají soutěžní ambice, ale láká je netradiční silový trénink. Patnáctiletý Jakub k mému úžasu zvedl na tréninku nad hlavu nejdříve 80kg a pak i 90kg kládu. Jak je vidět, o talenty tam nouzi skutečně nemají. Zdenda Pilc na tréninku předvedl 120 kg nad hlavou a Honza Pluháček si dal ve stejné disciplíně (zdvih klády) také „osobáček" - 115 kg. Následovala ještě trocha převracení zhruba 400kg pneumatiky a na závěr zdvihy 52kg a 72kg jednoručky. Jak to vypadá na takovém strongman tréninku, se můžete podívat na videu níže (obsahuje také bonus!).


Powerteam Trutnov - strongman trénink

554


Po společném tréninku jsem krátce vyzpovídal toho největšího a zatím nejúspěšnějšího strongmana z trutnovského Powerteamu - devětadvacetiletého Petra Mrkvicu, jehož 130 kg váhy rozložených na 186 cm výšky mi připomíná trs pouťových balónků stojících na dvou sloupech. Na tréninku zvedl nad hlavu s rezervou 150kg kládu a se 400kg pneumatikou a 72kg jednoručkou si bez viditelného úsilí doslova pohazoval.

Petr zahájil svou strongman kariéru teprve v loňském roce, ale stihl toho už opravdu hodně: v amatérské divizi vyhrál všechny závody, kterých se zúčastnil, a další sezónu tedy logicky zahájil již jako strongman z kategorie profesionálů, a to velice úspěšně: ve velké konkurenci obsadil 4. místo na Čáslavském Strongmanovi a ve druhém kole Česko-slovensko-polského poháru v Polsku vybojoval bronzovou medaili.

Petře, vím o tobě, že jsi začínal s trojbojem. Jak dlouho ses mu věnoval a proč jsi nakonec zcela přešel ke strongmanům?

Trojboj jsem dělal jednu sezónu v roce 2008. Předtím jsem samozřejmě trénoval již dlouho, ale pak mě několik kluků přemluvilo, abych zkusil silový trojboj, který jsem začal trénovat pod vedením pana Ondráčka, který dodnes drží rekordy v IPF. Absolvoval jsem mistrovství republiky a pak ještě několik pohárových soutěží v mrtvém tahu, ale moc se mi nelíbily vztahy v té federaci, kde jsem závodil, a po strongmanech jsem pokukoval už dřív, tak jsem se rozhodl, že je zkusím.

Ale výsledky v trojboji jsi přitom měl hodně dobré na to, že to byla tvoje první sezóna.

Nepovažuji je za nějaké extra dobré, ale na prvních závodech na mistrovství republiky v Trutnově jsem dal 320kg dřep, 200kg bench-press a 307,5kg mrtvý tah a nejlepší trojboj na soutěži byl 885 kg.

Zvedal jsi v dresech, nebo RAW?

Já jsem z dresů zas tolik kilogramů navíc nedostal, to už mi třeba na dřepu víc než dres pomáhaly dobře namotané bandáže, které mi přidaly skoro 50 kg na výkonu, takže 330 - 340 kg jsem na tréninku dřepnul bez dresu, jen s bandážemi a s páskem, a stejný výkon jsem měl pak na soutěži ve dvouvrstvém metal dresu. V bench-press triku jsem měl nejlepší výkon v Anglii na mistrovství světa - tuším 225 kg a v tréninku jsem dal 195 - 200 kg RAW, takže ani tady jsem z toho dvouvrstvého dresu moc nevytěžil, když to porovnáš se závodníky, kteří z něj dokáží dostat i 100 kg navíc. Na mrtvý tah jsem dres nikdy nepoužíval, protože u toho cviku mi nepřidává nic. Můj nejlepší RAW výkon na mrtvém tahu je 327,5 kg.

Takže výsledky v trojboji byly, ale strongmani tě lákali víc...

Ano, zajímal jsem se o to už dřív, na Eurosportu byly záznamy ze soutěží a líbilo se mi to víc než trojboj, ale nikdy jsem si nemyslel, že bych to taky mohl zkusit. To až když jsem společně s Tomášem Podlipným (mistr ČR v RAW silovém trojboji) absolvoval několik tréninků, kde jsem si zkoušel převrátit pneumatiku, a poté, co jsem se byl v roce 2008 podívat na finále poháru strongmanů v Brně, jsem o tom začal uvažovat. Tam jsem se také potkal se Zdeňkem Pilcem, který už v té době závodil a se kterým jsem začal někdy v únoru 2009 trénovat - zvedali jsme dřevěnou kládu, kterou Zdenda vyrobil (a s ní koneckonců trénujeme dodnes) a začali jsme se poohlížet po dalších disciplínách. Postupně se přidávali další kluci jako Zdeněk Hroch a Honza Pluháček a od té doby spolu trénujeme a závodíme.

A hned první sezóna ve strongmanech byla více než úspěšná: vyhrál jsi všechno a na žádných závodech tě nikdo neporazil, je to tak?

Povedlo se mi vyhrát všechny závody, kterých jsem se zúčastnil - dva závody na Slovensku, tuším, že čtyři závody u nás a jeden ze závodů série Xtuning v Meziboří. Takže to mě „vyhodilo" ven z kategorie amatérů. Pořadatelé už mi sice ke konci sezóny nabízeli účast v kategorii profesionálů, ale vzhledem k tomu, že jsem ten rok začal v poháru amatérů, chtěl jsem jej tam také dokončit. Navíc třeba závody v Teplicích byly náročné i v kategorii amatérů, natož v profi. Tam bych si třeba troufl na kládu, kde jsem v té době už 150 kg měl pod kontrolou, možná pneumatiku, ale třeba s těžkým Super Yokem pořád trochu bojuji. Celkově se mi sezóna moc líbila, získal jsem nějaké zkušenosti a teď mě čeká v profesionálech samozřejmě zvyšování zátěží a snažit se zlepšovat se.

Které disciplíny tě ve strongmanech nejvíce zaujaly, které se ti nejvíce líbily a které ti naopak k srdci nepřirostly?

Já mám tenhle sport rád jako celek, takže je mi jedno, na jakou disciplínu jdu. Ale určitě se mi hodně líbí ty divácky atraktivní, to je pro mě takové měřítko, takže tahání kamiónu, převracení pneumatiky, hodně mě baví taky zvedání Atlasových kamenů, Farmers Walk... Občas jsou na soutěži takové „vychytávky", že se závodí na pláži v písku, jako na soutěži v Polsku, ale s tím prostě musí závodníci počítat a musí si s tím umět poradit.

Ale zrovna ty sis s tím poradil hodně dobře, skončil jsi na třetím místě, v převracení pneumatiky jsi snad byl druhý...

Myslím, že druhý, už ani nevím přesně. Mě dokáže hodně navnadit publikum, které když udělá dobrou atmosféru, tak mě to motivuje k maximálnímu výkonu. A v Polsku byla ta atmosféra nezapomenutelná, bez nějakého rozhodování mohu říci, že nejlepší, jakou jsem zatím na závodech zažil. Bylo tam opravdu velké množství diváků, kteří fandili úplně všem bez ohledu na to, jestli to byl domácí závodník, Čech nebo Slovák. Mám na ty závody moc hezkou vzpomínku.

Takže jsi spíše ten „adrenalinový typ", který se musí k výkonu pořádně vyhecovat?

Když dostanu nějakou tu facku nebo pořádné poplácání po zádech, jako od Honzy Šalaty na závodech, tak mi to určitě taky pomůže se nahecovat, ale jak říkám, už ta atmosféra a fandící diváci dělají dost. Dřív jsem byl možná trochu trémista a prvních závodů v trojboji jsem se vysloveně bál. Byl jsem nervózní, když jsem měl zvedat na pódiu před lidmi, ale nakonec jsem zjistil, že mi podpora publika pomůže natolik, že podám lepší výkon než na tréninku. Takže když při tréninku nějakou váhu nedám, tak vím, že není až tak zle. V tu chvíli si prostě řeknu, že v den závodu to bude lepší.

Zeptám se tě na trénink, jaké jsi udělal změny v porovnání s tréninkem silového trojboje? Slyšel jsem, že většinou trénuješ jen 3x týdně, je to tak?

Já jsem hodně pracovně vytížený, takže někdy opravdu trénuji jen 3x týdně, někdy 4x, ale to je maximum. Pokud to jde, snažím se trénovat 2x týdně venku strongman disciplíny a ve fitku trénuji to, co nemůžu odcvičit venku, takže se snažím 2x týdně dřepovat, dám si třeba výrazový tlak s činkou, dotlaky na sílu tricepsu a různé doplňky. U dřepů nedělám v pracovních sériích víc než 4 - 5 opakování, v poslední době hodně zařazuji čelní dřepy a myslím si, že ten přínos pro disciplíny jako převracení pneumatiky a zvedání koulí je docela znatelný. Co se týká mrtvých tahů, tak ty nemůžu cvičit moc často, protože záda mi regenerují trochu pomaleji. Měl jsem z mrtvých tahů i svalové zranění v oblasti spodních zad, to bylo v roce 2008 a teď mě to trápilo před první letošní soutěží. Původně měla být na jedné soutěži disciplína mrtvý tah na maximální počet opakování se zátěží 280 kg, takže jsem na to trénoval a asi při čtvrtém, pátém opakování jsem nahoře při dotahu v zádech zase cítil, že to není dobré. Trochu bojuji s tím, že se mi některé svaly zkracují, takže musím zařazovat hodně různých rotačních cviků na oblast zad a snažím se hodně strečovat, abych tomu předcházel. Strongman je v porovnání s trojbojem určitě obtížnější co do náročnosti na fyzickou kondici, rychlost, dynamiku, ale i vzhledem k velkému počtu různých disciplín, které je potřeba technicky zvládnout.

Co se týká klasického strongman tréninku, dříve jsem se snažil pokaždé odcvičit většinu disciplín, které máme, ale nebylo to úplně ideální. Dnes už si to rozdělím do dvou tréninků a pokaždé si odcvičím 2 - 3 disciplíny, což je pro mě optimální, a daří se mi postupně se zlepšovat. Více času na trénink kvůli práci bohužel nemám.

Jakou práci děláš?

Dělám tři práce - na dvanáctihodinové směny dělám seřizovače ve firmě Taico, pak dělám u kamaráda v autodílně, kde jsem už osmým rokem, a každý druhý víkend dělám ještě ochranku v klubu. Takže pracuji v podstatě každý den nonstop, ale je to potřeba, protože jsme s přítelkyní rekonstruovali byt a čekáme rodinu.

To je docela náročný program sám o sobě, natož se k tomu ještě připravovat na závody... Co vlastně obnáší práce seřizovače?

Není to fyzicky náročná práce, pouze nastavuji a seřizuji stroje na výrobu elektronických součástek, ale těch 12 hodin tam musím být a to střídání denního a nočního režimu je asi to nejhorší. Hůř se pak dodržuje příjem jídla a asi i proto se mi letos nedaří dostat se na svoji optimální tělesnou váhu, která by měla být o něco vyšší, než je teď. Nevadí mi, že je to náročné, nemám potřebu se válet doma u televize, jen toho času na ostatní věci pak tolik není a musím si tedy všechno pečlivě naplánovat, abych stihl to, co musím.

Když jsi zmínil jídlo, jak si udržuješ váhu, kterou potřebuješ?

V současné době musím jíst určitě víc než podle pocitu hladu, jinak bych šel s váhou dolů. Takové moje oblíbené jídlo je směs rýže, hovězího masa a zeleniny, kterou mi přítelkyně připraví a dá mi ji s sebou do práce. Jednu velkou porci tak mám jako základ na několik jídel. Několik kamarádů mě čas od času zasponzoruje nějakým masem, třeba nedávno jsem dostal kousek vynikající svíčkové z argentinského býka, a samozřejmě zařazuji také gainery, protože celkově teď vydávám hodně energie a musím to odpovídajícím způsobem kompenzovat.

Vraťme se k soutěžím. Jaké byly tvé první dojmy ze strongmanů? Splnilo to tvá očekávání?

Překvapilo mě, jaká je ve strongmanech přátelská atmosféra. Oproti mé zkušenosti v liftu to byl velký rozdíl. Tady, i když jsou dva závodníci soupeři, dokáže povzbudit jeden druhého; v trojboji tohle nebylo, pokud ti dva závodníci nebyli ze stejného týmu. V tom byl pro mě trojboj zklamáním a už bych se k němu nevrátil. Zůstal jsem u strongmanů, kteří mě překvapují opravdu jen v tom dobrém slova smyslu. Na soutěži v Polsku mě kromě úžasné atmosféry šokovalo třeba to, že diváci po soutěži přicházeli a chtěli podpisy, společnou fotografii... Nevím, jestli je u nás tenhle sport zatím teprve v plenkách, nebo je zanedbaný, těžko říct, ale zdaleka není na takové úrovni jako jinde.

Co je tvoje nejsilnější motivace do závodů? Zkoušet hranice vlastních možností? Porážet ostatní? Nebo finanční odměny za vítězství?

Finanční odměny jsou určitě příjemným oceněním za tu námahu. V profi jsou ty ceny vyšší, ale už v amatérech, když si vzpomenu třeba na loňské závody na Slovensku v Piešťanech, jsem získal ceny téměř za 1000 eur, což bylo neuvěřitelné. Ale to, co mě motivuje nejvíc, je porážet především sám sebe a dostávat se výkony pořád dál. Třeba loni jsem zvládl zdvih 150kg klády a letos bych chtěl ten výkon posunout na 160 kg nebo i výš. To jsou takové moje mety, které mám v hlavě. A samozřejmě chci podávat co nejlepší výkony na závodech - motivují mě lidé, kteří už mě třeba tady v Trutnově znají a fandí mi a které nechci zklamat; když jsem v loňském roce v amatérech vyhrával a teď bych třeba skončil v profi poslední.

Měl jsi z toho přestupu z amatérů do profi obavy? Hned první závody v Čáslavi a obrovská konkurence - Češi, Slováci, „nabití" strongmani z Polska...

Nabité to tedy bylo, to jsem docela koukal. Když jsem viděl ty Poláky, tak to byly pořádné „obludy". Neřekl bych, že jsem se té první sezóny v profi bál, není čeho se bát - člověk prostě vždycky podá takový výkon, na který má, ale trochu nervozita samozřejmě byla. Ale zase - byly to super závody, přátelská atmosféra, podporovali jsme se navzájem... S Honzou Šalatou jsme si skvěle popovídali, všechno rozebrali a hodně mi pomohl i loni při společném tréninku v Praze, kdy mi poradil, jak odstranit různé zlozvyky, které jsem měl. V tomhle je ten start v profi divizi super.

Co bys poradil těm, kteří se strongmanem začínají?

Snad jen ať moc nespěchají, protože tak to nefunguje. Dnes chce každý osmnáctiletý kluk zvedat stejné váhy jako někdo, kdo už cvičí 10 let, ale to samozřejmě nejde. Tělo se určitým způsobem vyvíjí a ne vždy to jde tak rychle, jak by každý chtěl. Samozřejmě jsem to zažil sám, když jsem v šestnácti letech začal chodit do posilovny a hned jsem chtěl zvedat obrovské váhy, ale je dobré mít za zády někoho, kdo tě přibrzdí a řekne ti: "Nejdřív se to nauč technicky správně a teprve potom přidávej zátěže." Chce to také pracovat na jídelníčku, protože tam se skrývá podstatná část úspěchu. A dál? Asi vydržet, protože to je další věc, která některým klukům dnes trochu chybí, a když se jim dopřeje pořádný trénink, tak jich od toho spousta uteče. Prostě nedokážou zajít za tu bariéru bolesti nebo námahy, vzdají to a vrátí se k tomu řekněme udržovacímu tréninku tak, jak byli zvyklí. Takže: vydržet, nespěchat a kvalitně jíst.

Sleduješ i světovou profesionální scénu? Kteří závodníci na tebe dělají největší dojem?

Snažím se sledovat, co se děje na profi soutěžích, ale moc času není, takže když mě něco zajímá, zeptám se spíš Zdeňka Pilce, který je taková chodící strongman encyklopedie. Ti nejlepší profesionálové jako Derek Poundstone, Zydrunas Savickas, Travis Ortmayer nebo Mikhail Koklyaev, to jsou takoví tahouni tohoto sportu, kteří motivují i nás. Samozřejmě jsou v našich očích nedostižní, prostě nadlidé. Z českých strongmanů pak určitě Honza Šalata, který u nás nemá konkurenci - to je jeden a půl člověka (úsměv), silově a technicky dokonalý. Myslím si, že pokud ho víc nezláká vrh koulí, bude kralovat dál, ale přál bych si, aby vydržel, protože pokoušet se přiblížit se jeho výkonům je pro mě motivace.

Petře, děkuji ti za rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů na soutěžích strongmanů!



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

27.07.22:32Wygh - *79* supr práce
27.07.17:10CIZOPASNIK - *32*
27.07.13:23Holy - Houby vynahradil, sem se těšil, že na Massacru bude celej ..
27.07.10:42mysH - at se dari a hlavne at slouzi zada co nejdyl a nejlip
27.07.10:40s.sman - Pěkný. Tímhle jsi svou absenci na Massacru vynahradil.*79*
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra