Reklama:

Josef Grmolec: "Dřív jsme jezdili pokaždé na krev."

9.199 zhlédnutí
Ronnie.cz > Powerlifting > Osobnosti

Jožka, jak mu všichni říkají, si letos na jaře splnil kvalifikační minimum, aby se nominoval na mistrovství světa. Do ještě většího povědomí se lidem zapsal svým výkonem z loňského září, kdy na soutěži v maďarském Egeru ještě jako třiadvacetiletý junior zapsal total 1000 kg! Neskutečný výkon by chtěl letos posunout o další desítky kilogramů. Mladému trojbojaři se chýlí příprava na mistrovství světa pomalu ke konci. Mistrovství světa federace GPC se koná od 20. do 27. října na Slovensku v Nových Zámcích. Vydal jsem se proto za ním do brněnského SPC Gymu na jeden z posledních tréninků mrtvého tahu. Poté jsem ho podrobně vyzpovídal v nedaleké restauraci.

Jeden z jeho tréninků jste mohli vidět v červnovém videologu, který se odehrál ve Fitness Ronnie.cz Vysočanská. O 3 měsíce později se dokonce zúčastnil Mistrovství ČR strongmanů v Oseku, kde vybojoval páté místo mezi českými profesionálními strongmany. O tomhle a mnoho dalším si můžete nyní přečíst podrobný rozhovor.

Jožko, dneska jsi odjel těžké tahy a tlaky. Kolik tréninků ti ještě do závodů zbývá?

Ještě mi zbývají 4 tréninky. Čtvrtý už bude jen protahovací s maličkými váhami. Ve středu mám ještě dřepy, to pojedu do základu, a v pátek ještě benče do nějakých 80 %. Pondělní benče pojedu ještě doplna. Benče mi letos moc nejdou kvůli bicepsu. Mám sice prášky, které mi to utlumují, ale teď v přípravě to bohužel nemůžu jinak řešit, protože je k tomu potřeba klidový režim. Mám perfektního ortopeda, který podrobně vysvětlil, co přesně to je za problém. Je tam složitější zánět, ale budu ho muset řešit až po závodech.

Jsi schopný s tím benčovat naplno, nebo ti to snižuje výkon?

Ty prášky to utlumí, takže to někdy necítím vůbec, což je super, ale někdy to cítím, takže jsem schopný jet tak na 80 %.

Od posledních závodů ses na bench-pressu posunul?

Jo, ale to všechno se uvidí až na závodech. Chtěl bych tam zabenčovat 230 - 235 kg, zatím mám zapsaných 225 kg.

Pomohlo ti, že jsi přibral na váze?

Určitě, to mi pomohlo hodně.

Minulý týden jsem viděl tvůj 415kg dřep, což je tvůj největší výkon. Jak ses k němu propracoval? Udělal jsi nějaké změny v tréninku?

Měl jsem původní plán, že do konce přípravy dřepnu 410 kg. A nakonec to bylo 415 kg. Je to sice jen o 5 kg víc, ale pro mou hlavu je to strašně moc, protože u mě je všechno o hlavě ke konci přípravy. Když vím, že jsem si splnil ty cíle, které jsem si vytyčil, tak jsem přesvědčený, že ty závody vyjdou podle plánů. Letos můžu říct, že jsem u těch dřepů nejjistější, hodně jsem je posunul. Hlavně jsem změnil techniku.

A jak? Dřív jsi dřepoval víc naúzko?

Naúzko a na pi*u. (smích) Teď jsem rozšířil postoj a naučil se dřepovat, jak se má, si myslím podle mě.

Pomohl ti v tom někdo? Nebo jsi to vychytal sám?

Nikdo konkrétní mi v tom nepomohl, koukal jsem sice na nějaká videa sportovců, ale vychytal jsem to sám. Myslím si, že ty dřepy budou letos pěkné.

U benčů ti pomohla váha. Pomohlo ti to i u dřepů?

Určitě. Minulý rok vím, že když jsem na mistrovství světa dřepoval třetím pokusem 390 kg, tak jsem dostal jednu červenou od Libora Hurdálka, který mě znal. Po pokusu jsem šel za ním. Ze zvědavosti, ne že bych mu šel něco vytýkat, je to rozhodčí, kterého respektuji. Ale zeptal jsem se, z jakého důvodu, zda tam nebyla hloubka nebo co. On povídá, že ne, že hloubka na hraně byla, ale jakmile jsem došel nahoru, že jsem se strašně rozklepal, nebyl jsem stabilní. A teď, jak jsem šel posledních 415 kg, tak jsem šel plynule dolů i nahoru, ale nikde jsem nebyl vytřepaný. Je pravda, že taky víc cvičím břicho, ale taky je to tím, že jsem přibral, cítím se mnohem líp. Nedávno jsme byli na tréninku u Ludvíka Langa s Michalem Tichým a tam jsem s podobnou váhou vyšel ze stojanu, což normálně nedělám, a zvládl jsem to v pohodě.

Jezdíš v neoprenových návlecích, nebo jen v motacích bandážích?

V přípravě mám lehký a těžký týden. Když mám lehký týden, mám buď počítané dřepy, nebo dřepy na safety baru. Do 260 kg jdu v návlecích a pak už motám bandáže.

Co to jsou počítané dřepy?

Já to mám takto - jdu dolů ve dřepu a sparing mi napočítá nahlas do tří, pak jdu nahoru. Ale tak, že v té spodní fázi, ne, jak jsem to u někoho viděl, že dole povolí a pak jdou nahoru, ne, já jdu dolů a těsně před prosednutím se zastavím v tom tlaku, držím a pak to dřepnu nahoru. Můžu říct, že mi to u dřepů strašně pomohlo. Na začátku přípravy jsem takto dával 260 kg a nebylo to úplně lehké, na minulém tréninku jsem udělal několik opakování s 300 kg s přehledem.

Vážeš bandáže pořád stejně tvrdě, nebo podle váhy?

Samozřejmě podle váhy, čím těžší, tím brutálnější navázání. Když jdu třeba 300 kg, tak si to vážu jen lehce.

Zvládneš se namotat i sám?

Zvládnu, ale nedělám to, nechávám se vázat, protože je to strašně vysilující. Určitě bych nechtěl, aby mi na závodech vypadl sparing, který mě bude vázat, protože vím, že když někoho vážu já, tak je to fakt dřina, aby ty bandáže byly perfektně zavázané.

Co používáš za boty na dřepy a mrtvoly?

Na mrtvoly používám ty klasické bačkory a na dřepy používám vzpěračské adidasky. I když můj trenér Radomil Vašík mi řekl, že po závodech zkusíme přejít na plochou podrážku, protože víc zabírají hamstringy a zadek, což je teď škoda, že se to nedá využít, ale teď to necháme, jak jsem zvyklý.

Jak držíš osu?

Musím naširoko, protože ty ruce nedám blízko k sobě, a hlavně mě z toho bolí bicepsy, protože u těch těžkých vah už to tlačíš vším, čím můžeš.

S Petrem Petrášem jste dřív dřeli na krev. Jak se za ta léta proměnil tvůj trénink?

Dřív jsme šli vždycky doplna, což mi dalo solidní základ. Ještě dneska mě to někdy hrozně láká, že bych si pořádně naložil a dojel to na krev, ale teď jsem si jistý, že ty tréninky mají smysl. Dřív to prostě bylo, na kolik máš sílu, tolik dřepneš. Teď už je to stavěné, že začínáš na nějaké váze a už předem víš, na jaké budeš končit, postupně se to upravuje a mění. Když jsem teď šel těch 415 kg, tak jsem 400 kg vůbec nešel, šel jsem ze 390 kg.

Co dáváš za doplňkové cviky?

Dřív jsem k tomu dával ještě těžké legpressy a podobně, ale postupem času, jak je ta váha těžší, víc tě to unavuje, takže je ten trénink taky strašně dlouhý. Po těžkých dřepech si dám těžší pumpovačku. Není to s 5 kg, je to pořád těžké, ale primární účel je to prokrvit. Jednoduše řečeno předkopy, zákopy a lýtka.

Takže někdy míň je víc…

Ano, přesně tak. Těžké legpressy si odjedu v lehkém týdnu, kde k tomu mám třeba ty počítané dřepy nebo safety bar. To ani netrvá, protože se tam nevážou bandáže.

Zkoušel jsi jet nějaký cvik vícekrát v týdnu?

Dvakrát týdně jezdím bench-pressy, díkybohu nemám s regenerací problém. Odjedu těžké dřepy a za 3 dny už necítím nohy, že by mě bolely. Vím, že ještě nejsou připravené, ale co se týče bolesti svalů, tak dřepovat můžu.

Jakou tělu dopřáváš regeneraci?

Jednou za čas chodím na masáž a pravidelně chodím s přítelkyní na procházky. Myslím, že příroda je jedna z nejlepších regenerací pro tělo i mysl.

Máš někdy nechuť k jídlu?

Občas se mi to stane. Ne, že bych neměl hlad nebo chuť, ale prostě se mi nechce. Když vidím tu naloženou porci, nechce se mi to žvýkat.

Přetlačíš to, nebo si nedáš?

Ne, řeknu si, že to musím sníst, tak to sním. Jakmile si dám pár soust, tak se rozjím. Občas se mi stávalo, že jsem do sebe dřív nemohl dostat jídlo, ale bylo to tím, že jsem měl nevyváženou stravu. Takže jsem třeba 3 dny nejedl maso, protože tělo bylo zahlcené, a potom už to bylo v pohodě.

Jak vypadá tvoje stravování přes den?

Ráno mám připravenou rozmixovanou směs se 100 g vloček, 3 vajíčky, 40 gramy proteinu a banánem. Je to mix Pavla Berana, mimochodem. Každý den vstávám o půl sedmé, sním tu kaši, po snídani si jdu ještě na chvilku lehnout a pak se tak za hoďku vzbudím a dám si nějaká vajíčka, pečivo, mám rád ořechový chleba, k tomu šunka, zelenina. Následuje hlavní jídlo, což je maso s bramborem, nejlépe dušené hovězí nebo vepřové, to mám dvakrát za sebou, pak mám nějakou svačinu, třeba ten ořechový chléb s tuňákovou pomazánkou nebo něco jiného, záleží, co mi přítelkyně vymyslí a připraví. Pak mám další porci, a když je chuť, tak ještě jednu. (smích) Záleží také podle výdeje. Když mám hodně práce, tak jím víc, když méně, tak nemám potřebu tolik jíst.

Kolik teď vážíš?

Mám 153 kg.

Plánuješ víc?

Chtěl bych přibrat, abych se cítil trošku sebejistěji.

Dá se to vůbec ještě ujíst?

Určitě, na sílu vůbec nejím. Jím, protože to zvládám a tělo taky. V den závodu, když se podívám do zrcadla, tak si musím připadat velký a silný, abych mohl na závody jít s klidnou hlavou. Nechceš si stoupnout před zrcadlo a připadat si vyschlý a pohublý, abys pak šel na závod s nejistotou. Všechno je to v hlavě.

Budeš mít na závodech vůbec nějakou konkurenci?

Já to moc nesleduju, myslím si, že tam bude Maleki Mojtaba, ten dřepuje rance, ale benče a mrtvoly měl vždycky slabší. Jinak jsem se nedíval, nikdy to nezjišťuju. Já si jdu pro total, mně je jedno, jestli skončím pátý nebo desátý.

Za měsíc se v Austrálii uskuteční Big Dogs 4, sleduješ to? Máš nějakého favorita?

Samozřejmě to sleduju. Dokonce jsem v kontaktu s jedním závodníkem Dylanem Hellriegelem, který mi nabízel, že mi zařídí pozvánku, ale já se tam chci dostat výkonem, aby mě pozvali sami. Jinak tomu Dylanovi držím palce, to je strašný sympaťák. Letos to bude opravdu zajímavé.

V září ses zúčastnil MČR strongmanů. Jak ses k tomu dostal?

Někdy na jaře jsme se bavili s Michalem Tichým, že bychom mohli občas dát trénink. Domluvili jsme se a sešli se v Brně. On se mě ptal, zda bych nechtěl vyzkoušet strongmany. Já mu řekl, že před sebou mám důležité závody a nerad bych něco riskoval, nakonec mě ale přemluvil. Slovo dalo slovo a šli jsme si vyzkoušet nějaké disciplíny. Docela mě to začalo bavit.

To je úplně něco jiného než trojboj, jak ses s tím vyrovnával? Třeba s běháním?

No, ty běžecké disciplíny byly nejhorší. Ne v tom, že bych to neudržel, ale nemohl jsem to udýchat, protože já nemám kondičku, ta mi chybí. On mi sám říkal, že tam třeba nebudou Atlasy, protože z nich bývá dost často zranění. Co se týče strongmanských závodů, ty byly strašně super, atmosféra byla špičková.

Byly to tvoje první závody…

Moje první a hned s profíky, to jsem byl rád. Atmosféra mezi závodníky byla super, sranda byla. Pokazilo se akorát počasí, že pršelo a bylo chladno. Všechny disciplíny byly na trávě, takže jsem z toho byl už od rána nervózní a říkal jsem si, že pro mě bude úspěch se nezranit. Měl jsem předtím tak pět šest strongman tréninků. Disciplíny byly zvolené dobře. Z deseti závodníků jsem skončil pátý, s tím jsem byl spokojený. Vyhrál jsem mrtvolu.

Dovedeš si představit, že bys to v budoucnu vyměnil za trojboj?

Až bych věděl, že se v trojboji už nedokážu posunout, že už ten total výš nezvednu, tak bych to zkusil naplno. Příští rok, když všechno bude klapat, tak bych možná nějaké závody zkusil. Ale můj cíl se nemění, chtěl bych se dostat na prkna Big Dogs.

Tam se může člověk dostat dvěma způsoby, buď tě pozvou na základě překonání 1100kg totalu, nebo musíš napsat pořadateli sám, zda by ses mohl zúčastnit…

Já určitě budu volit první variantu.

Se snoubenkou plánujete příští rok rodinu?

Ano, je to pro mě smysl života. Proto tady jsme stvořeni, proto, abychom byli rodina. Pro mě je rodina alfa a omega života. Takže i já chci mít perfektní rodinu, mám naprosto báječnou snoubenku, se kterou jsme připraveni rodinu mít, a na to se těšíme.

Zmínil jsi trenéra. O koho se jedná?

Je to Radomil Vašík a kontaktoval jsem ho chvíli před začátkem přípravy.

Z jakého důvodu?

Dlouho jsem přemýšlel, že bych chtěl nějakého trenéra, ale vůbec jsem nevěděl, koho tady v Česku oslovit, kdo by byl schopný se mi jako trenér věnovat. To znamená mi napsat plán, být mi "po ruce". Když mi něco nesedí, aby mi to dokázal pozměnit. Protože všichni víme, jaká je ta fitness scéna, jaké to je, tady dostaneš tréninkový plán na měsíc a zdarec.

Nutno podotknout, že je něco jiného, když tento přístup na dálku zvolí člověk, jako jsi ty - profesionál, a něco jiného, když je to patnáctiletý kluk, který neumí cvičit…

Přesně tak, pro začátečníka je tohle naprostá hloupost. Já už tohle mám za sebou, takže jsem ho oslovil a on mi hned odpověděl. Nebyl sice čas setkat se osobně, ale poslal mi dotazník, kde byly vypsané různé otázky. Jaký mám tréninkový plán teď, co a jak cvičím, na které závody se připravuji apod. Vyplněné jsem mu to poslal a pak jsme zbytek domlouvali přes telefon. Domluvili jsme se, že vyzkoušíme nějaký trénink, a on mi poslal plán na týden. Ten každý týden měnil podle potřeby. Řekl mi, že můj trénink nebyl úplně perfektně sestavený, ale že to teď už měnit nebude, protože už mi začínala příprava, že to akorát maličko pozmění. Nabídnul mi, že když budu chtít po přípravě, že by mi to celé překopal.

Uveď nějaký příklad té změny tréninku.

Napsal mi tam na jeden týden safety dřepy, na druhý týden počítané dřepy, rozvrhnul mi intenzitu tréninku apod. Když tam napsal nějaký cvik, který jsem neznal, protože neznám ty anglické názvy cviků, tak mi poslal odkaz na YouTube, jak se to přesně cvičí. Prostě mi ta spolupráce maximálně vyhovuje.

Přípravu jedeš už 14 týdnů, je to pro tebe optimální?

Už teď cítím, že je to strop. Kdybych to měl táhnout ještě další 2 - 3 týdny, tak bych už byl přetrénovaný.

Jak to u tebe vypadá po závodech?

Postupně shazuju váhy, ale na intenzitě se snažím neubírat. Nemám třeba důvod dřepovat v bandážích, tak dřepuju jen v návlecích.

Jak se s tím vyrovnáváš psychicky, když najednou nedřepuješ 400?

Hlava dostává záhul. Ale vždycky si říkám, že si to tělo potřebuje odpočinout, protože v přípravě dostává neskutečné dardy. Třeba teď jsem šel počítané dřepy s 300 kg, došli jsme s domů, najedli jsme se, lehli jsme si a šli spát. Ráno jsem byl v koupelně, dával jsem si čočky a najednou vidím, že mám na obličeji červené fleky, že mi popraskaly žilky z toho tlaku. V tu chvíli si uvědomíš, jak tomu tělu dáváš na prdel. Ale vždycky pár kil zhubnu a snažím se přítelkyni vynahradit to, co pro mě všechno dělá.

Kdyby ti chtěl někdo pomoct připravit se na závody, může se ti ozvat?

Jasně, po mých závodech plánuji skupinové tréninky. V Podivíně to sice není velké, ale kdyby se to rozložilo do menších skupinek, tak by se to dalo. Osobně to taky půjde, ale pouze pro toho, kdo bude ochotný dojíždět do Podivína, protože já bohužel ten čas nemám, abych někam mohl dojíždět. Ale hlavně je to určené jen pro ty, kteří to myslí vážně, ví, o čem to je. Ne pro ty, co si to chtějí "jen zkusit".

Kolik měsíčně sníš masa?

Já dostávám 15 kg jako sponzorský dar, ale reálně sním tak 20 kg, někdy i víc…

Co tě motivuje a posouvá dál?

Na jednu stranu se motivuju sám tím, že zvyšuji svoje výkony, ale motivují mě i ostatní, které třeba sleduju na sociálních sítích. Nešel bych na závody, kdybych věděl, že nedřepnu těch 390 kg, co jsem dřepl minule. Toto mě motivuje, že prostě musím dát víc než 1000 kg. Samozřejmě je to v božích rukou, někdy se můžeš ráno vzbudit, nemít prostě den, být slabý a vypadnout na dřepu nebo udělat total pod 1000 kg, ale já jdu na závody s tím, že jsem do té přípravy dal všechno.

Chtěl bys někomu závěrem poděkovat?

Na prvním místě bych chtěl jako vždycky poděkovat mojí snoubence za všechno, co pro mě dělá, myslím si, že to ví úplně každý. Jak jsme se dnes, Franto, bavili u jídla, žijeme můj život, ona se přizpůsobila mně, takže jsem jí za to každý den vděčný. Rád bych poděkoval mému sponzorovi Big Zone, kteří mi dávají doplňky a starají se o mě. Mají báječný lidský přístup, velké díky. Dále Maso-závodu Hovorany, kteří mi měsíčně dávají kvalitní hovězí maso. Další poděkování patří Izolexu Moravia, kteří mě finančně podpořili v přípravě. Musím poděkovat mojí i Barčině rodině, protože mě také moc podporují a fandí mi. Nerad bych na někoho zapomněl, takže to vezmu spíše obecně. Děkuji všem mým sparingům, lidem, kteří mě podporují, ať už osobně, nebo mi píšou přes sociální sítě, všech si moc vážím a posouvá mě to dál. Díky tobě a Ronnie.cz za rozhovor, že jsi dojel na trénink až z Prahy.


Foto:
Barbora Aghová


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra