Bánovský silák 2011
očima Miroslava Brabence

Podívejte se na ohlédnutí za Slovenským pohárem silných mužů v Bánovcích, z něhož jsme Vám již přinesli výsledky s reportáží. Průvodcem Vám bude tentokrát jeden z našich aktivních strongman závodníků Miroslav Brabenec. Vychutnejte si trochu netradiční pohled na jedno z vrcholných slovenských strongman klání.

Slovenský pohár strongman amatérů zamířil tento víkend do svého finále. V Bánovcích nad Bebravou se konalo letošní poslední kolo, které rozhodlo o celkovém vítězi celého seriálu. Pojďme se na průběh závodu podívat trošku nekonvenční formou. Čeká Vás malý pohled do zákulisí strongman klání, které na špičkové úrovni již několikátým rokem pořádá slovenský profesionál Braňo Golier.

Je 18 hodin a u mého domu parkuje stříbrný Volkswagen. Z jeho útrob pochvíli vylézá dvojice, kterou netřeba strongman závodníkům představovat. Ostatní se prosím seznamte s Jiřím Jandou (202 cm, 146 kg) a Edwardem Vojtěchem (191 cm, 130 kg). Věřte mi, přátelé, že se svými 113 kilogramy se s Jiřím cítím vždy jako otec se synem. Následuje tradiční uvítání, přeložení kompletní výbavy do mého auta a další hodiny na cestě za našimi slovenskými bratry. Pokud uvážíte parametry mých kolegů, výbavu, která u každého čitá několik párů bot, pásky, bandáže a další nepořádek, který s sebou každý veze, jistě Vás nepřekvapí, že ani moje kombi nestačí k pohodlné cestě. Čtyři hodiny na dálnici s těžkým nákladem nakonec nějak přežíváme a okolo desáté navigace konečně zahlásí známé „Dojeli jste do cíle“.

Úroveň závodů pořádaných společností SASIM je na vysoké úrovni a plný servis nám tentokrát poskytuje Grand Hotel v Trenčíně. Na předzahrádce, jak se zdá, posedává někdo s hodně širokými rameny. Již z dálky při příchodu z auta poznáváme polské profesionály Josefa Tamaszewského a Pawla Chrusciského. Již teď je mi jasné, že lepší než třetí nikdo z nás být nemůže. V průběhu večeře se „česko-slovensko-polsky“ dozvídáme o čerstvých výkonech našich polských kamarádů. Mrtvý tah 340 kg ze země, ani 420 ze špalků nejsou výkony, se kterými bych se mohl srovnávat. Po večeři si na pokoji dávám o protein a dva jogurty navíc než obvykle… aspoň pro pocit. Popravdě, k 340kg mrtvému tahu by mi to v tu chvíli jistě nepomohlo.

Zajímá Vás, jak vypadá snídaně profesionálního strongmana Josefa Tamaszewského? U stolu vedle nás obdivuhodným tempem spořádal několik párků a klobás, pět vajec, chléb, máslo a sýr. Vše zapíjel pomerančovým a jablečným džusem a jako sladkou „tečku“ završil předzávodní snídani velkou miskou kukuřičných a čokoládových lupínků s mlékem. Nemyslete si ovšem, že Josef je výjimka. Stejné složení snídaně zvládne bez problému i matador Jirka Janda a s plným žaludkem společné vyrážíme na předsoutěžní siestu. Pokud jste čekali, že před závody tráví strongmani čas meditacemi, rozcvičováním nebo snad masážemi jako Usian Bolt, asi budete zklamáni. Osobně jsem ještě ani u profesionálů nezažil jinou aktivitu než odpočinek, maximálně procházku k nejbližší „občerstvovně“.

Závod se začíná o druhé hodině odpolední a přijíždíme přesně na čas. Osobně mi několik málo zakroužení rukama k rozcvičení nestačí, a proto věnuji větší pozornost dynamickému strečinku a několika málo pokusům s náčiním ležícím kolem. Brzy se dozvídáme konečné pořadí disciplín. To je následující:

1. zdvih 115kg klády
2. běh se 120kg kufry + běh se 400kg ohradou
3. zdvih koulí o váze 100 kg, 130 kg, 150 kg
4. tahání 7,5t kamiónu
5. převracení pneumatik: 400kg pneumatika 2x + 600kg pneumatika 1x

Dalo by se říct, solidní nálož. Nejsem zrovna „tlakař“, protože zvláštní respekt mám především ze 115kg klády. Podobně je na tom s pocity i Jirka Janda a kládu rovnou vynechává. Při jeho výšce 202 cm není divu. Z naší výpravy si s tímto kouskem železa nejlépe poradí Eda Vojtěch, když do jedné minuty vystřihne perfektních 7 opakování a zařadí se do vítězné trojky.

Běh z kufry není na slovenském poháru jen tak obyčejný. Do rukou totiž dostanete tzv. „tablety“. Konkrétně to znamená, že vylijete betonem buben velké pračky a k výsledku připevníte držadla. Pokud nevlastníte křídla jako Boeing 747, kufry Vám díky své šířce nádherně zavazí kolem nohou a velmi snadno je tak upustíte. To naštěstí není případ ani jednoho z nás a obsazujeme přední pozice.

Příprava na další disciplínu by se dala shrnout těmito slovy: vosk, vosk a těsně před disciplínou ještě trochu… vosku. Zdvihání koulí do 150 kg, jak se zdá, nečiní nikomu z čela průběžného pořadí problémy, a proto bude důležité mezi jednotlivými zdvihy nečekat ani vteřinu. Vzhledem k tomu, že v předchozí disciplíně jsem skončil na druhém místě, jdu na zdvih koulí v duelu s Josefem Tomaszewkim. Tři, dva jedna… 100kg koule je nahoře bez přehmatu, 130kg přehmatávám a 150kg mě už přeci jen při zdvihu trochu zpomalí. Josef mě poráží asi o vteřinu. Pro srovnání časů zjišťujeme vítěze disciplíny a je jím překvapivě slovenský nováček Fridrich Berecz.

Na startu již stojí modrý 7,5tunový kousek a z naší trojice se všechny naděje na nejlepší reprezentaci ČR obrací na Jirku Jandu, který má tahání mezi svými nejoblíbenějšími disciplínami. Povrch není úplně rovný, což ovšem Jiřímu nečiní dramatické problémy a na svoje konto si připisuje vyhranou disciplínu.

Žádnou disciplínu nemám raději než převracení obří pneumatiky. Kolos o hmotnosti 600 kg pořadatel Braňo Golier zařazuje do soutěže amatérů poprvé. Trochu protahuju nohy a všichni si připravují lehkou vrstvu vosku na předloktí a tentokrát i powerlifterský opasek. Strategie je jasná, 600kilový kousek odložit mezi přemístěním na pásek. Zdaleka ne všichni si tentokrát s oběma pneumatikami poradí, což nám dává značnou šanci se bodově posunout dopředu, pokud se nám to povede. Nastupuji po Jirkovi Jandovi a snažím se využívat energie nahromaděné v nohou při rychlém podřepu. Poté hned následuje výbuch jako při předním dřepu. S „šestistovkou“ se prohýbám v zádech jako paragraf a nakonec ji konečně otáčím na tu správnou stranu. Nejrychlejší čas mi nebere ani Josef Tomaszewski a disciplínu vyhrávám.

Po každém dobrém závodu následuje dobré jídlo a tentokrát si pro nás pořadatelé připravují vynikající večeři spojenou s vyhlášením vítězů celého seriálu slovenských amatérských soutěží. Vítězem se tento rok stává Marek Markuš. Jeho tělesná hmotnost 97 kg dává jasně najevo, že strongman sport je otevřený i pro borce nižších hmotností, ale s o to větším rychlostním potenciálem, obratností a technikou. Díky patří slovenským kolegům za špičkově zorganizovaný závod.

Bánovský silák - výsledky

Bánovský silák - fotogalerie