Daniel Ghita: "Do každého zápasu musíš dát srdce,
jinak nevyhraješ."

Jednou z hlavních hvězd nedávného turnaje It´s showtime byl také rumunský bojovník Daniel Ghita. Daniel nebyl v České republice poprvé. Před rokem a pár měsíci zápasil rovněž v O2 areně s naším Romanem Kleiblem. Přiznám se, že tehdy by mě asi nenapadlo dělat s ním rozhovor. Byl to „jen“ nějaký rumunský bojovník, kterého u nás téměř nikdo neznal. Během roku, který uplynul mezi jeho první a druhou návštěvou Prahy, však vyrostl v jednoho z předních bojovníků K-1. Nejprve v květnu na It´s showtime v Amsterdamu rozkopal nohu brněnskému bojovníkovi Tomáši Hronovi a v srpnu pak dostal jako nová tvář šanci na eliminačním turnaji K-1 v Japonsku a hned při svém debutu v K-1 se postaral o senzaci. Všechny tři zápasy v tokijské pyramidě vyhrál knokautem v prvním kole a pokořil 11 let starý rekord Petera Aertse v nejrychlejším vítězství v pyramidě. K vítězství mu stačilo v ringu strávit během tří zápasů jen 5 minut a 15 vteřin. Rázem se stal největším loňským objevem K-1. Jeho hvězda mohla být ještě zářivější, to by ovšem ve finále 16 nejlepších nesměl narazit na pozdějšího vítěze celého turnaje Semmyho Schilta. Daniel po vyrovnaném prvním kole a části druhého kola polevil ve svém tlaku, což se mu stalo osudným. Přesto za sebou nechal dobrý dojem. Sezónu v uplynulém roce uzavřel rezervním zápasem k finálové pyramidě K-1 se Sergejem Kharitonovem. Ruského ultimátního zápasníka v utkání podle pravidel K-1 rozkopal svými tvrdými lowkicky tak, že téměř nebyl schopen odejít z ringu po svých.

Když se v polovině února podruhé vrátil do České republiky, znal jeho jméno každý větší fanoušek K-1. Jeho odvetný souboj s Dzevadem Poturakem byl druhým hlavním zápasem večera, hned po titulovém souboji Badra Hariho a Mourada Bouzidiho. S Danielem jsem se poprvé potkal až v pátek při oficiálním vážení a tiskové konferenci k It´s showtime, kde se také uskutečnil následující rozhovor. Člověk by nevěřil, že 115 kg vážící chlap může mluvit takovým tichých hláskem. Hned jsem si při našem rozhovoru mimoděk vybavil pohled na vystresovaného studenta během zkoušení, jak se při neidentifikovatelném blekotání snaží z hlavy marně lovit informace, které tam bohužel nikdy nebyly. Připadal jsem si, jako bych dělal rozhovor s bojovníkem, který právě prohrál KO a není mu příliš do řeči. Daniel na mě působil velmi zamlklým, pokud bych ho neznal jako bojovníka, řekl bych dokonce, že až plachým dojmem. Jeho kamennou tvář by mu mohl závidět i hrdina akčních filmů Steven Seagal. Říkal jsem si, jestli na něm jeho předchozí zaměstnání nezanechalo nějaké následky. Daniel totiž ještě před dvěma roky pracoval jako člen bezpečnostní služby a působil přímo u rumunského prezidenta. Když se pak na jeho tváři zničehonic objevil i nepatrný úsměv, bylo to přinejmenším překvapující. Je to velmi zvláštní, protože ve skutečnosti je Daniel velmi příjemný, ochotný a přívětivý člověk. Dokonce i se smyslem pro humor. Jen byste ho zrovna nezařadili mezi komunikativní a extrovertní jedince.

Jak se cítíš před sobotním zápasem? Jak dlouho a jak důkladně ses na tento zápas připravoval?

Na tento zápas jsem se připravoval obzvláště tvrdě, protože je to odveta. Připravoval jsem se měsíc a půl. Tentokrát chci souboj vyhrát, každý den jsem dával do přípravy 100 %. Nemám žádná zranění, dokonce jsem shodil 2 - 3 kg a cítím se dobře. Jsem skvěle připravený a věřím, že to zítra ukážu i českému publiku.

Jaká je tvá současná váha?

Právě jsem byl na oficiálním vážení, měl jsem 113 kg. Předtím jsem vážil mezi 115 a 116 kg.

Mohl bys prozradit trochu více o tvém prvním zápase s Dzevadem Poturakem? Většina z nás totiž neměla možnost ho vidět.

Prohrál jsem tehdy na body. Ale na tento zápas jsem téměř netrénoval. Měl jsem dohromady 7 dní na přípravu. Za takových podmínek se logicky nedá dobře připravit a nezápasí se úplně lehce. Udělal jsem několik chyb a zaslouženě jsem prohrál.

Jak konkrétně tentokrát vypadala tvá příprava na odvetu s Dzevadem?

Na tento zápas jsem se trénoval dvakrát denně, každý den. V rámci tréninku chodím cvičit do posilovny, dělám hodně kondičních cvičení, abych mohl jít do všech 3 kol naplno. Základ je samozřejmě trénink kickboxu.

Jelikož už Dzevada z předchozího zápasu znáš, víš, jakým způsobem zápasí, snažil ses na něj nějak speciálně připravit, nebo se budeš snažit držet své osvědčené univerzální taktiky s tvrdými lowkicky?

Budu se snažit vyhrát. Nejen s kopy, ale i s koleny, údery, budu se snažit zápasit podle toho, jak se bude vyvíjet zápas. Možná ho chytnu s tvrdým úderem nebo kolenem.

Když jsi tu byl před dvěma lety, nebyl jsi příliš známý. Teď ses sem vrátil jako jedna z velkých hvězd K-1. Na druhou stranu, zatím jsi kromě Semmyho Schilta nezápasil s žádnou velkou hvězdou…

To je pravda, nicméně letos k tomu bude několik příležitostí. Možná teď v Japonsku nebo ve finálové 16 nejlepších bojovníků či na velkém finále. Samozřejmě teď nevím, s kým vším budu letos zápasit, ale jsem přesvědčen, že minimálně ve finále 16 nejlepších na někoho z předních bojovníků narazím.

Před rokem tě tady porazil Roman Kleibl. Jeho výhra získala více na lesku, když ses o půl roku později prosadil v K-1. Jak se z tvého pohledu zápas s Romanem vyvíjel?

Podle mého názoru jsem byl po třech kolech vítězem. Potom byl ve čtvrtém kole lepší Roman, poslední kolo určitě vyhrál. Ale jak říkám, z mého pohledu jsem měl po třech kolech vyhrát. Rozhodčí to viděli jinak, navíc to bylo v Čechách a Roman byl domácí…

Po psychické stránce asi není moc příjemné, když se vidíš jako vítěz a potom zjistíš, že to tak není, a k tomu musíš zápasit ještě další kolo navíc.

Ano, je to těžké. Po třech kolech plného nasazení je potřeba se znovu odhodlat do dalších soubojů. Není to vůbec lehké. Ale jsme bojovníci a musíme zápasit. Je jedno, jestli tři kola, čtyři kola nebo pět kol. Vždy musíš do zápasu vložit srdce, protože v tomhle sportu nemůžeš vyhrát, pokud do toho nedáš všechno a nezápasíš celým srdcem.

Je v K-1 někdo, s kým by ses obzvláště rád potkal v ringu?

Já chci prostě jen zápasit. Chci ze sebe v ringu vydat to nejlepší v každém zápase, bez ohledu, s kým zápasím. Chci udělat show pro lidi, kteří mají rádi tento sport.

Když se zpětně ohlédneš na tvůj zápas se Semmym, co podle tebe rozhodlo o Semmyho vítězství? V prvním kole, když ses mu snažil cpát na tělo, tak to byl vyrovnaný zápas, když jsi ale začal rozjíždět svoji typickou taktiku s lowkicky, tak ses postupně dostával do problémů, které vyústily v knock down ve 3. kole.

Moje taktika byla nekopat tolik lowkicků, protože to čekal. Navíc má silnou kostru a tělo. Je to původem kyokushin karatista. Nejde mu jen tak rozkopat nohu nebo tělo. Snažil jsem se ho trefovat údery, občas jsem ho dobře trefil, ale je to Semmy Schilt. Je ohromně silný.

Stála za tvým povolením v útočném tlaku ve druhém kole fyzička, nebo jsi dostal nějaký tvrdší úder?

Problém byl, že se to pro mě všechno seběhlo moc rychle. Měl jsem na přípravu jen měsíc a podle mě je na Semmyho potřeba minimálně dvojnásobná příprava. Ale i tak si myslím, že jsem zápasil celkem dobře, možná kdybych měl více štěstí, tak bych vyhrál. Uvidíme v příštím zápase, až na Semmyho znovu narazím.

Na konci roku na K-1 Dynamite jsi doslova rozkopal Sergeje Kharitonova…

Ano, měl vážné problémy s nohou, nemohl chodit. Ale už jsem neměl po zápase možnost s ním mluvit a zeptat se ho, jak to s ním vypadá. Myslím, že hned potom jel do nemocnice.

Je tvou hlavní taktikou rozkopat soupeřovi nohu lowkicky, nebo se snažíš přizpůsobit každému protivníkovi zvlášť?

Ne, vždycky se snažíme soupeře sledovat na videích a studovat ho. Nejdůležitější je nejdříve zjistit, kdo je můj soupeř, s kterým mám zápasit. Pokud má dobrý boxing, tak se s ním nemůžu přebíjet v pěstních výměnách a snažím se více pracovat nohama. Ale nemám problém jít do boxerské výměny a třeba tak i ukončit zápas. Vždycky to záleží na tom, s kým zápasím.

Jak vnímáš porážku?

Není to příjemné, ale vždycky se to může stát. Cítím vždy velké zklamání, protože na každý zápas tvrdě trénuji měsíc nebo dva měsíce, a když pak prohraješ KO, nebo se ti v zápase něco stane, třeba nějaké zranění, které ti znemožní dál zápasit, je to velké zklamání.

Potom asi musí být velmi těžké znovu hledat motivaci do nové přípravy na nový zápas?

Ano, ale jsem bojovník. Tohle patří ke všem sportům. Musím pokračovat dál a nemyslet na to, že bych mohl prohrát. Je potřeba na to hned zapomenout a pokračovat dál. Zároveň je také potřeba najít chyby, které jsem dělal a pracovat na jejich odstranění.

Když to vezmeš v horizontu například jednoho roku, kolik z toho tvoří tvá příprava, jak dlouhý máš odpočinek po zápasech?

Když to vezmu třeba podle posledního roku, tak jsem měl volno dohromady tak 3 měsíce za celý rok a zbytek jsem neustále trénoval.

Takže jsi byl v přípravě 9 měsíců? Máš přípravu nějak rozdělenou na fáze, nebo trénuješ pořád naplno?

Ano, mám to rozdělené. Pořád mám stejný harmonogram - trénuji různé kondiční tréninky pro zlepšení fyzičky a síly, na lapách, spáruji. Nicméně zatímco měsíc a více před zápasem to jsou dlouhé tréninky, tak zhruba 14 dní před zápasem tréninky zkracuji a o to intenzivněji a tvrději trénuji až do dne zápasu. Co se týče samotného tréninku K-1, třikrát týdně chodím na lapy, třikrát týdně spáruji, třikrát týdně děláme nácviky kombinací. Třikrát týdně také chodím do posilovny.

Kdo všechno se podílí na tvé přípravě?

Mám jenom jednoho trenéra pro zápasovou přípravu, zbytek přípravy podstupuji sám. Také se připravuji u nás v Rumunsku (pozn. red.: Daniel jinak trénuje v Holandsku). Ale nemám žádného speciálního trenéra na fitness. Můj trenér se stará o technickou část přípravy, také spolu probíráme zápasovou taktiku.

Jak hodnotíš letošní finále K-1?

Podle mého názoru to bylo nejlepší finále K-1. Každý byl silný a měl šanci vyhrát. Bylo tam 6 KO v 7 zápasech. Viděl jsem, že všichni byli pro finálový turnaj velmi kvalitně připraveni.

Takže jsi spokojen se směrem, jakým se nyní K-1 ubírá? Podle některých to vypadá, že začíná v K-1 vítězit síla a agresivita nad technikou. Přeci jen, když skončí 6 ze 7 zápasů, na které se všichni připravovali pomalu 2 měsíce, knokautem v prvním kole, je to spíše o síle a agresivním nástupu, z kterého těží borci jako Alistair Overeem, než o nějaké kráse bojových sportů.

Nevím, někteří bojovníci jsou prostě více siloví, jiní více techničtí. Když se podíváš na zápasy Alistaira s Badrem: jednou vyhrál Alistair, jednou vyhrál Badr. Jestli je to síla proti technice, nevím… Podle mě je nejdůležitější, jak se daný bojovník cítí v den zápasů, jak se cítí v daný moment přímo v ringu. Myslím, že to není o tom, kdo je silnější nebo techničtější. Pokud se cítí dobře a věří si, potom může vyhrát. Pokud se dobře necítí, je to pro něj vždycky o to těžší.

Na co se soustředíš v zápase?

Na výhru. Myslím si, že rozhodujícím faktorem v zápase jsou ambice a odhodlání si za nimi jít. A určitou roli hraje i štěstí.

Za poslední rok jsi urazil velký kus cesty až mezi přední bojovníky K-1. Vidíš za tím tvrdou práci na sobě samém, nebo jen příležitost, která ti dala možnost v K-1 ukázat, co už v tobě bylo?

Je v tom obojí. Dostal jsem šanci a zároveň jsem na sobě celý rok velmi dřel. Vždycky je potřeba mít trochu štěstí. Kdybych byl nejlepší, ale oni by neviděli mé zápasy, nebo kdybych měl tu šanci, ale nebyl jsem dost dobrý, tak to nevyjde. Tohle je zápas. V zápase je vždycky důležité, aby se sešly obě věci. Základ je tvrdě trénovat, ale také musí přijít šance to ukázat.

Jaký je tvůj cíl pro letošní rok?

Dostat se mezi osm nejlepších. Mám v plánu podstoupit velmi tvrdou tréninkovou přípravu, abych se dostal do finále.

Jelikož zápasíš i v It´s showtime nabízí se otázka, zda nemáš v plánu vyzvat stávajícího šampióna Badra Hariho?

(Daniel se na chvíli zamyslel) Já také budu muset zápasit o titul, nevím, kdy to bude, možná příští rok budu zápasit s Badrem o tento titul.

Jak vidíš své šance proti Badrovi?

Každý má šanci. Musíš ji ale uchopit.

Co si o něm jako potenciálním soupeři myslíš?

Je technický, silný, rychlý, je to komplexní bojovník.

V kolika letech jsi začal trénovat bojové sporty?

Bylo mi čtrnáct let. Začal jsem s kicboxem, nejdříve semi contact, později full contact.

Po jak dlouhé době jsi začal zápasit?

Asi po roce jsem začal zápasit v kickboxu, později i v thajském boxu, kde jsem dosáhl několika úspěchů. Nejdříve jsem v Thajsku získal bronzovou medaili na mistrovství světa ještě jako amatér, potom jsem se stal mistrem Evropy v thajském boxu. Když jsem začínal, byl jsem hodně mladý, ale zápasil jsem s velkými chlapy, kterým bylo třeba 31, 32 let.

Byl jsi už od počátků své sportovní kariéry těžká váha?

Ne, když jsem začínal, měl jsem okolo 65 kg. V těžké váze jsem začal zápasit tak před 6, možná 7 lety.

Má pro tebe nějaké vítězství či dosažený úspěch zvláštní význam?

Je to vítězství v turnaji K-1 v Japonsku. To byla moje šance, já ji využil a hodně mi to pomohlo v kariéře.

Věnoval ses dříve i jiným sportům?

Jasně, hrál jsem asi rok fotbal, bylo to právě předtím, než jsem začal trénovat bojové sporty. Potom jsem s fotbalem seknul a chvíli nato jsem začal chodit na kickbox.

Co tě vůbec přivedlo k bojovým sportům?

Jednak jsem měl mnoho kamarádů, kteří dělali nějaký bojový sport, a jednak jsem měl vždycky rád bojové sporty, miloval jsem filmy s tématikou bojových sportů a jejich hvězdy, jako byl Van Damme, Bruce Lee. (usmívá se) Ale určitě na tom mají velký podíl kamarádi, kteří mě tehdy vzali s sebou na trénink.

Jaká je vůbec popularita bojových sportů v Rumunsku?

Velmi dobrá. Lidé tam milují bojové sporty. Řekl bych, že co do oblíbenosti mezi sporty patří hned za fotbal. Lidé mají rádi K-1, thajský box, kickbox. Tělocvičny jsou v Rumunsku pořád plné.

U nás v České republice, konkrétně tedy v Praze, jsi již podruhé. Jak se ti u nás líbí?

Vidím tady spoustu lidí, kteří mají rádi tento sport. Když jsem tu byl před rokem naposledy, byla tu plná aréna lidí. Nyní je tu navíc dost lidí, kteří mě znají a chtějí vidět můj zápas. To mě velmi potěšilo.

Máš na závěr našeho rozhovoru nějaký vzkaz pro české a slovenské fanoušky?

Vždycky se snažím předvést show pro diváky, aby se u toho bavili. V každém zápasu chci v ringu nechat ze sebe to nejlepší.

Zápas Daniel Ghita vs. Dzevad Poturak, It´s showtime Praha, O2 arena

foto - oficiální web K-1