Reklama:
Hydro od Smartlabsu 2000 g + 908 g ZDARMA
Nejrychleji stravitelný legendární protein nyní v extrémní akci! Více zde.

Jan Soukup: "Kyokushin
karate je moje cesta."

Ronnie.cz > Powerlifting > Bojové sporty

Datum 11. srpna 2009 byl pro fanoušky královské soutěže stand-upových bojových sportů ve znamení závěrečného turnaje Grand Prix K-1 v tomto roce. Pro české fanoušky však měla tato akce mnohem větší význam. Na tokijském turnaji totiž vstoupil do ringu K-1 jako třetí Čech v historii Jan Soukup. Když v minulém roce odcestoval do země vycházejícího slunce a kolébky tohoto sportu, jeho hlavním cílem bylo zdolat další metu sportovní kariéry a splnit si jeden ze svých snů. Po téměř roce tvrdého tréninku a trpělivého čekání na svou příležitost se konečně dočkal. A kdo čekal, že tou příležitostí bude kvalifikační místo v pyramidě nebo zápas s jiným debutantem, jak bývá v K-1 zvykem, byl pravděpodobně zaskočen. Honza nastoupil hned při své premiéře do prestižního souboje se současným šampiónem ve váze do 100 kg Japoncem Kyotarem.

Přestože je Honza vicemistrem 9. otevřeného mistrovství světa v kyokushin karate, zkušenosti z velkých soubojů v ringu mu zatím chybí. Minimálně v prvním kole zápasu však smazal nálepku papírově slabšího soupeře a úřadujícího šampióna dokonale zaskočil. Ačkoliv nakonec Kyotarovi podlehl KO ve třetím kole, dokázal přesvědčit japonské organizátory o svých kvalitách a je téměř jisté, že Honzovo premiérové vystoupení nebude zároveň jeho derniérou v K-1. Už teď se rýsuje termín jeho dalšího souboje a nemělo by jít o nic menšího než zápas na samotném prosincovém finále K-1. V našem rozhovoru, který se díky internetové komunikaci uskutečnil na trase Praha - Tokio, padla mimo jiné řeč o jeho cestě kyokushin karatisty mezi 16 provazů, o jeho nejbližších plánech, nebo o tom, jaká je mentalita a kultura lidí v Japonsku.

Honzo, v první řadě ti chci pogratulovat, že se ti jako třetímu Čechovi v historii podařilo dostat do prestižní soutěže K-1, a i když to napoprvé nevyšlo, myslím si, že při svém debutu jsi svým výkonem v ringu za sebou nechal pozitivní dojem. Jak ale hodnotíš své první vystoupení v K-1 ty sám?

Děkuji, ale zatím není moc k čemu blahopřát. Je pravda, že jsem se dostal do K-1, ne však díky svým výkonům v kickboxu, ale v kyokushin karate. Startovat na takové akci bylo mým velkým snem, který se mi splnil. Můj debut v K-1 nebyl zrovna nejlepší, ale jak říkám, byl to můj první velký "zápas". Co se týče ohlasů, byl jsem mile překvapen. I sám Ishi, zakladatel K-1, mi blahopřál k "hezkému zápasu".

Mohl bys popsat, jaké byly emoce a pocity, když jsi nastupoval ze zákulisí do ringu před tisíci diváky? Jaká byla v Tokiu atmosféra? Jak moc jsi byl nervózní?

Emoce byly obrovské. Nikdy jsem nic takového nezažil. Samozřejmě, že mám spoustu zápasů v kyokushin karate, ale to se nedá srovnat s atmosférou, která byla tam. Když jsem nastupoval do ringu, slyšel jsem všude svoje jméno. Byl jsem z toho překvapený, že mi spousta lidí fandila. Taky to bylo znát na mém výkonu, nemohl jsem se pořádně uvolnit, byl jsem spíše moc "zaťatý", což byla chyba.

Ačkoliv jsi byl v roli outsidera, první kolo jsi jasně vyhrál a měl jsi slušně rozehrané i druhé dějství. Postupně ale začínal mít více z boje tvůj soupeř. Co podle tebe rozhodlo o postupném obratu v Kyotarům prospěch?

Co se týče mého prvního kola, byl jsem spokojený. Ve druhém kole jsem začínal stejně, ale Kyotaro změnil taktiku a po mých kopech hned odpovídal boxerskými údery. Já jsem se chytil na jeho hru a přetloukal jsem se s ním, což byla chyba, na kterou jsem doplatil knock downem. Ve třetím kole jsem byl přemotivovaný a chtěl jsem skóre rychle dohnat a to se mi stalo osudným, přišlo KO. Co k tomu dodat víc. Poučit se ze svých chyb a pokračovat v cestě, kterou jsem si zvolil.

Dostal jsi šanci zápasit se stávajícím šampiónem K-1 ve váze do 100 kg, takže jsi měl možnost konfrontace s bojovníkem z první ligy. Poodhalil ti souboj s Kyotarem nějaké slabiny, které bude potřeba do budoucna zlepšit?

Tak slabin v K-1 mám hodně. Důležité pro mě budou nové zápasy, s tím budou přicházet i nové zkušenosti. Pořád musím pracovat na boxerské přípravě a dosazovat to do kombinací.

Prezident K-1, pan Tanikawa, se na pozápasové konferenci vyjádřil k tvému výkonu pozitivně. Prohlásil, že jsi splnil jeho očekávání a nepřímo se vyjádřil v tom smyslu, že tohle rozhodně nebyla tvá poslední šance. Máš už nějaké konkrétnější informace o tom, kdy bychom tě mohli znovu vidět zápasit v K-1?

Po zápase jsem s ním osobně mluvil a musím potvrdit, že mi jde vstříc. Mám domluvený další zápas na velkém finále. To je pro mě další výzvou. Doufám, že tam už nikoho nezklamu!

U závěrečného knokautu to vypadalo, že tě soupeř celkem nepěkně "vypnul". Odnesl sis z tohoto souboje nějaká vážnější zranění?

Ve druhém kole mi Kyotaro opět protrhnul bubínek (říkám opět, protože po jakémkoliv zápase ho mám protržený). Co se týče třetího kola, tak to se musíte zeptat mého kauče, protože si z toho nic nevybavuji. Jinak jsem v pořádku, až na tu hlavu.(smích)

Co máš v nejbližší budoucnosti v plánu?

Další zápas mám 3. 10. 2009 v Brazílii na Ichigeki gala večeru, kde jdu do 4členné pyramidy. To bude má další zkušenost na větším turnaji.

Na konci minulého roku jsi měl mít superfight s Lubošem Šudou na K-1 v Praze. Tehdy tě, tuším, skolila nějaká viróza a zápas odpadl. Kdyby tě pořadatelé oslovili i letos, přijal bys nabídku? Neproběhla náhodou už nějaká jednání?

Pokud bude K-1 zase v Praze a promotéři se domluví, tak bych chtěl rozhodně bojovat na domácí půdě.

Nyní jsi skoro rok v Japonsku a tuším, že i předtím jsi tam delší čas pobýval. Co tě vedlo k tomu, že ses rozhodl dlouhodobě odcestovat do Japonska?

Chtěl jsem se naučit bojovému umění kyokushin karate, které u nás ještě nebylo. Po dohodě s mým trenérem Michalem Starým, který sehnal kontakt přímo do Japonska, jsem v roce 2001 odcestoval do Kagoshimy, kde jsem strávil celé 4 roky. Teď jsem rok v Tokiu v Ichigeki gymu.

Zajímalo by mě, jak se žije v zemi vycházejícího slunce? Jaká je tamnější kultura, mentalita lidí? V čem je největší rozdíl oproti našemu stylu života?

V každé cizí zemi se žije těžko bez znalosti jazyka, kultury, s málem peněz atd. Postupem času jsem si zvykl, naučil se řeč. Jen ty finance mi scházely. Je pravda, že jsem si vydělával mimo jiné i jako číšník, ale dělal jsem málo hodin za málo peněz, protože jsem veškerý čas dával do tréninků a peníze do různých závodů, na které jsem jezdil po celém světě.

Kultura v Japonsku je velice zvláštní a je těžké ji zprvu vůbec pochopit. Japonci nikdy neříkají, co si o vás myslí, tím je to těžší při vzájemné komunikaci. Jsou na sebe tvrdí a pro práci obětují někdy i svůj život. Nadřízení jsou jim svatější než rodina. Když něco dělají, tak to dělají s maximální pečlivostí a vervou. To je tak na okraj.

Počítám, že teď už si jako číšník na živobytí nepřivyděláváš?

Jelikož jsem se dal na profesionální dráhu bojovníka, tak už do práce nechodím, vlastně chodím, protože kickbox se stal mojí obživou. Při dvoufázových trénincích se do běžné práce fakt chodit nedá. A jestli chce být zápasník dobře připravený, musí do toho dát celé své srdce.

V roce 2007 ses stal vicemistrem světa 9. otevřeného mistrovství světa v kyokushin karate. Mohl bys čtenáři-laikovi objasnit význam tohoto turnaje?

Tento turnaj můžu přirovnat k velkému finále K-1 (pro mě). Kyokushin je má cesta, takže druhého místa si moc cením. Před tímto turnajem, který se koná každé 4 roky v Tokiu, jsem si říkal, kdybych se alespoň dostal mezi 8 nejlepších. Na turnaji startuje skoro dvě stě závodníků z celého světa. Je poskládán do tří dnů. Do finále máte 8 zápasů, které jsou plnokontaktní. A když se dostanete mezi 16 nejlepších, tak musíte přerážet dřevěné desky o průměru 2,5 cm. Někdy se stane, že ani nenastoupíte do dalších zápasů, protože jste se poranili na přerážecích technikách.

Dosáhl jsi v kyokushin ještě nějakých dalších významných úspěchů?

Úspěchů bylo více, ale ty nejdůležitější jsou 1. místo na mistrovství Japonska, 2. místo na mistrovství světa, 1. místo na mistrovství Evropy, 3. místo na mistrovství Evropy a 4. místo na mistrovství Evropy.

Jaká je obecná kvalita kyokushin karate u nás ve srovnání se světovou konkurencí?

U nás je kyokushin karate v plínkách. Ne, že bychom měli špatné bojovníky, ale zatím máme malou členskou základnu. Až skončím s aktivním závoděním, bude mým úkolem pozvednout kyokushin u nás v České republice.

O karatistech, kteří přecházejí do ringu K-1, se často říká, že mají vynikající nohy, ale slabé ruce. Když to vezmeš podle sebe, myslíš si, že ruce jsou tvojí slabinou?

Je to tak. Nohy jsem překopávat nemusel, ale celou dobu, co se věnuji kickboxu, pracuji na zlepšení rukou. Nejde ani tak o sílu, úder v karate je silný dost, ale o jinou techniku, kombinace. Taky mě ruce baví a hodně se na ně zaměřuji… že by ze mě ještě byl boxer? (smích)

Co je pro karatistu nejtěžší, když musí adaptovat svůj styl boje na pravidla K-1? V čem vidíš největší rozdíl ve stylu boje?

Aspektů je tam víc. Největší plus pro kyokushin karatisty je, že jsou houževnatí a mají tvrdost z karate. Co se týče technik, je jiná zápasová vzdálenost, jiný pohyb, jiná strategie, jiné boxerské údery atd.

Jak vlastně vypadala tvá zápasová příprava na souboj s Kyotarem? Jak dlouho trvala a jakým způsobem probíhala?

Já jsem se připravoval stabilně celý rok. Ale na intenzitě jsem přidal poslední 2 měsíce před zápasem. Trénoval jsem dvakrát denně. Dopoledne box, kickbox atd. A odpoledne jsem honil fyzičku a trošku jsem zvedal železa. Taky jsem něco shodil, abych se lépe hýbal, ale moc mi to nepomohlo. (smích)

Na tvoji váhu jsem se chtěl zeptat. Měl jsem za to, že spíš budeš chtít pár kilo nabrat. Mohl bys rovnou čtenářům prozradit, kolik momentálně vážíš? A pro lepší představu doplnit váhu i údajem o své výšce?

Jelikož jsem věděl, že jdu s Kyotarem, tak jsem se zaměřoval spíše na rychlostně vytrvalostní trénink a váhu jsem si nijak nehlídal. Měli jsme stejnou váhu, 100 kg. Se svojí váhou jsem teď momentálně spokojen a chci si ji nadále udržet. Mám zkušenosti i s více kily, ale ty mě moc zpomalovaly a nějak jsem se moc dobře necítil. Jinak má výška je 186 cm.

V klubu, kde se připravuješ, trénuje řada velkých hvězd K-1 jako Ray Sefo, Glaube Feitosa nebo Ewerton Teixera. Zajímalo by mě, jací jsou tihle borci osobnostmi v normálním životě? Je Sefo v civilu stejný bavič jako v ringu? A je naopak Teixera takovým tichým a nenápadným člověkem, jak působí v zápasech a na tiskových konferencích?

Všichni, se kterými trénuji v Ichigeki academy, jsou mými sparingpartnery i kamarády. Opravujeme se navzájem a v rámci možností si i pomáháme. Sefo je sympaťák od pohledu a dává to najevo v ringu i v soukromí. Je pravdou, že Teixera je trošku na veřejnosti odměřený, ale na tréninku je to normální černý kluk.

Jak se ti daří při sparingu s takovými esy jako Feitosa nebo Sefo?

Tenkrát, když jsem byl v Japonsku asi 3 měsíce, jsem spároval se Sefem jenom ruce a nemohl jsem ho zasáhnout jediným úderem, pořád uhýbal a s každým uhnutím mě trefil. Bylo to frustrující a chtěl jsem s tím seknout. Po zkompletování i s nohama už to bylo něco jiného, protože nemohl tak uhýbat do stran. Feitosa je zase technik, který využívá velkou škálu kombinací. Musím podotknout, že se mi líbí jeho styl a rád s ním spáruji.

Máš nějaký konkrétní cíl, kterého bys chtěl v K-1 dosáhnout?

Mým cílem je dostat se do velkého finále, tzn. do nejlepší osmičky.

Takovým průkopníkem stylu kyokushin karate v K-1 je, dnes již bohužel zesnulý, legendární Švýcar Andy Hug. Nedávno dokonce zvítězil v jedné anketě o nejoblíbenějšího bojovníka K-1, přestože je už 9 let po smrti. Jak ho vnímáš jako osobnost bojových sportů? Bral jsi ho například jako svůj vzor?

Andy je opravdu jedna z největších legend K-1. Byl to bojovník každým coulem, pro mnoho lidí se stal hrdinou tohoto sportu. Měl skvělou techniku, bojového ducha a mimo jiné to byl gentleman. Já ho mám pořád za jednoho z nejoblíbenějších bojovníků v bojových sportech.

V kolika letech jsi vlastně začal s karate? Co tě k němu přivedlo?

Karate jsem začal cvičit od 12 let. Asi jako každého začínajícího bojovníka mě motivovaly filmy s bojovou tématikou. Chodil jsem do různých klubů, ale jen dva mi ukázaly dobré karate, byly to PSK Olymp Praha a můj současný klub KK Bohnice, kde nadále vedu tréninky kyokushin karate.

Mohl bys těm, pro které je kyokushin karate španělskou vesnicí, objasnit, v čem se liší od klasického karate?

Je to úplně jiný styl karate, než co známe u nás. Kyokushin je plnokontaktní karate, kde jsou veškeré techniky vedeny plnou silou pro přemožení protivníka, nejlépe KO. Kopy jsou libovolné. Používají se lowkicky - jedna z nejúčinějších zbraní v plnokontaktních sportech. Dále se používají i ruce, ale s omezením úderů na hlavu, protože v zápasu nemáte žádné chrániče. Z toho důvodu jsou úderové techniky vedeny od krku dolů. Tak si asi dovedete představit úder na hrudník vedený plnou silou, jak to s vámi zamává. Sportovní shotokan karate, které známe, nebudu komentovat.

Zanedlouho se uskuteční finálová eliminace K-1. Máš mezi adepty na zisk letošního titulu nějakého favorita?

Samozřejmě, že bych to přál někomu z mého týmu. Ale favoritem je Badr Hari.

Je mezi stávajícím bojovníky v K-1 někdo, s kým by ses rád utkal?

Ani ne, nijak zvlašť to nikdo není. Chci mít více zápasů a nasbírat patřičné zkušenosti pro zápasy s těmi nejlepšími.

Teď po zápase jedna aktuální otázka: jak trávíš v Japonsku svůj volný čas? Pokud ti tedy nějaký zbývá.

Měl jsem dva týdny volno. Nic zvláštního jsem nedělal. Odpočíval, jedl a spal, to jsou moje oblíbené činnosti. Teď jsem už v plné přípravě na zápas, který mě čeká tak zhruba za měsíc.

Máš nějaké koníčky nebo zájmy, kterým se ve svém volnu více věnuješ?

Mám, ale když jsem doma. Tady v Japonsku není čas na radovánky, musím makat, abych to někam dotáhnul. Jinak z mých koníčků bych zmínil třeba spaní, chození s kamarády na pivko, kino atd.

Až jednou skončíš s aktivní kariérou, plánuješ návrat do Česka nebo se chceš usadit v Japonsku?

Určitě ne, "proboha". Po ukončení své sportovní kariéry chci domů. Já mám Čechy rád a určitě bych se nikdy za hranice nepřestěhoval!

Chtěl bys na závěr vzkázat něco fanouškům do České republiky?

Budu se snažit bojovat, jak nejlépe umím, abych vás i sebe nezklamal a doufám, že se v brzké době uvidíme na rodné půdě a hlavně v ringu. OSU! (Pozn. red.: pozdrav přátel v karate.)

Foto:
Josef Adlt
oficiální web K-1
soukormý archiv Honzy Soukupa


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

11.09.17:06BOSSHUGO - http://www.youtube.com/watch?v=ldZRWYBHhFA
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 91 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínMr. Olympia 2019: výsledky a fotograf...
Nasser (18:04) • Nemecko ma velmi dobre zavodniky jako Tim Budesheim a Roman Fritz. Jestli maji vic nebo...
magazínMr. Olympia 2019: výsledky a fotograf...
Turakam (17:53) • Bonac ako druhý je dobrý vtip, zamrzela trošku finálna fazona Curryho, inak by som nema...
magazínMr. Olympia 2019: výsledky a fotograf...
jari (15:11) • Jsi hodně vnímavý, i tohle samozřejmě hraje velkou roli :)
magazínMr. Olympia 2019: výsledky a fotograf...
Spazik (14:36) • Potom v USA je hodně černochů -> lepší genetika pro BB :)
magazínMr. Olympia 2019: výsledky a fotograf...
KKarmasin (09:37) • S tím hodnocením Německa zapomínáte na jednu věc a to, že jejich národní IFBB federace...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra