Tento víkend proběhlo v rámci Arnold Sports Festivalu mimo soutěží v kulturistice již tradiční strongman klání - Arnold Strongman Classic. Stejně jako v minulých letech mohla desítka nejlepších strongmanů z celého světa, která obdržela pozvánku, změřit své síly v šesti disciplínách, které se konaly ve dvou dnech.
Závodníci se pro tuto soutěž snaží co možná nejvíce „obalit“, protože vyšší tělesná hmotnost je zde obvykle výhodou. Někteří si to vzali opravdu k srdci, takže se například Dave Ostlund objevil se 165 kg hmotnosti, Michail Koklyaev také nějaké to kilo přibral a pyšní se vahou kolem 160 kg a Oleksander Pekanov podle odhadů pozorovatelů váží přes 180 kg (bohužel v tomto případě je zjevné, že všeho moc škodí a tělesná hmotnost skutečně není vše, protože Pekanov se s výjimkou mrtvého tahu umístil ve většině disciplín zcela beznadějně poslední).
V první disciplíně – frame carry (přenášení 397 kg vážící dřevěné konstrukce vzhůru po nakloněné rampě) – rozhodovaly o pořadí prvních třech závodníků jen pouhé zlomky vteřiny. Nejrychleji se zátěží celou trasu doslova proběhl Ervin Katona za 7,81 vteřiny. Těsně za ním se umístili Ortmayer a Murumets. Na dalších místech následovali opět s nepatrnými rozdíly Pfister, Koklayev a Poundstone. Zbytek závodníků zvládl pouze část trasy.
Ve druhé disciplíně se ze země zvedalo nad hlavu 166 kg vážící Apollonovo soukolí - činka s osou tlustou 4,9 cm. V této disciplíně dominoval Brian Siders, jehož tlaková síla ramen a tricepsů je jednoduše neuvěřitelná. Jen málo mu chybělo k překonání světového rekordu a zvítězil tak v této disciplíně počtem osmi platných pokusů. Na druhém místě se umístil Michail (Misha) Koklyaev, jehož tréninková videa, která se v průběhu roku pravidelně objevovala na internetu, nenechala nikoho na pochybách, že letos bude představovat skutečně reálnou hrozbu na jakékoliv soutěži. Díky perfektní technice ze vzpírání zvládl 7 opakování. Třetí v pořadí Derek Poundstone zvládl jen o jedno opakování méně. Zklamáním byla tato disciplína pravděpodobně pro Ervina Katonu, který disponuje možná největší čistou tlakovou silou ramen z celého startovního pole (zvládne snadno tlaky na ramena 5 x 170 kg ve stoji!), ale rezervy v technice přemístění činky na hrudník mu nedovolily tuto sílu naplno využít a zvládl tak pouze 3 kompletní opakování.
Třetí disciplínou byl mrtvý tah. Klasická činka je zde však nahrazena delší osou a jako závaží slouží pneumatiky z Arnoldova oblíbeného vozu značky Hummer. :) Každý závodník má tři pokusy, tudíž je zde prostor pro drobné taktizování. Vítězem této disciplíny se stal Koklayev výkonem 460 kg, následován Vidas Blekaitisem, který zvládl 450 kg, a Sidersem, který si zapsal 443 kg. Výkony byly velmi vyrovnané a téměř všichni závodníci se umísťovali na základě rozdílů pouhých 5 - 10 kg.
Průběžné pořadí, které se začalo formovat po třech disciplínách prvního dne, dávalo najevo, že se schyluje ke skutečně strhující bitvě mezi Koklyaevem a Poundstonem. Ve čtvrté disciplíně – vykládání kamenů (atlas stones) o váze 220 a 240 kilogramů do výšky 120 cm byli zcela jasně favorizováni Derek Poundstone a Travis Ortmayer (kterému se ne nadarmo říká “Texas Stoneman” a který je považován za jednoho z nejlepších závodníků v této disciplíně na světě). Společně s Philem Pfisterem byli také jediní, kteří zvolili 240 kg kámen pro vyšší bodové ohodnocení. Travis očekávání splnil a zvládl vyložit kámen v nejrychlejším čase. Na druhém místě skončil Phil Pfister, příčku třetí obsadil Poundstone. Ostatní závodníci zvolili zvedání lehčího kamene a o jejich pořadí pak rozhodl čas potřebný k jeho vyložení, případně také počet opakování, které zvládli. Pravděpodobně při této disciplíně se zranil Dave Ostlund, který ještě s velkým sebezapřením zvládl pátou disciplínu, ale poté kvůli poranění bicepsu ze soutěže odstoupil.
Předposlední disciplínou byla yoke walk (přenášení zátěže na ramenou). Stejně jako u první disciplíny bylo pořadí prvních tří závodníků určené jen velmi těsným rozdílem. Nejrychleji s kolosální zátěží 506 kg proběhl trasu dlouhou 11 m Blekaitis za 8,47 vteřiny, následovaný Pondstonem a Sidersem.
Průběžné výsledky před poslední disciplínou už nemohly udělat soutěž více napínavější. Druhý v pořadí Derek Poundstone ztrácel na Mishu Koklyaeva pouhé dva body. Stejný bodový odstup pak dělil i třetího a čtvrtého závodníka v pořadí – Vidas Blekaitise a Travise Ortmayera. O konečném pořadí rozhodla tedy poslední disciplína – zdvih gigantické jednoručky o váze 91,6 kg s držadlem o tloušťce 7,62 cm. Ortmayer zvládl 9 opakování, čímž se posunul na konečné třetí místo.
Ačkoliv Derek Poundstone již minulý rok exceloval v této disciplíně, kdy se s devíti opakováními dělil o první místo a světový rekord se Zydrunasem Savickasem, nikdo pravděpodobně neočekával, co bude následovat. Poundstone jako stroj bez jediného zaváhání zvládl v časovém limitu 90 s jen těžko uvěřitelných 15 opakování a ustanovil tím nový světový rekord, který pravděpodobně zůstane dlouho nepřekonán. Misha potřeboval na vítězství zvládnout 9 opakování, aby tak děleným druhým místem s Ortmayerem udržel jednobodový náskok na Poundstona. I přes obrovské nasazení však zůstal jedno jediné opakování pozadu a v konečném součtu tak obsadil druhé místo.
Vítězem Arnold Strongman Classic se tak stal Derek Poundstone, který úspěšně nakročil ke svému letošnímu cíli - získat "tripple crown", což je vítězství na třech nejprestižnějších světových strongman soutěžích. Zbývá mu tedy obhájit své loňské vítězství na soutěži Fortissimus a poté zvítězit na WSM Finals, kde minulý rok skončil nejtěsnějším rozdílem druhý za Mariuszem Pudzianowskim.