Reklama:
Proteinová svačinka od Smartlabsu 3000 g + 908 g ZDARMA
Nesnídáte? Nesvačíte? Máme pro Vás skvělý tip, jak to napravit! Více zde.

Pavel Hakim Majer:
„Chci pokračovat dál!“

Ronnie.cz > Powerlifting > Bojové sporty

Dát si sraz na rušném a frekvento- vaném místě, jakým nákupní centrum Nový Smíchov vedle metra Anděl bezesporu je, není zrovna nejlepší nápad. Někdy totiž bývá velmi obtížné najít ve spěchajícím davu lidí, který se rojí na všechny možné strany, dotyčnou osobu, s níž se máte sejít. Tento problém v případě Hakima odpadá. Dvoumetrového a zhruba 120 kg vážícího chlapa jednoduše nepřehlédnete ani na rušné ulici. Pavel přišel s úsměvem na tváři, dobrou náladou a příjemně naladěn. V takové atmosféře se odehrál i celý náš následující rozhovor.

Hakime, začal bych klasickou otázkou: jak se máš? Jak se daří v současné době?

V soukromém životě se mi daří úplně skvěle a ve sportovním, profesním životě momentálně nic moc. Teď jsem strávil půl roku v Holandsku, kde trénuji v týmu Mr. Perfect u Ernesta Hoosta. Před deseti dny jsem měl mít první zápas za toho půl roku, co jsem s nimi trénoval. Teprve po takové době mi řekli, že už je to dobré a že mám jít zápasit. Jenže zápas nakonec odpadl. Tři dny před konáním byl zrušen, celkově krachnul celý galavečer, na kterém se měl uskutečnit. Přesné okolnosti neznám... Takže žádná sláva.

Já o tobě vím, že jsi se teď na konci září, tuším, že to bylo přesně 27. září, vrátil po téměř dvou letech do ringu. Bylo to na třebíčském galavečeru thajského boxu, kde se tvým soupeřem stal maďarský bojovník Tihamer Brunner. Ty jsi v domácím prostředí vyhrál jednoznačně na body. Jak bys zhodnotil svůj výkon? Jak ses cítil zpátky v ringu po tak dlouhé době?

Na tenhle zápas jsem se hodně těšil a hodně se na něj připravoval. Předtím jsem asi přes dva roky nezápasil a z toho jsem půl roku netrénoval vůbec a půl roku jsem trénoval jen tak sám, stylem, že jsem se šel proběhnout se psem do lesa, jestli se to dá vůbec nazvat tréninkem. V tu dobu už jsem tak nějak počítal, že skončím se svojí sportovní kariérou. Pak mi přišla nabídka od Ernesta Hoosta z týmu Mr. Perfect, kterou jsem přijal. Začal jsem zase tvrdě makat. Na zápas, o němž ses zmínil, jsem se hodně připravoval a asi pět dní před ním jsem měl velké zdravotní potíže. Za tři dny, kdy jsem vůbec nic nejedl, jsem zhubnul asi 6 kg, takže jsem byl takový „vyšťavený“. Neukázal jsem, co jsem chtěl a co jsem byl připravený tam předvést. Zápas jsem odbouchal na jistotu, abych vyhrál, ale abych se zároveň nedostal do nějakého únavového deficitu, protože jsem věděl, že jsem tři předchozí dny nejedl a byl jsem i dost dehydrovaný. Zápasil jsem tak, abych vyhrál, ale abych zbytečně neriskoval nějakou únavu, atd.

Když pomineš zdravotní komplikace, které tě provázely, tak byl tenhle zápas po dlouhé době jakousi prověrkou tvojí momentální formy. Myslím tím, že tvůj výkon napověděl mnohé, jak na tom momentálně jsi. Říkal jsi, že ses rozhodoval skončit se svou kariérou – měl zápas nějaký vliv na tvé rozhodování ohledně budoucí kariéry?

Určitě. Chtěl bych pokračovat dál s tím, že to je první zápas po dlouhé době a příští bude zase lepší.

Na tento zápas ses připravoval v Holandsku, o němž je známo, že tam často a rádi jezdí čeští fighteři trénovat a připravovat se na zápasy. Čím to je? V čem je tam jiný přístup než u nás? Je to dáno podmínkami, trenéry, nebo celkovým přístupem?

Je to tím, že v Holandsku je náš sport hodně zakořeněný. Dělají ho tam už dlouho a je tam hodně populární. Na galavečery chodí hodně lidí, takže jich je hodně a pořád se někde zápasí. Funguje zde hodně škol a klubů a thai boxem to v Holandsku dost žije. Velká masa lidí se začne boxu věnovat a z toho velkého počtu pak vždycky najdou spoustu talentů, kteří se dostanou hodně vysoko. Takže když se podíváš na K-1, tak ve finále vidíš z 8 lidí z celého světa 4 Holanďany, je to vlastně taková kolébka K-1. Ale abych se vrátil k tématu. Protože to dělá velká masa lidí a hodně jich je na dobré úrovni, tak tam jezdí čeští fighteři se připravovat – kvůli sparingům, protože tady je málo lidí na spárování. Tam jich je naopak hrozně moc. Když přijdu do jakéhokoliv klubu tady u nás si zaspárovat, tak tam je vždycky jeden, dva těžcí fighteři a ještě takový průměrný. Když přijedu do Holandska, je jich tam na tréninku třeba 8 a z toho je takových 5 hodně dobrých, takže ty sparingy jsou pak hodně kvalitní.

Za chvíli ti bude 33 let. O bojovnících v nejtěžších kategoriích se říká, že zrají jako víno a třeba takový Peter Aerts nebo Jerome Le Banner je toho příkladem. Oběma táhne na 40 a pořád patří k hlavní favoritům K-1. V téhle souvislosti hodně lidí říká, že by byla velká škoda, kdybys skončil. Ona to samozřejmě není jen otázka věku. Důležitou roli hrají další faktory, jako je zdraví, rodina a další. Kam tím mířím – když se zamýšlíš nad svojí budoucností, máš v plánu se ještě pokusit vrátit do kolotoče K-1 nebo už plánuješ jen takové jednorázové akce v rámci různých galavečerů?

Ne, ne. Teď se to trošku hroutí tím, že mi odpadly zápasy. Tohle byl vlastně druhý zápas, který byl zrušen. Domluva byla, že do konce roku absolvuji tři zápasy. Ne K-1 zápasy, ale podle pravidel K-1. Protože v důsledku současné popularity K-1 se všude bouchá K-1, ale není to K-1. Jsou to jen zápasy podle jejích pravidel a samotná K-1 představuje jen několik málo turnajů. Měl jsem tedy mít tři zápasy podle pravidel K-1 do konce tohoto roku a od nového roku jsem měl mít novou smlouvu s K-1 a tím pádem garantované zápasy a garantovanou účast v pyramidových turnajích. Tak to bylo původně domluveno, ale jak říkám, začíná se to hroutit, tak nevím, jak to bude vypadat dál.

Momentálně je situace taková, že musím být v Čechách, protože půlroční pobyt v Holandsku byl pro mě dosti náročný i po finanční stránce a teď vlastně čekám, že se mi ozvou a já půjdu zápasit. Ve chvíli, kdy dají vědět, se tam vrátím a budu se dál připravovat na zápas. Pokud se mi ale neozvou, beru Holandsko jako svoji poslední štaci. Když to v týmu Mr. Perfect nevyjde, zápasit už nebudu.

Společně s Petrem Vondráčkem patříš k našim nejvýraznějším zástupcům v K-1. Když se podíváš na naši současnou fighterskou scénu, je tam někdo, kdo má na dosažení alespoň takových úspěchů, jako máte vy dva, a prosazení se na hlavní scéně v K-1?

Určitě. Musím říct, že současná česká scéna je velice běsná a není to vůbec tím, že by tady byli špatní kluci, to rozhodně ne. Je to vedením. Tady má K-1 pod patronací CMTA (pozn.: Česká muay thai asociace), kde velí pan Dominec. Každý rok se tu v prosinci pořádají K-1 galavečery, ale není to tak, že by se sešli ti nejlepší thaiboxeři v supertěžké váze nebo kluci, kteří chtějí K-1 bouchat a porvali se o tu pyramidu. To tady vůbec není. Startují tam jenom fighteři, které má pan Dominec zaháčkované pod sebou, a pokud někdo z nich vyhraje a postoupí, tak z nich má peníze i potom, je to vlastně obyčejný business. Kdyby tam přijel z Brna super fighter Tomáš Hron nebo Honza Müller, kteří by mohli pyramidu vyhrát a vyhráli by ji, tak pan Dominec z nich už nic dál nebude mít. Proto je tam nechce. K-1 u nás tedy není výkvětem českého thaiboxu, je to jen o lidech, kteří jsou pod ním. Což je hrozná škoda.

Ale jak jsem řekl, dobří fighteři tady jsou. Nejvíc to teď asi frčí v Brně – Honza Müller a Tomáš Hron. Tomáš měl teď zápas s Majstrovicem a porazil ho, bylo to super.

Ano, to bylo vlastně v sobotu 8. 11. v italské Padově, kde bouchal i Ondra Hutník, který také vyhrál.

Samozřejmě Ondra Hutník, to je bombarďák jak sviňa. Neberu jej ale ještě jako K-1 fightera, protože pořád ještě patří do těch lehčích kategorií, ale určitě tam směřuje a má obrovské šance. Je to veliký talent. Rozhodně je jedním z nejlepších thaiboxerů, který u nás momentálně je.

Ty jsi během své kariéry dosáhl spousty úspěchů, jak na amatérské, tak později na profesionální scéně. Kterého si ceníš nejvíc?

Osobně si nejvíc cením turnaje v Las Vegas. Když jsem bouchal druhou pyramidu, tak jsem se dostal do finále, kde jsem prohrál s Michaelem McDonaldem. Prohra byla taková zvláštní, jelikož lidi, kteří ten zápas sledovali, viděli, že on mě kopnul a já jsem pak přestal bouchat. Bylo to způsobeno tím, že jsem měl z prvního zápasu zlomená dvě žebra. Samozřejmě jsem to v tu chvíli nevěděl, protože pracoval adrenalin, atmosféra. Po tom kopu od McDonalda mě tam zabolelo, jak jsem se prohnul, tak jsem se chtěl nechat spočítat, ale rozhodčí to ukončil. Musím ale uznat, když jsem se na to zpětně díval, že bych zřejmě zápas i tak prohrál. I kdyby to nedopadlo takhle, tak bych na body asi nevyhrál. Měl jsem za sebou dva těžké zápasy a byl jsem hodně utahaný. McDonald měl za sebou dva zápasy, kdy vyhrál v prvním kole KO, takže měl mnohem víc sil.

Ty tedy trénuješ v týmu Ernesta Hoosta, který je jednou z největších legend K-1 a bojových sportů vůbec. Znáš ho jako trenéra, ale znáš ho i osobně jako normálního člověka. Před časem, když Ernesto navštívil naši metropoli, tak jsi mu dělal průvodce noční Prahou…

(smích)

…zajímalo by mě, jaký je Ernesto jako trenér a jaký je jako člověk, kamarád, obyčejný chlap?

Co se týče osobní stránky, je to super člověk. Mám ho rád. Je úplně normální, není nafoukaný, namyšlený, dá se s ním popovídat o čemkoliv, dá se s ním zakalit. (smích) Z profesního hlediska je to vynikající trenér. Je vidět, že má skvěle zvládnutou techniku zápasu, má svůj styl, který mu fungoval a který prosazuje. Chce, aby stylem, který vyhovoval jemu, bouchali všichni a myslím si, že když se teď snažím dodržovat styl, který mě učí, že mi to jde líp a líp a že jsem se v Holandsku hodně zlepšil.

Na trénincích je také vynikající, že tam trénují jenom profíci. Je tam od 3 do 8 lidí, podle toho, co to je za trénink, a vždycky tam jsou tak tři trenéři. Pořád se o tebe někdo stará, například když se jede na lapy, tak tři trenéři drží lapy a tak dále. V tomhle je to víc profesionální. Ale musím říct, že všude se trénuje stejně. Netvrdím, že u nás by se trénovalo špatně. Máme tady hodně dobrých trenérů, obzvláště tady v Praze – Petr Macháček, Honza Vávra, Viktor Petrlík a další. Teď si otevřel Spejbl svoji školu, je také dobrá. Myslím, že už to tady začíná více žít. Ale ještě pořád to není ono, co se kvantity týče.

Do týmu Mr. Perfect patří i další hvězda K-1 Paul Slowinski. Ty jsi říkal, že se tam hodně spáruje. Spároval jsi s ním?

Ano. Každý trénink spárujeme. Někdy jsou tréninky, kde se spáruje hodně, jindy jsou tréninky více o technice atd., takže pak se spáruje jenom dvě, tři kola a zbytek tréninku se dělají jiné věci.

Ty ses před časem začal věnovat také trénování. Rozjel jsi svůj vlastní klub Rhino Gym a někteří tví svěřenci už absolvovali zápas, takže sis vyzkoušel zápasovou atmosféru v obou pozicích - coby hlavní aktér i jako trenér. Co ti víc sedí z těchto dvou rolí?

(pohotová odpověď) Zápasník.

Proč?

Protože jsem zvyklý trénovat a pracovat sám na sobě. Samozřejmě mě trénování hrozně bavilo, ale zápasit a trénovat sám mě baví víc. A k tomu klubu… Já jsem už vlastně čekal, že skončím kariéru, tak jsem si založil klub – Rhino Gym - a asi přes rok to fungovalo, ale potom jsem dostal nabídku od Ernesta, kterou jsem přijal. Klub následně začal strádat, samozřejmě tam chodili jiní trenéři, ale lidé většinou chtěli chodit přímo ke mně. Tak jsme vymysleli s Erikem, mým kamarádem, který měl kousek dál svůj gym, že já jsem měl tým Hakim a on tým Erik a že budou chodit k němu. Jenomže jsme přišli o prostory, takže jsme to rozpustili a klukům jsem řekl, ať trénují někde jinde, třeba u Honzy Vávry nebo u Petra Macháčka, Tomáše Janského… Každý si vybral, co mu vyhovuje. Říkal jsem jim, ať se jdou podívat na více tréninků, aby zjistili, co jim nejvíc sedne, protože už jsem se jim nemohl dále věnovat.

Jaké jsou předpoklady, aby se člověk stal úspěšným fighterem?

Aby ses stal dobrým fighterem, musíš disponovat spoustou věcí. Určitě musíš být talent, ale zároveň musíš umět makat. Kdo má všechny tyhle věci, ten je šampión. Samozřejmě, když někdo není tak velký talent, tak to zase může dohnat dřinou. Někdo je víc silový, někdo má dobrou vytrvalost. Každý sází na vlastnosti, s nimiž se narodil, ale šampiónem bývá ten, kdo se narodil s nejvíce takovými schopnostmi.

K-1 je svým způsobem krásným sportem, ale má i své negativní stránky. Jednou z nich jsou různá zranění a zdravotní komplikace, kterým se člověk na takové úrovni nevyhne. I ty o tom víš své. V roce 2003 přišlo velké zranění, šlo o holenní kost, které tě na dlouhou dobu vyřadilo z ringu. Negativních stránek je tam ovšem víc. Když shrneš svoji dosavadní kariéru, co ti tenhle sport dal a co ti naopak vzal?

(chvilka zamyšlení) Řeknu to takhle. Nevzal mi nic. Dal mi spoustu pozitivního, ale také jednu negativní věc, kterou ale nemůžu zařadit do kategorie „co mi to vzalo“, rozumíš? Protože mi to něco dalo, i když negativního. Je to strach a obava, že to jednou skončí... přece jenom, není to hokej nebo fotbal, kde jsou sportovci zabezpečeni na celý život (samozřejmě ti úspěšní). I když i někteří thaiboxeři se dokázali zabezpečit, mně se to prostě nepovedlo. To je moje jediná obava, že přesně nevím, co budu dělat dál, až skončím. Určitě bych chtěl založit nějakou vlastní školu, trénovat lidi, to je všechno jasné, ale je to těžké.

Jinak mi to dalo jen samé pozitivní věci. Já jsem takhle spokojený. Sport mi dal obrovskou svobodu, kterou mám hrozně rád. V podstatě potřebuji tři základní věci, abych byl šťastný. Zdraví, lásku a svobodu. Mám manželku a dceru, takže láska je obrovská, zdravý jsem a sport mi dal svobodu. Jsem tedy hrozně spokojený člověk.

Vraťme se ještě ke K-1. Zanedlouho proběhne velké finále. Je to první finále po třech letech bez Semmyho Schilta. Kdo má podle tebe největší šanci na úspěch?

Pro mě je šampiónem Peter Aerts. I kvůli tomu, že je takovým mým vzorem, vždycky jsem ho měl nejradši. Teď mu přeji úspěch ještě dvakrát tolik. Jednak má super formu, ale hlavně si do těch prvních vyřazovacích bojů přál jít se Semmym Schiltem. Vlastně říkal, že když bude ve finálové pyramidě Semmy Schilt, tak to bude těžké, že se mu tam nechce a že se s ním chce porvat už v semifinále. Svým způsobem to bylo takové předčasné finále, i když zápas vypadal, jak vypadal, je fakt, že s ním se hrozně těžko bouchá a on ho dokázal porazit. Je to můj favorit, ale je to K-1, takže se může stát cokoliv a šanci vyhrát má každý.

Ty jsi teď říkal, že zmiňovaný zápas byl označován za předčasné finále. V souvislosti s finálovou pyramidou je takto označován i zápas mezi Peterem Aertsem a Badrem Harim, přičemž Hari je vlastně jedním z největších talentů, který se v K-1 v posledních letech objevil. Myslíš si, že má šanci nad ním vyhrát?

Je to tak, že Badr Hari je momentálně hodně na koni, a hlavně psychicky, protože některé fightery, kteří patří mezi šampióny a v posledních letech pravidelně bouchali finále (jako třeba Feitosa nebo Sefo), neskutečně seřezal. Oni proti němu vůbec nic nezvládli. To jsem se opravdu divil. Najednou je tam někdo, kdo tyhle fightery, kteří patří k nejlepším, jednoznačně seřezal. Ale myslím si, že Peter Aerts je dost zkušený a věřím mu, že vyhraje.

Viděl jsi poslední zápas Petra Vondráčka v K-1 letos v dubnu v Yokohamě, když prohrál KO ve druhém kole nad Japoncem Mitsugou Nodou?

Ne, neviděl. Naposledy jsem ho viděl, když bouchal s… …mně vypadávají ta jména. To jsou ty rány do hlavy. (společný, upřímný smích :-) ...jo s Attilou Karacsem.

Ano, vím, o kterém zápase mluvíš, to bylo zhruba dva měsíce předtím v Maďarsku. Jaký máš názor na jeho formu, na jeho současné výkony?

On jede takový ten svůj styl. Je to styl, který je divácky hodně zajímavý. Je to takové hrrrr všechno dopředu a „bombit“ to tam. Bohužel mu to teď nevycházelo. Já si pamatuji jeho zápas tady v Sazka Aréně, kdy první kolo jasně vyhrál, pak přilítla jedna rána a konec. To je K-1, tohle se prostě stává. Určitě je to dobrý fighter, jen se mu teď tolik nedařilo, ale to se stává více lidem. Třeba Ruslan Karaev byl také vynikající a najednou se mu přestalo dařit. Dělal skvělé začátky zápasů, pak prohrával KO. Možná je dobré dát po takové sérii chvilku pauzu. Myslím, že když člověk dostane víc knokautů, je pak takový skleněný. Stačí málo a zase to tam padne. Proto je lepší dát chvíli pauzu, ať se to trošku zase srovná.

Teď mám pro tebe několik osobnějších otázek. Máš doma malou holčičku Karolínku. Jak moc ovlivnilo tvůj dosavadní život narození dcery?

Byl jsem tehdy u porodu. Je to zázrak a všem doporučuji, ať jdou k porodu. V tu chvíli se děje zázrak a ty máš možnost u toho zázraku stát. Hrozně mě to tenkrát nabilo. Karolína je skvělá, ale musím říct, že když se narodila, začal jsem jezdit do Holandska, takže jsem až tolik nevnímal takové ty starosti, které s ní má moje manželka. Tenkrát jsem přijel, třeba na tři dny, tak jsem se jí věnoval, ale pak jsem zase třeba na 14 dní odjel. Teď jsem zpátky z Holandska už 14 dní a začínám to trošku víc vnímat. Musím vše skloubit s tréninkovým životem. Ale jsem za ni hrozně šťastný, vždycky jsem si přál mít děti.

Máš rád nějaké další sporty, kterým se věnuješ rekreačně nebo alespoň pasivně? Jak relaxuješ?

Mám teď crossovou motorku. Když mám období, že odpočívám, třeba týden, a dám si pauzu, tak se jen neválím, ale jdu se projet na trať. Ačkoliv to vypadá, že člověk jenom sedí a tahá za plyn, ve skutečnosti je to obrovská dřina.

A co se týče těch relaxačních věcí, tak pokud mám zrovna před zápasem, zařazuji saunu, masáže apod., ale když mám po zápase, jezdím do lesa. Jsem tam třeba celou noc, tak se nejlíp uvolním.

Komu jsi nejvíce vděčný za své úspěchy nejen ve sportu, ale i v životě?

(Pohotová odpověď) Určitě mojí manželce, která mi všechno trpí. (smích) Je oporou číslo jedna. Pak rodičům, ať už mým, nebo jejím. Všichni nám hrozně moc pomáhají. Několika dobrým kamarádům a sponzorům. Můj největší sponzor, který mě podporuje už přes sedm let, je Redlight. Bez nich bych už dávno nebouchal, protože bez stálého měsíčního příjmu to prostě nejde a chodit do práce a zároveň trénovat také ne. Proto jsem jim hrozně vděčný a zavázaný. Samozřejmě jsem měl i jiné sponzory, ale ti chvilku byli a pak zase nebyli, takže je teď nechci ani jmenovat, protože Redlight je číslem 1 a v dobrých i špatných chvílích stál při mně.

Díky moc za rozhovor. Přeji hodně úspěchů do budoucna. Ať se ti daří jak v osobním, tak sportovním životě, ať ti vyjdou tvé plány a ať je pro tebe příští rok úspěšný.

Díky moc!


zdroj - foto: www.hakim.cz


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

05.12.13:04Geroj - Jen bych chtěl zmínit, ačkoliv to určitě vyplývá i z rozho..
05.12.12:30Douglas - Hezky clanek, Hakim rulez! Kez by se do te K-1 dostal.
05.12.10:34HLAWA - Dík za článek,je dobré že sem dali to téma K1,určitě to ty..
05.12.00:27m4l - Pekny clanek jen vice takovych...
04.12.23:31ygg - Hezkej pohodovej rozhovor...díky za něj*79*
04.12.22:47arawen - supr clanek*79*
04.12.20:01mirio - Hakimovi moc fandím, super!
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
ja.va (00:41) • Přiznám se bez mučení, že diskuze pod články na ronnie.cz navštěvuji jen kvůli radám mí...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
Jay32 (22:39) • já to vidím možná trochu jinak. Za prvé nechápu, proč jsou záběry na fotkách a videí po...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
eraZ (20:40) • Už pri prvotnom pohľade na fotky som mal ten pocit, že Lukáš mal najlepšiu formu. Teraz...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
Patrick (12:31) • Ja som len preletel vysledky diky Miro
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
dzordn2 (06:54) • Je to v článku napsané. :-) `Celkem na pódiu pózovalo devět těžkotonážníků, mezi nim...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra