[Text: Tomáš Plaček]
Zdravím všechny silové příznivce. Rádi bychom se s Vámi podělili o zážitky a zkušenosti ze závodů v nizozemském Nijmegenu, které se konaly 12. května 2024. Českou repupliku zde zastupovalo hned šest závodníků.
9. května 2024 jsme se ve večerních hodinách sešli v plném počtu u ráje strongmanů, a to SPC gymu, kde jsme posbírali poslední kousky vybavení, naskládali se do auta a vyrazili na noční cestu až do zmíněného Nizozemska. Cesta trvající cca 10 hodin utíkala rychle, protože všichni až na řidiče cestu samozřejmě prospali, a tak se jelo přímo bez větších zastávek. Kolem ranních pátečních hodin jsme již snídali tradiční strongmanskou stravu, a to nutričně výživný McDonald, po kterém jsme díky až moc rychlé cestě museli čekat až do jedné hodiny odpoledne na check-in ubytování. Jako ubytování jsme zvolili Airbnb a pronajali jsme si celý dům, aby měl každý své soukromí. Což bylo vlastně jedno, protože všechen volný čas jsme trávili společně v obýváku tvořením hloupých vtipů a narážek. Vlastně takové normální předzávodní rozhazování psychiky soupeřů i přesto, že jsme všichni přátelé. Pár z nás bylo ještě k tomu rozhozeno svou předzávodní váhou, proto jsme zbytek pátečního dne váhu ladili, abychom byli připraveni na nadcházející weigh-in.
V sobotu po lehké, nebo u některých žádné snídani, jsme se vydali na místo soutěže, abychom se seznámili s prostředím a zúčastnili se vážení. Prošli jsme si a vyzkoušeli jejich vybavení pro každou disciplínu a vydali se za pořadateli, seznámit a zvážit. Všichni jsme to zvládli úspěšně a někdy to bylo opravdu přesně U105 nebo U90. Následně hladová skupina strongmanů vyrazila do centra města sníst všechno, co nám padne do očí. Po hodinovém parkování a hledání otevřené restaurace nám už bylo jedno, co sníme, a tak jsme našli asi nejdražší restauraci v celém městě a dali si ten chuťově nejhorší a nejdražší burger, který jsme kdy měli. Zbytek odpoledne byl ve znamení regeneračních procházek po historickém centru města, prohlížení památek, nakupování suvenýrů, místních specialit a jídla. Po návratu na ubytování jsme si nechali jídlo slehnout a začínala panovat nervózní předzávodní atmosféra, a tak jsme si čas zkrátili skupinovým strečinkem a jógou, z čehož byli naši trenéři Ondřej Fojtů a Lukáš Kvasnica opravdu překvapeni.
V nedělní závodní den neboli den D už nikdo ani nepromluvil, takže jsme se ocitli rovnou na závodní ploše a zahájili rozcvičku. Nervozita byla cítit i ve vzduchu a všichni jsme mysleli jen na to, že chceme podat ten nejlepší výkon. Závodníky kategorie U105 level 4 PRO byli Jakub Kolínský, Tomáš Plaček, Jan Jansa, Tomáš Zavadil a Ludvík Lang. Kategorie U90 level 4 PRO se zúčastnil náš držitel národního rekordu v Log Liftu v této kategorii Lukáš Váňa. Disciplíny byly následující:
- Deadlift - mrtvý tah na 3 pokusy na nejvyšší váhu
- Press Medley - čtyři po sobě jdoucí tlakové cviky (axle, sud, log, blok) na nejrychlejší čas
- Dinnie Stones - přenášení napodobenin dvou skotských kamenů o rozdílné váze na maximální vzdálenost
- Atlas Stones - přehazování betonových koulí přes dřevěnou překážku o výšce 122 cm na maximální počet opakování
- Power Stairs - úzkoúchopový dynamický deadlift z kotoučů, čtyři schody, tři různé váhy
Na úvodním Deadliftu jsme téměř všichni pokořili nebo vyrovnali své osobní rekordy a úspěšně zvedli všechny nahlášené pokusy. Nejvyšší zvednutou váhou bylo 340 kg Ludvíka Langa, a tak jsme se odhodlaně vrhli na další disciplínu.
Press Medley bylo zákeřné a konečný blok nás všechny potrápil. Jediný Jakub Kolínský ho zvládl zvednout v časovém limitu. Lukáš Váňa v U90 kategorii nesmírně dominoval a tento blok mu také nedělal problém. Pikantností byla nutnost vrátit zvednutý implement zpět na původní místo, a tak se musel nejeden z nás vracet toto napravit, což nám vzalo spoustu času a energie.
Z celého závodu na nejzákeřnějších Dinnie Stones opět dominovali tito dva borci, kteří dokázali odnést kameny nejdále. Pro přehazování Atlasových kamenů byly určeny dvě váhy, ze kterých si mohl závodník vybrat jednu a s tou bojovat. Ludvík a Lukáš si zvolili jako jediní vyšší váhu, a tak jim stačilo oběma jedno úspěšné opakování.
Už z posledních sil a s posledními kousky energie byly Power Stairs opravdu náročné. Každý z nás tady předvedl lepší výkon, než čekal, a Jakub Kolínský zde bojoval o první místo, které zde také vybojovat dokázal. Lukáš Váňa předvedl na každé disciplíně čistou dominaci, a tak nebyla jeho výhra v kategorii vůbec překvapením.
Finální umístění všech našich závodníků bylo následující:
- Jakub Kolínský - 1. místo (U105)
- Ludvík Lang - 2. místo (U105)
- Tomáš Zavadil - 4. místo (U105)
- Tomáš Plaček - 6. místo (U105)
- Jan Jansa - 7. místo (U105)
- Lukáš Váňa - 1. místo (U90)
Závod skončil pro několik našich borců velmi úspěšně, pro jiné ne tolik. Ale i přesto jsme byli všichni spokojeni s tím, co jsme dokázali a že jsme ve světě silná konkurence. Následující jídlo, spánek a radosti jsou samozřejmostí. V pondělí jsme brzo vstali a rychle se nasnídali, abychom vyrazili na dlouhou cestu a vrátili se domů co nejdříve.
Na závěr bychom chtěli poděkovat našim nejlepším trenérům Ondřeji Fojtů a Lukáši Kvasnicovi za trpělivost a zbytek vlasů, co jim zůstal na hlavě během naší přípravy, dále také rodinám a přátelům za podporu, kterou nám celou dobu projevovali. Děkujeme moc!
