[Text: Vít Rozlivka] Zdravím čtenáře a fanoušky strongman sportu na Ronnie.cz. Dostal jsem možnost napsat pár slov o závodech konaných ve Švýcarsku, tak se rád o zážitky podělím.
V sobotu 23. března se odehrál strongman závod v Curychu jako kvalifikační závod na Natural Strongman World Championship 2024, jehož se zúčastnila spousta kvalitních českých závodníků. Většina z nich zvolila cestování na závody autem, kdežto já a moji dva kamarádi Bedřich Jochim a Adam Kostura jsme zvolili cestu nočním autobusem. Ze začátku to vypadalo jako dobrá volba, ale opak byl pravdou. Autobusem jsme vyjeli ve 21 hodin ve čtvrtek z Prahy a do Curychu jsme dorazili v 6:00 následujícího dne. Zašli jsme tedy na hotel si alespoň schovat batohy, a protože nás na pokoj mohli pustit až v 15 hodin, zvolili jsme ranní procházku do posilovny, kde se měly odehrávat závody - zapsat se a vyzvednout závodní triko. Když konečně padla třetí hodina odpolední a my měli za sebou vyzkoušené snad všechny lavičky v okolí :), konečně jsme se mohli ubytovat a načerpat nějaké síly a energii na blížící se závod.
Druhý den jsme se sešli v 8:15 v posilovně, kde se závod konal, proběhlo seznámení s pravidly a v 9 začal závod. Já závodil v kategorii open, tedy v nejtěžší váhové kategorii.
První disciplína byla v co nejrychlejším čase vyházet na rameno 3 pytle o váze 110, 120 a 130 kg. Já zde ukořistil druhé místo, předběhl mě parádně připravený Štěpán Bystřinec.
Druhá disciplína byla nošení kufrů na 20 metrů o váze 140 kg v každé ruce. Tady jsem opět vybojoval 2. místo za Štěpánem, který s kufry raketově vystartoval a nebylo možné ho dohonit.
Třetí disciplínou byl Axel Press o váze 130 kg na počet opakování po dobu 75 s. Podělil jsem se o druhé místo s Jardou Svobodou a podařilo se nám shodně nasázet 4 opakování. První místo opět bral Štěpán, který dal v klidu 6 opakování a kdyby bylo potřeba, tak by jich dal klidně 10.
Potom byla hodinová pauza a po ní se začínalo 4. disciplínou, a to nošením 130kg pytle na maximální vzdálenost po dobu 75 s. Opět jsem bral 2. místo, protože Vilém Minařík nastavil v této disciplíně laťku opravdu vysokou a díky tomu nošení pytle vyhrál.
V poslední disciplíně bylo za úkol zvednout na mrtvý tah 3 osy za sebou o váze 260, 280 a 300 kg, kde se ještě 300 kg mělo dělat na počet opakování.
V tomto klání si výrazně polepšil Adam Kostura, který zvládl všechny 3 váhy, čímž odsunul Jardu Svobodu na celkové 4. místo. Já zde bojoval se Štěpánem ze všech sil a oba jsme shodně zapsali jedno opakování na 300 kg, čímž si Štěpán udržel celkově 1. místo a já místo druhé. Ještě jednou gratuluji, Štěpáne, a uvidíme se na mistrovství světa.
To ale není vše. Dařilo se i dalším českým závodníkům. Nikole Tesařové, nejlehčí ženě (pod 64 kg), se podařilo vybojovat 3. místo. V kategorii žen open se úžasné Janě Roubalové podařilo vybojovat stříbro. Marek Tykva a Jaroslav František si v mužích do 90 kg rozdělili stejný počet bodů a brali oba druhé místo. Měli jsme zastoupení i v kategorii mužů masters - Bedřich Jochim nedal soupeřům šanci a hravě vybojoval 1. místo. Béďa patří ve svých téměř 50 letech mezi nejsilnější masters v Čechách a za chvilku ukáže, že je neporazitelný ve své kategorii i na světě. Všichni Češi se prali jako lvi a tím všem ukázali, že máme u nás pěknou sílu. Dále bych chtěl ještě říct, jak se všichni čeští závodníci navzájem podporovali a pomáhali si. Takovou atmosféru jsem snad ještě nezažil. Drželi jsme spolu a tak by to mělo v každém sportu být.
Samotný závod hodnotím jako nejhezčí závod, který jsem kdy zatím absolvoval. Vše měli hezky vymyšlené. Závod utíkal v takovém tempu, že si každý závodník měl čas pořádně mezi disciplínami odpočinout a podat parádní výkon. Klání se vysílalo živě, takže lidé, kteří nemohli dorazit, aby fandili svému strongmanovi, ho mohli alespoň sledovat na dálku z domova. Určitě jej doporučuji dalším novým závodníkům vyzkoušet.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem svým fanouškům, sponzorům, ale hlavně své ženě Martě a dcerce Emičce za podporu a trpělivost, bez vás by to prostě nešlo. Díky moc.
