Ve dnech 11. až 18. února hostila španělská Málaga první mezinárodní šampionát tohoto roku, a to Mistrovství Evropy v klasickém silovém trojboji masters. Českou republiku reprezentovalo sedm soutěžících. Velké medaile cinkly u Hany Takáčové, která se stala mistryní Evropy, a bronz získal i přes zdravotní potíže Jiří Psota.
A právě Hanka a Jirka nám umožní nahlédnout do zákulisí svého působení na mistrovství Evropy.
Hana Takáčová
Závodím už třicet let, a tak jsem se rozhodla, že odzávodím svůj poslední mezinárodní šampionát, a to mistrovství Evropy masters, a skončím svou mezinárodní kariéru. Velmi pečlivě jsem se připravila a vyhrála zlatou medaili. Nazvedala jsem ve dřepu 122,5 kg, bench-press byl 92,5 kg a mrtvý tah jsem zvedla 135 kg. Tímto výkonem jsem dosáhla 350 kg a vytvořila čtyři evropské a také světové rekordy.
Ale co jsem si já myslela, to všichni ostatní odmítli a přesvědčili mě, abych jela ještě na mistrovství světa, které se bude konat v říjnu v Jihoafrické republice. Tudíž moje snažení ještě nekončí a já se budu připravovat dále.
Ve Španělsku jsme byli s výpravou devět dní. Soutěž byla suprově uspořádaná a nemohu si stěžovat. Samozřejmě jsme si prošli Málagu a místní vyhlášené tržiště. Velmi zajímavý byl výlet do Torremolinos, které je vyhlášeným turistickým cílem v Andalusii. Jako kouč a vedoucí výpravy tu s námi působil Petr Slanička, který je vždy spolehlivou oporou na soutěžích.
Jiří Psota
Pro mě byla soutěž trochu méně veselá. Výkony jsem si představoval trochu jinde, i když z toho byla nakonec i přes komplikace bronzová medaile.
Přicestoval jsem na místo soutěže v neděli 11. února s dost silnou střevní chřipkou se zhoršující se tendencí. Takže 13. února u snídaně dvou suchých housek jsem varoval, že asi nenastoupím. Pak jsem prošvihl své pořadí na vážení v půl jedné, protože jsem samozřejmě byl indisponován. Nicméně jsem vysušený nastoupil a výkon mne hodně překvapil. Nazvedal jsem celkem 600 kg.
Nikde jsem s partou nebyl, nic jsem moc nejedl, protože jsem se jednak držel poblíž toalet a jednak připravoval na zpáteční let, ze kterého jsem měl velkou obavu. Závodit jsem v nejhorším nemusel, odletět jsem musel. No, takže takto to vypadalo.
Použité fotografie:
archiv Petra Slaničky
Víte, že...
