V rámci powerliftingu se na našich stránkách můžete nejčastěji setkat se soutěžemi a závodníky startujícími pod hlavičkou federace IPF/ČSST, podobně jako v kulturistice i v powerliftingu však dnes už mají sportovci na výběr z více možností. Mezi české powerliftery, kteří dávají přednost jiným alternativám, patří také RAW benčař Kamil Babiš, který v průběhu let zaznamenal medailové úspěchy ve federacích GPC, WPC, WUAP, WRPF i XPC a se kterým Vám dnes přinášíme rozhovor.
Co ho před lety přivedlo do posilovny, jak se dostal k závodnímu bench-pressu, za jak dlouho se první úspěchy dostavily, jaké jsou jeho nejlepší výkony nebo jak mu sedla změna váhových kategorií ve federaci WUAP?
Kamile, vítej ve svém prvním rozhovoru na Ronnie.cz. Mohl bys našim čtenářům na úvod říci něco o sobě?
Jmenuji se Kamil Babiš, je mi 31 let a závodím v bench-pressu RAW v kategorii open do 95 kg. Sportu jako takovému se věnuji od svých pěti, konkrétně lednímu hokeji. Ke cvičení jsem se dostal ve svých
patnácti právě skrz hokej, kde posilovna byla zahrnuta během letní přípravy.
Co tě přivedlo k soutěžnímu bench-pressu?
S pravidelným cvičením jsem začal ve svých osmnácti letech, kdy jsem bench-press zahrnoval do svého tréninku zcela minimálně. Důvodem byla nesprávná technika, kvůli které mě bolelo rameno. Po čase jsem ve fitku poznal Petra Bolfa (v současnosti jediný Čech, který kdy zvedl 400 kg na bench-press v dresu, tzv. equip), který už v té době závodil několik let, a právě on mi vnukl nápad si zkusit bench-press závodně a pomohl mi také se správnou technikou.
Předtím jsem vůbec nevěděl, že závody v bench-pressu existují, a nikdy mě nenapadlo o tom přemýšlet.
Psal se rok 2014, když se konaly moje první závody. Tehdy jsem nezvedl ani jeden ze
tří pokusů a tam jsem poprvé zjistil, jak moc velký rozdíl je mezi tréninkem a závodními pravidly. Po závodě následovalo zklamání, ale hned jsem věděl, že chci pokračovat a dokázat sám sobě, že na to mám. V tom samém roce se mi podařilo získat 2. místo na
mistrovství České republiky v juniorech.
Jaké jsou tvoje dosavadní úspěchy?
Nejvíc si vážím umístění na těchto soutěžích:
- Mistrovství Evropy v bench-pressu 2023 - 3. místo (WUAP)
- Polský pohár 2022 - 1. místo (GPC)
- Mistrovství Evropy v bench-pressu 2019 - 1. místo (XPC)
- EVLS WRPF Cup 2018 - 2. místo (WRPF)
- Mistrovství světa v bench-pressu 2018 - 3. místo (WUAP)
- Mezinárodní mistrovství SR a ČR v bench-pressu 2017 - 3. místo (WUAP)
- Světový pohár v bench-pressu 2015 - 1. místo (WPC)
- Mistrovství ČR v bench-pressu 2015 - 1. místo (GPC)
Jaká je tvoje motivace k soutěžení a jaké máš plány do budoucna ?
Když jsem začínal v bench-pressu závodit jako junior, tak mě nejvíce motivovala vidina medailí a poháru. Dnes je mým hlavním cílem překonat sám sebe, tudíž zvednout o něco víc než
na předešlých závodech.
A co se týče mých plánů do budoucna? Na konci září mě čeká mistrovství světa v Rakousku ve federaci WUAP, kde bych se chtěl co nejvíc přiblížit k vytouženým 200 kg.
Jaké jsou tvé maximální výkony na bench-press?
Když jsem závodil v kategorii open do 82,5 kg, moje maximálka byla 170 kg při 81 kg, které jsem vážil, a v kategorii do 90 kg to bylo 180 kg. Letos federace WUAP měnila váhové kategorie
a původní limit do 90 kg se zvýšil na 95 kg. Moje závodní maximum v kategorii do 95 kg je 187,5 kg. Na tréninku se mi nejvíc povedlo zvednout 192,5 kg.
Řešíš jako powerlifter stravu?
Určitě ano.
Teď už asi méně než na začátku, ale ano. Přeci jenom už cvičím 13 let a za tu dobu člověk své tělo pozná a ví, co si může a nesmí dovolit. Za ty roky cvičení jsem se dostal do fáze, kdy jsem relativně spokojený se svojí postavou. Relativně proto,
že každý, kdo jednou s cvičením začne, tak ví, že už nikdy sám se sebou nebude na 100 % spokojený, protože je vždy co zlepšovat.
Když jsem závodil v kategorii do 82,5 kg, chtěl jsem, aby moje tělo bylo co nejvíce vyrýsované, což u silového sportu není úplně na prvním místě. Pár úspěchů jsem měl, ale teď vím, že jsem na tom tehdy mohl být mnohem lépe. Před každým závodem jsem se odvodňoval, abych se vůbec vlezl do váhovky. Tehdy jsem to moc neuměl, a tak se mi v den závodu nikdy nepodařilo udržet sílu, kterou jsem měl natrénovanou.
V kategorii do 90 kg, ve které jsem byl poslední dva roky, jsem měl co dělat, abych požadovaných 90 kilo
vůbec navážil. Musel jsem si ještě v den vážení hlídat vodu i jídlo. Teprve až letos
si díky tomu, že federace WUAP měnila váhové kategorie, závody maximálně užívám. Po celou dobu přípravy mohu jíst víceméně,
co chci, samozřejmě s rozumem, a to i v den závodu a před vážením. Nemusím se tak stresovat a mohu si závody užit naplno.
Díky za rozhovor, Kamile, a na mistrovství světa budeme držet palce!
Moc děkuji. A pokud by měl někdo ze čtenářů zájem vidět něco málo z mých tréninků nebo závodů, najde mě na instagramovém účtu kamil_babis.
