Minulý víkend proběhl ve španělské Seville další ze sportovních festivalů pod patronátem Arnolda Schwarzeneggera s názvem Arnold Classic, který každoročně probíhá v různých termínech nejen v Evropě, ale i v Africe, Brazílii, Americe a Austrálii. Festival hostí nejen klasické závody v kulturistice a bikiny fitness, ale i ve strongman sportu, kterých se tento rok účastnil rekordní počet českých závodníků. Na klání silných mužů se vydalo hned devět závodníků v sestavě:
- do 110 kg: Jiří Tkadlčík, Vilém Minařík, Vojtěch Kučera
- do 95 kg: Tomáš Osička, Filip Zajíček, Stanislav Krejčiřík, Samuel Martinek
- do 80 kg: Dominik Navrátil, Jaroslav František
Skladba disciplín byla stejná pro všechny kategorie, měnila se pouze váha daného závaží. Podle slov závodníků se soutěž zátěží řadila spíše ke střední obtížnosti, neobsahoval totiž žádnou disciplínu na maximum a byl spíše běhavý a na počet opakování, což je u takového závodu trochu nezvyklé. Závod byl ale poskládaný velmi atraktivně, průběh byl svižný a zázemí kvalitní. Kompletní výsledky všech závodníků včetně jejich výkonů v jednotlivých disciplínách najdete na stránkách allstrongman.com.
Česká výprava dokázala vybojovat hned tři cenné kovy v kategorii do 95 kg a do 110 kg. Vůbec největším překvapením bylo vítězství Tomáše Osičky v kategorii do 95 kg tělesné hmotnosti, který se tak velkého mezinárodního závodu účastnil vůbec poprvé. Nastoupil ve vynikající formě a v podstatě celému závodu dominoval. Nutno podotknout, že se tím stal mistrem Evropy v dané kategorii, klání totiž neslo označení Mistrovství Evropy strongmanů asociace FSU.
Bronz ve stejné kategorii pak vybojoval Filip Zajíček, přezdívaný "Bunny of Steel", který je vůbec nejmladším závodníkem, který kdy stanul na stupních vítězů tohoto závodu, a také nejmladším účastníkem Arnold Classic z České republiky.
Nejočekávanějším byl zřejmě výsledek Jirky Tkadlčíka, který se před několika týdny vrátil k závodění po roční pauze kvůli komplikovanému zranění zad (více o tomto zranění v Jirkově videu zde). Známý strongman v minulosti vybojoval hned čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile z Arnold Classic napříč kontinenty, přesto avizoval, že je zvědavý především na to, zdali se dokáže vrátit zpět k závodění, nehledě na umístění. Výsledek je bronzová medaile z kategorie do 110 kg, která mu, jak sám říkal, chyběla do sbírky.
Závodníci dostali prostor závod ohodnotit svými slovy, jejich vyjádření si můžete přečíst níže.
Jiří Tkadlčík
Když jsem se minulý rok po mistrovství světa ve Finsku zranil, nějaký čas jsem si nebyl jistý, jakým směrem se budu sportovně ubírat. Strávil jsem rok rehabilitací zad, což se nakonec povedlo, a
v září letos naskočil zpět do ostrého režimu. Po čtyřech závodech mě čekalo právě Arnold Classic, kam jsem odjížděl plný síly a zvědavý, jakým způsobem tělo zareaguje na návrat do takové zátěže.
Poprvé jsem ve vrcholovém strongman sportu neměl žádnou potíž se stahováním váhy, závod byl totiž pořádán Ukrajinci a ti mají rádi kategorie do 110 kg místo do 105
kg, takže při mé aktuální váze 107 kg jsem se nemusel ničeho obávat. Vážil jsem se proto oblečený s vodou v ruce.
:-)
Závod byl celkově dobře organizovaný, i když některé věci byly lehce nedotažené. Závodník si například musel sám naložit kufry nebo axle, pokud mu v průběhu závodu odlétly zarážky a činka se rozpadla, což nedávalo smysl, a dělo se to hodně často. Závodníci tak přicházeli o čas. Nebylo to ale nic, kvůli čemu bychom nějak brečeli, prostě jsme to brali, jak to je. Hodně jsme ocenili i kvalitní stream, který probíhal v reálném čase na YouTube a díky kterému nás mohli sledovat fanoušci.
První disciplína byl Super Yoke o váze 360 kg na 20 m, kterého jsem se skrz
plotýnku trochu obával. Nakonec jsem ho odběhl za 11sekund, což byl druhý nejlepší čas. Porazil mě pouze Ukrajinec Yurii Ohonovskyi, který mě celkově svou silou a stříbrnou medailí z tohoto závodu okouzlil natolik, že jsem ho okamžitě pozval na World Grand Prix do Litovle, které proběhne tento víkend,
a doufám, že si to spolu rozdáme opět o medailové pozice!
Následoval 130kg Log Lift na 60 sekund, kterého jsem dal 5 kousků. Časově bych nejspíše nestihl o moc více, ale vůbec mi to v tu chvíli nevadilo, protože na dané podmínky to bylo dobré. Posunul jsem se na první pozici.
130kg kufry na 40 m nebyly mojí silnou disciplínou. V duelu jsem si disciplínu střihnul s Vojtou Kučerou, vynikajícím vycházejícím strongmanem střední váhy, který mě na ní porazil a doběhl o pár sekund rychleji.
Následovala 90kg jednoručka typu Cyr Dumbbell, kde jsem nebyl ochotný v žádném případě riskovat. Z hlediska disciplín je tato disciplína na plotýnku nejhorší, podskok i úklon opravdu není nic, co bych nyní dělal nějak zvlášť rád. I tak jsem tam dal 3 kousky a sledoval průběžné pořadí. Lépe se umístili pouze dva Ukrajinci, známí svou oblibou této disciplíny.
Posledním testem síly bylo 6 otoček cca 400kg pneumatiky, což je disciplína, která mému zranění před rokem dopomohla. Jak správně tušíte, ani tu nemám moc rád. Dokončil jsem v první polovině startovního pole.
I přes příznivý průběh závodu jsem nakonec zaostal na stříbrného Yuriiho o 4 body, ale i tak jsem velmi spokojený, protože jsem ani jednou za celý závod necítil nějaký zdravotní problém a dnes jsem ready nastoupit o víkendu v Litovli, což je disciplínami i váhami závod ještě o kus těžší. Svou misi vrátit se jsem tedy splnil, jsem zpátky! Největší radost mi ale paradoxně neudělala medaile, ale fakt, kolik strongmanů na závodech startovalo. Vážím si i toho, že mě kluci považovali za takového
strongman tátu a většina prý startovala vlastně proto, že jsem je ke sportu před časem přivedl. Ať už fyzicky, nebo nějakou formou motivace. Tohle slyšet je pro mě maximálně uspokojivé a vynahradí to opravdu všechny kovy, které jsem kdy vyhrál. Chtěl bych za ten víkend i za všechno, co jsme zažili, moc poděkovat celému týmu a celé výpravě. Zároveň Vám děkuju
za velkou podporu a sponzorům za pomoc: Czech Virus, Angry Beards, Martin
Zaremba, Pivovar Litoval, Tiger Energy Drink.
Tomáš Osička
Arnold Classic Sevilla byl můj první velký mezinárodní strongman závod. Popravdě jsem vůbec nevěděl, jak si v takové konkurenci povedu. Samozřejmě jsem věděl, kolik jsem toho odtrénoval a jaké mám tréninkové výkony, ale závod je vždy něco jiného.
První disciplínu, Super Yoke 320 kg na 20 m, jsem dokázal zaběhnout nejrychleji a to mi dodalo potřebné sebevědomí do závodu. Pak na řadu přišel můj obávaný
Log Lift, kde jsem chtěl a musel zapsat alespoň jedno dvě opakování se 120 kg. Podařilo se mi pouze jedno a stačilo to na dělené 2. místo.
Jako další byly 120kilové kufry na 40 m. Tady jsem byl trochu zklamaný, že mi to nešlo tak, jak bych si představoval. Bylo z toho 4. místo.
Čtvrtá disciplína byla jednoručka o hmotnosti 75 kg. S ní se mi podařilo zapsat 5 opakování do minuty a dalo to dělené 1. místo.
Závěr závodu byla 360kilová pneumatika na 5 opakování a to se mi podařilo v nejkratším čase.
To znamenalo celkové vítězství v kategorii do 95 kg. Děkuji celé české strongman výpravě v čele s Jirkou Tkadlčíkem za skvělou podporu při závodě!
Filip Zajíček
Ze závodu jsem byl nejdříve hodně vystresovaný, protože to byla moje první velká mezinárodní soutěž. Když se mě předtím kamarád zeptal, tak jsem mu řekl, že budu rád, když se umístím v top 5.
Po první disciplíně (Super Yoke 320 kg na 20 metrů) se moje pocity moc nezlepšily, protože na mé nejoblíbenější disciplíně jsem skončil na 4. místě.
Druhá disciplína dle mého názoru nedopadla dobře skoro žádnému závodníkovi, povedlo se mi pouze jedno opakování se 120 kg a stačilo mi to na druhé místo v disciplíně.
Jako třetí disciplína byly kufry, tady jsem se dostal až na druhé místo jak v disciplíně, tak v celkovém pořadí.
Čtvrtá a předposlední disciplína byla obří jednoručka se 75 kilogramy. Na tuhle disciplínu jsem si věřil a povedlo se mi dát 3 opakování, což bylo myslím čtvrté místo. Před poslední disciplínou se nervozita opět projevila, protože pneumatika nepatří mezi moje nejoblíbenější disciplíny a já jsem byl na třetím místě. Nakonec se mi podařilo v pořádku dokončit i poslední disciplínu a udržet si třetí místo!
Celý festival mě zahltil obrovským dojmem a moc jsem si to užil. Také jsem se kvalifikoval na světové závody do Ameriky, což se v 16 letech ještě nikomu nepovedlo.
Víte, že...
