Reklama:
Jen na pár dní: Agrezz 1+1!
Stimulace, napumpování, maximální výkony. Nejprodávanější anabolizér v extrémní akci! Více zde.

Michal Kotalík: Z klece za mříže a zpět

15.036 zhlédnutí
Ronnie.cz > Powerlifting > Bojové sporty

Kdo sledujete bojové sporty, tak Michala Kotalíka určitě znáte. Pokud Vám však toto jméno dosud bylo neznámým, tak je na čase, abychom to změnili. Michal měl slušně našlápnuto v kariéře profesionálního zápasníka. Účastnil se reality show Oktagon Výzva, zápasil před naplněnými stadiony a vezl se na vlně tří vítězství v řadě. Osud však měl jiné plány a Michal při potyčce bránil tehdejší přítelkyni. V důsledku toho skončil na několik let ve vězení. Na sklonku uplynulého roku však byl propuštěn a má v plánu vrátit se ve velkém stylu. Mně to nedalo a musel jsem ho vyzpovídat. Chtěl jsem se dozvědět, co prožívá profesionální sportovec, když padne na úplné dno. Jak se mu daří návrat na výsluní? O tom všem a mnohém dalším jsem si s Michalem povídal a Vy to teď můžete zjistit také. Dámy a pánové, Michal Kotalík.

Michale, ty se vracíš do oktagonu po téměř čtyřleté pauze. V tréninku jsi zhruba měsíc, jak se aktuálně cítíš?

Momentální pocity jsou smíšený. První, co mě čekalo, byl nepříjemný střet s realitou, kdy jsem si musel přiznat, že návrat do nějaké formy bude mnohem těžší a delší, než jsem si myslel. Ono se není moc čemu divit, po třech a půl letech strádání jsem se prakticky ze dne na den ocitl v MMA gymu mezi českou elitou, takže vystřízlivění přišlo poměrně záhy. První tréninky jsem dokončoval opravdu frustrovaný. Měl jsem sto chutí se na to vykašlat a vzdát to. Jenže jsem si uvědomil, že když se za mnou poprvé zavřely dveře cely, byl jsem daleko frustrovanější a postavil jsem se tomu čelem. A zvládl jsem to. Takže hodlám i tohle pojmout jako výzvu a pokračovat. Ale je to těžký. Jsem prostě zápasník s hlavou a zkušenostmi profíka v těle amatéra, začátečníka. To je právě to frustrující.

Tvá zápasová pauza byla zaviněná odnětím svobody. Je pravda, že do posledního zápasu jsi už šel s tím vědomím, že tě čeká vězení?

Je to tak. Kdybych tehdy nepotřeboval peníze, abych tu měl co nechat mámě, už bych do zápasu nešel. Věděl jsem, že končím, že je konec se vším, a nemyslel jsem na nic jinýho. I když jsem se na fotkách a videích musel tvářit, že všechno je naprosto v pořádku.

V posledním zápase ti čelil tvrďák Martin Šolc, s ním jsi odzápasil skoro tři kola. Jak vědomí vězení ovlivnilo tvoje mentální nastavení před zápasem?

Totálně. Vím, že kdybych tam byl s čistou hlavou, tak ho porazím. Jenže jsem hlavou nebyl vůbec v zápase. Myslel jsem akorát na to, že jdu sedět. Co máma? Co peníze? Jak to zvládnu? Vlastně jsem Šolce vnímal jenom jako něco v pozadí... Vlastně i celý turnaj. A když mi dal tu ránu, po které jsem klesl na kolena, bylo mi to jedno. Pro mě to v té vteřině byla rána od celýho tohohle období. Ta rána představovala prostě veškeré to dění. Ten pád na zem nebyl jen v zápase. Byl to životní pád.

Takže máš někde v hlavě do budoucna plán propracovat se k odvetě? To by bylo takřka na film.

Film nevím, možná nějakou tragikomedii. Ale máš pravdu, že celému tomu příběhu by odveta se Šolcem slušela. Bohužel taky sedí, ale měli by ho pustit snad na podmínku. Aspoň v to doufám. Taky nevím, jestli se bude chtít vrátit. Já osobně bych o zápas stál a vím, že bych ho tentokrát rozstřílel. Ale už má svá léta. Nemyslím si, že je to reálné.

Teď k samotnému vězení. Pokud vím, tak jsi vystřídal dvě věznice. Jak tě přijali ostatní odsouzení coby profesionálního zápasníka?

Vlastně tři. Ještě jsem byl pár týdnů na Ruzyni, odtamtud jsem odjel do Jiřic a potom do Heřmanic, kde jsem byl nejdelší dobu. Hele, jak kteří. Některým to bylo jedno, ale je jasný, že na to slyšeli. A nejen vězni, ale i dozorci a zaměstnanci. Ale k otázce. Někteří chtěli, abych je trénoval. Někteří měli jen otázky. Někteří mě samozřejmě chtěli vyzvat a něco si na mně dokázat. Ale já jim prostor nedal, nenechal jsem se vyprovokovat. Neříkám, že jsem se tam nikdy nepopral, ale to nebylo nic spojeného s tím, že jsem zápasník. Normální muklovský záležitosti. Ale když se nad tím zamyslím, tak mi to, že jsem profesionální zápasník, víceméně vždy nějak pomáhalo. Působilo to spíš kladně.

Vítězství nad Pavlem Sabadashem na turnaji Oktagon 6 (2018)

Jaké tam je sportovní vybavení vůbec k dispozici?

Hele, jak kde. Já můžu samozřejmě mluvit jenom za věznice, ve kterých jsem byl. Ale Jiřice měly na každém oddíle posilovnu. Ale prosím, abyste si nikdo nepředstavoval posilovnu tak, jak ji znáte. Pár skládacích jednoruček, bench, bradla a lavice. Ale věřte mi, že to stačilo. Byli jsme za to vděční. Já byl. No a Heřmanice, tak ty měly jednu posilovnu pro celou věznici. Ta posilovna už byla vybavená líp. Víc jednoruček, víc velkých os, starý legpress, předkopávání, motýlek a kladky. Myslím, že mít takovou posilovnu doma, tak je to paráda. Takže to měly Heřmanice, ale tam se dostal opravdu jen VIP mukl. Navíc než ho tam nepříliš ochotní dozorci navedli, pokud se jim teda zrovna chtělo dělat svou práci, tak to chvilku trvalo. Takže třeba z hodiny, kterou vězeň na cvičení měl, zbylo 30 - 40 minut.

Jak vůbec vypadal takový běžný den?

Běžný den... vesměs to bylo zahálka. Já osobně jsem hodně četl, koukal na televizi a psal dopisy. Přečetl jsem kolem 150 knížek, možná víc. Za to jsem třeba vděčný, dostala se mi do rukou opravdu pěkná díla. Jinak takové schéma je budíček, sčíták, odchod pro snídani, další sčíták, pak "volný" čas, pak oběd, potom další volný čas. Pokud jste chodili do práce, tak jste byli v práci. Potom další sčíták, odchod na večeři a pak další sčíták. Potom třeba film na kulturce, sprcha a spát. Pro mě bylo nejhorší chodit spát s tím vědomím, že to zítra bude úplně stejný. A tenhle stereotyp vás prostě pohltí a svým způsobem oblbne. O nějakou cílenou nápravu se teda opravdu nejedná…

Můžeš sportoviště využívat nepřetržitě, nebo jsou přístupné jen v určitých hodinách?

Sportoviště je docela silný slovo. Nazval bych to kulturní místností, což je také oficiální název, a tam jsou třeba žebřiny a hrazda. To je celý. Teda mluvíme-li o Heřmanicích. Jiřice kulturní místnost měly jen jednu a tam byla televize a židle. Ale zase měly v druhé místnosti tu posilovničku, o které jsem už mluvil. Tak tedy zpět k Heřmanicím. Tam byla poměrně velká místnost, kde jste si mohli nějak zacvičit víceméně s vlastním tělem, ale samozřejmě se dá vždy něco vymyslet. Například dáte stůl na bok a máte bradla nebo zvedáte kovové židličky a máte něco jako jednoručky. Nebo se dá rozložit postel a sestavit tak, že vám vznikne takový improvizovaný bench, a tak podobně. Možností je víc. Muklové jsou vynalézaví a šikovní. Tohle třeba dávám Jiřicím k dobru. Vězni si mohli cvičit s normálním vybavením a nemuseli se "dojebávat", protože pochopitelně ty cviky s postelí a podobně jsou nepřirozené a ničí ramena a tak. Proto já osobně jsem s tím necvičil nebo jen opravdu výjimečně. A abych ještě odpověděl, na co se mě ptáš, tak na Jiřicích se katrovalo. To znamená, že vás zamknou na celu. Takže cvičit jste mohli do osmi hodin večer, než vás zamkli. V Heřmanicích už katrování nebylo, tam jste se mohli volně pohybovat po svém oddíle, který byl samozřejmě už zamčený. Takže jste si mohli jít zacvičit na hrazdu třeba po půlnoci.

Co strava? Venku jsi asi kvalitu a příjem řešil, vězeňský dlabanec musel být velkým šokem.

Strava… krásný téma. Hele, bylo to špatný. Když jsem byl v Jiřicích, tak jsem dělal v kuchyni a tam jsem měl stravu opravdu kvalitní. Bylo mi to skrze mou profesi tolerováno. Nikdo se nestaral o to, co tam sním, takže jsem jedl dobře. No ale jak jsem přijel do Ostravy, tak to teprve začalo. Vyfasoval jsem ešus a dostával malé porce. Pak jsem byl opravdu vděčný, když jsem sehnal od někoho chleba. Toho jsem se tam tak přejedl, že už ho nemůžu ani vidět. Většina stravy je v Heřmanicích totiž těstovina, chleba, salám, hořčice… A to je opravdu špatný. Věřte mi, že po takový době to začnete z duše nenávidět. Takže kvalita opravdu špatná, příjem živin nedostatečný. Jednoduše špatný.

Vítězství nad Tomášem Melišem (dříve Bolem) v Oktagon Výzvě (2017)

Slyšel jsem, že osobní doplňky a vitamíny jsou tam zakázané...

Je to tak, podle mě úplně nesmyslně teda. Navíc si myslím, že i protiprávně. Hlavně, že tam je hromada drog, to se neřeší. Ale když máš třeba glutamin, jsi vyvrhel. Mazec. Jinak vitamíny třeba v Jiřicích nebyly problém. Tam se došlo k doktorovi, a když byly peníze na účtu, tak vám doktor napsal, co jste potřeboval. Ale mimochodem, v Heřmanicích doktor není, což by někdo kompetentní měl prověřit. Tam vám nedají nic a můžete třeba umírat. Například jsme měli všichni covid a chtěli jsme paralen. My sami bychom si ho klidně koupili, když už nám ho nedali sami na tu horečku. A měli jsme smůlu, prostě neexistuje. Což si myslím, že je taky docela fail. Ale abych nekřivdil našim skvělým chlebodárcům, tak nám po týdnu dali na oddíl várnici s ústavním čajem a tím jsme covid přemohli. Takže tímto za nás všechny děkuji.

Prý sis trest o několik měsíců prodloužil, když ti v den tvé žádosti o předběžné propuštění našli na cele telefon.

Je to tak. To prostě nevymyslíš. A prodloužil jsem si to přesně o rok a dva týdny. A nenašli mi ho na cele, ale přímo u mě, když jsem psal SMS. Náhoda.

Aktuálně jsi ale zpátky. Jak probíhá proces návratu?

První týden byl hodně zvláštní. Měl jsem pocit, že na mě každý kouká, každý mě soudí. Každý na mně poznal, že jsem byl vězen. Styděl jsem se říct si o něco v obchodě, protože jsem měl pocit, že mi odseknou a nebudou se se mnou bavit, protože jsem prostě mukl a nic víc. Dneska je to ale už dobrý. Vlastně mi přijde, že jsem ani neseděl. Na druhou stranu jsem hlavou pořád v roce 2018. Jako by se ty tři roky nestaly. Ale to je jen občasný pocit… Stalo se to všechno. Každopádně kdyby nebylo pár dobrých lidí, kteří mi pomohli finančně na začátku, tak ten proces návratu je mnohem těžší. Takže jsem si mohl dovolit být víc v klidu a vrátit se do gymu dřív, než jsem si myslel. Jestli to budou číst, tak jim všem mockrát děkuju. Jste skvělí.

Stále vypadáš velmi silně a svalnatě. Viděl jsem, že na mrtvý tah jedeš aktuálně 200 kg, to je super počin po takové době ve vězení.

No, děkuju. Já osobně si přijdu strašnej, hlavně když narazím na fotky z roku 2018. 200 kg jsem zatáhl, to je pravda. Tím jsem ale překvapil sám sebe. Silově jsem na tom totiž opravdu zle oproti tomu, na co jsem byl zvyklý. Ale je to prostě výzva. Vím, že to bude dobrý a vrátí se to. Musí.

Co všechno tvůj tréninkový proces zahrnuje?

Až do minulého týdne jsem trénoval každý den kromě soboty. Od nového týdne jsme domluveni s Andrém (André Reinders je Michalův hlavní trenér, pozn. red.), že přidám třikrát týdně dvoufázové tréninky. Jdeme na to pomalu. Ale zase si myslím, že adekvátně. S jasným cílem návratu. Sestavu tréninkového týdne nebudu prozrazovat, není totiž ani úplně stálý. Mám tam ale osobního lapaře, se kterým trénuju ztracenou přesnost, rychlost, a hlavně timing, který prostě zmizel za tu dobu. Pak samozřejmě posilovna, protože zastávám názor, že je to důležitý. No a kde jinde nabrat sílu než v posilovně. Pak taky samozřejmě sparingy a tréninky MMA jako takové. To jsem samozřejmě u Andrého, kde mám nejlepší sparingpartnery, jaké si lze přát. Petrášek, Martínek, Škvor, Peleška… Karlos se určitě taky brzo vrátí. Docela se těším, až si s Peleškou a Karlosem udělám fotku a napíšu tam: "Robocop, Terminátor a Ironman si pomáhají" nebo tak. Na to se těším poslední tři roky. To jen taková vsuvka.

Michal Kotalík s Milošem Petráškem a Michalem Martínkem

První zápas chceš absolvovat ještě před létem. Myslíš, že by ti tvůj příběh mohl paradoxně pomoci ve větším zájmu fanoušků?

Ano, zápas chci mít ještě před létem, ale to záleží samozřejmě na víc faktorech. Hele, myslím si, že ano. Myslím, že to lidi zajímá, a upřímně se mi dostalo obrovské morální podpory a já jsem za to strašně rád. A tímto vám samozřejmě moc děkuju. Taky se mi samozřejmě dostalo hodně "hejtu", ale pořád je to třeba osmdesát ku dvaceti, takže dobrý. Nicméně myslím, že zápas chtějí vidět všichni. Ono je jedno, jestli mě chtějí vidět prohrát nebo vyhrát. Vidět to chtějí, aspoň v to doufám.

Budeš na první zápas už ve stoprocentní kondici? Jak dlouho myslíš, že se taková přestávka bude dohánět?

Na to nedokážu odpovědět, protože si něčím takovým procházím poprvé. Ale pokud nebudu ve stoprocentní kondici, tak zápas nebude. Až si já, André a můj trenér postoje a lapař Martin Svoboda odsouhlasíme, že to je ok, že do toho můžeme jít, tak do toho půjdeme.

Jaký o tebe je vůbec zájem aktuálně? Řekl bych, že ten návrat se konal poměrně potichu.

Já bych zase naopak řekl, že to docela nabralo na obrátkách. Hned o tom informoval web MMA Shorties, pak se to objevilo na MMA Fortuně na Slovensku, potom živák s Ondrou Novotným a další články, teď dokonce Ronnie.cz. Myslím, že za měsíc to není špatný. Upřímně jsem to takové ani nečekal, nebo aspoň ne v tak krátké době. Zájem si myslím, že je. A to říkám se zdravou pokorou.

Co ty a strava aktuálně? Předpokládám, že po propuštění sis dopřával. Už jsi najel na určitý režim?

Opak je pravdou. Já tam jedl docela sračky, takže jsem se hodně těšil na kvalitní maso, zeleninu, vejce a tak. Takže jsem najel vlastně hned na zdravou stravu. Neříkám, že si nějak významně hlídám, kolik toho sním. Ale to, co sním, je převážně kvalitní a zdravé. Pizzu jsem měl za ten měsíc myslím jednou nebo dvakrát a "mekáč" jednou. Zatím takové v uvozovkách nejhorší, co si dopřávám, je, že si dojdu do restaurace na kvalitní burger a hranolky. To mám opravdu moc rád.

Vím, že jsi velký uživatel suplementů. Co aktuálně užíváš?

Na suplementy jsem se strašně těšil, to máš pravdu. Moc mi to chybělo. Dávám protein, glutamin, kreatin a občas nakopávač. A nejsou to přímo suplementy, ale vzal jsem taky lékárnu útokem. Tam jsem si vzal železo, vápník, magnesium, vitamíny C, D, B, omega 3 a Alavis. To si opravdu užívám a přijdu si výjimečný, že to můžu mít. To jsem si odnesl z tý basy. Hodně si vážím maličkostí. Nic už není samozřejmost.

Michal Kotalík s Matějem Kuzníkem a trenérem Andrém Reindersem

Co tě aktuálně živí? Je to trenéřina a soukromé lekce jako u mnoha dalších zápasníků?

Aktuálně jsem živ ze sponzorů a lidí, co mi pomáhají a chtějí, abych se mohl soustředit jenom na ten návrat, což jsem popravdě nečekal. Je to skvělý a motivační. Zároveň ale samozřejmě zavazující. A ano, budu rozjíždět i soukromky, ty budu mít v Poděbradech, kde na to máme skvělý gym. Ale chci i nějakou jistotu. Takže sháním něco, co půjde dobře skloubit s přípravou. Snažím se najít místo někde v kasinu jako ochranka. To je prostě pěkná práce v dobrém prostředí a nehrozí konflikt, protože se tam lidi umí chovat. Současně je to práce v noci, takže bych krásně stíhal tréninky. Bohužel jsem zatím nic nesehnal.

Už máš podepsanou novou smlouvu s Oktagonem? Prý na tebe během odloučení nezapomněli, takže nepředpokládám přesun do jiné organizace.

Oktagon na mě nezapomněl. To i díky fanouškům, kteří se na mě často celou tu dobu ptali. Zajímalo je, jak to se mnou vypadá, a to je prostě skvělý. Oktagon MMA mi pomáhal i v base. Třeba poslal lístky na galavečer někomu, kdo je zrovna sháněl, a mně to pomohlo. Jestli si rozumíme. (P.S.: Rozumíme.) Jinak Oktagon zatím podepsaný není. Myslím si, že je to otázka dní. Nakonec jsme se domluvili i na pěkných penězích. Navíc myslím, že nikdo nedokáže tak pěkně využít potenciál mého příběhu jako právě Oktagon. Prý je v plánu se vrátit i do basy. Natáčet tam a víc lidem přiblížit ten přesun odtamtud až sem. Já sám jsem si tenhle koncept pojmenoval "Z klece do klece".

Jak tě vůbec MMA rodina přijala zpět mezi sebe? Dostalo se ti podpory?

André tu byl celou tu dobu. On je prostě skvělý chlap, kterého mám hodně rád. Přijetí jinak bylo super. Já se vlastně objevil na galavečeru v Brně, kde mě málokdo čekal. Okamžitě za mnou přišli Petr Macháček, Michal Martínek i Ondra Novotný, který mě hned posadil do VIP. Taky Palo Neruda, Andrés Raška a další a další. Takže to pro mě bylo opravdu intenzivní a užil jsem si to. Nečekal jsem tak hezké přijetí a upřímnou radost, že mě vidí. Popravdě jsem se bál, že jim to bude jedno.

Co během trestu? Byl jsi v kontaktu s dalšími zápasníky? Vykrystalizovali se ti skuteční přátelé?

Jedna z dobrých věcí, které vám basa dá, je, že vám skutečně protřídí ty dobré a špatné lidi. To se stalo. Nebyl jsem vyloženě v kontaktu s nikým. Když jsem měl telefon, tak jsem občas zavolal Milošovi Petráškovi, Michalovi Martínkovi nebo Tomášovi Peleškovi. Taky jsem volal párkrát s Karlosem a Ondrou Novotným, ale nic zásadně intenzivního. Nemám jim to za zlé, mají své životy, takže mě to nijak netrápilo. I tak mi tam psalo hodně lidí. Rozhodně jsem nestrádal.

Když už píšeme pro web se specializací na fitness, nelákalo tě někdy zkusit i tuhle disciplínu? Svalový potenciál máš obrovský.

Jó, to děkuju. Hele, dřív jsem měl ty ambice. Tehdy jsem ještě chodil se Sabinou (Sabinou Doležalovou, pozn. red.) a hodně jsem se pohyboval v tom světě kulturistiky, protože jsem s ní jezdil na její závody. Logicky jsem se tak hodně bavil i s kulturisty. Všichni ví, že jsem kamarád Filipa Grznára. Dokonce jsem u něj byl na pár lekcích pózování a měl jsem na ty prkna opravdu jít. Trénoval jsem víceméně opravdu už jen jako kulturista. Ale pak Oktagon pořádal první galavečer, oslovil mě a já souhlasil. No a šel jsem zase zpět k MMA. Síla z činek mi zůstala a já si právě na síle postavil svůj styl, takže nelituju. Každopádně teď si to musím vybudovat zase celý odznova, to bude zajímavý. Jestli se tam někdy postavím? Nevím, asi ne. Už jen kvůli tomu, že jsem dost potetovaný a chci si nechat ještě něco přidělat. Potom už by to asi nebylo možné. Nebo nevím, jaká tam jsou kritéria, ale neuvažuju o tom.

Je něco, co bys na závěr rád řekl čtenářům nebo někomu konkrétně?

Chci čtenářům a fanouškům obecně poděkovat za podporu. Třeba i za to, že mi napíšou pěknou zprávu, protože je to super pocit. Takže Vám děkuju, jste skvělí. A určitě chci poděkovat hlavně mámě a všem svým kamarádům za to, že jsou se mnou. Společně jsme to zvládli. Teď je holt řada na mně, abych ten příběh zakončil výhrou a vstoupil tak do další kapitoly života. A hlavně chci vracet těm, od kterých jsem přijímal. Těm, kteří mi pomáhali nebo pomáhají. Na závěr Vás chci pozvat k sobě na Instagram (@michalmmakotalik), na němž se snažím postupně dokumentovat celý ten návrat. Takže budu rád za follow. A už opravdu na závěr děkuju tobě za příjemný rozhovor a Vám všem, kteří jste si to přečetli. Vážím si Vás. Takže se uvidíme na nějakém galavečeru. Opatrujte se, ahoj.


Michal Kotalík očima autora

Michal na mě zapůsobil jako ryzí osobnost. Velmi upřímný a sdílný. Pokorně se snaží vypořádat se složitou minulostí. Musím říct, že se mi s nikým ještě tak dobře nepsalo. Michal je showman, nic jsem z něj nemusel tahat. Byl vstřícný, upovídaný a milý. Ví, že jeho příběh může pomoci tomu, kdo to bude potřebovat.

Rád bych poprosil Vás, kdo máte tu možnost. Jak je z rozhovoru patrné, Michal se uchází o práci v kasinu a věřím, že mu tímto rozhovorem můžeme pomoci k lepší budoucnosti. Takže pokud někdo sháníte komunikativního člověka na noční práci v kasinu nebo například chcete zapracovat na své kondici a sháníte trenéra bojových sportů, pak se Michalovi neváhejte ozvat na jeho sociální sítě.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

11.02.12:58petrpolak - 2/2 ale šlo mi o to, jak tam sportovec může fungovat a jak..
11.02.12:53petrpolak - Jasně, ale já tohle ani řešit nechtěl. Bylo potřeba uvést,..
11.02.11:50ygg - Tím nehodnotím ... sorry, tohle mi vypadlo a má to tam být.
11.02.11:48ygg - Čistě technická ... `Ta situace je Michalem podrobněji pop..
11.02.07:10petrpolak - Z výše trestu evidentně vyplývá, že reakce byla neadekvátn..-1
11.02.01:34ja.va - `Michal při potyčce bránil tehdejší přítelkyni` Četl ně..+3
09.02.19:45petrpolak - 😄😄😄 díky za pohled za oponu
09.02.14:53Muriel - Nevím jestli by to šlo v Plzni ale na SR jsem nikdy neslyš..
09.02.14:25petrpolak - Vážně? To bych zrovna považoval za nejběžnější kontraband ..
09.02.12:25Muriel - Som si teraz tiež spomenul na treningy v lochu za čechy Pl..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Supertelo.cz, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 03222543 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2022 Supertelo.cz, s. r. o. • Copyright © 2001-2022 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie