Malé alpské městečko Sölden (se zhruba 500 stálými obyvateli a 30.000 obyvateli v jarní či zimní sezóně) se stalo od 14. do 20. října 2007 dějištěm 37. Mistrovství světa v silovém trojboji federace IPF. V soutěžích žen se zde utkalo celkem 112 závodnic z 31 států, v klání mužů pak 162 závodníků z 34 států. Českou republiku zastupovalo celkem osm závodníků, Slovenskou závodníci čtyři.
Do dějiště šampionátu jsme se vydali z Prahy společně se Zbyňkem Krejčou a jeho kamarádem Otou v pátek už kolem šesté hodiny ranní. S mnoha zážitky z cesty se s Vámi nepodělím, protože s výjimkou hraničního přechodu (kde Zbyněk fikaně maskoval prasklinu na čelním skle) a bloudění v Insbrucku (do kterého jsme vůbec neměli vjet, nakonec nás stál dobrých 30 minut času) se mi ji podařilo téměř celou prospat.
Do místa konání jsme se dostali kolem jedné hodiny odpolední. Přivítala nás neuvěřitelně krásná příroda s dominantami v podobě alpských štítů, ale také pořádná zima (teploměr ve Zbyňkově Octavii ukazoval něco kolem 0 °C, což dávalo tušit, že moje ranní rozhodnutí "vezmu si kalhoty, triko, jednu mikinu a budu v pohodě" nepatřilo k nejšťastnějším).
Ubytovali jsme se v hotelu Sunny (třílůžkový pokoj za cca 70 Euro na noc) a jeli se podívat do haly (vzdálené možná tak pět minut chůze a slabou minutku jízdy autem). Tam v tu chvíli probíhal ceremoniál vyhlašování výsledků kategorie mužů do 100 kg, po kterém měly přijít na řadu soutěže kategorií žen do a nad 90 kg. Samotná sportovní hala byla pro účely podobné soutěže výborná, hlediště s diváky (čti: členy výprav a liftery, kteří v danou chvíli nesoutěžili) bylo po celou dobu prakticky zaplněno, stejně tak přilehlá menší hala, kde jste si formou švédských stolů (za 18 Euro) mohli dát co (a kolik) hrdlo ráčí.
V tuto chvíli jsme od předsedy Českého svazu silového trojboje p. Miroslava Vacka zjistili i výsledky našich reprezentantů, kteří soutěžili v uplynulých dnech. Jednoznačně největšího úspěchu se podařilo dosáhnout Petru Theuserovi (99 kg, *1961), který v kategorii do 100 kg vytvořil nový evropský veteránský rekord ve dřepu, kdy dal třetím pokusem 362,5 kg! To mu v kategorii zajistilo společně s 227,5 kg tlakem a 312,5 kg tahem v konkurenci 21 závodníků skvělé 7. místo.
O kategorii níže (do 100 kg) vybojoval pátou příčku Jiří Horník, který v součtu nazvedal 830 kg. O dvě místa za ním se umístil slovenský reprezentant Pavol Varchola (součet 812,5 kg). V kategorii mužů do 75 kg se představil další náš zástupce Karel Jiroušek, který však po boji ve dřepu (první dva pokusy neúspěšné, třetí s 260 kg již však vyšel) vypadl na bench-pressu (první dva pokusy s 147,5 kg, třetí se 155 kg). Výkon v mrtvém tahu (285 kg) však v této disciplíně stačil na čtvrté místo. Desátou příčku v konečném pořadí obsadil o kategorii níže (do 67,5 kg) slovenský závodník Erik Bačinský, který v bench-pressu ukořistil bronzovou medaili za tlak 182,5 kg.
Jak se dařilo ženám? Marcela Sandvik (za svobodna Balogová) startovala v kategorii do 56 kg - dřep 140 kg, bench-press 102,5 kg a mrtvý tah 147,5 kg - výsledné 12. místo v trojboji, za tlak pak místo páté. V kategorii do 60 kg skončila na dvanácté příčce Monika Rovná (157,5 kg dřep, 75 kg tlak a 145 kg tlak), čtvrtá v téže kategorii pak Slovenka Dana Matějová (která získala stříbrnou medaili za 205 kg ve dřepu).
Toliko stručná rekapitulace uplynulých dní a kategorií, do kategorie do 110 kg, která startovala až od šesté večerní (s vážením o 120 minut dříve), chyběly ještě dobré tři hodiny, které jsme (no dobře, tak tedy "které jsem") prospal na hotelu. Mimochodem, výhled z jeho oken byl (stejně jako z jakéhokoliv jiného místa v městečku) úžasný...
Když jsme krátce před čtvrtou opět dojeli do haly, vrcholily kategorie žen nad 90 kg a následovalo vyhlašování vítězek. Jen pro zajímavost, první místo zde (po obrovském boji v poslední disciplíně) získala Ruska Irina Lugovaya, která při osobní váze 100 kg udřepla 265 kg, na bench-pressu zatlačila 180 kg a potáhla 235 kg. Za ní skončila (alespoň dle výrazu jejího obličeje) se svým umístěním ne zcela spokojená Američanka Jessica O’Donnell. Bylo zajímavé sledovat výrazy obou rivalek při ruské státní hymně. Irina Lugovaya odolávala dlouho, nakonec si však slzy svoji cestu na její tvář našly...
Přesně podle harmonogramu (prakticky téměř na vteřinu, což provázelo oba soutěžní dny, kterým jsme byli přítomni) začala s odbitím šesté hodiny večerní kategorie mužů do 110 kg, kde startoval Tomáš Šárik a Zbyněk Krejča z České republiky a Fridrich Matějík ze Slovenska.
Začněme slovenským reprezentantem. Ten s tělesnou váhou 108 kg (ve svých 24 letech) udřepl druhým pokusem 320 kg (třetích 340 kg bylo neúspěšných), zatlačil 227,5 kg a potáhl 290 kg. Součet 837,5 kg stačil v konkurenci 19 lifterů na 11. příčku.
Zbyňku Krejčovi se první disciplína podařila dle jeho představ. V prvním pokusu udřepl bez problémů 290, ve druhém 305 a ve třetím 315 kg. Následoval bench-press. 250 kg v prvním i 270 kg ve druhém pokusu šlo snadno. Před jeho třetím pokusem oznámil hlasatel útok na světový rekord - 290 kg! Diváci se v tu chvíli dali do patřičného povzbuzování, bohužel však Zbyněk narazil na stejný problém, jako před 14 dny v Roudnici na Podřipském poháru. Ve spodní pozici ho triko mírně vyvedlo z dráhy, a tak i přes dobrý start po povelu rozhodčího směrem vzhůru pokus nedotlačil. Platných 270 kg z druhého pokusu však přineslo České republice stříbrnou medaili.
Přichází poslední disciplína - mrtvý tah. Na čince naloženo 285 kg. Zbyněk chytá osu, začíná se zvedat, ve výšce kolem 10 cm nad zemí však činka letí k zemi, ve tváři našeho liftera se objevuje bolestivá grimasa a ruka se chytá za záda. "Něco tam prostě ruplo," okomentoval to později Zbyněk, který na další pokusy už nenastoupil. Po zbytek dne i po celou sobotu pak bylo z jeho chůze i jakéhokoliv pohybu znát, že ho záda bolí. Diagnostika a řešení však byly odloženy až na dobu po návratu do Prahy, tzn. v tuto chvíli je vážnost jeho zranění neznámá.
Fantastického úspěchu dosáhl v téže kategorii Tomáš Šárik. Se svými 109 kg zvládl na dřepu 345 kg, na bench-pressu 255 kg a v tahu 335 kg. Získal tak nejen bronzovou medaili za třetí disciplínu, ale za součet 935 kg i stejný cenný kov v trojboji!
Poslední závodník kategorie nastoupil na svůj pokus krátce po čtvrt na deset, o necelých 15 minut později přišlo na řadu vyhlašování výsledků. Kategorii vyhrál ruský závodník Maxim Barkhatov, který ve svých 26 letech nazvedal v součtu 1050 kg (395 kg dřep, 275 kg tlak a 380 kg tah).
Následovalo exhibiční vystoupení, kde se představil (nám z Opavy z minulého týdne velmi dobře známý) Markus Rühl! Markus předvedl v úvodu zcela stejnou sestavu jako v Opavě, poté však změnil hudbu na jakousi "rakouskou lidovou" a dostal tak publikum do varu.
My se po jeho vystoupení vrátili zpět na hotel na "vídeňský řízek a pivo", asi nejtypičtější jídlo jaké zde vaří. Abych mu ale nekřivdil, Zbyněk si dal místo piva (jako jediný z nás) pomerančový džus.
Ráno jsme vstávali kolem deváté a pohled z okna vypadal o dost jinak než večer, když jsme uléhali. Pod sněhem už totiž nebyly jen vrcholky hor, ale všechno. Sněhu ale určitě nebylo tolik, aby ohrozil Zbyňkův nápad z předešlého dne: jet se podívat nejvýš, jak jen to půjde. Údolí městečka Sölden má nadmořskou výšku okolo 800 metrů nad mořem, teplota se pohybovala kolem nuly. Během 40 minut jsme se ale (zčásti autem, zčásti lanovkou) přemístili do o poznání "lepších" podmínek - do nadmořské výšky přesahující 3000 metrů nad mořem s teplotou vzduchu -20 °C a větrem kolem 20 km/h. Netřeba dodávat, jak jsme se v oblečení, které s něčím podobným vůbec nepočítalo, cítili.
Mimochodem, při stoupání lanovkou jsem ve zmrzlé hlavě skládal větu o tom, jak třem lyžařům, kteří v ní seděli proti nám, sebereme jejich zimní oblečení - když vtom na nás jeden z nich promluvil česky. Nakonec se z něho vyklubal Pavel Vondráček, šéfredaktor časopisu Maxim.
Ten nás po dojezdu do nejvrchnější stanice nasměroval do míst, kde bude prý ještě lepší výhled. Cesta (v letních botách, jak jinak) sice byla slušně náročná (o té zpátky ani nemluvě), výhled ale stál za to!
Čas vyhrazený na cestu se krátil ale stejně rychle, jako klesala naše teplota, takže jsme se po pár minutách vrhli do lanovky směrem dolů a zpět do sportovní haly. Tam začínala právě kategorie mužů nad 125 kg, kde startoval i náš Milan Špingl.
Tomu se nadmíru povedla první disciplína. V prvním pokusu dřepl snadných 375 kg, ve druhém změnil český národní rekord dřepem 392,5 kg, aby ho o pár chvil později ještě posunul na magickou hranici 400 kg! Přidáme-li k tomu pozdější tlak 275 kg a tah 325 kg, vychází součet na rovných 1000 kg, které mu zajistily skvělé 7. místo. Jen pro zajímavost, Milanovi je 27 let, aktuální váha 143 kg.
Kdo kategorii vyhrál? Zemi, odkud pochází, uhádnete určitě okamžitě. Ruský závodník Vladimír Bodarenko ukázal všem, jak vypadá živý hydraulický systém. 400 kg na dřep v prvním pokusu pro něj neznamenalo vůbec nic, v jeho obličeji se před, při ani po úspěšném pokusu nehnulo jediné svalové vlákno. Stejně tvrdou mimiku bez známky alespoň trochu větších obtíží ukázal i při dřepu 420 a 435 kg. K těmto výkonům přidal následných 280 kg v bench-pressu a 377,5 kg v tahu. Součet 1092,5 kg mu o 40 kg zajistil jasné prvenství před druhým Bradem Gillinghamem z USA, který si odnesl zlatou za mrtvý tah, kde vytvořil nový světový rekord výkonem 390 kg!
A soutěž byla u konce. Na vyhlašování výsledků kategorie na 125 kg jsme se již nezdrželi, před námi byla šestihodinová cesta zpět do ČR. Kdybych ji neprospal, mohl jsem se stejně jako oba kluci na předních sedadlech radovat ze sněhové bouře, která cestu ze začátku provázela a nebo aspoň z docházející nafty, která hrozila skončením naší cesty kdesi v srdci Německa.
Nic z toho si však nepamatuji, takže na závěr přidávám jen několik zajímavých čísel z letošního světového šampionátu. V pořadí národů soutěže žen zvítězilo Rusko před Taiwanem a Ukrajinou. Slovensko se umístilo na 15., Česká republika na 23. příčce. Kategorii mužů ovládlo Rusko, které získalo celkem 6 zlatých medailí, druhé místo patří USA, třetí Ukrajině. Naši reprezentanti vybojovali v konkurenci 34 zemí 11. místo, Slovensko se umístilo na místě 23. Chcete-li, kompletní výsledky soutěže najdete na této stránce.
