Jaká je zk... doba, to snad ani nemusí člověk připomínat, je to všude k vidění, k přečtení, takže od toho v tomhle úvodníku ruce pryč. Magazín Ronnie.cz Vám přináší rozhovor s novým českým profesionálním strongmanem Tomášem Sikorou. Profesionální status zaslouženě získal po loňské náročné a úspěšné (mini) sezóně, kterou bravurně zakončil vítězstvím na MČR amatérských strongmanů v Oseku. Zmíněnou sezónu odvážně začal mezi profesionály na Strongmen's Games Aš, kde se postavil tomu nejsilnějšímu možnému výběru. Poté pokračoval na MČR profesionálů v Golčově Jeníkově, kde se umístil v top 10. Na soutěži Agromex Fendt Strongman Brno závodil a zároveň ji pořádal. I s tímto tlakem se dokázal vypořádat a soutěž s přehledem vyhrál.
V rozhovoru níže si můžete přečíst, jak Tomáš vnímá aktuální situaci, co si myslí o českých závodech, jak prožívá novou otcovskou roli a co má ještě v plánu. Rozhovor proběhl přesně na sklonku minulého roku bezpečnou online formou. :-)
Tome, jak je v téhle době?
Hele, mě se to sice nijak nedotýká přímo, takže do práce normálně chodím, a vzhledem k tomu, že nejsem příliš společenský člověk, tak mi nevadí zavřené hospody a podobně, ale samozřejmě, že z pohledu budoucnosti závodů a všeho možného, co mě zajímá, to moc příjemná doba není. Ale vzhledem k situaci je to relativně dobré.
Máme konec roku. Vím, že se udržuješ, i když jsou fitka zavřená. V jaké se nacházíš formě? Strongman sezóna je daleko za námi a daleko před námi…
Momentálně jsem ve stejné, možná i lepší formě, než jsem byl v létě.
Daří se ti to takhle dobře udržet?
Kvůli zdraví se nemůžu moc kamarádit s různými látkami, takže jsem to tělo dokázal udržet ve stabilní formě normálně. Neztratil jsem ani kilo, naopak bych řekl, že jsem na tom ještě lépe. Zkoušel jsem 2x 154kg kládu a to se mi snad nepodařilo ani v sezóně.
Bylo to naprosto lehoučké, takže se cítím velmi dobře.
V roce 2020 jsi odjel celkem čtyři závody - Aš, Brno, Czech Strongest Man v Golčově Jeníkově a Osek. Kromě Mostu a Brna
jsi všude závodil mezi profesionály, kam ses velmi těšil, a dostal ses tam oficiálně díky výhře v Oseku. Bohužel se nekonala žádná liga, aby ses mohl pokusit vyhrát pohár, ale vyhrál
jsi podle mě nejtěžší závod v Oseku. Na Czech Strongest Man byl docela kontroverzní disciplínou Log Lift. Zapsal jsi tam 150 kg, i když jsi měl na tréninku zapsáno asi víc. Byl jsi spokojený, nebo ne, a přisuzoval jsi to nějaký špatným podmínkám?
Na tréninku jsem měl zapsáno 160 kg. Horší výkony jsem spíš přisuzoval tomu, že jsme týden předtím měli Aš. To byl jednoznačně nejtěžší závod, jaký jsem kdy měl, a dalo by se říct, že člověk potřebuje být mnohem více odpočatý, když jde na logu na maximálku. Jinak já jsem vážení klády viděl, váha odpovídala.
Sice to místo, kde se zvedala, bylo mírně z kopečka, ale to asi nebyl strůjce špatných výkonů. Měly být asi trochu lepší podmínky a čas na rozcvičení před disciplínou, ale jinak za mě bylo vše férové. Nutno podotknout, že když Jiří Vytiska zdolal před lety 180 kg, tak musel mít neskutečnou fazónu.
Když se podíváme na uplynulou soutěžní sezónu, který závod ti vyhovoval nejvíc?
Minulý rok nás nešetřili nikde. Líbily se mi všechny čtyři, které jsem objel.
Bylo jich podle tebe dost, nebo bys ten počet viděl raději vyšší?
Za mě jich bylo málo. Já závodím rád. V první sezóně jsem odjel deset závodů, takže teď bych si jich šest sedm představit dokázal.
Jaký je tvůj názor na dnešní dobu? Co se teď děje kolem nás?
Můj názor je dost kontroverzní, už jsem se setkal s pár
lidmi, kteří mě za to vyplísnili. Můj názor je takový, že ta opatření jsou naprosto nesmyslná a likvidační pro spoustu lidí. Celé se to mělo dělat úplně jinak. Nebudu říkat, že je
covid vymyšlený nebo podobné spekulace, něco jako silnější chřipka tu je. Asi je to více smrtelné a nakažlivé než chřipka, ale pořád platí, že se z toho 99 % lidí dokáže dostat tím, že leží doma bez léků. Pro mě to není žádná smrtelná epidemie a ta pandemie se měla zvládnout jinak.
Měl jsi s touhle nemocí vlastní zkušenost?
Neměl. Vím jen o lidech z okolí, někdo měl mírnější průběh a někdo horší. Ale většinou si ty lidi chvíli poleželi a byli v pohodě.
Nicméně se zdravím sis užil také svoje, vím, že se tím nijak netajíš. Prozradil bys čtenářům, jaké zdravotní problémy tě postihly ke konci roku 2019?
Ke konci roku 2019 mě potkala cirhóza jater, což je nemoc alkoholiků. (smích) Já totiž skoro nepiju. Bohužel jsem měl špatnou indikaci antibiotik a v kombinaci s výjimečným pitím na mé svatbě se to dobře nesešlo, najednou jsem zežloutl a začala mně tvrdnout játra a musel jsem se z toho tři měsíce léčit. Probíhalo to teda déle než ty zmíněné tři měsíce, protože následky nemoci jsem cítil ještě dlouho potom. Nasadili mi kortikoidy a dost mi to rozhodilo hormony, ale nakonec jsem se z toho dostal. Přišla první vlna korony a mě to paradoxně vrátilo zpět do hry, protože jsem mohl cvičit na rozdíl od mnoha jiných.
Mohl jsem pokračovat dál, hormony se srovnaly a všechno šlo jak po másle. Vysazenej jsem zvedl 150kg kládu a 300kg mrtvolu, začalo se dařit a já se vrátil.
Je bezpečné dělat tenhle sport, když jsi prodělal takhle závažné onemocnění?
Samozřejmě mám upravený jídelníček, nemůžu nějaké extra slané věci a smažené, ale to jsem stejně nikdy moc nemusel. Doplňky brát nemůžu, tak beru vitamíny a minerály, občas mi chybí dát si protein s arašídovým máslem a banánem, ale kvůli zdraví to už není vhodné. Alkohol jsem dřív nepil skoro vůbec a teď už jsem úplný abstinent. I když to sice nesouviselo s podpůrnými prostředky, tak těch už jedu taky minimum, protože to nechci riskovat.
Teď k něčemu hezčímu. Rok 2020 hodně lidem uběhl a nejraději by na něj možná úplně zapomněli. To se asi nedá říct o tobě, protože se ti narodila dcera. Jak si užíváš v roli otce?
Ano, narodila se nám Sofinka a je naprosto úžasná. Užívám si to. Je to samozřejmě náročné, nevěřil jsem tomu, když mi spousta lidí říkaloa, že se mi převrátí celý život naruby, ale je to opravdu zápřah pro mě i pro manželku.
Takže se strongmany nekončíš…
Nekončím, chvíli jsem o tom přemýšlel, ale i manželka mi říkala, ať nekončím, že chce, abych závodil a aby mě moje dcera viděla závodit a byla na mě pyšná.
Ty jsi s kluky a Českým svazem silových sportů uspořádal povedený závod v Brně. Věříš, že ho v roce 2021 zopakujete?
Určitě ho zopakovat chceme. Asi bude až později v létě kvůli tomu, co se děje, ale já věřím, že ta chřipka z toho netopýra už tady nebude a už nás nechají normálně dýchat. Horší to bude se sponzory, to bude strašně těžké. Nejen pro nás, ale pro všechny pořadatele. Pokud to doba dovolí, tak je s Ondřejem uděláme, zase pro amatéry a pro začátečníky.
Dovedeš si představit, že by letos nebyly vůbec žádné závody?
Nedovedu. To si ani nechci připustit. To by bylo hodně smutné. Asi by byla i menší motivace do cvičení, ale nějak bych to ustál.
Vím, že při své práci hodně cestuješ. Jak jsi do toho zvládal trénovat?
Já v tomhle měl trochu štěstí, naši zákazníci totiž přestali vyžadovat servis na místě a začali věci na servis posílat k nám do firmy, takže já jsem vyjížděl velmi minimálně a ještě ten den jsem se vracel domů. Dřív jsem jezdil po celé Evropě, takže to jsem si cvičení řešil v lokálních gymech.
Vyhrál jsi mistrovství ČR amatérů v Oseku. Co pro tebe ten závod znamenal? Vím, že už je několik měsíců poté, ale pocity určitě nějaké zůstaly.
Já to řeknu na plnou hubu. Strašně jsem se těšil na závody do Brna, protože jsem je samozřejmě pořádal, a proto jsem
je chtěl hrozně vyhrát. To se mi naštěstí podařilo. Na Osek jsem neměl čas se kvůli Brnu připravovat, takže jsem tam jel s minimální přípravou, jenom axle jsem trochu víc potrénoval, jinak nic. Jel jsem si to spíš vyloženě užít, nic jsem od toho neočekával. Brno jsem si takhle užít nemohl, protože jsem měl jako pořadatel stres, aby vše klaplo, aby se to všem líbilo, a hlavně aby nepršelo. Osek byl poslední závod v amatérech, protože jsem počítal s tím, že bych do profíků tak jako tak přestoupil, buď na vlastní žádost, nebo na převelení ze strany ČNFS. A ono to dopadlo dobře.
Vyhrál jsi s velkým náskokem, žádné těsné vítězství. Vyhovoval ti tento formát závodu, kde bylo hodně různých disciplín?
Mně tenhle formát závod velmi vyhovoval, líbí se mi, když je to takhle komplexní a nikdo si nemůže být ničím jistý. I přesto, že půlku závodu propršelo, tak se povedl.
Za předpokladu, že se letos ta sezóna rozjede a závody budou, máš nějaké cíle?
Mám, doufám, že jsou to reálné cíle. Chtěl bych se umisťovat aspoň v první polovině a nedělat klukům křoví. Když by bylo hodně závodů, tak bych samozřejmě i na nějakém závodě rád skončil na bedně. Nemyslím si, že je to úplně nereálné, ale budu se muset hodně snažit.
Jakým způsobem trénuješ? Rozděluješ to na mimosezónní a sezónní trénink?
Dřív jsem jel pořád stejně, ale po čase jsem zjistil, že to takhle dlouhodobě nejde, že ty disciplíny prostě celý rok jezdit nemůžeš. Takže jsem to udělal, jak říkáš, rozdělil jsem to na sezónu a mimo sezónu. V sezóně se soustředím víc na disciplíny a nejezdím tolik maximálky, nejezdím tolik dřepy ani mrtvolu, ale spíš strongman disciplíny. Mimo sezónu třeba 2 - 3 měsíce na disciplíny nesáhnu. Teď jsem se dohodnul s novým koučem Lukášem Kvasnicou, že bych tam ty disciplíny už zařadil, ale jen na měsíc, abych z toho úplně nevypadl.
Trochu jsi mě předběhl s otázkou, zda se připravuješ sám, nebo ti s tím někdo pomáhá.
Dva roky jsem se v podstatě připravoval sám, ale už jsem přemýšlel o nějaké spolupráci se zmíněným Lukášem Kvasnicou. Už nějakou dobu spolupracujeme a jsem s ním nadmíru spokojený, protože jeho tréninky mají hlavu a patu.
Kam bys chtěl posunout svoje osobáky?
Určitě bych chtěl dát 170 - 175kg Log Lift a zapsat to na závodech. V mrtvole takové cíle nemám, ale kdybych zvedl 330 - 340
kg, tak bych byl spokojený.
Na žádných velkých zahraničních závodech jsi ještě nebyl, pokud nepočítám závod v Litvě. Máš v plánu se na nějaký někdy podívat? V Anglii bude Arnold Classic.
Zrovna nad tou Anglií jsem přemýšlel, že bychom si tam udělali výlet jako rodinka. Problém budou finance, ale možná větší problém bude se tam vůbec dostat. Co se ke mně dostalo, tak už se rozjela nějaká kvalifikace a dostat se tam bude hodně těžké.
Co říkáš na naši strongman scénu? Máš pocit, že se to posouvá dopředu, nebo že se tu nic neděje?
Ten sport zažívá obrovský boom díky lidem, jako je Honza Krasinský, Jirka Tkadlčík, nebo díky našim profíkům, jako je třeba Čestmír Šíma. Jsme pořád na začátku, ale myslím si, že se dostáváme víc a víc do popředí.
Chtěl bys někomu na závěr poděkovat?
Rád bych poděkoval Markovi Mandíkovi z Torogym Nutrition, který podporuje mě a dal nám i suplementy na závody. Hlavně bych ale poděkoval mé manželce, která mě neskutečně podporuje ve všem. Určitě bych chtěl poděkovat Ondrovi Zadžorovi a Michalovi Skřenkovi, kteří založili SPC Gym, protože to je nejlepší strongmanská posilovna na Moravě a možná i v ČR.
Foto:
Miroslav "RedBart" Machek - Český svaz silových sportů
