Galavečer UFC Fight Night 85: Mir vs. Hunt, který se o víkendu odehrál v australském Brisbane, sice neměl startovku nabitou k prasknutí, zato se zde objevila celá řada talentovaných nováčků, kteří se v některých případech výtečně předvedli. Samotný galavečer, který osobně navštívilo cca devět a půl tisíce návštěvníků, jinak nabídl 8 finišů z dvanácti zápasů (z toho tři v prvním kole). Australané a Novozélanďané figurovali v deseti zápasech, rovnou polovinu jich vyhráli.
Akci zahájili v lehké váze brazilský Alan Patrick (2 - 1 UFC) a domácí debutant Damien Brown. První kolo nabídlo spoustu zábavného grapplingu a boj o pozice. Druhé kolo se Brown začal vytrácet a Patrick jej na zemi zakončil působivým gnp. I ve třetím kole se šlo na žíněnku a Brown už neměl, co by nabídnul - Alan Patrick jej bez problémů kontroloval a hladce se tak dostal ke třetí výhře v UFC. Brown se na zápas chystal na poslední chvíli, lepší představu o něm si teprve budeme muset udělat. Pozápasová šeptanda mluví o tom, že by se měl utkat s Martinem Svenssonem, z čehož moc nadšený nebyl, prý je to souboj výrazně pod jeho možnosti.
Dan Kelly
Taktéž v lehké váze bojovali britská hvězda Ross Pearson (10 - 7, 1 NC UFC) a kanadský Chad Laprise (3 - 1 UFC). Těžko si představit horší zápas na bodování - jak Pearson, tak Laprise bojovali téměř stejně, oba chodili do pěstních výměn a občas přidali kop, grappling se vůbec nekonal a zápasení byste také téměř nespatřili. Nakonec, patrně za větší agresivitu, si výhru odnáší Ross Pearson, jeden rozhodčí nicméně bodoval i remízu.
Opravdová bitva se strhla mezi Brazilcem Viscardim Andradem (2 - 1 UFC) a domácím Richardem Walshem (2 - 2 UFC). Andrade v prvním kole předvedl fenomenální bombu, ale Walsh situaci ustál a zbytek kola dominoval. Ve druhém Australan začal drtivým náporem a Andrade sotva přežil, ale sám pak dostal soupeře na zem, kde Walshe ze škrcení zachránil až konec kola. I třetí kolo začal lépe Walsh, ale brzy musel čelit zápasnickým a grapplerským pokusům soupeře a zbytek zápasu se jen bránil. Na body vyhrává Viscardi Andrade, ale oba borci ukázali neuvěřitelnou odolnost a bojovnost. Andrade byl spokojený s výsledkem, nikoli však s výkonem a slibuje do příště zlepšení.
Bec Rawlings
V ženské bantamové váze bojovaly Leslie Smith (1 - 2 UFC) a japonská hvězda Rin Nakai (0 - 1 UFC). Nakai je doma modlou, ale mám dojem, že na bantamovou váhu je zkrátka příliš malá. Souboj vypadal jako seniorka vs. dorostenka, i když Rin občas uměla zatopit pod kotlem. Tak jako tak, v prvním kole si ji Smith hlídala na distanc a takedown známé grapplerce dovolila až v samotném závěru. Ve druhém kole Nakai dostala soupeřku na zem. Smith vstala a dala Japonce pořádnou salvu, ale Rin ji zase stáhla dolů a většinu času dominovala. Ve třetím kole měla Smith dobré čtyři minuty jasně navrch, Nakai se pak podařil takedown, ale na situaci nic nezměnila. Na body vyhrává Leslie Smith, uvidíme, zda Rin zváží přechod níž, v postoji měla obrovskou nevýhodu. Navíc jí podle šeptandy reálně hrozí propuštění z UFC.
V pérové váze se utkali domácí talent Daniel "Hangman" Hooker (2 - 2 UFC) a Filipínec Mark Eddiva (1 - 2 UFC). Utkání ale moc dlouho netrvalo, Eddiva se pokusil o takedown, "Oběšenec" Hooker chytil gilotinu a už ji nepustil. Submission vyhrává Dan Hooker a před domácím publikem se tak pořádně vytáhl.
Steve "Boss" Bossé
O moc delší nebyl ani duel ve welteru mezi Alanem Joubanem (3 - 2 UFC) a domácím Brendanem O´Reillym (1 - 1 UFC). Profesionální model Jouban před zápasem mluvil o změně koncepce v tréninku a o rozvíjení silných stránek a ukázalo se, že pracovat na už i tak obstojném strikingu se vyplatilo. Začal agresivně, O´Reilly se pokusil zápasit, ale v klinči inkasoval pár kolen a to byl začátek konce. Alan Jouban spustil mód berserk a soupeře během pár chvilek prostě umlátil. Uvidíme, jestli konečně našel správný přístup, jeho zápasy bývají zábavné a vidět jich víc by mi rozhodně nevadilo.
V prvním zápase hlavní části se představila další asijská bojovnice Seo Hee Ham (1 - 1 UFC), kterou vyzvala extravagantní Australanka Bec Rawlings (1 - 1 UFC). První kolo nabídlo ostrou přestřelku, kdy měla střídavě navrch jedna a střídavě druhá dáma. I ve druhém kole se utkání přelévalo a obě bojovnice se dostávaly do problémů. Ve třetím kole působily už vyčerpaným dojmem a bylo jasné, že se bude rozhodovat na body. Vítězství urvala Bec Rawlings a nejspíš zaslouženě, ale výsledek 30-27, který obodovali hned dva rozhodčí, mi úplně fér nepřišel. Už jsme ale viděli mnohem horší zářezy…
Jake "The Celtic Kid" Matthews
Zatímco bojovali kanadský Steve "Boss" Bossé (0 - 1 UFC) a novozélandský James Te-Huna (5 - 4 UFC), ani byste si nenamazali chleba. Nic většího se v podstatě nestihlo udát - bývalý hokejista "Boss" jednou pumelicí soupeře načal a druhou dorazil. Steve Bossé tak srovnává svou bilanci a směle prohlašuje, že konečně ukázal svůj potenciál.
Ve střední váze bojovali domácí veterán Dan Kelly (3 - 1 UFC) a Antonio Carlos Junior (2 - 1, 1 NC UFC). Kelly ze začátku vypadal o dost hůř, jeho postoj patří mezi nejošklivější v soutěži a Junior jej trápil i na zemi. Australský olympionik v judu se ale nevzdal ani po druhém prohraném kole. Ve třetím kole dostal očividně unavený Junior kop do hlavy a následné gnp už nedokázal přečkat - vítězem se zázračně stává Dan Kelly! Osmatřicetiletý zápasník tak stále dokáže překvapovat a nikdo neví, co předvede příště.
Zápas večera předvedli v lehké váze domácí Jake "The Celtic Kid" Matthews (2 - 1 UFC) a Američan Johnny "Hollywood" Case (4 - 0 UFC). Oba dva borci jsou vždy příslibem drsné akce a ani tento mač nebyl výjimkou. Matthews začal tvrdými ranami, Case si udržoval distanc kopy. Jak se borci osmělovali, strhávala se skvělá strikingová bitva, kterou přerušil až konec kola. Case ve druhém kole postupoval vpřed, ale zastavil jej brutální kop na tělo. Pokusil se o takedown, ale rychle se sám ocitl v těsném škrcení. Johnny ale zázračně vyklouzl, otočil se a začal soupeře masakrovat na zemi. Matthewsovi se podařilo vstát a kolo se dohrálo v postoji. Ve třetím kole se oba borci dostali ke kleci, šlo se na zem a Jake Matthews po úspěšném získání zad odškrtil soupeře patnáct sekund do konce! Neuvěřitelný zápas! Jedenadvacetiletý talent Matthews se tímto výkonem posunul nahoru, ale nezklamal ani Case a po zápasu se odměnil pořádnou pitkou. Zároveň poděkoval Danu Whitovi za bonus i za příležitost.
Mark Hunt
Co-main event obstarali ve welteru Neil Magny (10 - 3 UFC) a kubánsko-australský Hector Lombard (3 - 2, 1 NC UFC). Lombard se před zápasem chvástal, že Magny pro něj není soupeř a že by chtěl někoho slavnějšího, a pořádně tím vyhrotil atmosféru. Magny nastupoval připraven získat si Lombardův respekt, což se mu v prvním kole povedlo asi jinak, než čekal - Lombard jej začal brutálně řezat, Magny se brzy svalil a na zemi se snažil přežít Kubáncovu zuřivost. Ukázal ale neuvěřitelnou odolnost, a i když jej celé kolo Lombard mlátil jako slámu, nevzdal se a snažil se získat lepší pozici. Před koncem kola dokonce vstal na nohy. Ve druhém kole byl Magny lepším borcem, a i když v polovině schytal ránu a málem byl zase v krizi, vrátil se do hry, dostal Lombarda na zem a tam jej, aniž by se Hector bránil, dobrou minutu trestal. Je s podivem, proč sudí Perceval souboj neukončil. Ve třetím ale neměl Lombard co nabídnout, Magny jej příliš brzy stáhl na zem a definitivně dobil. Vítězem a zároveň držitelem bonusu za výkon večera se stává Neil Magny, pomstil drzé řeči na svou adresu a začíná pokukovat po title shotu či alespoň rozstřelu. Den po zápasu navíc prohlásil, že se cítí dobře a po pár týdnech odpočinku bude připraven do akce. Lombard prohrál první zápas před limitem, a i když jej stále nelze podceňovat, jeho kardio nemá zdaleka špičkovou úroveň a dost bych se divil, kdyby se mu ještě podařil výraznější úspěch.
Hlavní zápas obstarali v těžké váze exšampión Frank Mir (16 - 10 UFC) a novozélandský přízrak "Super Samoan" Mark Hunt (6 - 4 - 1 UFC), který v těchto dnech slaví 42. narozeniny. Prvních pár minut se obě legendy oťukávaly, ale pak přišla dělová rána Huntovy pěsti a bylo dobojováno! Mir se svalil jako podťatý, Mark Hunt nemusel přidávat ani šťouchnutí a svým typickým walk-off KO ukončil další zápas! Připsal si tak bonus za výkon večera, ale především rozparádil domácí publikum (které i jinak udržovalo skvělou show a tleskalo všem dobrým výkonům) a vzbudil další debaty o svém osudu. Dostane se ještě k title shotu? Možná by mnohé napovědělo utkání s Velasquezem. Naopak Mir má dvě porážky KO po sobě a možná by bylo na čase zvážit odchod do důchodu. Ale kdo ví, takto už se o něm uvažovalo mockrát…
Víte, že...
