UFC 189, které se odehrálo v Las Vegas v Nevadě, nabídlo nepopsatelný zážitek v podobě šesti po sobě jdoucích a dechberoucích zápasů v hlavní části večera. Předzápasová část moc dobrodružství nenabídla, ale to po skončení večera vadilo asi jen málokomu. Celá show se pochopitelně točila kolem zápasu mezi McGregorem a Mendesem, o kterém se už mluvilo až až a ještě si jej dnes rozebereme. Ale pěkně od začátku...
Galavečer zahájili v lehké váze Cody Pfister (0 - 1 UFC) a Kubánec Yosdenis Cedeno (1 - 2 UFC). Lépe začal Cedeno, který pestrou paletou kopů Pfistera neustále atakoval a Cody si s ním vůbec nevěděl rady. Ve druhém kole ale Pfister takedownoval a ukázalo se, kde má Cedeno slabinu. Od té doby byl bez šance, Cody jej házel na zem, kde jej dokázal držet, a nepolevil ani v posledním dějství. Na body vyhrává Cody Pfister a vypadá to, že Yosdenis Cedeno dalším Romerem nebude.
V muší váze se představili Louis Smolka z Havaje (2 - 1 UFC) a jeden z Irů na startovce Neil Seery (2 - 1 UFC). Lépe začal Ir, srazil soupeře pěstí na zem, ale odtud už Smolka hrozil submissions, nejprve gilotinou a potom D´Arce choke. Ve druhém kole už se hlavně zemařilo; Seery zkusil armbar, ale neúspěšně, a Smolka se celou dobu snažil o uškrcení. Ve třetím kole Smolka opět takedownoval a hledal pozici pro zakončení, ale čas vypršel dříve, než dokázal něco vymyslet. Stačilo to tak jako tak; na body zaslouženě vyhrává Louis Smolka, po zápase si pochvaloval perfektní game plan, který jeho tým vytvořil. A stejně jako z Cedena nejspíš nebude Romero, tak Seery zatím nevypadá, že by měl být dalším Conorem McGregorem…
Jeremy Stephens
Ve welterové váze na sebe narazili John Howard (2 - 3 UFC) a "neoblíbený" Ir Cathal Pendred (4 - 0 UFC), jehož nádhernou bilanci dost snižuje jednak nulová atraktivita jeho zápasů (před limitem vyhrál jen jednou), jednak dojem, že mu sudí trochu nadržují. Tentokrát ale narazila kosa na kámen. Zatímco Howard se snažil trefovat tvrdé rány, kombinace i kopy, Pendred dělal to jediné, co dělá vždycky - klinčoval. Zatímco v minulosti mu tato taktika stačila, Howard trefoval striky a z klinčů utíkal dost přesvědčivě na to, aby vyhrál. Na body vítězí John Howard.
Taktéž ve welteru bojovali Dominikánec Alex Garcia (2 - 1 UFC) a veterán Mike Swick (10 - 4). Papírově by byl Swick jasným favoritem, ale naposledy bojoval v roce 2012 a ani v té době se mu nějak extra nedařilo. Takový návrat, jaký dostal, si navíc nejspíš nepřál - Garcia jej neustále kontroloval na zemi, a když Swick stál, jeho countery neměly kýžený efekt. Na body vyhrává Alex Garcia, Swick si po zápase stěžoval na svůj mizerný timing. Na soupeře by prý měl, kdyby bojoval lépe.
Duel ve welteru mezi "nesmrtelným" Mattem Brownem (12 - 7 UFC) a Timem Meansem (6 - 3 UFC) nahodil laťku o metr výš a do konce večera už neklesla. Jindy by borci za to, co předvedli, brali bonusy, dnes měli smůlu, ale fanoušky určitě nezklamali. Means začal takovou bombou, že Browna zahnal do úzkých a krátké vydechnutí mu dalo až neúmyslné píchnutí do Brownova oka. Brown pak začal tvrdit muziku a kopl soupeře do hlavy; Means kontroval takedownem, ale sám musel prchat z gilotiny. Boj se přesunul do postoje, kde Means zazářil brutálním krvavým loktem. Brown odpověděl stejnou mincí, Means zkusil takedown, ale odhalil krk a Matt Brown jej díky tomu šestnáct vteřin před koncem prvního kola definitivně odškrtil! Stylem submission vyhrává Matt Brown, ale obrovský potlesk patří oběma borcům!
Gunnar Nelson
Hlavní část večera zahájil duel v bantamové váze mezi Brazilcem Thomasem Almeidou (2 - 0 UFC) a Angličanem Bradem Pickettem (4 - 5 UFC). Začátek zápasu patřil Angličanovi; tvrdé pěsti "One Punch" Picketta Almeidu dokázaly srazit na zem a vypadalo to, že brazilský bojovník je sám překvapený, jak tvrdého má soupeře. Pak mu Pickett zlomil kolenem nos a Almeida vypadal na odpis. Ve druhém kole se ale probral, perfektně načasované flying knee poslalo Picketta na podlahu a bylo po boji! Vítězem se stává Thomas Almeida, bere bonus za výkon večera a prodlužuje svoji čistou bilanci. S Pickettem je to naopak v poslední době špatné a je otázka, kam jeho kariéra povede dál.
Ve welterové váze se střetli islandský borec Gunnar Nelson (4 - 1 UFC), kterého vyzval kickboxer Brandon Thatch (2 - 1 UFC). Typologicky šlo o klasický grappler vs. striker match. Ani jeden z obou borců nebyl jasným favoritem. Lépe se ale vytáhl seveřan, když atypicky hákem srazil Thatche v prvním kole na zem. Tam na něj už Thatch neměl, Nelson si v poklidu stabilizoval pozici a odškrtil Thatche na rear-naked choke. Vítězem se stylem submission stává Gunnar Nelson, který si pochvaloval jednak spolupráci s Conorem McGregorem, jednak irské fanoušky, kteří stáli během zápasu při něm.
Rory MacDonald
Ve váze do 149,5 liber bojovali Dennis Bermudez (7 - 2 UFC) a Jeremy Stephens (10 - 10 UFC), který nenavážil a přišel tak o 20 % platu. Oba borci už něco zažili, mají střední věk a zkušenosti a zejména pro Bermudeze byl tento zápas velkou možností. Stephens rovnou ze začátku Bermudeze napálil, ten se pokusil odpovědět takedownem a oba borci se srazili hlavami. Hůř to ustál Stephens, kterému se přes obličej udělal krvavý šrám a Bermudez jej dokrmoval. Také se dostal na zem a dvakrát zkusil submission, ale Stephens odolal. Ve druhém kole se ale zápas vyrovnal. Ve třetím kole přidal Stephens flying knee a už nebyl problém soupeře dorazit. Vítězem se stává Jeremy Stephens a vrací se do kladné bilance. Jediná škoda, že tento zápas proběhl na tak nabitém galavečeru, jinde by Jeremy shrábl bonus alespoň za výkon. 72 tisíc dolarů za výhru je ale i tak jeho.
Rory MacDonald a Robbie Lawler
Duel o titul šampióna ve welteru mezi Rorym MacDonaldem (9 - 2 UFC) a úřadujícím králem Robbiem Lawlerem (10 - 4 UFC) by jindy vzbudil mnohem víc pozornosti, zde se ale ocitl v irském stínu. Oba dva borci přitom umí dělat neuvěřitelné zápasy. Učeň velkého Georgese St. Pierra a jeden čas největší supertalent soutěže Rory "Red King" MacDonald je univerzální zápasník bez výraznější slabiny, Lawler sází na neuvěřitelně tvrdé rány a samozřejmě je také well-rounded, bojovník jednoho stylu se v současné UFC k titulu jen tak nedostane. Oba borci se už potkali a tehdy vyhrál Lawler; Rory doplatil hlavně na pasivitu a před tímto zápasem prohlásil, že takto už prohrát nemíní. První kolo bylo opatrné z obou stran a borci se prakticky jen oťukávali. Ve druhém kole Rory šlápl na plyn, kopem do hlavy šampióna omráčil a pokusil se jej dorazit; Lawler ale prokázal výjimečnou odolnost a kolo přežil, na jeho konci dokonce rozdal pár ran. Ve třetím kole byl zase na koni a Rory už krvácel z mnoha šrámů, bojoval ale dál. Další headkick ale Lawlera rozhodil a Rory se opět pokusil o drtivý finiš. Lawler je ale nesmrtelný snad víc než Matt Brown. Ve čtvrtém kole Rorymu docházely síly, šampión jej trestal stále tvrději a Rory už krvácel snad úplně všude - takto zbitý borec se nevidí často ani v MMA, natož aby dál bojoval! V pátém kole už ale Lawler neváhal a svého soupeře definitivně dobil. Stylem TKO vítězí Robbie Lawler a zůstává šampiónem! Neměl to ale snadné a brutálně rozseknutý ret na jeho obličeji mluvil za vše. Red King měl ale opravdu dost a sotva došel do sprch. Oba borci si připisují bonus za zápas večera a už teď je jasné, že máme kandidáta také na zápas roku! Neuvěřitelný duel! Navíc jej podtrhla fotografie, která vzápětí obletěla svět a která dokládala, že Robbie navštívil ihned po show svého soupeře v nemocnici. Krásná ukázka sportovního ducha! Brzy po zápase se objevily spekulace, zda bude po takovém výprasku Rory stejný jako předtím; jeho trenér už ale ujišťuje fanoušky, že prohra nebyla nic jiného než zkušeností a že si ji Rory přebere. I před prohru předvedl výborný výkon, budeme se na jeho další představení těšit.
Conor McGregor
Hlavní zápas večera přichází. Pásek pro titul prozatímního šampióna pérové váhy, který Aldo označil v případě Conorova vítězství za hračku pro jeho opilé kamarády, byl připraven. Obrovská show, borce vítali živí zpěváci (Sinnead O´Connor pro McGregora a Aaron Lewis pro Mendese), aréna plná Irů hučela jako na fotbalu Liverpool - Manchester. Conor McGregor vs. Chad Mendes - zápas, který se měl podle mnoha názorů stát. Pokud by Conor bojoval rovnou s Aldem, neměl by na kontě žádného soupeře z nejužší špičky a navíc by se nikdy neměřil s elitním zápasníkem, takže by title shot dostal vyloženě za trashtalk. Osud byl ale spravedlivý a test v podobě Mendese splňoval všechny požadavky. Mendes měl sice na přípravu jen dva týdny, ale nijak jej to z míry nevyvádělo, prý se udržuje v dobré kondici. Navíc začal lépe, jednou z prvních ran otevřel Irovi obočí. McGregor se ale nedal a svými typickými zbraněmi - kopy do těla a pěstmi - začal Chada načínat a bylo vidět, že i Chad rychle pochopil, že Conor má v rukách dynamit. Podařilo se mu jej ale dostat na zem, kde jej málem uškrtil. Conor prožil konec kola v survive módu. Ve druhém kole už Mendes věděl co a jak a dostal Conora na zem. Tam se ukázalo, že grappling skutečně není Irova zářivá standarta. Mendes se ani nesnažil přejít guard, prostě posílal loket za loktem a McGregor měl co dělat, aby jeho nátlak ustál. Nakonec se ale vyhrabal na nohy a to byla zlá zpráva pro Mendese, jehož čtrnáctidenní kemp evidentně nestačil a unavený borec potřeboval v klidném postoji přežít zbytek kola. McGregor jej ale nenechal, rovnou se do něj pustil ranami a kopy a Mendes se po chvilce skácel k zemi! Vítězem a prozatímním šampiónem pérové váhy se stává Conor McGregor a bonus za výkon večera je už jen milou pozorností! Po zápase si s Mendesem podali ruce, Chad jej dokonce pochválil a vřelá slova měl i pro irské fanoušky, čímž si zasloužil hlasitý potlesk. McGregora teď ale - snad co nejdříve - čeká José Aldo, který už, evidentně rozladěný z Irova úspěchu, pronesl na jeho adresu řadu sprostých slov a také zdůraznil, že jej v ostrém souboji nedokázal knockoutovat ani "Cigano" dos Santos a že se McGregorových dětských ran nebojí. Mediální souboj bude evidentně pokračovat, dokud se nedočkáme toho opravdového!
