Od pondělí 25. 8. do neděle 31. 8. 2014 bude ruský Čeljabinsk hostit Mistrovství světa v judu. Na šampionát odletěla i česká výprava ve složení Pavel Petřikov, David Pulkrábek, Jaromír Ježek, Jakub Ječmínek, Jaromír Musil, Lukáš Krpálek a Michal Horák. Dva nejtěžší borce týmu, tedy Lukáše Krpálka a Michala Horáka, jsme zastihli v posilovně Mega Fitness při jejich posledním tréninku bezprostředně před odletem, a tak jsme je trochu vyzpovídali.
Před chvílí jste absolvovali poslední kondiční trénink před mistrovstvím světa. Co při něm bolelo?
Lukáš Krpálek: Příprava byla náročná, a tak toho bolelo víc. V poslední době mě nejvíc zlobil prst, který jsem si vykloubil v Japonsku na soustředění. Teď už je to mnohem lepší, takže když si ho zatejpuji, snad mě nebude v zápase limitovat.
Pokud vím, ty jsi měl letos i nějaké problémy s ramenem a kolenem. To už je všechno v pořádku?
Lukáš Krpálek: Je pravda, že tahle sezóna byla, co se týče zranění, trochu náročnější. Začátkem roku jsem si hned při prvním tréninkovém kempu v Rakousku natáhl vazy v koleni, začátkem března jsem si zase při světovém poháru v Praze natrhnul sval v rameni. Dva měsíce jsem pak nemohl do kimona, takže jsem cvičil nohy a co šlo. I když mě rameno omezovalo v tréninku hodně dlouho a cítil jsem ho ještě i před třemi týdny v Japonsku, myslím, že nyní už bude dobré a že do zápasů budu moci jít na 100 %.
Michale, co ty? Trápí tě také nějaké bolístky?
Michal Horák: Já musím zaťukat, že se mi nějaká větší zranění vyhnula, i když mě také zlobilo koleno, rameno a v Rusku mě trochu bolela záda.
Lukáš Krpálek: Neříkal jsi náhodou, že se zraněními nemáš problémy?! (smích)
Michal Horák: Myslím tím, že to není nic hrozného. Vždycky se zatejpuji, namažu nějakým medikamentem a je mi dobře. Teď jsem také trochu nachlazený a bolí mě zub, ale obecně jsem na judistické poměry zdravý jako řípa.
Jsme nyní v posilovně Mega Fitness, kde probíhá vaše kondiční příprava, která by měla doplnit judistické tréninky. Co je hlavním cílem této přípravy?
Michal Horák: Já mám asi trochu jiný cíl než Lukáš. Snažil jsem se zesílit a nabrat hmotu, což se docela daří.
Je ti jedno, jaká to bude hmota?
Michal Horák: (smích) No, měla by to být hmota svalová. Mám tedy rád sladkosti, ale jsem rád, že na mě trenér Pavel Provázek hned nevyrukoval s dietami. Řekli jsme si, že stravu budeme ladit postupně, takže se to mění zvolna. Pravda ale je, že si pořád dávám ráno pudink se šlehačkou, kterou bych neměl jíst, ale prostě mi to chutná. Navíc jsem spíš sova, špatně se mi vstává, ale s představou, že si dám svůj oblíbený pudink, se mi vstává mnohem líp. (smích) Každopádně ještě k tréninku, cílem by měl být samozřejmě i silový rozvoj.
Jak jste tedy stavěli trénink, zeptám se tebe, Pavle, jakožto trenéra.
Pavel Provázek: Michalův cíl byl přejít do vyšší váhové kategorie a tomu jsme přizpůsobili plán, který zahrnoval několik cyklů. Byla tam silová příprava, byl tam typický objem, a jelikož Michala občas něco pobolívá, zařadili jsme do tréninku i kompenzační cvičení. Michal není už úplně mladý kluk, takže musíme dbát na to, aby držel pohromadě a ještě chvíli vydržel. (smích) Jinak zvládl během necelého roku přibrat asi 15 kg, takže něco už se podařilo.
Michale, jak ses srovnal s nabranými 15 kg?
Michal Horák: Cítím se stabilnější, neodpadávají mi tak ramena a kolena. Nevýhoda ale je, že jsem byl zvyklý hodně běhat, což mi teď dělá problémy. Když nyní doběhnu svou obvyklou trasu, musím si chvilku vydechnout, než se mi zaostří vidění. Když se pak kouknu na stopky, s hrůzou zjistím, že jsem doběhl o 20 minut později než kdysi dávno. Takže to je jediná nevýhoda, že se trošku zadýchávám. Každopádně doufám, že se Krpošovi se mnou teď hůř pere, že on těch 15 kg pozná! (smích)
Co, Lukáši, poznáš, že je Michal těžší, když se s ním pereš?
Lukáš Krpálek: Tak 15 kg navíc je hodně znát. Dřív se mi s ním pralo líp, teď už je o něco těžší ho hodit, ale zase spoléhám na tu fyzičku. Že ho dám, když on už nemůže. (smích)
Lukáši, co ty očekáváš od kondičních tréninků s Pavlem, co je tvým cílem?
Lukáš Krpálek: Mým cílem je hlavně zesílit s tím, aby přitom moje váha zůstala přibližně stejná. Zatím jsme moc času neměli, společně trénujeme asi dva měsíce a vzhledem k MS jsme všechno směřovali spíš na rychlost, do olympijských her ale chceme zapracovat na tom, abych zesílil pořádně a byl silově někde jinde, na což si myslím, že bude po MS čas.
Pavel Provázek je odborník i v otázce sportovní výživy. Ovlivnil vás nějak v tomto směru? Používáte ve své přípravě nějaké doplňky výživy?
Michal Horák: My jsme dřív výživové doplňky nepoužívali dlouhodobě. Jednou za čas, když jsme něco vyfasovali, jsem to tedy párkrát otevřel, ale vydržel to brát jen týden, nebo dva, pak jsem s tím přestal.
Změnilo se to?
Michal Horák: Ano, díky Pavlovi. Ne, že by mě teď bavilo na to pořád myslet, ale vím, že je to potřeba, a myslím, že mi to pomáhá. I když pudinky mi pomáhají nejvíc! (smích)
Třeba by se dal vymyslet nějaký speciální proteinový pudink. Každopádně, co tedy ze sportovní výživy používáš?
Michal Horák: Mám gainer, protein, BCAA, tribulus, leucin, enzymy a vitamíny. Když jsem si tuhle doma vyskládal všechny ty pixličky, děda se rozbrečel, že je ze mě feťák. (smích)
No, nedivím se. Někomu to může připadat hrozivé. Co ty, Lukáši, jak vypadá tvé domácí „lahůdkářství“?
Lukáš Krpálek: Já mám jenom protein a BCAA. I tak je pro mě složité jíst to pravidelně, když na to opravdu nemyslím, vždycky zapomenu. Ale snažím se. Zato dřív veškeré suplementy, které jsem nafasoval, skončily ve skříni a před tím, než měla skončit minimální trvanlivost, jsem je rozdal.
Ale že musíte myslet jen na suplementaci, vy musíte myslet i na školu, kterou oba studujete. Jak lze skloubit dohromady studium a trénink vrcholového sportovce?
Michal Horák: Já už vyzkoušel pár škol a nikdy jsem studium nedokončil, jelikož jsem typ, který umí dělat na 100 % jen jednu věc. Každopádně teď jsem se přihlásil s Lukášem na Palestru a tu, doufám, dokončím. Tam je totiž možno dostat individuální plán. Líbí se mi i předměty. Rád bych si udělal i trenéra, protože bych chtěl do budoucna trénovat děti a věnovat se rozvoji juda.
Lukáši, jakou jsi měl ty motivaci pustit se do studia a přibrat si tak k náročnému tréninku ještě zátěž navíc?
Lukáš Krpálek: Samozřejmě, že to bude zátěž navíc, ale rád bych jednou měl svůj oddíl a trénoval děti a tohle je, myslím, dobrá cesta. Palestra je navíc jedna z mála škol, která vychází vstříc vrcholovým sportovcům. Vše se dá nějak domluvit, zvláštní termíny a podobně, tak to si ohromně chválím. Sice nemám tolik času, abych tam pravidelně docházel, takže se studium asi prodlouží, doufám ale, že se mi ho podaří dokončit.
Nyní ale k tomu, co vás čeká aktuálně, což je MS v Rusku. Jak se teď bezprostředně před ním cítíte a jak si věříte?
Michal Horák: Já jsem v pohodě, bývám trochu nervózní až těsně před zápasem.
Hraje nějakou roli, že se jedná právě o mistrovství světa?
Michal Horák: Snažím se to brát jako jakýkoliv jiný zápas, ale přece jenom na MS je větší možnost se trochu ukázat, získat víc bodů a o to víc bych chtěl vyhrát. Díky tomu budu asi také o něco víc nervózní. Mám ale natrénováno, přípravu jsem absolvoval celou, takže se cítím připravený.
Co ty, Lukáši. Jaké jsou tvoje ambice a naladění před závodem?
Lukáš Krpálek: U mě je to trochu horší. Když jsem ještě nebyl úplně ve špičce a šel jsem na zápas s někým lepším, rval jsem se, co to šlo, abych ho porazil. Neříkám, že teď se tak nervu, ale už to není tak jednoduché. Všichni mě znají, všichni vědí, co dělám, jaký mám styl, jak se peru. Není už tak jednoduché vyhrávat, ale zase vím, že nesmím prohrát, protože to se mě pak zase každý bude ptát, proč jsem prohrál. Snažím se nemyslet na to, co se ode mě očekává, a chci se prát tak, jak jsem se vždycky prával. Buď to vyjde, nebo ne. A když prohraji, tak co. Život půjde dál.
Těšíš se na šampionát trochu, nebo spíš převládá tíha závazku vyplývající z role favorita?
Lukáš Krpálek: Dřív jsem se na závody vždycky těšil a chtěl se zúčastnit téměř každého. Od té doby, co jsem ve špičce, chci jezdit na co nejméně závodů, abych tam nechal všechno, když už přijedu. Nemohu ale říct, že bych se na tohle MS přímo těšil.
Ono Rusko není právě tvoje oblíbená destinace...
Lukáš Krpálek: Když pominu univerziádu v Kazani, nemám na Rusko moc dobré vzpomínky. Doufám ale, že se to zlomí.
Budeme držet palce!
