Travis, go mad damn and do it!" křičí z davu Travisův kamarád, zatímco se 191 centimetrů vysoký Texasan chystá jako poslední z 16členného pole závodníků na třetí disciplínu soutěže St. Patrick's Strongman 2006. Na kovové konstrukci s držadly je zadní nápravou zaparkované BMW X3 a to je sakra těžká věc, když s ní máte dělat mrtvý tah! Ani jeden z předchozích závodníků auto vůbec neodlepil od země, a to byla ve startovním poli hodně známá jména jako Jon Andersen, Derek Poundstone nebo Jesse Marunde. Hodně lidí by tohle odradilo. Řeknete si: "Patnáct neskutečně silných chlapů přede mnou to nezvedlo. Ani jednomu se to nepovedlo, takže to nejspíš zvednout nejde." Jakmile si tohle připustíte, porazili jste sami sebe. Tohle ale není způsob, jakým Travis uvažuje. Omotává trhačky kolem madel, s agresivitou rozzuřeného býka začíná zvedat a za ohlušujícího křiku diváků dokončuje tři opakování.
Kdybych měl dvěma slovy charakterizovat Travise Ortmayera, řekl bych nejspíš "soustředění" a "intenzita". Soustředění před disciplínou vnímá každý strongman trochu jinak. Travis to své popsal jako pocit, který se rozlévá od nohou a konečků prstů na rukou jako jemné chvění po celém těle. Po chvíli přestane vnímat okolí a v zorném poli zůstane jen soutěžní disciplína. Poté přijde mohutná vlna adrenalinu, ze které se mu naježí vlasy na zátylku... A pak následuje jeho pověstný rozzuřený pohled a extrémní fyzické vypětí na hranici limitů vlastního těla. Tady přichází ke slovu intenzita. Spousta strongmanů je nelidsky silných, ale ne každý dokáže v disciplíně pokračovat i přes bolest a stav extrémního vyčerpání. Někteří v takové situaci disciplínu prostě vzdají, nezastaví je limit těla, ale limit vlastní vůle a odhodlání. To Vás může uchránit před zraněním, ale taky Vám to může zabránit dosáhnout na nejvyšší příčky. To ale není Travisův případ, a když se podíváte na jeho videa z tréninku i soutěží, bude Vám jasné, že tenhle strongman si raději sedře všechnu kůži z těla a překoná bolest, která by jiné vyřadila ze hry, než aby se vzdal šance na vítězství.
Strongman is the most intense strength sport on earth
and it is only getting better.
Travis Ortmayer se narodil 9. srpna 1981 v Nevadě, ale od dětství žil s rodinou v Texasu. Tam bývá v létě opravdu horko a teploty běžně dosahují 40 stupňů Celsia při vysoké vlhkosti vzduchu. Travisovi se adaptace na takové podmínky později mnohokrát hodila a na tohle konto řekl, že startoval na soutěžích, kde ostatní závodníci vlivem horkého počasí kolabovali a on se sotva začínal potit. I to může být důležitý faktor, když chcete jako strongman uspět! Jako dítě se věnoval obvyklým sportům - baseballu, fotbalu a basketbalu. Jako spoustu jiných kluků ho začaly fascinovat postavy kulturistů ve filmu - Arnolda Schwarzeneggera a Loua Ferrigna. Trénovat začal ve 12 letech v garáži, kde ležel na zemi na staré rohožce a dělal bench-press s tyčí od smetáku, na kterou lepenkou upevnil dva dvoukilové kotoučky. To nebyl moc ambiciózní začátek pro budoucího profesionálního strongmana.
O existenci sportu, který ho jednou proslaví, ale Travis v té době ještě neměl ani ponětí. Začal trénovat s vidinou obrovských svalů a chtěl se stát kulturistou. Postupem času se začal víc věnovat silovému tréninku a směřoval k silovému trojboji. Jeho první soutěž ovšem příliš slavně nedopadla, jako dvacetiletý junior v kategorii do 100 kg vypadl ve dřepu, když na úvod zvedl 227 kilo, ale nepočkal na signál a pokus mu nebyl uznán. V dalších dvou pokusech už si chtěl dát na povely rozhodčího pozor, ale namotivován extrémně lehkým prvním dřepem si na činku nechal přidat tolik, že s ní už vstát nedokázal.
Krátce poté jej do strongman tréninku zasvětil Marshall White, který se už nějakou dobu připravoval na soutěž Texas's Strongest Man a potřeboval sparinga. Den před soutěží se Travis rozhodl, že se také přihlásí, zavolal promotérovi a dostal možnost startovat. Když to řekl Marshallovi, ten údajně odpověděl "Fajn, alespoň nebudu poslední." Travis nakonec obsadil páté místo a Marshall osmé... To bylo v roce 2002.
Texas Stoneman
Travis je ve světě strongmanů známý jako Texas Stoneman. Ačkoliv si mnozí myslí, že přezdívku dostal díky své nejsilnější disciplíně - Atlasovým kamenům (Atlas Stones), Travis sám říká, že ve skutečnosti tuhle přezdívku kdysi použil na jednom diskusním fóru, ještě než začal ve zdvihu kamenů lámat světové rekordy. "Já si kameny nevybral, ony si vybraly mě," říká na konto téhle klasické a divácky oblíbené strongman disciplíny. Na první soutěži dokončil celou sérii pěti kamenů, aniž by je kdykoliv předtím zkoušel zvedat, a už od začátku to pro něj byla extrémně zábavná disciplína, ve které se stále zlepšoval, aniž by na ni musel jakkoliv speciálně trénovat. Jednoduše zvedal stále větší a těžší kameny na každém tréninku a na každé soutěži. A téměř pokaždé v téhle disciplíně vyhrával.
Jedna skvělá disciplína Vám ale úspěch nezajistí. Jakmile máte nějakou výraznou slabinu, jen těžko můžete pomýšlet na vítězství, protože ztrátu už nedoženete. Jak sám Travis říká, na té nejvyšší úrovni jsou strongmani dobří ve všech disciplínách a v některých jsou vynikající. Proto se nemohl spoléhat na své počáteční úspěchy a musel trénovat tak, aby se stal komplexním strongmanem. Na první soutěži ho téměř zničil 300kilový Super Yoke. Travis s ním ušel asi 15 metrů a na trase ho snad 10x položil a zase zvedl. Následky téhle disciplíny, kterou před závody nikdy předtím nezkoušel (ve skutečnosti si před startem vyzkoušel na tréninku jedinou disciplínu - převracení pneumatiky), prý na svých zádech pociťoval více než měsíc.
I přes tuhle drsnou první zkušenost se Travis do strongman sportu doslova zamiloval a našel v sobě obrovskou motivaci a hnací sílu k dalšímu tréninku. Sparingem se mu od začátku pro mnoho dalších let stal jeho otec Roger Ortmayer, který sám začal také trénovat disciplíny, a dokonce závodit, aby se ve svých 64 letech se stal 4násobným národním strongman šampiónem v kategorii nad 50 let (odmítl soutěžit v kategorii nad 60 let, protože se mu tam soutěžní váhy zdály příliš lehké!). Po prvním soutěžním startu v roce 2002 následoval rok systematického tréninku a v roce 2003 začal Travis sbírat přední umístění na lokálních soutěžích. Získal mimo jiné první místo na Texas's Strongest Man a vyzkoušel si i start v opravdu velké konkurenci na USA Amateur National Championship v těžké váhové kategorii, kde skončil 12. To by mohlo vypadat jako neúspěch, ale ukazuje to pravou povahu Travise Ortmayera, který se neustále zlepšoval a o rok později na stejné soutěži zvítězil a získal profesionální kartu!
Mezi strongman elitou
Zisk profesionální karty znamenal ještě větší motivaci a další výzvy. V roce 2005 už se Travis na soutěži IFSA World Championship utkal s největšími hvězdami profesionální scény. Výčet soupeřů byl impozantní - charismatický "Viking" Svend Karlsen, na vrcholu sil a dopředu se deroucí obrovitý Ukrajinec Vasyl Virastiuk, neuvěřitelný Mikhail Koklyaev (z Travise a Mikhaila se později stali nejbližší přátelé) a nechyběl samozřejmě ani mocný Zydrunas Savickas, který šampionát vyhrál a připsal si tak jeden z mnoha svých titulů. Travis v supertěžkých disciplínách obstál se ctí. Vybojoval ze 16 závodníků sice až 10. místo, ale v závěrečné disciplíně - Atlas Stones - rozdrtil celé startovní pole v novém světovém rekordu a dokázal, že si právem nárokuje titul "King of Stones".
Byly to ale i další strongmanské kvality, které Travisovi v letech 2006 - 2011 přinesly řadu předních umístění, včetně titulu nejsilnějšího muže Ameriky v roce 2011, dvou bronzových medailí z prestižního Arnold Strongman Classic (v letech 2009 a 2010) a tří finálových umístění na soutěži World´s Strongest Man, kde pokaždé obsadil 5. místo (v letech 2008, 2009 a 2010). Ačkoliv se Travis nikdy svou hrubou statickou silou nemohl měřit s mnoha většími a těžšími soupeři, dokázal je v řadě disciplín porážet. Měl extrémně silný úchop, skvělou kondici a vysokou odolnost vůči bolesti. V letech 2009 a 2010 v přípravě na Arnold Strongman Classic, kde bylo jednou z disciplín přenášení dřevěné ohrady vzhůru po nakloněné rampě, se Travis v tréninku soustředil na přenášení extrémně těžkých kufrů. Co byste řekli na 30 metrů se 188 kilogramy v každé ruce za 16 vteřin? S použitím trhaček pak dokázal odnést 230kg kufry na vzdálenost 15 metrů. Čtete správně, 230 kilo v každé ruce! Nad hlavu dokázal vyrazit 188kg soukolí, zvládl 395 kilo v mrtvém tahu, a když se vrátíme k Travisovým oblíbeným Atlasovým kamenům, tak dokázal zvednout 170kg kouli do výšky 180 cm, a to bez položení na rameno. Umíte si představit tu neuvěřitelnou dynamiku?
Pokud jde o výčet zranění, ten odpovídá sportu, kterému se Travis věnuje - je velmi obsáhlý a pestrý. Na soutěži World´s Strongest Man 2010 se Travisovi při zdvihu 170kg klády zasekla bota o nerovnost na dřevěném pódiu. Texas Stoneman se poroučel k zemi a kláda společně s ním tak nešťastně, že přistála na jeho kotníku. Výsledkem byla zlomenina, která o sobě dávala vědět ještě další dva roky. Travis ale i s tak vážným zraněním, které mu způsobovalo obrovské bolesti i při obyčejné chůzi, absolvoval další tři náročné disciplíny a vybojoval 5. místo!
If you get injured, remeber why and don´t do it again!
V roce 2008 si Travis při tréninku od kosti utrhl polovinu levého prsního svalu, ale o několik týdnů později dokázal zvítězit na soutěži Madison Square Garden Super Series. O rok dříve si na soutěži Arnold Strongman Classic poranil záda při mrtvém tahu. Bolest začala jako namožení, ale druhý den soutěže byla po absolvování další disciplíny už bolest nesnesitelná. Travis po návratu domů tři dny prakticky nemohl chodit a tohle zranění bez rozmýšlení označil za nejbolestivější, jaké kdy měl.
To nejvážnější zranění, které ohrozilo celou kariéru, ale přišlo už v roce 2006. Na soutěži America's Strongest Man Travise zezadu do hlavy nešťastně udeřila osa konstrukce, na které se prováděly dřepy s autem. Váha téměř 400 kilo jen zázrakem nerozbila jeho lebku, ale náraz byl dost silný na to, aby způsobil vážný otřes mozku. Při následující disciplíně měl Travis natolik rozmazané vidění, že potřeboval pokyny rozhodčího, aby dokázal najít cílovou čáru. Několik měsíců po zranění měl problémy se spánkem do té míry, že byl jednou téměř 5 dní neustále vzhůru a poté prospal dva dny v kuse! Během krátké doby shodil 15 kilo a jeho výkonnost šla rapidně dolů. Časem většina problémů odezněla, ale čas od času pociťoval Travis následky zranění ještě řadu let.
V nerovném souboji s obry
Pokud jde o fyzický vzhled, v podstatě najdete mezi strongmany 3 kategorie závodníků. První skupinou jsou mírně řečeno oplácaní borci, často s pořádným množstvím podkožního tuku a opravdu velkým břichem. Mezi ně patří například Zydrunas Savickas. Strongmani z druhé kategorie jako by měli proporčně normální postavu urostlého muže, pokud je vidíte na fotografii stát samotné. Až ve srovnání s běžným smrtelníkem ale zjistíte, že to jsou obři, kteří se nad Vámi tyčí ve výšce a Vy si vedle nich připadáte jak malé děti. Bezchybným příkladem je třeba Brian Shaw. Třetí skupina jako by mezi strongmany zabloudila z profesionálních kulturistických pódií. Jejich obrovské kvalitní svaly pokryté hustou spletí žil, téměř bez podkožního tuku, se impozantně napínají při každé disciplíně a jsou pastvou pro oči diváků. Unikátním prototypem takového strongmana byl Maruisz Pudzianowski a v ničem si s ním nezadali například Arild Haugen nebo Derek Poundstone.
Travis Ortmayer se v průběhu své soutěžní kariéry tak trochu přiblížil všem uvedeným skupinám, aniž by do některé zcela zapadl. Začínal se svalnatou atletickou postavou a v průběhu let zvyšoval svoji hmotnost s tím, jak se snažil budovat sílu. Nabírání Travisovi nedělalo problém, takže se jeho váha vyšplhala na téměř 160 kilo. Na přelomu roku 2009 a 2010 šokoval svojí neuvěřitelnou proměnou, kdy shodil více než 25 kilo a objevil se na Arnoldu s váhou kolem 135 kg a v lepší formě než kdykoliv předtím, což mu vyneslo skvělé 3. místo. V průběhu roku pak shodil až na 125 kilo při 6 % tělesného tuku, ale s takovou váhou byl už příliš subtilní. Byl sice neuvěřitelně rychlý a měl vytrvalost a kondici jako nikdy v životě, ale v konkurenci těžkotonážníků, z nichž někteří vážili o polovinu více než on, už výrazně ztrácel v supertěžkých statických disciplínách.
Jak tenhle drsně vyhlížející Texasan s ostrými rysy ve tváři na soutěžích působil? Při rozhovorech se usmíval, ale když nastupoval na disciplínu, tak obvykle zuřil, aby ze sebe vypumpoval tolik adrenalinu, kolik jen dokázal. A když se mu nedařilo, tak zuřil ještě víc. Připomínal Svenda Karlsena, když se jeho zvučné "Damn it! F*ck!" neslo vzduchem po nepovedené disciplíně. V průběhu desetileté kariéry absolvoval více než 60 soutěží, od lokálních přes soutěže týmů, série Champions League a Giants Live až po ty nejprestižnější jako Fortissimus, Arnold Strongman Classic, nebo World´s Strongest Man a téměř vždy se na jeho vystoupení skvěle dívalo, protože disciplíny absolvoval s obrovským nasazením.
Poslední soutěžní starty si Travis zapsal v roce 2012. V obrovské konkurenci nové nastupující generace strongmanů s doslova nadlidskými rozměry a silou už ale přední pozice obhájit nedokázal. Od té doby si dopřává pauzu a věnuje se především svému synovi Mishovi, kterému bude letos 4. listopadu už 5 let. Jestli se k soutěžení někdy ještě vrátí, možná v tuto chvíli ještě neví ani on sám. Na závěr přidávám ještě historku Joshe Thigpena, jednoho z Travisových tréninkových partnerů z týmu The Unit.
"Před lety jsme s Travisem trénovali v Houstonu, celý ten horký letní den, jednu disciplínu za druhou a nechali jsme na zemi hodně potu, krve a zvratků. Po tréninku jsme byli úplně zničení, takže jsme šli k němu domů, kde jsme se se chladili a jedli až do půlnoci. Když jsem byl na odchodu, prohodil jsem cestou ke dveřím, že bych šel klidně trénovat znovu. Travis se na mě podíval, a když viděl, že to myslím vážně, řekl jen: 'Tak já jdu pro tašku.' Trénovali jsme pak znovu asi do tří hodin ráno."
Travis Ortmayer - Texas Stoneman
Travis Ortmayer - Car Deadlift
Travis Ortmayer - příprava na Arnold Strongman Classic 2009
Travis Ortmayer - rozhovor
| soutěž |
umístění |
| USA Amateur National Championship 2004 |
1. |
|
IFSA World Championship 2005 |
10. |
| IFSA Strongman World Team Championships 2005 |
2. |
| All-American Strongman Challenge 2005 |
2. |
| America's Strongest Man 2006 |
3. |
| IFSA World Championship 2006 |
10. |
| All-American Strongman Challenge 2006 |
1. |
| Arnold Strongman Classic 2007 |
10. |
| All-American Strongman Challenge 2008 |
1. |
| Fortissimus 2008 |
5. |
| World's Strongest Man 2008 |
5. |
| Arnold Strongman Classic 2009 |
3. |
| All-American Strongman Challenge 2009 |
3. |
| Fortissimus 2009 |
4. |
| America's Strongest Man 2009 |
2. |
| Viking Power Challenge 2009 |
1. |
| Mohegan Sun Grand Prix 2009 |
2 |
| World's Strongest Man 2009 |
5. |
| Arnold Strongman Classic 2010 |
3. |
| World's Strongest Man 2010 |
5. |
| Arnold Strongman Classic 2011 |
4. |
| America's Strongest Man 2011 |
1. |
| Arnold Strongman Classic 2012 |
9. |
Zdroje:
www.marunde-muscle.com
www.ironmind.com
www.wikipedia.org
www.theworldsstrongestman.com
www.bodybuilding.com
www.rxmuscle.com
www.youtube.com