[Text: Jan Hamrník] Nedávno se vrátil na pozici světové jedničky v kategorii do 100 kg. Vyhrál prestižní turnaj Grand Prix v Paříži. V letošní sezóně se mu prostě daří. Na mistrovství Evropy ale ještě žádnou medaili nezískal a v sobotu v Maďarsku bude mít příležitost. „Moc rád bych to změnil,“ říká Lukáš Krpálek, judistická hvězda a člen Aminostar Profi Teamu. V rozhovoru před evropským šampionátem, který se koná v Budapešti a na kterém se český reprezentant bude prát v sobotu i v následné nedělní týmové soutěži, vypráví také o problémech s prstem, o třetím místě na Grand Prix v Turecku, které ho vrátilo do čela světového žebříčku, ale i o neustálém cestování, které je součástí juda.
Je pro vás zisk premiérové „evropské“ medaile velkým hnacím motorem?
Samozřejmě. Na mistrovství Evropy se připravuji opravdu hodně, nikdy se mi tam ještě nedařilo a velice rád bych to prolomil.
Co především jste před šampionátem piloval?
Hlavně postoj, tam se ještě dost trápím. Doufám, že vymyslím ještě nějaké nové chvaty, abych mohl soupeře překvapit. Samozřejmě že nejen ty z Evropy, ale z celého světa.
Kdo pro vás v Maďarsku bude nejnepříjemnějším rivalem?
Mezi nejhorší soupeře budou patřit určitě Nizozemec Grol, se kterým jsem prohrál na olympiádě, nebo Rus Chajbulajev. Velmi těžký bude také například zápas s Ázerbájdžáncem Gasimovem nebo s některým z Gruzínců, Ukrajinců nebo Francouzů.
Novinkou je po osmnáctileté pauze účast českého týmu v soutěži družstev, která navazuje hned po skončení turnaje. Jaké má pětičlenné české družstvo šance?
Bude to hodně těžké. Chtělo by to do prvního kola dostat někoho slabšího, takoví Rusové nebo Gruzínci by byli hodně nepříjemní.
Přijede vás podpořit hodně fanoušků?
Myslím, že ano. Už jen z toho důvodu, že do Budapešti je to opravdu kousek. A kdo ví, kdy zase bude taková možnost.
Soustředění před mistrovstvím Evropy, které je součástí série „Going for Gold“, jste již absolvoval od 2. do 5. dubna právě v Maďarsku...
Už to pro mě bylo docela náročné, jednalo se o několikáté soustředění v řadě. Patří mezi nejlepší, která jsou, setkala se tam celá Evropa.
A vy jste na něj odlétal prakticky hned po Grand Prix v Turecku, kde jste bral bronz a vrátil se na první místo světového žebříčku. Kolik času tyto dvě události dělilo?
Z Turecka jsem se vracel v pondělí navečer a na soustředění jsme se přesouvali už v úterý ráno. Takže jsem měl čas akorát na to, abych si přebalil věci a vyrazil zase trénovat.
Zdá se, že cestujete prakticky neustále, je to tak?
Judo je sport, v kterém u nás není moc sparing partnerů, a proto musíme kvůli tréninku hodně často jezdit po celém světě. Společně se závody toho máme za rok opravdu dost.
Najde se pak v našlapaném programu čas na oslavu tureckého úspěchu?
Oslavu jsme měli jen lehkou, v Istanbulu na letišti. Ale samozřejmě, že nějaké pivo jsme si dali. (úsměv)
Jaký je návrat do čela žebříčku? Je to lepší pocit, než když člověk na první místo vystoupá poprvé?
Je to vždy příjemné a jsem opravdu rád, že se mi to povedlo. Nyní doufám, že se mi podaří zůstat v čele co nejdéle. I přesto, že jsem se celý turnaj velice trápil…
Třetí příčka byla maximem?
Myslím si, že líp to dopadnout nemohlo. Když jsem šel na jakýkoliv zápas, tak jsem říkal trenérovi, že jestli soupeře neuškrtím, neupáčím nebo jestli nevyhraju jakkoliv na zemi, tak že to nedám. Byl jsem velice unavený z předchozích soustředění, třetí místo pro mě v danou chvíli bylo jako prvenství.
Za co vás trenér chválil?
Samozřejmě za můj boj na zemi, ten mám vždy stoprocentní. (úsměv) Naopak se mu nelíbil boj v postoji, ale nic jiného se nedalo čekat.
Vinou zranění prstu jste začal trénovat teprve několik týdnů před turnajem. Už je prostředníček zahojený?
Stále ho mám zraněný. Když si ho nezalepím tak, že s ním nemohu hýbat, tak se nemohu vůbec prát. Myslím, že tohle bude ještě na dlouho. Přece jen prsty v judu používáme hodně a moc šancí na to, aby se mi uzdravil, tomu nedávám.
Poslední prověrkou před mistrovstvím Evropy pro vás byla bundesliga v Rakousku. Jak jsou pro vás ligové soutěže atraktivní?
V rakouské, ale i německé lize startuji už třetím rokem. V Rakousku za tým Noricum Liebnitz a v Německu za TSV Abensberk, který je nejlepším celkem v Evropě. Minulý rok jsme vyhráli mistrovství Evropy klubů. Startují zde pouze medailisté z evropských a světových šampionátů a z olympijských her. Takže se tady nemůže prát každý.
Sám v rozhovorech přiznáváte, že soupeři už si vás všímají víc, a tudíž musí být váš styl rozmanitější. Musíte na sobě o to víc pracovat?
Pracuji na sobě, dá se říct, pořád. Musím vymýšlet nové chvaty, na které budu vyhrávat. Soupeři už mě opravdu znají a prosadit se není taková sranda…
Jste členem Aminostar Profi Teamu. Jak vám pomáhá suplementace? Jaké doplňky používáte?
Využívám hodně doplňky na regeneraci. Jsem v zápřahu dvakrát denně a to je fyzicky opravdu náročné. Proto používám aminokyseliny BCAA, proteinové nápoje nebo karnitin - vše od Aminostaru.
