Ivan Buchinger:
„Nikdy se nevzdávám.“

Pětadvacetiletý Ivan Buchinger je slovenským MMA zápasníkem v lehké váze. V této váhové kategorii je slovenskou jedničkou a i u nás by jen stěží hledal konkurenci. Přestože v tom, co dělá, patří ke špičce, samotným sportem se neuživí, a tak pracuje ještě ve třísměnném provozovnu v logistické firmě. Za těchto podmínek momentálně nastupuje do soubojů proti kvalitním evropským zápasníkům, kteří jsou již profesionálové a mohou se plně věnovat jen přípravě na zápas. I přesto se mu daří vyhrávat a aktuálně dokázal vybojovat profesionální titul mistra světa asociace WKF v lehké váze. Stalo se tak před zraky českého publika na březnovém turnaji Heroes Gate 3 v pražské Tesla Aréně. Titul pro mistra světa Ivanovi připnul kolem pasu sám velký Mike Tyson, který byl tehdy VIP hostem večera. Vzhledem k tomu, že MMA na Slovensku je ještě „v plenkách“, jak sám Ivan přiznává, většinu svých zápasů odzápasil zde, v České republice, kde už si díky svým skvělým výkonům získal podporu fanoušků. Stejně jako jeho týmový kolega Attila Végh, další vynikající slovenský zápasník, je pověstný svou houževnatostí, odolností a výdrží. Jelikož je bývalým zápasníkem a zápasu se věnuje už od svých 6 let, jeho silnou stránkou je boj na zemi a přechody z postoje na zem. Nicméně, když nato přijde, dokáže se soupeři držet krok i v boji vestoje. Jeho aktuální statistiku tvoří 16 výher a 3 porážky. Poprvé dal o sobě výrazně vědět na turnaji Hell Cage 2, kde porazil favorizovaného Mairbeka Taisumova, který je momentálně v evropské Top Ten lehké váhy. V ČR zatím drží 100% bilanci. Nyní si můžete přečíst rozhovor s tímto zápasníkem, který mimo ring působí klidným a skromným dojmem. Ivanovy odpovědi byly s jeho souhlasem přeloženy do češtiny.

V první řadě bych ti rád pogratuloval k zisku titulu mistra světa asociace WKF. Co pro tebe tento titul znamená?

Děkuji moc! Jsem neskutečně šťastný, že jsem o tento titul mohl bojovat a především, že jsem jej nakonec i vyhrál.

Zápas jako takový moc divácky pohledný nebyl, ale pro tebe to asi bylo dost náročné, hlavně fyzicky. Jak ten souboj a jeho vývoj hodnotíš?

Ano, opravdu to nebyl příliš zajímavý zápas, ale tentokrát mi tam ani tak nešlo o zajímavost zápasu jako o stoprocentní výhru. Cítil jsem po celý zápas, že můj soupeř je velmi silný, a proto jsem nechtěl udělat nic nerozumného, abych se nedostal do pasti. Bylo to náročné, v závěru zápasu jsme se vyčerpali oba dva, ale cítil jsem, že jsem po celou dobu ve vedoucí pozici.

Tohle byl, tuším, tvůj první titul v MMA, nicméně na kontě máš i jiné úspěchy jako například výhru nad Mairbekem Taisumovem, který je momentálně v evropské Top Ten lehké váhy. Kterého úspěchu si ty osobně vážíš nejvíc?

Přesně tak, byl to můj první titulový souboj. Měl jsem hodně zápasů, zažil jsem jak vítězství, tak porážky. Asi nikdy nezapomenu na zápas s Mairbekem Taisumovem. Bylo to mé nejtěžší utkání a dodnes si ho velmi dobře pamatuji. Je to vynikající bojovník, dodnes sleduju všechny jeho zápasy a možná, že bych to s ním ještě jednou risknul. (usmívá se)

Myslím, že je někde na netu video toho zápasu, ale vzhledem k tomu, že ne každý ho viděl naživo, mohl bys popsat, jak se zápas s Bekanem vyvíjel z tvého pohledu?

Do zápasu jsem nastoupil s tím, že jsem neměl možnost vidět ani jeden z jeho zápasů, protože jsem předtím ani netušil, kdo bude mým soupeřem. Když jsem dorazil na vážení den před samotným zápasem, každý se na mě díval, lidi se mi smáli za zády a já jsem pořád nechápal proč. Už na začátku zápasu jsem si všimnul, že Bekan dobře pracuje rukama, musel jsem se na něj velmi soustředit, v duchu jsem přemýšlel jen o tom, že musím tento souboj vyhrát. První kolo patřilo jednoznačně jemu, v druhém kole už jsem se přeci jen vzchopil, i když i tak jsem nadále hodně inkasoval, ale nakonec se Bekan vysílil, a tak jsem měl velkou možnost dostat ho do pasti. A tak jsem vyhrál souboj na submission - škrcení.

Pás pro mistra světa ti kolem pasu připnul sám Mike Tyson, přišlo mi ale, že jsi ho v tu chvíli ani moc nevnímal. Jaký je vůbec tvůj názor na něj?

Je možné, že to tak v danou chvíli mohlo vypadat, ale byl jsem rád, že mi pás předal sám Mike Tyson. Akorát jsem nemohl překonat radost, kterou jsem cítil z vítězství samotného zápasu. To bude asi to, co odpoutalo mojí pozornost od tohoto fantastického boxera.

Loni na Heroes Gate jsi měl zápas, který já osobně považuji za úplný top toho, co bylo dosud možné u nás vidět. Byl to zápas plný neuvěřitelných zvratů, celou dobu vyrovnaný, chvíli měl na vrch jeden, pak zase druhý. Soupeř byl velmi kvalitní, nakonec jsi ale vyhrál. Tohle musel být jeden z tvých nejtěžších zápasů.

Byl to opravdu dobrý zápas. Osobně si však nemyslím, že to byl můj úplně nejtěžší zápas dosavadní kariéry. Jak už jsem před chvílí zmínil, k mému nejtěžšímu zápasu v životě se připisuje jméno Mairbeka Taisumova.

Všiml jsem si na tobě, že když nastupuješ do zápasu, působíš klidně a soustředěně - něco, jako když do ringu nastupuje Fedor. Je to jen dojem, nebo to tak doopravdy je?

V životě jsem velmi klidný člověk. Ale před zápasy, ačkoliv to možná na mně není vidět, se opravdu hodně stresuju. Když už vstoupím do ringu, tak to všechno opadne a potom už se soustředím jen na soupeře. Ring je pro mě místo, kde už jsme jenom my dva - já a můj soupeř.

Ty hodně zápasíš tady u nás. V minulosti na turnajích Hell Cage, teď na Heroes Gate. Jak se ti tady zápasí, jednak ve srovnání s turnaji na domácí půdě a jednak, když to porovnáš s jinými zahraničními akcemi?

U nás na Slovensku se organizují takovéto souboje jen málokdy. Na slovenské půdě jsem bojoval asi tak dvakrát za celou dobu. Ale o to raději jezdím bojovat k vám do Čech, kde jsem měl zatím jen samé dobré zápasy. Mám rád lidi, kteří mě tady podporují, dávají mi vždycky hodně sil do zápasu. Bojoval jsem už i jinde za hranicemi, ale tam je to o hodně jiné, mám tam vždy jiné pocity,než tady. Jsou to spíše obavy.

Z čeho přesně máš obavy?

Obavy jsou asi z toho, že v Čechách jsem byl už mockrát, mám tu své kontakty, znám tu lidi. V cizině je to jiné, jsou to lidi, které ještě neznám, a ani moje jazykové schopnosti ještě nejsou na takové úrovni, abych se neměl čeho bát.

Jak je na tom vůbec MMA na Slovensku? Myslím tím, co do úrovně, zázemí, počtu klubů, zápasníků, oblíbenosti mezi lidmi, atd.

Podle mého názoru je na Slovenku jen málo lidí, kteří tento sport znají.

Abych tu předchozí otázku ještě doplnil: Jak je to s finančními podmínkami - můžeš se ty, jako nejlepší MMA zápasník své váhy na Slovensku živit jen zápasením, nebo se vedle toho věnuješ i nějakému „běžnému zaměstnání“?

Bohužel ještě nemám podmínky na to, abych se zápasením mohl uživit. Proto musím i pracovat. Pracuji v logistické firmě Mentrans v nedaleké Dunajské Stredě. Děláme tu na tři pracovní směny. Proto mi někdy nezůstává příliš mnoho času na tréninky. A zatím se ještě nenašel žádný sponzor, který by mi s tím mohl pomoct.

Hádám, že při náročnosti tvého zaměstnání se už nejednou stalo, že ti práce narušila přípravu na zápas.

Ano, tohle je momentálně můj největší problém, s kterým neustále bojuju. Jak jsem říkal, pracuji ve třísměnném provozu. V zápasení jsem dospěl na takovou úroveň, že už nedokážu vyhrávat tak lehce jako dřív. Mám neustále těžší soupeře, což vyžaduje nelehkou přípravu. Hlavně kvůli tomu, bych potřeboval dobrého sponzora, který by mi dokázal zabezpečit to, abych se mohl věnovat jen přípravě na zápasy.

Stalo se ti někdy, že ses kvůli pracovnímu vytížení nedokázal dostatečně připravit na utkání? Abych byl konkrétnější, zajímá mě na příklad, jestli to bylo důvodem některé z tvých dosavadních porážek.

Jednou se stalo, že jsem letěl na zápas po noční službě, ještě k tomu jsem musel zhubnout 6 kilogramů a nakonec jsem se nedokázal na samotný zápas soustředit, protože jsem byl psychicky a fyzicky vyčerpaný.

Trénuješ po celý rok, nebo jen před zápasy?

Samozřejmě trénuju po celý rok, ale před zápasem, hlavně pokud na to mám možnosti, se připravuji intenzivněji.

U vás v klubu je kromě tebe ještě několik dalších nejlepších slovenských zápasníků, jako třeba Attila, Ilja… V čem spočívá tajemství vašeho úspěchu?

Podle mě tajemství našeho úspěchu spočívá především v množství přípravy a tréninků.

Máš tréninkové zkušenosti i odjinud, například odněkud z Čech?

Nedávno jsme měli díky mému dobrému kamarádovi Jiřímu Mejstříkovi možnost si přijet zatrénovat do Lanna Gymu, kde jsem měl kvalitní trénink boje ve stoje. A také jsem se jednou zúčastnil soustředění Hanuman Gymu.

Co vlastně říká na tvůj koníček rodina a známí? Jezdí se koukat na tvé zápasy, nebo raději zůstávají doma?

Byly časy, kde neměli radost z toho, co dělám, ale dnes už si na to zvykli a rádi se přijdou podívat i na moje zápasy.

Tvou silnou, nebo lépe řečeno silnější stránkou je boj na zemi. Co bylo tvým původním stylem, s kterým jsi přišel do MMA?

Tohle byl můj styl od samého začátku, protože před tím, než jsem se začal věnovat MMA, jsem byl zápasník.

V kolika letech jsi začal se zápasem?

Už v šesti letech mě můj otec vzal na trénink zápasu, ale moc se mi to tehdy nelíbilo. Hrával jsem současně s tím i fotbal. Nakonec se mi však zápasení přeci jen zalíbilo a věnoval jsem se mu až do devatenácti let.

To jsi začal hodně brzo. Jiným sportům ses tedy ani nevěnoval?

Ano, chodil jsem hrát zmiňovaný fotbal, ale to jen ve volném čase.

Proč sis vlastně vybral MMA?

Celý život jsem hledal nějaký sport, který by mi vyhovoval. Vyzkoušel jsem si zápasení, kde jsem též dosáhl nějakých úspěchů, byl jsem i dobrým fotbalistou, ale myslím si, že nejlepší jsem v MMA. (usmívá se)

Co považuješ za své hlavní přednosti?

Bojuju ze srdce a jsem vytrvalý. Nikdy se nevzdávám.

Co tě čeká dál? Už máš naplánovaný další zápas?

Teď budu mít delší pauzu, do dalšího utkání nastoupím v červnu.

Víš už také, kde a s kým?

Zápas se uskuteční 4. června v Březně a do ringu nastoupím proti kvalitnímu německému zápasníkovi Phillipu Schranzovi. Ale to je ještě daleko, může se stát, že mi mezitím soupeře vymění.

Sleduješ dění v největších MMA organizacích? Máš nějakého favorita či oblíbence?

Sleduju všechno - M-1, UFC, Strikeforce… A momentálně se mi nejvíce líbí Jon Jones.

Chodíš vedle tréninků MMA ještě na speciální tréninky boxu nebo thaiboxu, popřípadě do posilovny nebo běhat?

Po práci mi už nezůstává mnoho času na absolvování speciálních tréninků. Všechen volný čas využívám k trénování, obvykle jezdím na trénink do Bratislavy k Iljovi Skondričovi a také jsem si byl párkrát zatrénovat u známého slovenského boxera Tomáše Kida Kovácse. Určitě by mi prospělo, kdybych se mohl takových kvalitních tréninků zúčastňovat častěji, hlavně kvůli zlepšení mé techniky. Ale kromě toho se podle svých schopností trénuji doma, chodím běhat a do posilovny. Tady u nás v Gabčíkově nemáme trenéra, který by se nám mohl věnovat.

Jaká je tvá zkušenost s českými trenéry? Jak bys je zhodnotil ve srovnání s tím, jak trénujete u vás?

Zatím jsem byl v Čechách dvakrát na soustředění, nemám ještě tolik zkušenosti, abych mohl mluvit o rozdílu mezi českými a slovenskými trenéry. Ale velmi rád trénuju na obou místech. Každopádně můj slovenský trenér Ilja mi je určitě nejbližší, protože je mým doprovodem skoro na všech zápasech, je to člověk, který asi nejlépe zná moje silné i slabé stránky. I když slabé stránky nemám. (smích)

Poslední zápas jsi měl o uplynulém víkendu ve Finsku, nakonec jsi prohrál 3-0 na body proti domácímu bojovníkovi. Byla to zasloužená prohra, nebo rozhodčí domácímu zápasníkovi trochu pomohli, jak tomu bývá?

Nechci se vymlouvat, proč jsem prohrál, ale je fakt, že na minulý zápas, který byl titulový, jsem se musel připravovat obzvlášť tvrdě, což mi vzalo mnoho sil a energie. Po zápase jsem to na sobě cítil, a tak jsem si musel dát malou pauzu. Ve Finsku to bylo hned znát na mé fyzické kondici. Můj soupeř byl velmi kvalitní zápasník, nedávno se umístil i v žebříčku European Top 10. Je to profesionální zápasník, který se na svoje zápasy nepřipravuje při zaměstnání jako já. To se odráží také v tom, že má kvalitní tréninky, sponzory… V prvních dvou kolech byl zápas vyrovnaný, ale přeci jen byl o trochu lepší. Na začátku třetího kola jsem do něj vystartoval, což mi vzalo hodně energie, takže potom po zbytek kola jednoznačně dominoval on. Byl to velmi hezký zápas, ale zasloužená prohra, z které jsem se poučil.

Tohle byla teprve tvá třetí porážka v kariéře. Jakým způsobem jsi prohrál ty předchozí dva souboje?

První moje porážka byla s Hamidem Corassanim ve Švédsku. Utkání skončilo prohrou na body, což bylo opravdu díky zásahu rozhodčích, kteří mu ten zápas věnovali, i když jednoznačně na konci zápasu zůstal po škrcení ležet na zemi. Druhá porážka byla s Rusem Sergejem Golyavem, kde jsem prohrál KO v prvním kole. Na tenhle zápas jsem nebyl připravený ani psychicky ani fyzicky, jelikož jsem byl akorát po operaci. Opravdu se nechci vymlouvat, ale takhle to bylo.

Berou ti porážky motivaci do další přípravy, nebo tě naopak nakopnou, abys o to víc makal?

Z každého prohraného zápasu mám jisté ponaučení. Po utkáních mívám silnou svalovou horečku, všechno mě bolí, potřebuji si trochu odpočinout, ale potom znovu naberu nové síly a tvrdě pracuji na svých nedostatcích.

MMA je nejtvrdší z bojových sportů, nějaká drobná zranění jsou jejich běžnou součástí, ale odnesl sis ze zápasu nějaké vážné zranění?

Ze zápasu jsem ještě nikdy neměl žádné vážnější zranění. Běžné jsou modřiny, povrchní zranění. Minulý rok v únoru jsem si ovšem na tréninku vykloubil koleno a musel jsem absolvovat artroskopii kolene. Na mojí psychiku to zapůsobilo hodně špatně, protože předtím jsem nikdy žádné vážnější zranění neměl. Ale dnes už to mám v pořádku.

Pokud si zrovna nepřivodíš nějaké vážnější zranění, jak dlouho ti zhruba trvá dát se po zápase zase dohromady?

Závisí to hlavně na tom, jaký byl soupeř, jestli jsme skončili zápas před limitem, nebo jsme dozápasili všechna tři kola. Obvykle to trvá tak 3 - 4 dny a pak znovu trénuji.

Říkal jsi, že se před zápasem hodně stresuješ. Už jsi našel nějaký recept, jak ten předzápasový stres zmírnit? Někdo hraje karty, někdo si prostě lehne na zem, pustí si do uší mp3... Máš něco takového?

Jak jsem se už zmínil, ty zápasy jsou čím dal tím těžší, mám stále silnější soupeře, a proto je s tím spojeno i hodně stresu, ale to je přirozená reakce u každého zápasníka. Nemám žádný recept na zmírnění stresu, myslím jen na zápas a na to, že jej musím vyhrát.

Jaké máš další zájmy mimo sport?

Bohužel nemám tolik času, abych se ve volnu mohl věnovat ještě něčemu jinému než trénování. Když netrénuju, jsem v práci, nebo zrovna spím. (smích)

Pokud chceš, můžeš prostřednictvím tohoto rozhovoru někomu poděkovat za pomoc či podporu v tvém snažení v MMA.

Se zápasením jsem začal díky mému otci, který mě k tomu přivedl. Velké díky patří mému trenérovi Iljovi Skondričkovi, který se mi vytrvale věnuje, trénuje mě, doprovází mě na zápasy, podporuje mě a stresuje se za mě, když nastoupím do ringu. (usmívá se) Děkuji také sparing partnerům v Gabčíkově, s kterými denně trénuji. Moje poděkování patří i Heroes Gate týmu, který mi umožnil zazápasit si o světový titul. A v neposlední řadě děkuji Jiřímu Mejstříkovi za pomoc. Díky vám všem!!!

A já děkuji tobě za rozhovor!

Ivan Buchinger vs. Mairbek Taisumov

Zdroj foto:
www.heroes-gate.cz
soukromý archiv Ivana Buchingera