Heroes Gate 3 - reportáž

Ve čtvrtek vypuklo okolo sedmé hodiny večerní v pražské Tesla Aréně další pokračování českého gala večera bojových sportů Heroes Gate 3. Celá akce byla propagačně podpořena účastí boxerské legendy Mika Tysona, čímž se jí dostalo mediální pozornosti i v hlavních tuzemských sdělovacích prostředcích, a za vydatné mediální podpory se podařilo téměř vyprodat hlavní tribuny arény. Na Tysona, který zavítal do ČR poprvé, se přišlo podívat odhadem okolo 7.000 fanoušků, nadšenců a příznivců bojových sportů. Taková návštěvnost sice sotva dosahuje průměrné návštěvy obyčejného extraligového utkání hokejové Sparty, měřeno v prostředí domácích turnajů bojových sportů je to však rekord. Po této stránce mohou být pořadatelé s výsledkem několikaměsíčního snažení spokojeni. Dojmy obyčejného diváka po skončení Heroes Gate 3 však byly přinejmenším rozpačité. Večer odstartoval hudební vsuvkou české popové skupiny Eddie Stoilow, která zahrála tři songy ze svého repertoáru. Spojit turnaj s vystoupením hudební skupiny? Proč ne, koneckonců jde o společenskou, byť sportovní, událost. Nápad sám o sobě to byl dobrý, jen si nejsem jistý, zdali volba skupiny Eddie Stoilow, která se u nás jinak v posledním roce těší strmě stoupající popularitě, byla tím pravým ořechovým pro turnaj K-1 a MMA zápasů, vezmu-li v potaz, že největší potenciál Eddie Stoilow je v pomalých popových ploužácích, které také v Tesla Aréně zazněly (včetně jejich dosud největšího hitu Floating). Byl to trochu kontrastní předvoj následných, mnohdy krvavých, soubojů uvnitř ringu. Po prvním MMA zápase mezi Adamem Šindelářem a Janem Žďánským diváci žhavili své mobilní telefony a fotoaparáty na maximum. Do ringu napochodoval bývalý několikanásobný mistr světa těžké váhy železný Mike Tyson.

Šlo pravděpodobně o nejsilnější moment večera. I na zhruba 15 - 20 metrů, které mě od Tysona dělily, z něj vyřazovalo úžasné charisma. Okamžitě se mi vybavily vzpomínky na dětská léta, kdy jsem o víkendech v ranních hodinách vysedával u televize a s napětím hltal Mikovy zápasy v živém přenosu. Je Tyson dnes jen vyhaslá boxerská hvězda? Možná, ale to, co v ringu dokázal, už mu nikdo nevezme. Do historie světového boxu se nesmazatelně zapsal jako jeden z největších boxerů všech dob. A že má i dnes jeho jméno ve světě bojových sportů svou váhu, dokládal fakt, že nejeden ze zápasníků po utkání vylezl z ringu a využil jedinečné příležitosti si s Tysonem potřást rukou a vyfotit se s ním. Čtyřiačtyřicetiletý Tyson přišel v padnoucím tmavém obleku s kravatou, v ringu si vyslechl hymnu USA a usadil se v první řadě u ringu. Žádný proslov, pozdrav českým fanouškům, nic. Nebýt občasných záběrů na usmívajícího se a přítomnému občerstvení vydatně holdujícího bývalého boxera na „kostce“ nad ringem, člověk by o něm ani nevěděl. Nemůžu se zbavit dojmu, že veškeré Tysonovy gesta a úsměvy byly tak trochu nucené nebo, taktněji formulováno, nepřirozené. Těžko říct, jak se bývalý profiboxer, který je fanouškem a pravidelným návštěvníkem turnajů UFC - pomyslného vrcholu veškerých akcí bojových sportů - bavil na českém gala večeru, každopádně do konce turnaje nevydržel. Proto se kvůli němu za pochodu reorganizoval závěrečný program a titulový zápas o mistra světa WKA, který měl být vrcholem večera, byl předsunut o dva zápasy, což si vyžádalo nemalé organizační zmatky a několikaminutové prodlevy. Boxer, jehož tvář zdobí vytetovaný ornament, následně podruhé a naposledy vstoupil do ringu, předal mistrovský pás, ještě jednou zapózoval do objektivů a odešel z Arény. Početné davy opustily tribuny spolu s Tysonem. A udělaly velkou chybu. Nejlepší zápasy večera, alespoň z mého pohledu, byly právě poslední dva souboje, které proběhly až po Tysonově odchodu.

Organizační zmatky v závěru gala večera nebyly jediným neduhem, který si pořadatelé za rámeček nedají. Celý večer se Aréna potýkala se špatným ozvučením. Když volal Michal Frabša, moderátor večera, zápasníky do ringu, jejich jména se často slila do jednoho neforemného zvolání, které se trochu zostřilo až v závěrečných slabikách. Divák, který neměl k dispozici program a zápasníky neznal, se tak kolikrát dozvěděl, o koho jde, až v přestávce po prvních kolech, které moderátor využíval k bližšímu představení bojovníků. Ideální nebyla ani zvuková kulisa pro nástupové skladby zápasníků. Jak už to někdy bývá, když už turnaj stoprocentně nevyjde po organizátorské stránce, drobné nedostatky vykompenzují nebo i převýší samotné zápasy. Ne vždy tomu tak tentokrát bylo. V celkovém souhrnu ani zápasová klání v ringu příliš nenadchla, alespoň podle ohlasů publika. Rekordní sedmitisícová divácká kulisa po většinou času mlčela, alespoň trochu o sobě dala vědět v zápasech Romana Kracíka, Toljy a při závěrečných dvou utkáních. V několika případech skutečně zápasy postrádaly napínavější průběh a akci. Jeden příklad za všechny názorně ilustruje titulový zápas Ivana Buchingera. Zatímco na Heroes Gate 2 předvedl zápas, který považuji za jeden z nejlepších MMA duelů, jenž se u nás kdy uskutečnil, ve čtvrtek večer patřil jeho souboj z pohledu diváka - laika k těm nejhorším. Dlouhé minuty probíhaly soubojem v klinči v rohu ringu. Přestože znalci MMA dokážou silový souboj o každý centimetr ocenit, málo platné, pro běžné diváky to byla nuda. To už ale organizátoři ovlivnit nemohli. Nicméně i tentokrát dokázali turnaj obsadit zajímavými jmény ze světa MMA i K-1. Jaký měly průběh jednotlivé duely v ringu, si můžete přečíst v následujících řádcích rekapitulujících všech 11 zápasů čtvrtečního večera.

Adam Šindelář vs. Jan Žďánský,
MMA zápas, -84 kg, 2x 5 min.

Po poslední skladbě Eddie Stoilow přišel na řadu první zápas podle pravidel MMA. Nastoupil do něj Adam Šindelář z MMA Monster Gymu a Jan Žďánský z mladoboleslavského klubu Universal Fighters Gymu. Zápas začal opatrnými výměnami vestoje, bojovníci zůstávali na distanc a vyměnili si několik lowkicků. Poté se Žďánský pokusil o strh, ale Šindelář se zapřel v rohu ringu a znemožnil mu dostat jej na zem. Žďánský si posléze stáhl Šindeláře v klinči do středu ringu, kde už se mu celkem snadno podařilo přesunout boj na podlahu ringu. Šindelář se několikrát pokusil o únik, ale Žďánský byl pozorný a jeho snahy eliminoval. Do konce kola pak využíval výhodné pozice a zasypával Šindeláře, v jehož rohu stál legendární český MMA zápasník Petr Kníže, sprškou úderů. V úvodu druhé pětiminutovky se strhla přestřelka v postoji, Žďánský trefil „vypínáč“ a Šindelář po inkasovaném úderu na bradu spadl na zem, ale rychle se oklepal a ihned reagoval na následný útok mladoboleslavského zápasníka. Zápas proto mohl pokračovat dál, jenže jeden z inkasovaných úderů způsobil Šindelářovi tržnou ránu pod okem, která začala krvácet. Rozhodčí zápas přerušil a povolal do ringu doktora, aby se na ránu podíval. Doktor se rozhodl zápas ukončit.

Vítěz: Jan Žďánský TKO ve 2. kole (tržná rána)

Karel Nečesánek vs. David Hunanyan,
K-1 zápas, -70 kg, 3x 2 min.

Druhý souboj patřil dvěma mladým talentovaným K-1 bojovníkům - devatenáctiletému Karlovi Nečesánkovi ze Spejbl Gymu a o dva roky mladšímu Davidu Hunanyanovi, mladšímu bratru Anatoliho Hunanyana. Vyšší Hunanyan od začátku využíval své výškové převahy, byl aktivnější a více útočil. Soupeře vytlačoval do provazů, kde často útočil koleny. Nečesánek, jehož sekundantem a trenérem byl Ondřej „Spejbl“ Hutník, lépe boxoval a několikrát v útocích otevřeného Hunanyana dobře zakontroval na bradu. V úvodu druhého kola Nečesánek přidal na aktivitě, opět měl navrch v boxerských výměnách. Soupeře zasypával údery na spodek a hlavu, Hunanyan však většinu úderů kryl a soupeře následně obdarovával koleny v klinči. Ve druhé polovině kola Hunanyanovi několikrát vyletěla hlava z krytu po tvrdém úderu, celkově ale Nečesánek začal ztrácet. I Hunanyan, kterému v rohu radili otec - trenér i starší bratr, několikrát dobře zaboxoval a v úplném závěru zahnal Nečesánka do rohu ringu a vytvořil si tlak. Ve třetím kole se hodně klinčovalo. Nečesánek se snažil chodit do boxerských výměn. Ty většinou končily v soupeřově krytu. Hunanyan následně přebíral jeho útoky do klinčů, kde jej zpracovával koleny. Ke konci kola už oba bojovali na rezervu, únava již byla patrná na obou stranách, Hunanyan byl i v závěru aktivnější, a tak zaslouženě vyhrál.

Vítěz: David Hunanyan 3-0 na body

František Smetánka vs. Roman Kracík,
MMA zápas, -93 kg, 2x 5 min.

Roman Kracík, mistr světa a Evropy v kickboxu a úspěšný profiboxer, nastoupil na turnaji Heroes Gate 3 ke svému třetímu MMA zápasu. Devětatřicetiletý boxer nastoupil do ringu velmi nabuzený, jeho motivaci bezpochyby podpořila i účast Mika Tysona, podle kterého si před lety získal přezdívku „český Mike Tyson“. Jeho soupeřem byl František Smetánka z Pretorian Gymu Pardubice. Úvod zápasu měl stejný průběh jako Kracíkovy předešlé MMA zápasy. Jeho soupeři mají příliš velký respekt před jeho údery, než aby se pokusili s ním bojovat vestoje, a tak se jej od začátku snaží dostat na zem. Stejně začal i Smetánka. Při prvním strhu skončili bojovníci za provazy ringu, boj se proto přerušil a znovu pokračoval vestoje. Smetánka neváhal a znovu strhl Kracíka na zem, tentokrát se Kracík dostal do nevýhodné pozice a Smetánka začal jeho hlavu zasypávat údery. Vypadalo to, že směřuje k ukončení zápasu, když rozhodčí zachyboval a zápas zastavil. Mylně se domníval se, že Kracík souboj odklepal. Souboj tedy pokračoval dál a Smetánka se právem zlobil za unáhlený zásah rozhodčího, který jej připravil o slibně vyhlížející možnost skončit zápas. Smetánka po přerušení znovu strhl Kracíka na zem, kde s ním vydržel až do konce prvního kola. Na Kracíkově výkonu bylo od posledního výkonu vidět veliké zlepšení v boji na zemi, přesto má v této oblasti před sebou ještě velký kus práce.

Druhé kolo mělo obdobný scénář - Smetánka se okamžitě pokoušel strhnout Kracíka na zem, jenže tentokrát se nahoře ocitl Kracík. Kracík se pokoušel vstát, aby vrátil průběh utkání do postoje, ale Smetánka jej stáhl zpátky na zem. Kracík se tedy pokusil v boji na zemi o série úderů, ale Smetánka jej po chvíli přetočil. Když se opět dostal až na okraj ringu, rozhodčí zápas přerušil a pokračovalo se vestoje. Kracík konečně dostal prostor trochu zaboxovat a hnán velkou části publika vpřed se pustil do útoku. Smetánka jej raději chytal do klinčů. Boj se opět přesunul na zem, Kracíkovi se podařilo dostat navrch, ale na to, aby souboj ukončil sérií úderů, mu síly až příliš rychle ubývaly a spolu s nimi i razance úderů. Po technické stránce se trápil a nebyl s to proti Smetánkovi něco vymyslet. Smetánka se po chvíli opět přetočil a dostal se navrch, kde vydržel až do konce zápasu. Svého soupeře zasypával údery, Kracík se snažil odpovídat.

Vítěz: František Smetánka na body

Jaroslav Poborský vs. Matus Laincz,
MMA zápas, -77 kg, 3x 5 min.

Jeden ze dvou česko-slovenských duelů čtvrtečního večera v Tesla Aréně proběhl ve welterové váze. Český MMA zápasník Jaroslav Poborský, kterého příští měsíc čeká na turnaji GCF: Challegners boj o postup do finále eliminace o nejlepšího českého zápasníka welterové váhy, se střetl s teprve jednadvacetiletým slovenským zápasníkem Matusem Lainczem. Bojovníci se v úvodní výměně dostali do klinče, ve kterém byl aktivnější Laincz, Poborský se jen pasivně přidržoval soupeře. Když se po několika desítkách vteřin klinč roztrhl, Poborský se pokusil soupeře překvapit spinning back fistem, ale marně. O úder z otočky se pokusil ještě dvakrát, ale ani jednou mu nevyšel. Boj probíhal vestoje a jednoznačným způsobem mu dominoval vyšší Laincz, který dobře kombinoval údery s kopy, a po jedné z kombinací začal Poborský ztrácet rovnováhu. Laincz vycítil příležitost a zasypal svého soupeře u provazů sprškou úderů a kopů. Poborský nestačil reagovat, zcela ztratil přehled a pouze se pasivně bránil. O chvilku později už byl na zemi. Laincz pokračoval v sérii útoků, Poborský inkasoval i nepříjemný kop na žebra. Rozhodčí nemohl rozhodnout jinak než ukončením zápasu.

Vítěz: Matus Laincz TKO (údery) v 1. kole

Milan Tomeš vs. Artur Kadlubek,
MMA zápas, -84 kg, 3x 5 min.

V pořadí pátý zápas večera mezi sebou svedli Milan Tomeš z UFC Hradec Králové a polský zápasník Artur Kadlubek. Boj se brzy po úvodu přesunul na zem, kde se zápasníci dlouho prali o pozici navrchu, několikrát jeden druhého přetočil. Nakonec se navrchu ustálil Kadlubek a Tomeš se ocitl v nevýhodné pozici tváří k podlaze ringu. Polský zápasník neváhal a započal salvu úderů na bezmocného Tomeše. Tomeš se pokoušel svého soka setřást, to se mu nepodařilo. Rozhodčí zápas o pár chvil později ukončil.

Vítěz: Artur Kadlubek TKO (údery) v 1. kole

Michal Hromek vs. Daniel Jerling,
K-1 zápas, -90 kg, 3x 3 min.

Na programu byl blok tří zápasů podle pravidel K-1. Odstartoval česko-slovenským duelem, který byl v režii šestatřicetiletého veterána Daniela Jerlinga z KBC Příbram a slovenského mistra Evropy v kickboxu z loňského roku Michala Hromka. Jerling zahájil zápas lepším boxingem, ale na vyššího soupeře často s údery nedosáhl. Slovenský bojovník odpovídal tvrdými round kicky na střed těla, v závěru kola se strhly výměny na obou stranách. Jerling vyslal směrem k Hromkově hlavě high kick a následně zakombinoval údery, Hromek na druhé straně několikrát zastavil Jerlingův výpad a přidal několik úderů. Jerling se velmi často před zahájením útoku vykláněl na jednu stranu, což Hromek velmi brzy přečetl a nakloněného Jerlinga často zasahoval tvrdými roundkicky. Zejména v druhém kole takto Jerling inkasoval řadu kopů. V druhé tříminutovce bojovníci ještě více přitvrdili. Menší Jerling se snažil cpát na tělo, často přitom inkasoval protiúdery, jednu chvíli měl navrch jeden bojovník, ale hned vzápětí přišel s protiútokem druhý. Jerlingovi se povedl zajímavý výpad, ve kterém Hromek inkasoval několik úderů za sebou a zachránil se až v klinči u provazů. Postupem času však Hromek začal Jerlingovi stejným způsobem se opakující výpady číst. Ještě patrnější to bylo ve třetím kole, kde už Hromek kontroloval zápas, držel si Jerlinga na distanc, případně jej eliminoval v klinči. Jerling si byl zřejmě vědom vznikající bodové ztráty a snažil se v závěru tlačit, ale skrze Hromkův kryt procházely z kombinací jen dílčí údery (i když tvrdé). Více přesných ran rozdal Hromek. Třetí kolo rozhodlo o výsledku.

Vítěz: Michal Hromek 2-1 na body

Viktor Zaman vs. Anatoli Hunanyan,
K-1 zápas, -72,5 kg, 3x 3 min.

Anatoli „Tolja“ Hunanyan, který ještě před několika desítkami minut koučoval z rohu ringu svého mladšího bratra Davida, nastoupil do dalšího zápasu večera jako hlavní aktér. Jeho soupeřem byl Chorvat Viktor Zaman. Původem arménský bojovník, který dlouhá léta žije se svou rodinou v ČR a trénuje v pražském Hanuman Gymu pod vedením Petra Macháčka, v prvním kole soupeře dvakrát zasáhl tvrdým zadním direktem, po kterém Zamanovi vyletěla hlava z krytu, jinak si ovšem ani jeden bojovník nedokázal vypracovat souvislejší kombinaci. V přebíjené o každý úder byl aktivnější Zaman, který hodně kopal. Každá druhá akce končila v klinči. V úvodu druhého kola byl lepší Zaman, který začínal útočné akce, lépe kombinoval a dobře uhýbal Toljovým protiútokům. Tolja se pokusil několikrát soupeře zasáhnout svou oblíbenou technikou - front kickem na hlavu, ale marně. Ve chvíli, kdy to vypadalo, že si Zaman vytvořil tlak a zasypával soupeře údery na hlavu a spodek, přišel ve dvojitém krytu zabalený Tolja se zadním hákem a sekl soupeře na bradu. Přišlo první počítání v zápase. Zaman se vzpamatoval a pokračoval dál bojem z ústupu proti útočícímu Toljovi. V závěru kola se dostal Zaman pod tlak a vysvobodil jej až gong ohlašující konec druhého dějství. V posledním kole se boj opět vyrovnal, alespoň do doby, než Tolja po kombinaci úderů zakončených tvrdým roundkickem na žebra poslal chorvatského bijce znovu do počítání. I tentokrát Zaman pokračoval dál. Ihned inkasoval kop z otočky na žebra, postupně odcházel fyzicky a útočící Tolja ho do konce kola naháněl po provazech.

Vítěz: Anatoli Hunanyan 3-0 na body

Luboš Raušer vs. Igor Mihaljevič,
K-1 zápas, +93 kg, 3x 3 min.

Český mistr světa v thajském boxu IFMA z loňského roku Luboš Raušer nastoupil do posledního K-1 zápasu večera proti Chorvatovi Igoru Mihaljevičovi, kterého čeká 14. května v Lyonu souboj s hvězdou K-1 a loňským finalistou Tyronem Spongem. O Lubošovi jsem slyšel již hodně, ale až na Heroes Gate 3 jsem měl možnost vidět jej naživo. Téměř 120kg pořízek z pražského Lanna Gymu trenéra Viktora Petrlíka začal zápas několika kopy. Je až obdivuhodné, jakou rychlostí dokáže Raušer při své váze odlepit nohu ze země a zasáhnout hlavu nebo střed těla soupeře. Menší Mihaljevič zůstával stát v pasivním dvojáku na distanc, a tak inkasoval jeden kop za druhým. Obecně bylo v prvním kole k vidění jen několik málo boxerských výměn. Postaral se o ně převážně Raušer, který boxerské kombinace zavíral lowkickem. Až v závěru kola se předvedl i Chorvat, který dobře načasovaným front kickem skopl Raušera na zem. Ve druhém kole přešel Mihaljevič do ofenzivy, útočil háky na spodek soupeře, Raušer jej vzápětí chytal do klinčů, kde dobře pracoval koleny. Nicméně z pohybů a výrazů ve tváři Raušera se zdálo, jako by mu pomalu docházel kyslík. V celkovém součtu vyznělo kolo spíše pro Chorvata. Raušer téměř neboxoval, spíše okopával soupeře kopy a koleny v klinči. Ve třetím kole zaútočil český bojovník několika lowkicky na zadní nohu soupeře a dle bolestivých grimas v obličeji chorvatského bijce bylo jasné, že přistály přesně. Od té doby už si zadní nohu hlídal a byl ve svých útocích mnohem opatrnější. Luboš vyslal další bleskurychlý high kick na hlavu soupeře. Závěr kola si pohlídal a zaslouženě a s přehledem vyhrál. Pokud bych však měl jeho výkon hodnotit v kontextu jeho případné snahy prosadit se jako další Čech v japonské K-1, pak musím říct, že jsem byl malinko zklamaný. V dnešní době, kdy má každý top zápasník v K-1 vlastního trenéra na box, thajský box..., si nejsem jistý, jestli by se svým boxingem proti širší špičce bojovníků dokázal uspět. Umět dobře kopat je dnes už málo. Základem je dobrý box (zejména po další změně pravidel K-1, které se nyní více podobají klasickému kickboxu) a v této části boje má podle mého ještě co dohánět. To ovšem neznamená, že se mu to nepodaří.

Vítěz: Luboš Raušer 3-0 na body

Ivan Buchinger vs. Maratbek Kalabekov, MMA zápas o titul mistra světa WKF, -70 kg, 3x 5 min.

Zápas o mistra světa, který se na Tysonovo přání konal o dva zápasy dříve, než bylo v plánu, přivedl do ringu slovenskou jedničku lehké váhy Ivana Buchingera a Rusa Maratbeka Kalabekova. Úsměvný moment nastal během Buchingerova nástupu do ringu. Tyson, který se během příchodu zápasníků na své židli různě vlnil do rytmu nástupových skladeb bojovníků, se skutečně odvázal během Buchingerova nástupu na skladbu Hate me now od NAS, čímž ukázal, který styl je jeho srdci nejbližší. První kolo zápasu proběhlo prakticky celé v klinči v rohu ringu. Silová přetlačovaná trvala dlouhé desítky vteřin. Když už se Buchingerovi přeci jen podařilo soupeře dostat na zem, rozhodčí musel zápas přerušit, jelikož už byli v provazech. Boj se přesunul na střed ringu. Zde, stejně jako ještě několikrát během večera, dle mého názoru ringový rozhodčí zachyboval. Při přerušení boje na zemi a jeho následném přemístění do středu ringu mají zápasníci pokračovat ve stejných polohách, v jakých byl zápas přerušen. Na to má dohlížet ringový rozhodčí, který bojovníky před dalším pokračováním nabádá, do jaké polohy se mají zápasníci vrátit. Nejednou tomu tak nebylo. V tomto případě z toho těžil ruský soupeř, který byl nyní v mnohem výhodnější pozici než předtím, snadno unikl a postavil se zpátky na nohy. Zbytek kola proběhl opět v klinči. Úvod druhého kola byl zpočátku bohatší na akce, Buchinger vyslal několik lowkicků na stehna soupeře, poté se pokusil za výpad s údery schovat strh, ruský soupeř se ubránil a bojovníci se opět zaklesli v klinči v rohu ringu. Buchingerovi se opět podařilo dostat Kalabekova na zem, ten mu však svou vynikající obranou prakticky nic nedovolil. Postupně se dostali až pod provazy ringu a rozhodčí zápas vrátil do středu. Buchingerovi se v závěru přeci jen podařilo rozjet smršť úderů, jeho snažení však záhy přerušil gong ohlašující konec druhého kola. Buchinger byl lepší i ve třetím kole, znovu dokázal dostat soupeře z klinče na zem. Kalabekov sice svou vynikající obranou eliminoval téměř veškeré Buchingerovo snažení, sám ale nic nepředvedl, a tak bylo o vítězi a novém mistru světa WKF rozhodnuto.

Vítěz: Ivan Buchinger 3-0 na body

Attila Végh vs. Magomedbag Agaev,
MMA zápas, -93 kg, 3x 5 min.

Jeden z nejhezčích MMA zápasů večera se odehrál v dalším slovensko-ruském duelu mezi Attilou Véghem a Magomedbagem Agaevem. Agaev si hned na začátku dovolil kop z otočky, pak předvedl pěkný slum a hodil s Véghem na zem, kde chtěl souboj zakončit, ale Attila unikl a vrátil se do postoje, v útoku se trefil zadním direktem. Rus opět předvedl kop z otočky, za který přidal strh. Rozhodčí po chvíli vrátil souboj zpátky do postoje. Attila začal svého soupeře tlačit údery a kopy. Agaev ustupoval, potom se pokusil o strh s tím, že chytl Végha za jednu nohu a snažil se mu podrazit druhou. Végh ukázal ohromnou rovnováhu a vyvlékl se. Hned vzápětí sám strhl ruského zápasníka na zem. V prvních vteřinách druhého kola Rus zopakoval svůj pokus o strh a chytil Véghovi nohu, Attila to znovu ustál a strhl soupeře na zem. Rozhodčí po pár vteřinách vrátil souboj do postoje. Rus chtěl zaskočit soupeře spinning back fistem, ale minul. Attila pak zakontroval úderem a poslal Rusa na zem. Spíše to ovšem vypadalo, že fyzicky unavený Agaev šel na zem sám. Végh jej nechtěl následovat, a tak jej rozhodčí vyzval, aby si zase stoupl. Rus se okamžitě pokusil o další strh stejným způsobem jako v předchozích případech. Végha chytil za nohu a snažil se jej podrazit. To se mu stalo osudným. Végh jej začal masírovat údery a lokty, dokud se nepustil, a na zemi přidal ještě několik úderů, než přilétl z Agaevova rohu ručník symbolizující vzdání se soupeře.

Vítěz: Attila Végh TKO ve 2. kole

Francis Carmont vs. Simon Carlsen,
MMA zápas, -93 kg, 3x 5 min.

Turnaj uzavřel duel mezi Francouzem Carmontem a Simonem Carlsenem z Dánska, který byl pomyslným vrcholem celé akce. Souboj dvou špičkových evropských zápasníků zahájil Carlsen pokusem o strh, Carmont jeho atak ustál, přesto se dostali zápasnici na zem, Carmont si Carlsena přetočil a dostal se navrch. Carlsen se posléze pokusil o leg-lock, ale Francouz nohu včas vyvlékl. K vidění byla napínavá bitva na zemi s celou řadou zvratů. Francouzskému zápasníku se dařilo držet navrchu a útočit, Carlsenovi se však po sérii nepovedených pokusů podařilo uniknout. Boj chvíli pokračoval vestoje a poté Carlsen znovu strhl soupeře na zem. Do druhého kola vlétl Carlsen se sérií úderů, Carmont byl pozorný a nenechal se zasáhnout, pokusil se o strh a na druhý pokus se mu to povedlo. Carmont se dostal do velice výhodné pozice a zahájil sérii úderů. Carlsen už se jen pasivně bránil, ale Dánův trenér ani ringový rozhodčí nezasáhli a nechali zápas pokračovat zbytečně dlouho. Carlsen inkasoval ještě pěknou řádku úderů, než rozhodčí souboj ukončil.

Vítěz: Francis Carmont TKO ve 2. kole.

Zdroj foto:
Heroes-gate.cz