Eso v rukávu americké MMA série Strikeforce v konkurenčním boji se slavnější UFC - eliminační turnaj 8 nejlepších těžkých vah této organizace - má nakročeno stát se jednou z hlavních událostí letošního roku ve světě ultimátních zápasů. Atraktivitu eliminačního formátu zápasů osvědčily již v minulosti turnaje pořádané legendární, dnes již zaniklou japonskou organizací Pride FC. Turnaj navíc umožní střety velkých hvězd, které se jinak dlouhou dobu nedařilo uspořádat. Alistair Overeem, Fedor Emelianenko, Fabricio Werdum, Antonio Silva, Sergej Kharitonov, Andrej Arlovski, Josh Barnett a Brett Rogers - mezi těmito 8 zápasníky se bude rozhodovat o nejlepší těžké váze Strikeforce. Jak jsme Vás již informovali, Grand Prix vypukne prvními dvěma čtvrtfinálovými souboji už 12. února. Utkají se na něm Fedor Emelianenko s Antoniem Silvou a Sergej Kharitonov s Andrejem Arlovskim. Na tomto turnaji se zároveň uskuteční tři rezervní zápasy k vyřazovacím bojům, veterán K-1 Ray Sefo bude bojovat se starším bratrem Alistaira Overeema Valentijnem, neporažený Američan Shane Del Rosario se střetne s krajanem Lavarem Johnsonem a o poslední rezervní utkání se postará další dvojice amerických MMA zápasníků Chad Griggs a Gianpiero Villante. Na tuto akci naváže 9. dubna další turnaj se zbylými dvěma čtvrtfinálovými souboji. Fabricio Werdum si to rozdá se stávajícím šampiónem K-1, DREAMu a Strikeforce Alistairem Overeemem a Brett Rogers se postaví Joshovi Barnettovi.
Ve snaze eliminovat případná vážnější zranění mimo eliminaci zakázalo vedení Strikeforce (jinak v tomto směru benevolentní) účastníkům Grand Prix po dobu jeho trvání start mimo organizaci. V reakci na některé kritiky fanoušků i zahraničních médií, které zpochybňovaly celý koncept eliminace a označovaly jej jako pouhý rozpis bojů o titul, byl stažen Overeemův titul ze hry a i jeho zápas proběhne ve standardní délce tří pětiminutových kol (oproti 5 kolům pro titulový souboj). Ačkoliv Strikeforce nevlastní všechny nejlepší MMA zápasníky těžké váhy, je to její nejsilnější divize - hned 4 zápasníci jsou ve světových žebříčcích řazeni mezi 10 nejlepších a zbylí v něm buď byli v minulosti, nebo se pohybují lehce pod tímto hodnocením. Výsledky vyřazovacích bojů tak výrazně zamíchají kartami na předních pozicích světových žebříčků. Třebaže to v mnohých případech nebude potřeba, cílem dnešního článku je trochu blíže představit všech 8 účastníků eliminačního turnaje.
Strikeforce heavyweight Grand Prix 2011
Sergej Kharitonov (17 výher - 4 porážky)
30 let, 193 cm, 110 kg
Třicetiletý Rus Sergej Kharitonov, který momentálně žije a trénuje v holandské Bredě v týmu Golden Glory, začínal s bojovými sporty už v předškolním věku. Jeho výchozím stylem byl klasický box, kterému jej učil jeho otec, a později na něj navázal sambem. Po absolvování středoškolského studia, kde se učil hře na harmoniku, se přihlásil do výcvikové akademie pro výsadkáře a po jejím absolvování se stal členem ruské výsadkové jednotky. V roce 2000 odstartoval svou kariéru v amatérském boxu. Snažil se prorazit do reprezentačního týmu pro olympijské hry, ale v semifinále kvalifikačního turnaje se zranil. Místo toho reprezentoval v roce 2003 Tádžikistán na hrách centrální Asie, kde získal stříbrnou medaili. O rok později dosáhl stejného úspěchu na celoasijských hrách. Následně získal možnost reprezentovat Tádžikistán na olympijských hrách v Aténách, v roce 2004 ale dal přednost účasti na turnaji Pride FC. Jeho MMA kariéra se mezitím dále rozvíjela. Po absolvování vojenské akademie se stal členem reprezentačního týmu v sambu, předtím byl ještě pozván, aby dělal sparing partnera Fedoru Emelianenkovi, který jej naučil spoustu technik z boje na zemi. Po řadě úspěchů v sambu přišel v roce 2000 profesionální debut v MMA. Po 5 výhrách v řadě přišla v roce 2003 pozvánka do slavné japonské soutěže Pride, kde Kharitonov zažil doposud nejlepší léta. Dokázal tam porazit čtyřnásobného šampióna K-1 Semmyho Schilta, stávajícího šampióna Strikeforce a K-1 Alistaira Overeema, Fabricia Werduma nebo Murila Ruu, staršího bratra šampióna polotěžké váhy UFC Mauricia Ruy. Po zániku Pride působil v nové japonské soutěži DREAM a od roku 2009 i v K-1, kde má prozatím bilanci dvou porážek a jedné výhry. Během minulého roku podepsal smlouvu se Strikeforce a 12. února jej čeká premiérový zápas v této organizaci.
Brett Rogers (11 výher - 2 porážky)
29 let, 193 cm, 120 kg
Rogers debutoval v MMA v roce 2006. Dnes devětadvacetiletý Američan vyhrál prvních 5 zápasů KO nebo TKO po sériích úderů. Jako mladý a perspektivní „striker“ se posléze dostal z lokálních turnajů na akce americké Elite XC, kde pokračoval ve skvělých výkonech, když všechny tři zápasy vyhrál KO v 1. kole. Odtud vedla jeho cesta do Strikeforce, kde debutoval v dubnu roku 2009. Svého soupeře Abonga Humphreye knokautoval kolenem ve 2. kole. Následně dostal první možnost změřit síly se soupeřem z první ligy. Byl jím bývalý šampión těžké váhy konkurenční organizace UFC Andrej Arlovski. K velkému překvapení všech si Rogers s Arlovskim poradil už po 22 vteřinách zápasu. Arlovski inkasoval velmi tvrdé KO. V té době činila Rogersova bilance 10 výher před limitem bez jediné porážky. Po výhře nad zvučným jménem se navíc začal objevovat ve světových žebříčcích mezi 10 nejlepšími MMA zápasníky těžké váhy. V následujícím zápase se střetl s tehdejší světovou jedničkou Fedorem Emelianenkem. Přestože připravil ruskému zápasníkovi řadu horkých chvil, nakonec prohrál TKO ve 2. kole. Ačkoliv prohrál, vedení organizace mu přesto dalo hned v dalším souboji šanci stát se prvním vyzyvatelem šampióna, kterým byl Alistair Overeem. Rogers měl být pro Overeema první vážnější test v MMA, avšak holandský šampión deklasoval Rogerse rozdílem třídy a poradil si s ním už v 1. kole. Rogers následně vypadl z žebříčku 10 nejlepších zápasníků a podle prezidenta Strikeforce Scotta Cokera je eliminační turnaj pro Rogerse poslední šancí dokázat, že patří mezi elitu. Rogers vzal po dvou porážkách zápas s Rubbenem Villarealem mimo Strikeforce a vyhrál po 3 kolech na body.
Josh Barnett (26 výher - 5 porážek)
33 let, 191 cm, 114 kg
Nejmladší šampión těžké váhy UFC v historii a jediný profesionální MMA zápasník, který byl třikrát pozitivně testován na anabolické steroidy. To je vizitka Američana Joshe Barnetta. Bylo mu 24 let, když v roce 2002 porazil po sérii úderů ve 2. kole tehdejšího šampióna Randyho Coutura. Právě v tomto zápase byl ovšem poprvé pozitivně testován na steroidy, a tak přišel o titul a dostal vyhazov z UFC. Následně přešel do japonské Pride, kde působil až do jejího zániku. Barnett dokázal porazit šampióny K-1 Semmyho Schilta a Marka Hunta, Brazilce Antonia Rodriga Nogueiru, Aleksandera Emelianenka, Jeffa Monsona a řadu dalších velkých jmen své doby. Osudovým soupeřem pro Barnetta se stal Chorvat Mirko Crocop Filipovič, se kterým zápasil celkem třikrát a pokaždé prohrál. Barnett byl jedním ze zápasníků, kteří se objevili v nově vzniklé organizaci Affliction. A byl to právě Barnett, kdo odstartoval její zánik. Na třetím turnaji této organizace se měl střetnout v hlavním zápase s Fedorem Emelianenkem, avšak pár dní před turnajem byl v rámci vstupní prohlídky již potřetí pozitivně testován na anabolické steroidy. Následně padl celý turnaj a spolu s ním i celý promotérský počin společnosti Affliction, která se posléze vrátila zpět do UFC jako jeden z hlavních sponzorů. Barnett se poté objevil na turnajích v Japonsku a v Austrálii. Posledních 6 zápasů vyhrál a podle žebříčku USA Today je momentálně na 11. místě.
Antonio Silva (15 výher - 2 porážky)
31 let, 193 cm, 119 kg
Brazilec Antonio Silva je držitelem černého pásu v brazilském jiu-jitsu, judu a v klasickém karate. Je bývalým šampiónem organizace EliteXC, nicméně v titulovém zápase s Justinem Eilersem, který vyhrál TKO na začátku druhého kola, si vypomohl nedovoleným způsobem. Po zápase byl pozitivně testován na anabolické steroidy a přišel o titul. V MMA debutoval v roce 2005 a prvních 7 zápasů vyhrál v 1. kole. Poté přišla první porážka od Američana Erica Peleho, ale Silva následně navázal další vítěznou sérií šesti zápasů, kdy většinu z nich vyhrál před limitem. Utnul ji až jeho krajan Fabricio Werdum, jenž porazil Silvu v jeho prvním zápase ve Strikeforce 3-0 na body. V dalším zápase narazil na bývalého šampióna UFC Andreje Arlovskiho a porazil jej 3-0 na body. Toto vítězství jej vyneslo na 10. místo světového žebříčku, kde se nachází dodnes. Poslední zápas absolvoval na začátku prosince. Přestože tento duel pro brazilského ultimátníka přezdívaného Big Foot nezačal vůbec dobře a málem prohrál KO, nakonec obrátil vývoj zápasu na svou stranu a ještě dokázal zvítězit nad Američanem Mikem Kylem před limitem. Silva je momentálně členem vyhlášeného klubu American Top Team, kde trénuje řada hvězd - Mark Hunt, Thiago Alves, Thiago Silva, Jeff Monson, Denis Kang a další.
Andrej Arlovski (15 výher - 8 porážek)
31 let, 193 cm, 110 kg
Pro Andreje Arlovskiho bude eliminační turnaj Strikeforce znamenat významný mezník kariéry, který hodně napoví o tom, zdali se nadále bude moct řadit mezi užší elitu, a nebo jeho dny v 1. lize MMA definitivně skončily. Arlovski byl svého času považován za jednoho z nejlepších MMA zápasníků těžké váhy a je bývalým šampiónem UFC. V posledních letech se mu ale vůbec nedaří, prohrál poslední tři zápasy v řadě (2 z nich KO v 1. kole) a nyní spíše těží ze své pověsti, kterou si vydobyl v minulosti. Ta ovšem s každou další porážkou ztrácí na lesku. Arlovski začal ve 14 letech s posilováním, odkud už to měl jen kousek k bojovým sportům, kterým se věnuje od 16 let. Arlovskiho počátky jsou spojené s kickboxem a combat sambem, s nímž se seznámil při studiu na policejní akademii. Rodák z běloruského Minsku se věnoval i brazilskému jiu-jitsu, ale právě v combat sambu dosáhl na amatérské úrovni největších úspěchů. Vedle řady vítězství na mezinárodních turnajích dosáhl i na 2. místo na světovém šampionátu. Arlovski započal profesionální kariéru v MMA v roce 1999. Tehdy mu bylo pouhých 20 let. Přestože první zápas prohrál, brzy se prosadil a začal vítězit a po první sérii vítězství přišla pozvánka do UFC. Do největší MMA organizace vstoupil 11. listopadu 2000 vítězstvím nad Američanem Aaronem Brinkem. Následující dva zápasy sice prohrál, ale posléze následovalo dosud nejúspěšnější období jeho kariéry, během něhož se stal šampiónem UFC. Arlovski vyhrál 6 zápasů před limitem a v zápase o titul porazil i šampióna Tima Sylviu. Později to byl právě Sylvia, který ukončil Arlovskiho vítěznou sérii i jeho vládu v těžké váze. Arlovski se následně pokusil ve třetím vzájemném zápase získat ztracený titul od Sylvii zpět, ale to se mu nepovedlo a znovu prohrál. V následujících zápasech zaznamenal několik velkých vítězství, která jej znovu vynesla mezi nejlepší. Dokázal mimo dalších porazit Bena Rothwella, Roye Nelsona nebo Fabricia Werduma. V lednu 2009 se utkal s Fedorem Emelianenkem. Po slibném začátku inkasoval tvrdý knokaut v 1. kole. Následně jej přejel po 22 vteřinách zápasu Brett Rogers a nevyšel mu ani poslední zápas s Antoniem Silvou. Běloruský zápasník, který dlouhodobě žije a trénuje v USA, spolupracuje s trenérským esem Freddym Roachem, který trénuje řadu boxerských šampiónů, a jeho služby využívají i další hvězdy MMA.
Fabricio Werdum (14 výher - 4 porážky - 1 remíza)
33, let, 193 cm, 109 kg
Fabricio Werdum je mnohými považován za nejlepšího MMA zápasníka, pokud jde o boj na zemi. Je držitelem černého pásu v brazilském jiu-jitsu a v judu je ověnčený řadou mezinárodních úspěchů. Mezi jeho „žáky“ patřil v minulosti i chorvatský bijec Mirko Crocop Filipovič, který se od Werduma učil boj na zemi a obranu proti strhům. Werdum zažil zlatou éru japonské organizace Pride. V tehdejším Grand Prix těžké váhy dokázal porazit v úvodním zápase Alistaira Overeema, následně prohrál s dalším brazilským specialistou na jiu-jitsu Antoniem Rodrigem Nogueirou. Po pádu Pride přešel do americké UFC, kde po úvodní porážce s Andrejem Arlovskim porazil krajana Gabriela Gonzagu a Američana Brandona Veru. Jeho kariéru v UFC však záhy ukončil další krajan Junior Dos Santos, který jej knokautoval ve 2. minutě zápasu. Werdumovi tímto zápasem vypršela smlouva, novou nabídku od vedení UFC již nedostal, a tak odešel do Strikeforce. Tam zůstává po 3 zápasech neporažen a v posledním zápase dokázal šokovat celý svět. Podařilo se mu totiž ukončit 10 let trvající vládu Fedora Emelianenka. Stal se prvním mužem, který mu v jeho profesionální MMA kariéře připravil skutečnou porážku. Porazil jej submission v 1. kole. Werdum dokázal v minulosti porazit i Fedorova mladšího bratra Aleksandera a někdy proto bývá označován přezdívkou „Emelianenko hunter“.
Alistair Overeem (34 výher - 11 porážek - 1 zápas bez výsledku)
30 let, 195 cm, 120 kg
Holandský fenomén současného MMA Alistair Overeem je momentálně v životní formě a tomu odpovídají i úspěchy v ringu a v oktagonu. V tuto chvíli je současně šampiónem organizace Strikeforce, DREAM a K-1. Je vůbec prvním bojovníkem, který je zároveň šampiónem v K-1 i MMA. Od roku 2007 neprohrál v MMA jediný zápas. Poslední, kdo jej dokázal porazit, je Sergej Kharitonov, který je nyní jeho týmovým kolegou v klubu Golden Glory. Bojovým sportům se věnuje od 15 let. Přivedl jej k nim jeho starší bratr Valentijn. Alistair začínal s kickboxem a už v 17 měl svůj první zápas podle pravidel K-1. V 19 debutoval v MMA. Od roku 2002 se pravidelně objevoval na turnajích Pride, tehdy ještě v polotěžké váze. Pravidelně se střetával s těmi nejlepšími zápasníky své doby. Ovšem vyjma Vitora Belforta, kterého porazil dvakrát, Igora Vovchanchyna a Sergeje Kharitonova při střetu s absolutní špičkou neměl úspěch. Situace se změnila, když se v roce 2007 rozhodl pro přestup o váhu výše, do těžké váhy. Během relativně krátké doby nabral velké množství svalů a zároveň si dokázal udržet fyzickou kondici a pohyblivost a do ringu si začal chodit pro jedno vítězství za druhým. V roce 2007 se stal po výhře nad Paulem Buentellem prvním šampiónem v té době vznikající organizace Strikeforce. Od zisku titulu neprohrál, minulý rok jej poprvé úspěšně obhájil a na novoroční akci K-1 Dynamite k němu přidal i titul japonské organizace DREAM, když knokautoval Todda Duffeeho v 19. vteřině zápasu. Paralelně s kariérou MMA se Overeem poslední dva roky pravidelně objevuje na turnajích K-1. Objevoval se tam i v minulosti, ještě když zápasil v polotěžké váze, tehdy se mu ale příliš nedařilo. Obrat nastal, když v roce 2008 na silvestrovském turnaji Dynamite knokautoval finalistu K-1 Badra Hariho v 1. kole. Minulý rok měl v K-1 celkem 5 zápasů, všechny vyhrál a stal se novým šampiónem K-1. V eliminaci Strikeforce patří k hlavním favoritům na celkové vítězství.
Fedor Emelianenko (32 výher - 2 porážky - 1 zápas bez výsledku)
34 let, 183 cm, 104 kg
Fedor Vladimírovič Emelianenko je jedním z nejlepších zápasníků poslední dekády. Neuvěřitelných 10 let byl bez porážky a mnohými je i po porážce s Fabriciem Werdumem stále považován za nejlepšího zápasníka těžké váhy. V Rusku patří k nejoblíbenějším sportovcům a v roce 2008 byl jedním z ruských atletů, kteří měli tu čest běžet s olympijskou pochodní. Je několikanásobným mistrem Ruska, Evropy a světa v sambu, neporaženým šampiónem Pride a držitel titul WAMMA. Podle většiny žebříčků největších zahraničních webů o MMA patři Fedorovi momentálně čtvrtá pozice. Fedorova výjimečnost spočívá především ve skutečnosti, že ačkoliv na drtivou většinu soupeřů v těžké váze ztrácí výškově i váhově, spoustu z nich přejel rozdílem třídy. V posledních třech letech nicméně zápasil pouze čtyřikrát a podle přesvědčení mnohých fanoušků i redaktorů zahraničních webů je dlouhá prodleva mezi jednotlivými zápasy hlavní příčinou Fedorovy porážky v posledním zápase. Jako hlavní „viník“ Fedorovy nízké zápasové aktivity v posledních letech je označován jeho management, ruská organizace M-1 Global, která jej zastupuje při vyjednávání zápasových podmínek. Nyní má Fedor novou smlouvu na tři utkání a ze staré mu zbývá ještě poslední, a tak by mu alespoň v tomto roce nic nemělo bránit v zápasení. Jedinou překážku by mohlo představovat předčasné vyřazení. Nicméně ruský šampión bude po porážce hladovější po vítězství než kdy předtím. Fanoušci očekávají v případě postupu do další fáze bojů jeho případný střet s Alistairem Overeemem v semifinále eliminace Grand Prix, které se v minulosti nedařilo uspořádat. Fedor za éry Pride porazil většinu velkých jmen té doby - Ricarda Aronu, Antonia Rodriga Nogueiru, Mirka Crocopa Filipoviče, Marka Colemana, Semmyho Schilta, Renatu Sobrala, Kevina Randlemana, Matta Lindlanda. Po skončení Pride si poradil před limitem s dvěma bývalými šampióny UFC Timem Sylviou a Andrejem Arlovskim. Nyní se mu nabízí šance stát se znovu světovou jedničkou…