Jedním z vrcholů sportovně-společenských událostí uplynulého víkendu bylo i dlouho očekávané finále Souboje titánů 2010 v Plzni. Západočeská metropole se po roce znovu stala dějištěm finálové pyramidy podle pravidel K-1 a byla svědkem „zrození“ nového krále titánů. Vítěz letošního ročníku vzešel z osmi finalistů, předních českých i zahraničních bojovníků ve váze do 84 kg, kteří se během letošního roku účastnili eliminačních turnajů, nebo získali pozvánku od pořadatelů. A obsazení bylo vskutku silné. České barvy v ringu hájilo trio Filip Sýkora, Lukáš Wolf a Jiří Kopečný. Kromě eliminačních soubojů zhlédlo publikum v zaplněné hale Lokomotiva, která se opět stala arénou pro klání titánů, také 4 vložené superfighty. Podle zběžného pohledu po tribunách haly to vypadalo, že letos nepřišla snad jediná vstupenka nazmar. Bylo zcela vyprodáno. Mezi diváky nechyběli ani hvězdní VIP hosté, zpěvák Daniel Landa, loňský vítěz Souboje titánů Jirka Žák, jeho týmový kolega z Hanuman Gymu Praha Ondřej Spejbl Hutník a další. K městské hale Lokomotiva se už od 16 hodin sjížděli první příznivci kickboxerských klání, aby zhlédli úvodních pět předzápasů amatérských závodníků. Kolem půl šesté už přilehlá parkoviště a nejbližší okolí haly okupovala auta příznivců ze všech koutů republiky. V okolí haly byste v tu dobu jen obtížně hledali volné místo k zaparkování. Jak se později ukázalo, mimoplzeňští měli tentokrát v hledišti mírnou převahu, což jen potvrzuje stoupající prestiž a přesah plzeňského turnaje daleko za hranice vlastního regionu. Hlavní program večera začal podle plánu v 18:00 úvodním ceremoniálem a nástupem osmi finalistů. Jak již bývá na titánech tradicí, úvodní superfight patřil domácí hvězdě Jirkovi Štádlerovi…
Jiří Štádler vs. Dominik Vašek
- superfight 3x 3 minuty, podle pravidel K-1
Teprve osmnáctiletý Jiří Štádler, který v Plzni trénuje pod vedením svého otce, nastoupil do ringu jako čerstvý amatérský mistr světa v kickboxerské disciplíně lowkick a vicemistr světa v zápasech K-1. Z Jirky už od úvodního nástupu čišila energie a velká motivace předvést se na domácí půdě v co nejlepším světle. Jeho soupeřem byl o dva roky mladší svěřenec klubu Thaibox Hodonín trenéra Romana Sedlačíka Dominik Vašek. Přestože na Štádlera ztrácel jak věkem, tak zápasovými zkušenostmi, hodonínský bojovník se velkého jména nezalekl a svedl s plzeňským bijcem vyrovnanou partii. Hned v úvodu vyslal Vašek směrem ke Štádlerově hlavě svižný highkick. Štádler chtěl ukázat, kdo bude v ringu pánem, a od začátku útočil především boxerskými kombinacemi, obsadil střed ringu a zahnal soupeře do provazů. Jeho údery na spodek zřejmě nebyly pro soupeře nic příjemného. K tomu mu navíc hodně vysoko lítala kolena, kterými naposledy knokautoval na turnaji v Karlových Varech Jiřího Doložela z Chomutova. Nicméně Vaškův kryt byl na svém místě. Vašek sám, byť boxoval z ústupu, hrozil dobrými kontry a neustále odpovídal kombinacemi, které zpravidla zakončoval lowkickem. Ve druhém kole se zápas ještě více vyrovnal a zároveň zdramatizoval. Bojovníci se do sebe pustili a na obou stranách prošlo skrze kryt několik kontrů. Zatímco Vašek se snažil pracovat lowkicky na soupeřově střední noze, Štádler každou druhou kombinaci či výpad zakončoval kopem na hlavu nebo na střed těla. V posledním kole začala Vaškovi po jednom z inkasovaných úderů téct krev z nosu a Štádler jej následně ukázkově skopnul na zem. Houževnatost šestnáctiletého Vaška však nepolevovala ani v posledním kole. Svou aktivitou a odpovědí na každý útok nedovolil Štádlerovi vytvořit permanentní tlak. Bojovníci se po třech kolech rozešli se spravedlivým verdiktem, který přiřkl výhru 2:1 na body domácímu Štádlerovi.
Finálová pyramida - čtvrtfinále
Filip Sýkora vs. Jiří Kopečný
Finále Souboje titánů 2010 odstartovalo úvodním čtvrtfinálovým zápasem mezi dvaadvacetiletým Filipem Sýkorou z KTSO JV Praha a o rok mladším Jiřím Kopečným z Muay Thai Brno. Sýkora je vítězem kvalifikace v Plzni a diváci si zřejmě jeho dubnovou jízdu dobře pamatují. V hledišti se těšil největší podpoře ze všech sobotních aktérů. Kopečný se v pyramidě objevil až dodatečně, když nahradil zraněného Jindřicha Veleckého. Sýkora zahájil zápas svým typickým způsobem a zabalený ve dvojitém krytu, který se zdá nedobytný, se začal tlačit k soupeři na tělo. Musím říct, že podobný styl jsem u nikoho z českých bojovníků ještě neviděl. Nehledě na to, kdo proti němu stojí, používá Sýkora stejnou taktiku, která očividně funguje na výbornou. Zabalený v krytu se od začátku cpe soupeři na tělo, nechává jej začínat, ale soupeři jen těžko hledají skulinu v jeho ukázkovém „dvojáku“, čímž jim naprosto rozhodí jejich vlastní plán, navíc je postupně vytlačí do ústupu. V téhle fázi zápasu se boxuje podle něj a on dál trpělivě čeká na vhodný okamžik k útoku. Většina bojovníků je sice mnohem aktivnější a někdy mají bodově navrch, ale jakmile rozjede svoje kombinace svěřenec trenéra Honzy Vávry, je pro každého zle. K tomu se ještě může pochlubit jedním z nejtvrdších úderů - v sobotu v tomto ohledu jednoznačně převýšil všechny účastníky finálové pyramidy. Podle výše zmíněného popisu se odehrálo i čtvrtfinále mezi ním a Jiřím Kopečným. Brněnský bojovník začal aktivně. Soupeře zasypal údery a kopy, ale spíše si jej oťukával a čekal na reakci. Sýkora zůstával v klidu zabalený ve svém krytu. Kopečný postupně přitvrzoval. Jeho snažení se však minulo účinkem. Bodovaných úderů rozdal poskromnu. Přesto by zřejmě první kolo vyhrál na body, nebýt technické lahůdky od Sýkory, který těsně před koncem kola poslal Kopečného k zemi kopem z otočky na spodek. Naštěstí pro Kopečného, který se zvedal s bolestivými grimasami v obličeji, přišel s koncem počítání i konec úvodního kola. Jenže hned v úvodních vteřinách kola následujícího jej Sýkora po několika výměnách „vypnul“ stejným způsobem podruhé a tentokrát i definitivně. Prvním semifinalistou se tak stal po výhře TKO ve 2. kole Filip Sýkora.
Marcel Jáger vs. Alexej Kunčenko
Do druhého čtvrtfinále nastoupili dva vítězové eliminačních turnajů - slovenský bojovník Marcel Jáger, který si svou účast vybojoval v Žilině historicky první eliminací Souboje titánů na Slovensku, a Alexej Kunčenko z Ruska, jenž vyhrál eliminaci v Karlových Varech. Zápas se musel hned v úvodu přerušovat, jelikož Kunčenko inkasoval od slovenského bojovníka nechtěný kop do slabin. Když se znovu pokračovalo, přišly ke slovu zejména boxerské výměny. Oba bojovníci po celý zápas sázeli především na své údery, oba předváděli kombinace na vysoké úrovni, a tak se bylo neustále na co dívat. Kunčenko byl v úvodu aktivnější, ale Jáger hlídal jeho výpady pevným krytem. Jáger navíc častěji vkládal do svých kombinací i lowkicky. Ve druhém kole boxoval Kunčenko z ústupu, přestože si udržoval vysoké tempo a vyšší aktivitu. Nicméně i když kvantita byla na Kunčenkově straně, kvalita, respektive větší tvrdost a nebezpečnost úderů, byla na straně Jágera, který několikrát našel volná místa v Kunčenkově obraně. Do posledního kola nastoupil za mohutného povzbuzování Marcel Jáger s několika výpady a podařilo se mu vytvořit mírnější tlak. Ale jak už to u bojovníků z východu bývá, i Kunčenko je z tvrdého těsta. Ke konci kola opět převzal iniciativu neúnavný a nepoddajný Rus a Jáger inkasoval několik úderů, po jednom z nich „zatancoval“ po ringu a Kunčenko vycítil příležitost. Využít ji nedokázal, do konce kola zbývalo už jen několik vteřin. Rozhodovalo se na body. Podle rozhodčích byl lepším bojovníkem Alexej Kučenko a výhrou 2:0 na body jej poslali do semifinále, kde již na něj čekal Filip Sýkora.
David Keclik vs. Enrico Oschlies
Do dalšího eliminačního boje o postup do semifinále nastoupil rakouský bojovník David Keclik. Šlo již o jeho třetí účast na plzeňském turnaji. Před dvěma lety dokázal celý turnaj vyhrát, loni sice přešel přes Davida Onufera do semifinále, ale sám se zranil, a tak jeho cesta eliminačními boji skončila předčasně. V sobotu započal svou cestu vyřazovacími boji střetnutím s třiatřicetiletým německým bojovníkem Enricem Oschliesem. I tento souboj začal ve vysokém tempu. Oschlies hned v úvodu předvedl, že nebezpečí pro Keclika bude číhat především v jeho zadním háku. Oschlies se chystal po jedné z kombinací chytit Keclika do klinče a poslat mu koleno, Keclik jej zkušeně prostřelil zvedákem na bradu právě ve chvíli, kdy německý bojovník natahoval ruce, aby si jej přichytil do klinče. Po jedné z následujících výměn ukázal sílu zadního háku Keclik a Oschlies se po inkasovaném úderu ocitl na zemi. Po počítání se pokračovalo dál, německý bojovník dokázal úder rozdýchat a doboxoval kolo. Ve druhém dějství zápasu přidal Keclik na agresivitě a postupně začal diktovat tempo zápasu. Směrem k soupeři vyslal dva nebezpečné highkicky, poté jej zahnal do rohu, Oschlies se snažil jeho útoky přebíjet, ale pak přišel Keclíkův levý hák na bradu a s ním další počítání. Oschlies pokračoval i po druhém knockdownu dál, nicméně závěr zápasu byl jasně v Keclikově režii. Devětadvacetiletý Rakušan rozjel sérii kolen a úderů. Skoncovat se svým soupeřem před koncem druhého kola se mu sice nepodařilo, nicméně během přestávky mezi druhým a třetím kolem přilétl z německého rohu ručník a Keclik se tak mohl radovat z výhry TKO po 2. kole souboje.
Lukáš Wolf vs. Dário Kadič
Úvodní vyřazovací boje uzavřel zápas mezi brněnským Lukášem Wolfem a Dáriem Kadičem, který do ČR dorazil z Bosny a Hercegoviny. Doménou dvaadvacetiletého Kadiče jsou především tvrdé údery, Wolf v tomto ohledu začal zápas velice dobře po taktické stránce, nehnal se do zbytečných výměn a raději zvolil boj z ústupu, na distanc a zároveň dobře časoval své protiútoky. Kadič působil jako „one-punch“ bojovník, který se soustředí na jeden úder, jímž by rozhodl zápas. I když by na to zřejmě potenciál měl, v souboji s brněnským bojovníkem ho to stálo spoustu zbytečných sil a inkasovaných ran. Sám se odhodlal jen k několika kombinacím, které si Wolf vesměs pohlídal, a za celé kolo téměř nekopl. Ve druhém kole se navíc zdál ještě pasivnější, jakoby bez energie, a Wolf si vyzkoušel několik parádiček. Axe kickem sice soupeře minul, ale následný backfist se mu celkem povedl. Wolf dále boxoval z ústupu, používal své oblíbené front kicky na hlavu soupeře. Kadič se občas trefil s úderem v celkovém součtu, ale nepředvedl nic, čím by výrazně ohrozil českého bojovníka. Do posledního kola Kadič přeci jen navýšil své tempo a rozdal několik tvrdých úderů, v protiútocích se však až povážlivě předkláněl a koledoval si o koleno, které mu také od Wolfa několikrát přišlo. V závěru zase zpomalil, Wolf z ústupu dobře kontroval a kopal, čímž si pohlídal jasné vítězství 3:0 na body. Po tomto souboji se zkompletovala i druhá semifinálová dvojice ve složení David Keclik vs. Lukáš Wolf.
Michal Krčmář vs. Jakub Steidl
- super fight 5x 2 minuty, podle plných pravidel muay thai
V druhém vloženém zápase večera došlo v rámci Souboje titánů vůbec poprvé k souboji podle plných pravidel thajského boxu, které oproti duelům podle pravidel K-1 dovolují užití nelimitovaných klinčů a úderů lokty. Jeho aktéry byli Jakub „Jakuza“ Steidl z Hodonína a Michal Krčmář z pražského Lanna Gymu. Oba bojovníci předvedli tradiční předzápasový rituál wai kru, který je neodmyslitelnou součástí ortodoxních zápasů v thajském boxu. Krčmář měl proti hodonínskému thaiboxerovi nevýhodu jak co do výšky, tak co do hmotnosti a nakonec i v silovém potenciálu. Ačkoliv oba navážili den před turnajem stejně, na první pohled bylo patrné, že zápasová váha u Krčmáře se příliš neliší od jeho běžné váhy, zatímco Steidl musel do váhy shazovat několik kilogramů. Zápas začal velmi opatrně, Steidl hned v úvodu atakoval soupeře třemi highkicky, Krčmář tlumil kopy do krytu. Od Steidla přiletěl také první loket v zápase, zdálo se, že Krčmáře jen těsně minul. Bojovník z Lanna Gymu Vitora Petrlíka odpovídal pouze jednotlivými údery nebo kopy, na žádnou souvislejší kombinaci si v úvodním kole netroufl. V druhém kole přišel na řadu první klinč, kterému se Krčmář vehementně vyhýbal po celý zápas a hned se ukázalo proč. V klinči měl hlavní slovo Steidl, který byl oproti soupeři lépe silově vybavený. Steidl se znovu pokoušel zapojit do hry lokty. Ve třetím kole se boj neustále přeléval z normálního souboje do klinčů. Steidl dominoval v obou fázích, povedl se mu nepříjemný front kick na hlavu, v klinči zase rozdal mnohem více kolen. V podobném duchu se pokračovalo i v následujícím kole. Steidl naháněl menšího soupeře po ringu, ten v neúspěšně snaze předejít dalším klinčům boxoval z ústupu, na dobře uhýbajícího Steidla však přes jeho delší paže nedosáhl. Zápas byl celkově chudý na boxerské výměny, až v posledním kole, kdy tempo zápasu vygradovalo, předvedl Krčmář několik pěkných kombinací zakončených lowkickem, nicméně i v posledních dvou minutách byl aktivnější Steidl. Zápas dosáhl své stanovené délky, takže se rozhodovalo na body. Zatímco v našem hloučku jsme se shodli, že vítězství připadne jednoznačně Steidlovi, bodoví arbitři souboj tak jednoznačně neviděli a určili Steidla jako vítěze jen těsným rozdílem 2:1 na body. Jakub Steild už 14 zápasů za sebou neprohrál a další zápas jej čeká doma, v Hodoníně na gala večeru Noc Bojovníků 2010 už 11. prosince.
Zdeněk Švamberk vs. Michail Tjutěrev
- superfight 3x 3 minuty, podle pravidel K-1
Předposlední superfight byl poznamenán změnou způsobenou zraněním původně nasazeného Václava Tomana, kterého nahradil českým fanouškům nepříliš známý Michail Tjutěrev. Švamberk, který nastoupil za svůj mateřský klub Hanuman Gym Praha, zahájil dobře a dvakrát skopl ruského protivníka na zem. Dařilo se mu včasnými výpady rozbíjet Tjutěrevovy chystané útoky. Tvrdý ruský bijec se však neustále dral dopředu, alespoň v úvodu Švamberk dobře povoloval a uhýbal do side-stepu, odkud se zase vracel do protiútoku, a tak první kolo skončilo ve prospěch českého bojovníka. Ve druhém kole se Tjutěrev ještě úporněji dral vpřed a přinutil soupeře boxovat z ústupu. Švamberk sázel jeden lowkick a roundkick za druhým, ale postupně zapomínal na kryt a ruce měl níž a níž. Po jednom z inkasovaných úderů mu začala téct krev z nosu. Rus sázel hlavně na boxerské kombinace. Do posledního kola Tjutěrev ještě vystupňoval tempo a než jsem si stačil poznamenat, že jde očividně po KO, už byl Švamberk po jednom z úderů na podlaze ringu a přišlo první počítání. Hned vzápětí inkasoval další úder a nohy mu vypověděly službu podruhé. Od této chvíle nabral zápas pro mě poněkud nepochopitelný spád. Ringový rozhodčí nejprve gestikuloval směrem k Švamberkovi, že zápas ukončí, když se však o několik vteřin později zvedl, pokračoval v počítání a pustil zápas dál. Ruský bojovník šel samozřejmě po ráně, aby načatého a rozhozeného Švamberka „dodělal“. Hned vzápětí přišlo další počítání. Kromě toho, že počítat začal rozhodčí až s několikavteřinovým zpožděním, i tentokrát pustil zápas dál, ačkoliv již bylo jasné, že jakékoliv prodlužování Švamberkova setrvání v zápase může vést jen k dalšímu, již zbytečnému „rozbití“ českého bojovníka. Filip Miňovský, jinak zkušený a spolehlivý rozhodčí, který dirigoval tento souboj, dle mého soudu pochybil. Čekal jsem, že když ve své úloze „selhal“ ringový rozhodčí, přilétne ze Švamberkova rohu ručník. Ani to se nestalo, a tak šel Švamberk ještě dvakrát k zemi. Až po čtyřech počítáních a pěti knock downech v jednom kole byl zápas ukončen. Musím říct, že 4 bezprostředně po sobě následující počítání v jednom kole jsem v zápase ještě neviděl. Jedna věc je srdce, které Švamberk v zápase nepochybně ukázal, druhou je pak racionální zhodnocení situace, kdy je třeba zvážit, zdali má nějaký smysl nechat bojovníka pokračovat v zápase dál. Tjutěrev vyhrál v tomto zápase TKO ve 3. kole.
Finálová pyramida - semifinále
Filip Sýkora vs. Alexej Kunčenko
Po dvou vložených zápasech přišla řada na semifinálová klání pyramidy. Do první z nich nastoupil Filip Sýkora a Alexej Kunčenko. Sýkora hned v úvodu opět začal tlačit ve svém dvojitém krytu, Rus rozjížděl zběsilé série úderů a kopů, ale vyjma lowkicků Sýkoru snad ničím neohrozil. Sýkora naopak zahrozil highkickem a dvakrát strhl soupeře na zem. Úvod druhého kola začal obdobně, Rus rozjížděl kombinace o čtyřech a více úderech, přičemž pakliže se mu podařilo procpat skrz Sýkorův kryt alespoň jeden nebo dva údery, byl to úspěch. Také na něm bylo vidět, že je z marné snahy již malinko frustrovaný. Jenže pak nastoupil Sýkora se svým útokem a dvěma údery na spodek, kolenem doslova zrušil soupeře a bylo po zápase. Podle razance Sýkorových úderů to vypadalo, že si Kunčenkova pravá ledvina vyměnila místo s levou. Sýkora vyhrál KO ve 2. kole a stal se k potěšení publika prvním finalistou.
David Keclik vs. Lukáš Wolf
Druhé semifinále začalo v ostrém tempu. Keclik zřejmě šel do zápasu s tím, že jej bude chtít ukončit co nejdříve, aby ušetřil co možná nejvíc sil do případného finále. Ve vzduchu od začátku viselo KO, vzduchem se míhaly údery z kategorie „vypínacích“. Wolf zažíval horké chvíle, ale stejně tak byl v ohrožení i útočnější Keclik. Za mnou sedící Honza Landa, trenér Spartaku Žebrák, to vystihl takto: „Ten tam je s tou bradou taky jak na výstavě.“ Nakonec v prvním kole k zemi nešel nikdo. Přestože Keclík více tlačil, sám inkasoval dost úderů a zápas byl po prvním kole otevřený. Avšak Keclikova nenápadná práce lowkicky přinesla v následujícím kole své ovoce. Lukášovi se zřejmě v přestávce rozležely inkasované kopy a náznaky v jeho pohybu dávaly tušit, že je něco v nepořádku. Keclik znovu sázel lowkicky na přední nohu a Lukáš se ocitl na zemi, rozhodčí českého bojovníka sice nespočítal, ale bylo očividné, že na zem se nepodíval jen vinou uklouznutí nebo ztráty rovnováhy. Když se Wolf ocitl po dalším inkasovaném lowkicku na zemi potřetí, přiletěl z jeho rohu ručník. Zápas tak skončil výhrou TKO pro Davida Keclíka, který následoval Filipa Sýkoru do finále.
Honza Tůma vs. Alexandr Petrus
- superfight 3x 3 minuty, podle pravidel K-1
Hlavním superfightem večera byl souboj domácího Honzy Tůmy a Alexandra Petruse z Millenium gymu Klatovy. V tomto zápase se především boxovalo, v úvodní tříminutovce bylo k vidění hodně výměn na krátko u těla, Petrus několikrát zvedl Tůmovi hlavu zvedákem, který prošel skrze jeho kryt. Tůma přišel s několika vlastními kombinacemi. První kolo zřejmě skončilo remízou. Ve druhém kole byl aktivnější i přesnější v zasazování úderů Petrus, Tůmovi poslal několik nepříjemných ran na spodek, přidal i celkem nečekaný highkick a své kombinace zakončoval kopem na střed těla. Třetí a poslední kolo zápasu začalo Petrusovým velkým náporem, Tůma se nejprve nechal zahnat do provazů, pak ale začal odpovídat a strhla se velká přestřelka, která skončila Petrusovým počítáním. Petrus inkasoval přesný úder na bradu. Zápas ještě chvíli pokračoval dál, ale Tůma, který „ucítil krev“, rozjel kolotoč úderů a Petrus v rohu ringu inkasoval další tvrdé údery. Rozhodčí se proto následně rozhodl ukončit zápas. Honza Tůma vyhrál TKO ve 3. kole. Tůma se mi v sobotu nezdál úplně ve své kůži a původně jsem chtěl napsat, že zůstal malinko za očekáváním, když jsem se však následující den dozvěděl od Marka Kaigla, ředitele soutěže, že Honza šel do zápasu s natrženým meniskem levé nohy a výpadkem v tréninku, musím naopak smeknout, že vůbec do souboje nastoupil. Většina bojovníků by raději odstoupila a měli by k tomu zcela legitimní a rozumný důvod, Honza se však kousl, k zápasu nastoupil a nakonec jej i přes zdravotní handicap vyhrál.
Finálová pyramida - finále
Filip Sýkora vs. David Keclik
Na programu už zbývalo jen velké finále pyramidy, do kterého se probojovali Filip Sýkora a David Keclik. Sýkora tentokrát začal s vlastní ofenzivou hned v úvodu, několikrát rozjel kombinaci úderů a především jeho neskutečně tvrdé spodky Keclikovi příliš „nechutnaly“. Keclikovy výpady končily v Sýkorově krytu, ohrozil jej akorát lowkicky. Do napínavého průběhu prvního kola bohužel zasáhl vis maior v podobě spadlých horních provazů ringu a zápas musel být zhruba na 10 minut přerušen. Diskuse o tom, jak velký vliv mělo toto přerušení na výsledek zápasu, se staly hlavním tématem pozápasových debat mezi diváky. Do konce kola v tu dobu zbývalo 45 sekund. Když se znovu pokračovalo, Sýkora znovu zahrozil výpadem zakončeným lowkickem, kterým Keclika skopl k zemi. Ve druhém kole měl více ze hry Keclik, dotírajícího Sýkoru si dokázal efektivně držet od těla front kicky, do toho sázel jeden lowkick za druhým. Na Sýkorovi se postupně začala projevovat únava. Horší přesnost a snížená koordinace jako důsledek úbytku fyzických sil způsobily, že se Sýkorovi nedařilo přesně zasahovat soupeře jako v prvním kole. Ve třetím kole už byl Sýkora velmi vyčerpaný, několikrát se pokoušel o kop z otočky, kterým v prvním zápase knokautoval Kopečného, ale tentokrát mu jeho tajná zbraň nefungovala tak, jak má, a spíše se vysiloval následnými pády. Povedl se mu jeden back fist a občas bodoval jednotlivými údery, zkombinovat více úderů se mu už nedařilo. Keclík dál sázel nepříjemné front kicky a celkově byl aktivnější. Po třech kolech se rozhodovalo na body. Finálové drama však ještě skončit nemělo, rozhodčí se rozhodli poslat zápas do nastavovaného kola. V něm začal lépe Sýkora, který předvedl velmi tvrdou kombinaci, ale Keclik se ukázal jako velký držák a o pár vteřin později od něj přišel nečekaný highkick, který poslal Sýkoru k zemi a do počítání. Sýkora se pokusil v závěru zápasu rozhodnout zápas před limitem, dal do závěrečného tlaku všechno, ale Keclika se mu už knokautovat nepodařilo. Keclik vyhrál 3-0 na body po nastavovaném kole. David Keclik znovu potvrdil své kvality, prokázal, že je velmi tvrdým a odolným bojovníkem, kterému sedí eliminační systém zápasů, a po dvou letech se znovu stal králem titánů. Ziskem druhého titulu vyrovnal rekord Jiřího Bursy. Poražený Filip Sýkora i přes poslední porážku ukázal, že v něm roste velký bojovník, který již brzo snese srovnání s úplnou špičkou své váhy u nás i v zahraničí.
V Plzni byl přítomen štáb České televize, jenž celý gala večer natáčel, a již tuto neděli večer bude možné shlédnout na programu ČT 4 sport 60minutový sestřih z finále Souboje titánů.
Souboj titánů - fotogalerie
Zdroj foto:
Pavel Trampota
Kompenzační cvičení do firmy v k...
