Reklama:

Svět armwrestlingu
- technika zápasu

Ronnie.cz > Powerlifting > Ostatní sporty

Dnešní díl ze světa armwrestlingu je obohacen o autorské, velice dobře zpracované a názorné vysvětlení techniky zápasu prostřednictvím videozáznamu, nenechte si jej tedy ujít v závěru článku, pokud Vás přetláčení rukou zajímá a chtěli byste si jej třeba někdy vyzkoušet na vlastní kůži!

Předešlé díly ze světa armwrestlingu naleznete zde: základní informacetrénink


Tělesná dispozice

Často kladenou otázkou ohledně páky je, jestli je lepší mít krátkou, nebo dlouhou ruku. Abych to trochu upřesnil, nejde ani tolik o celkovou délku paže, ale o délku předloktí. Všeobecně se nedá říct, jestli je výhodnější dlouhé, či krátké, ono je to totiž závislé na používané technice - pro některou se hodí lépe krátké a pro jinou zase dlouhé předloktí. Co ale každopádně skýtá výhodu, jsou velká masivní dlaň a dlouhé prsty, díky čemuž si můžeme soupeřovu dlaň doslova obalit ve své a zároveň velké rozměry vlastní dlaně brání tomu, aby to udělal soupeř s Vámi.

Výhodou je také samozřejmě větší tělesná hmotnost, i když se jí nedá plně využít úplně ve všech fázích zápasu. Vyšší hmotnost se nejvíce projevuje ve dvou momentech. Za prvé při samotném startu, kdy je nutno do zápasu vletět co nejdynamičtěji celým tělem, za druhé v případě, kdy je zápasník ve výhodné pozici a má soupeře přetlačeného na své straně, zejména v závěrečné fázi dotahu či dotlaku, kdy se může na soupeřovu ruku plně pověsit nebo na ni nalehnout. Naopak pokud je zápasník v pasivní pozici a soupeř ho dotahuje k fixátoru, musí se spoléhat hlavně na sílu paží a hmotnost těla už příliš využít nelze. Častou chybou, které se dopouštějí hlavně začátečníci a zejména ti, kteří už mají něco odcvičeno v posilovně (a občas se tomu nevyhnou ani zkušenější borci), je to, že se tlačí převážně rukou a nevyužívá se těla. Ruka při zápasu slouží v prvé řadě k přelomení zápěstí soupeře a potom k přenosu síly a váhy celého těla, které je nutno do zápasu zapojit co nejvíce. Ti, kteří to nezvládají, mohou na nějaký větší úspěch zapomenout - mohou mít sice ruce velmi silné, ale jenom to nestačí.

Úchop a postoj

Při samotném zápasu je třeba dodržovat několik zásad, které platí všeobecně pro všechny techniky. První takovou věcí je pevný stabilní postoj co nejblíže k soutěžnímu stolu. S tím přímo souvisí i další věc, a sice udržování správného úhlu mezi předloktím a nadloktím. Pokud se totiž zápasník postaví daleko od stolu, automaticky bude mít tento úhel velký a ruka bude moc otevřená, což je obrovská chyba. Jednou ze základních věcí je také úchop. Měl by být pevný a silný, ale pokud možno ne křečovitý. Samotný typ úchopu volíme v prvé řadě podle techniky, kterou používáme, a podle našich tělesných parametrů, ale také je možno ho trochu poupravit podle konkrétního soupeře.

Ve většině případů už do tvoření úchopu a i do startovní pozice těsně před zahájením zápasu vkládají zápasníci hodně síly a jsou tam velké tlaky, ale je taky možno startovat takzvaně z volné ruky. To znamená, že zápasník při startu nemá ruku zatnutou ani jinak netlačí do soupeře. Výhoda je v tom, že takto může po odstartování zápasu aktivovat svaly rychleji a dynamičtěji než soupeř, který už je zatnutý, a bývá při startu rychlejší. Má to ale i svoje riziko - pokud se stane, že vlivem pomalejší startovní reakce zaspí a soupeř do něj vletí, tak z volné ruky už v podstatě nemá šanci ho chytit a zápas rychle prohrává.

Také je nutno stavět při výchozí pozici ruku před tělo a nenechávat ji vedle těla, jak by se jevilo přirozené. Jelikož při následném zabrání hrozí, že se tělo pohne a ruka zůstane za ním, vždy musí jít první ruka a tělo do ní tlačí. Další zásadou zmíněnou už výše je zapojení celého těla do zápasu. Velmi důležitou věcí je pečlivé sledování povelů rozhodčího, jelikož se často stává, hlavně při zápasech vyrovnaných soupeřů, že rozhodčí má dost práce s jejich srovnáním, chvíli to trvá a pozornost zápasníků tím poněkud polevuje, což se může pěkně vymstít. Taky se může stát, že to rozhodčí odstartuje trochu nečekaně, a zaspaný start může často znamenat rychlou porážku, přinejmenším však značnou nevýhodu.


Gashevski vs. Babaev

Na videu vidíme dva top borce lehčí váhy. Je na něm výborně vidět, jak důležité je udržet zápěstí ve správné poloze. Ačkoli je Babaev na Gashevskim pěkně nalehlý, nedokázal správně přelomit jeho zápěstí, a proto není schopen pořádně zatlačit do jeho ruky a této výhody využít. Kdyby se mu povedlo postavení zápěstí alespoň srovnat, rychle by ho dotlačil. Gashevski, ač v pasivní pozici, zápěstí udržel a díky tomu se mu povedlo zápas otočit.


Základní techniky

Co se týká samotných technik přetláčení, máme dvě základní: spodek a vrch. Obě samozřejmě mají větší množství různých variací. My si tu popíšeme pouze základy.

Klasickou technikou, kterou taky většinou vidíme při přetláčení hospodského typu, je spodek. Je technicky jednodušší než vrch, ale pro jeho úspěšné používání je nutné disponovat větší silou než u vrchu. Klíčovými svaly pro tuto techniku jsou ohýbače zápěstí, dále pak biceps, sval vřetenní, prsty, široké svaly zad a ostatní svaly předloktí. Co se týče naší otázky z úvodu článku, je pro spodek výhodnější kratší předloktí. Při samotném provedení se po odstartování zápasu snažíme přelomit soupeřovo zápěstí přitažením naší pěsti k předloktí, a to nejlépe tak, abychom pořád viděli na vnější palcovou hranu naší dlaně. Nemělo by dojít k supinaci a tím pádem k pootočení zápěstí vnitřkem dlaně k nám - to už je méně výhodná pozice. Zároveň s tím naléháme tělem na ruku a pohybem do boku táhneme soupeře směrem k fixátoru. Takovou extrémní variantou spodku, někdo by to možná označil za samostatnou techniku, je kladivo. V první fázi se snažíme o přelomení zápěstí soupeře stejným způsobem jako při klasickém spodku, rozdíl je ale v tom, že při úchopu pokládáme naše prsty na soupeřovu ruku co nejníže a po přelomení se spodní hranou našeho předloktí opřeme do soupeřova předloktí shora a na ruku naléháme nikoli do boku, ale dopředu směrem k soupeři.

Druhou základní technikou je vrch či jinak vršek. Je technicky náročnější, ale můžou se jím výborně prosadit i méně silově disponovaní zápasníci, kteří by spodkem neměli mnoho šancí. A je doslova jako dělaný pro borce s dlouhým předloktím. Vrch také v 95 % případů používají ženy - ty tahají spodkem jenom velmi výjimečně. Hlavními svalovými partiemi zapojenými při vrchu jsou sval vřetenní, pronátory předloktí a dále biceps, ostatní svaly předloktí a široký sval zádový. Při vrchu se už na startu snažíme tahem ruky k sobě co nejvíce vyšponovat soupeřovo předloktí. Po odstartování zatáhneme k sobě, tlačíme do soupeřových prstů a otvíráme jeho zápěstí, zároveň pronujeme naším předloktím a snažíme se dosáhnout polohy, která připomíná postavenou kobru, a potom zatáhneme šikmo vzad, jakoby směrem k našemu druhému ramenu (případně k fixátoru) a soupeře dotáhneme. Pokud je našim soupeřem "vrchař" a podaří se mu vyvrátit naše zápěstí, dostáváme se do velmi nevýhodné pozice. Jednak proto, že nám tímto v podstatě vypojil naše předloktí ze hry a celé to držíme hlavně na bicepsu, jednak je to pozice velmi nevýhodná z hlediska biomechaniky pohybu. Proto je nutné snažit se v této pozici dostat naše rameno co nejblíže k pěsti, tím jednak zmenšit úhel mezi předloktím a nadloktím, ale hlavně si pak co nejvíce pomoci tělem. Vyskytují se sice zápasníci, kteří tento způsob ovládají velmi dobře a dokážou takto soupeře přetahovat, ale ve většině případů bývá v této pozici zápas už ztracený.

Rychlost a startování

Na závěr ještě pár slov k rychlosti. Pod pojmem rychlost si můžeme představit jednak schopnost co nejrychleji uvést svaly a tím celé tělo do pohybu, ale také rychlou startovní reakci. Co se týká aktivace svalů, můžeme v tréninku využívat jednak různých plyometrických cviků nebo také cviků zaměřených na výbušnost a dynamiku.

Startovní reakci nacvičujeme tak, že stojíme u stolu ve startovní pozici, ať už sami, nebo se sparingem, a někdo další nám to pomocí povelů startuje, případně si můžeme tyto povely s různými pauzami nahrát na pásku a s pomocí přehrávače můžeme trénovat sami. Také je dobré si na každé soutěži obhlédnout jednotlivé rozhodčí a zjistit, jak startují, protože se to může dost lišit. Pravidla říkají, že se startuje povely "ready“ - "go“ (podle českého překladu v nespecifikovaném rytmu). Ale startuje se na to "go“. Je mnoho rozhodčích, kteří tyto povely používají bez pauzy, pak to ve skutečnosti vypadá tak, že kdo neodstartuje na "ready“, většinou start zaspí a bývá ve značné nevýhodě.


Armwrestling - názorná ukázka techniky zápasu

647



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

13.10.22:17winterfox - SUPER ČLÁNEK O SUPER SPORTU!!
13.10.21:06Sniper24 - Jasný, tak hodně štěstí! Já osobně s pákou nemám dobrý zku..
13.10.20:29s.sman - Letos jsem si moc nezazávodil a když už budu v opavě, tak ..
13.10.19:29Dragoun - Pěkný článek*79*
13.10.19:12Míra Pavlíček - ...vzpominam na svuj prvni zapas na 1.Golemove ruce zlate ..+1
13.10.18:05Sniper24 - Spestřuješ si strongmany? *32*
13.10.17:47s.sman - Tenhle článek přišel jako na zavolanou.*79*
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra