Podle diskusí na českých i zahraničních webech by v soutěži o nejočekávanější zápas úvodního japonského turnaje K-1 v Jokohamě, jenž se uskuteční už tuto sobotu, s velkým náskokem zvítězila odveta mezi Badrem Harim a Alexejem Ignashovem. Proto se na tento zápas podíváme trochu blíže... Hari vs. Ignashov bude střetem dvou velikánů své doby. Zatímco Hariho éra právě nastává, Alexejova doba slávy už pomalu šedne v prvních letech nového tisíciletí. Věrní fanoušci ale nezapomínají. Když se v roce 2001 Ignashov poprvé objevil v K-1, ve světě thajského boxu/kickboxu již měl dobré postavení a uznání. Tehdy si ho vybrala velká legenda Rob Kaman do svého rozlučkového zápasu. Ačkoliv Kaman nakonec vyhrál na body verdiktem rozhodčích, po zápase symbolicky předal trofej mladému Ignashovovi s tím, že on je pravý šampión. Tak začala cesta kontroverzního běloruského bojovníka v K-1, který je ceněn za to, s jakou precizností dokáže sázet svým soupeřům údery, kopy a kolena. Právě kolena, která jsou podle jeho slov jeho nejoblíbenější zbraní, ho od počátku kariéry v K-1 trápí a často se musel potýkat s různými zraněními. Naposledy zápasil v K-1 v roce 2005, kde prohrál po extra round s Remym Bonjaskym. Problémy s koleny jej na delší dobu vyřadily ze hry. Red Scorpion poté sváděl mnohem vážnější boje mimo ring s alkoholovým démonem. Nakonec se rozhodl opustit svůj domov a odjel na Nový Zeland, kde se dostal z alkoholové závislosti. V roce 2008 se znovu naplno vrátil k zápasení. Nyní se vrací i do K-1.
S Badrem toho mají více společného v několika rovinách. O Alexejovi se mluví jako o geniálním bojovníkovi, o Harim zase jako o bojovníkovi s největším přirozeným talentem. Jako jediní dva dokázali knokautovat nejsilnějšího bojovníka K-1 všech dob Semmyho Schilta. Ačkoliv oba byli a nebo jsou považováni za nejlepší bojovníky, ani jeden z nich nemá nejcennější titul, který by to stvrdil - titul vítěze K-1. Ignashov měří 196 cm, Badr o jeden centimetr více. Hmotnostně má zhruba o 10 kg navíc Ignashov. Hari je v současnosti rozjetý stroj, který se jen těžko zastavuje. V posledních dvou letech to dokázali jen Alistair Overeem, a to z velké části díky podcenění z Hariho strany, a Semmy Schilt, který vyrovnal vzájemnou zápasovou bilanci na 1:1 ve finále K-1. Od doby, kdy na sebe Hari s Ignashovem narazili poprvé, vyrostl Hari mentálně, fyzicky i technicky. Jeho výbušné síle a agresivním útokům je velmi těžké čelit. Alexejovi může být jeho typický zápasový přístup osudný. Tempo, rychlost i frekvence útoků v K-1 se za několik posledních let zvýšily.
Ignashov se od nuly znovu vrátil do profesionálních ringů evropských soutěží. Můžeme však mluvit o opravdovém comebacku? Srdce spousty fanoušků, poté co uviděli jeho jméno ve stejném řádku jako Hariho, zaplesala a zasnila se v dobách největší slávy běloruského bijce. Avšak pokud se podíváme na Ignashovy statistiky posledních zápasů - výhra po extra round nad Dzevadem Poturakem, prohra po extra round s Romanem Kleiblem, prohra TKO ve čtvrtém kole s Freddym Kemayem, prohra 3:0 na body se Semmym Schiltem a výhra KO ve druhém kole nad Ronem Sparksem, je otázkou, zda už kouzlo rudého škorpióna nevyprchalo. Má stále na to, aby se měřil s nejlepšími K-1 bojovníky?
Podle diskusí na českých i zahraničních webech by v soutěži o nejočekávanější zápas úvodního japonského turnaje K-1 v Jokohamě, jenž se uskuteční už tuto sobotu, s velkým náskokem zvítězila odveta mezi Badrem Harim a Alexejem Ignashovem. Proto se na tento zápas podíváme trochu blíže... Hari vs. Ignashov bude střetem dvou velikánů své doby. Zatímco Hariho éra právě nastává, Alexejova doba slávy už pomalu šedne v prvních letech nového tisíciletí. Věrní fanoušci ale nezapomínají. Když se v roce 2001 Ignashov poprvé objevil v K-1, ve světě thajského boxu/kickboxu již měl dobré postavení a uznání. Tehdy si ho vybrala velká legenda Rob Kaman do svého rozlučkového zápasu. Ačkoliv Kaman nakonec vyhrál na body verdiktem rozhodčích, po zápase symbolicky předal trofej mladému Ignashovovi s tím, že on je pravý šampión. Tak začala cesta kontroverzního běloruského bojovníka v K-1, který je ceněn za to, s jakou precizností dokáže sázet svým soupeřům údery, kopy a kolena. Právě kolena, která jsou podle jeho slov jeho nejoblíbenější zbraní, ho od počátku kariéry v K-1 trápí a často se musel potýkat s různými zraněními. Naposledy zápasil v K-1 v roce 2005, kde prohrál po extra round s Remym Bonjaskym. Problémy s koleny jej na delší dobu vyřadily ze hry. Red Scorpion poté sváděl mnohem vážnější boje mimo ring s alkoholovým démonem. Nakonec se rozhodl opustit svůj domov a odjel na Nový Zeland, kde se dostal z alkoholové závislosti. V roce 2008 se znovu naplno vrátil k zápasení. Nyní se vrací i do K-1.
S Badrem toho mají více společného v několika rovinách. O Alexejovi se mluví jako o geniálním bojovníkovi, o Harim zase jako o bojovníkovi s největším přirozeným talentem. Jako jediní dva dokázali knokautovat nejsilnějšího bojovníka K-1 všech dob Semmyho Schilta. Ačkoliv oba byli a nebo jsou považováni za nejlepší bojovníky, ani jeden z nich nemá nejcennější titul, který by to stvrdil - titul vítěze K-1. Ignashov měří 196 cm, Badr o jeden centimetr více. Hmotnostně má zhruba o 10 kg navíc Ignashov. Hari je v současnosti rozjetý stroj, který se jen těžko zastavuje. V posledních dvou letech to dokázali jen Alistair Overeem, a to z velké části díky podcenění z Hariho strany, a Semmy Schilt, který vyrovnal vzájemnou zápasovou bilanci na 1:1 ve finále K-1. Od doby, kdy na sebe Hari s Ignashovem narazili poprvé, vyrostl Hari mentálně, fyzicky i technicky. Jeho výbušné síle a agresivním útokům je velmi těžké čelit. Alexejovi může být jeho typický zápasový přístup osudný. Tempo, rychlost i frekvence útoků v K-1 se za několik posledních let zvýšily.
Víte, že...
