Největší evropský kolotoč turnajů bojových sportů pod názvem It´s showtime zavítal jako samostatný turnaj poprvé i do České republiky a diváci pražské O2 areny se měli v sobotu dozvědět, proč momentálně zaujímá v Evropě přední pozici. Za holandskou produkcí je vidět velká zkušenost a dlouholetá praxe s pořádáním gala večerů, kterou nyní zúročují při expandování do dalších evropských zemí. Během více než desetileté existence se jim podařilo vytvořit jedinečný formát, jehož vysoký standard nespočívá jen v kvalitně obsazené startovní listině. Simon Rutz vybudoval opravdovou show se vším všudy, která nabízí kulturní zážitek nejen ze soubojů uvnitř ringu. Úroveň turnaje se odráží od celkové atmosféry, délky večera až po jednotlivé detaily, jež v celkovém součtu vytvářejí jedinečný zážitek. Turnaj nebyl ani krátký, ani příliš dlouhý. Průběh večera a přechod mezi jednotlivými zápasy měl spád a dívčí taneční vystoupení nepůsobilo jako nucená výplň v přestávkách, ale jako vítané zpestření. Předzápasové rozhovory s hlavními aktéry běžící na kostce uprostřed arény pobavily i navnadily do nadcházejících soubojů.
Co se týče zápasů samotných, jsou částí večera, kterou nemohou pořadatelé ovlivnit jinak než vyvážením složení zápasových dvojic. Všech 16 bojovníků v osmi zápasech ale předvedlo atraktivní souboje, a tak pražské publikum, jež čítalo podle odhadu pořadatelů okolo 4.000 diváků, mohlo být spokojeno. Ačkoliv vrchol večera z pozice hlavního zápasu představoval souboj o světový titul It´s showtime v nejtěžší váze mezi Badrem Harim a vyzyvatelem Mouradem Bouzidim, o kvalitní, dramatické a atraktivní souboje nebyla nouze. Ať už to byly zápasy českých zástupců, nebo bitvy těžkých vah, proto si netroufám označit pouze jeden souboj za vrchol sobotního večera. Jak se dařilo českým a slovenským zástupcům? Které zápasy zvedaly diváky ze sedadel? Odpověď najdete v následující rekapitulaci.
Tomáš Šenkýr vs. Artiom Vahitov
Úvodní souboj byl poznamenaný zdravotními komplikacemi, které si vyžádaly jedinou změnu ve startovní listině. Jirka Žák, který se měl původně s Vahitovem utkat v hlavní části programu, musel několik dní před turnajem ze zdravotních důvodů odstoupit. K odvetě z finálové pyramidy Souboje titánů tedy nedošlo a náhradníkem na poslední chvíli se stal slovenský bojovník Tomáš Šenkýr. Tomáš měl na přípravu jen několik dní, a proto nemohl podat 100 % výkon, přesto ukázal srdce bojovníka a odboxoval celý zápas. Jeho soupeř Vahitov se u nás uvedl již na zmiňovaném Souboji titánů, kde byl Jirkovi Žákovi během tří kol vyrovnaným soupeřem, nepříjemně mu zatápěl a ve prospěch českého bojovníka rozhodlo až nastavované kolo. Boj mezi Vahitovem a Šenkýrem začal ve vysokém tempu, k vidění bylo hodně boxerských výměn. Rus dobře kombinoval údery na hlavu a spodek, Tomáš odpovídal lowkicky a údery na hlavu. Vahitov se také pokusil o back fist, ale byl napomenut rozhodčím za nedovolenou techniku.
Ve druhém kole Vahitov přidal na tempu a pomalu se začínal projevovat rozdíl v připravenosti obou bojovníků. Rus se začal více cpát na tělo, kde často bodoval s tvrdými údery na spodek a háky, byl aktivnější a po jedné z dalších kombinací zakončené back kickem do břicha byl Tomáš poprvé počítán. Svěřenec Ares Gymu Žilina pokračoval dál. Ruský protivník v závěru kola ve svých útocích trochu polevil, Šenkýr tak dostal trochu prostoru rozdýchat předchozí počítání. V posledním kole už bylo na slovenském bojovníkovi vidět, že toho má tak akorát. Neúnavný Vahitov znovu výborně kombinoval, byl tvrdý a často přesný. Tomáš se snažil z ústupu kontrovat. V závěru Vahitov promáchl back kickem, který by jinak pravděpodobně skončil na soupeřově bradě. Ovšem o pár desítek vteřin později byl s dalším back kickem na střed těla přesný a Šenkýr byl podruhé počítán. Tomáš byl připraven pokračovat dál, naštěstí pro něj s koncem počítání přišel i konec zápasů. Bez většího překvapení byl vítězem zápasu 3-0 na body vyhlášen Artiom Vahitov.
Tomáš Hron vs. Andonis Tzoros
První z českých zástupců Tomáš Hron konečně probudil do té doby poněkud zamlklé a vlažné publikum. Škoda jen, že byl Tomášův zápas trochu nelogicky zařazen do předzápasů. Ať již vezmeme v potaz Tomášovy kvality nebo české prostředí a halu plnou českých fanoušků, nepochybně by jeho souboj mnohem více vygradoval atmosféru večera v hlavní části programu turnaje. Tomáš zahájil svým klasickým nástupem pečlivě zabalený ve dvojitém krytu a od úvodních vteřin svého soupeře okopával lowkicky, highkicky a koleny. Jeho pečlivá práce na přední Tzorosově noze přinesla výsledky poměrně záhy. Tzoros se po jednom z lowkicků skácel k zemi a ringový rozhodčí jej poprvé počítal. Následoval obrovský Tomášův tlak, kdy jako parní válec válcoval svého soupeře po celém ringu. Když přidal do svých kombinací kolen, lowkicků a highkicků i ruce, měl Tzoros velké problémy. Ke konci kola viselo ve vzduchu KO, ale Tzorose vysvobodil z nevýhodné pozice v rohu ringu gong ohlašující konec kola.
V následující tříminutovce brněnský bojovník vystupňoval své tempo a naháněl svého soupeře po ringu s údery, za které ihned přidával lowkicky nebo kop na střed těla. U provazů potom sázel soupeři jedno koleno za druhým. Andonis byl čím dál tím pasivnější a začaly se mu podlamovat nohy. Po jednom z úderů navíc musel zápasit s krvácející tržnou ranou. Tomáš mu doslova rozkopal přední nohu, a když už byl jeho soupeř zralý na další počítání, rozhodl se rozhodčí zápas ukončit. Tomáš vyhrál technickým knokautem ve druhém kole.
Gago Drago vs. Yataro Yamauchi
Posléze odstartovala hlavní část programu, kterou zahájil souboj o několik váhových kategorií níž oproti předchozímu souboji. Do ringu nastoupila hvězda K-1 Max Gago Drago, jenž svým famózním nástupem roztleskal celou arénu. Jak trefně poznamenal komentátor v ringu: „This is showtime!“ Jeho soupeř působil nemastným, neslaným dojmem, avšak jak se zejména ke konci zápasu ukázalo, zdání klame. Yataro byl sice od začátku aktivnější a kombinoval lowkicky s direkty a háky, nicméně vypadalo to, že jeho údery nemají moc velkou razanci. Menší Drago zůstával v krytu a snažil se zkracovat vzdálenost, když se pak dostal soupeři na tělo, rozjel svoje série úderů spodek - hlava a obráceně. Japonec byl v prvním kole aktivnější, ale Drago byl tvrdší. Druhé kolo mělo obdobný průběh, Drago více zatlačil na pilu a častěji chodil do útoků. V boxerských výměnách měl převahu, Japoncovi několikrát vyletěla hlava z krytu. Zde se ale ukázalo, že je to velký držák a tvrdý bojovník a nenechal Draga, aby si vytvořil větší tlak. Odpovídal hlavně lowkicky, občas ale přilétl na Dragovu hlavu i hák nebo direkt a jednou také nečekaný side kick.
Do závěrečných minut zápasu dali oba bojovníci všechno. Japonec si dokonce v určitých chvílích vytvořil i mírný tlak, potom se do sebe oba soupeři vysypali sériemi úderů. V té první byl úspěšnější a přesnější Yataro, ke konci zápasu začal více bodovat zase Drago. Posledních 15 až 20 vteřin probíhalo v rohu ringu, kde Drago z posledních sil rozdával údery, ale Yataro i tak neustále kontroval. Vítězem zápasu se stal mírně lepší Drago.
Chan Sung Jung vs. Pajonsuk
Ryze asijský souboj mezi Korejcem Jungem a Thajcem Pajonsukem potvrdil starou známou pravdu, že v bojových sportech může rozhodnout jediný úder. Pajonsuk na začátku trochu nesportovně odpověděl na pozdrav soupeře lowkickem. Thajský bojovník byl po celý čas lepším, jeho tvrdé highkicky, přestože skončily jen v krytu, Jungem otřásly. Pajonsuk prokázal obrovský přehled, z drtivé většiny výpadů se mu dařilo uniknout, výborně povoloval a uhýbal Korejcovým úderům. Kdyby byla možnost vsadit si po úvodních výměnách na vítěze, každý by nepochybně vsadil na Pajonsuka. O to větší šok přišel, když Korejec po jednom z dalších nepřesných výpadů zakončil back fistem a Pajonsuk se jak dlouhý, tak široký bezvládně rozplácl na podlaze ringu. Kdo si ovšem vzpomněl na první zápas večera mezi Tomášem Šenkýrem a Artiomem Vahitovem, věděl, že Jungova vítězná euforie nebude mít dlouhého trvání. Back fist je totiž podle pravidel It´s showtime zakázanou technikou. Osobně přesně nerozumím tomu záměru, protože back fist je divácky velmi atraktivní technika, která dokáže oživit souboj, v K-1 jinak běžně užívaná. Nedá se nic dělat, pravidla jsou pravidla. Jung byl posléze diskvalifikován a vítězem se stal otřesený Pajonsuk.
Adnan Redzovic vs. Anderson Silva
Další střet dvou těžkých vah svedl do ringu svěřence Thoma Harincka, brazilského bojovníka žijícího v Holandsku, jmenovce slavnější šampióna UFC Andersona Silvu a bojovníka z Bosny a Hercegoviny Adnana Redzovice. Silva s úvodním gongem vlétl na svého soupeře, ale ten ho hned první kombinací hák, spodek, hák poslal poprvé na zem. Další zvrat v převážně boxerském souboji, kde měl navrch Redzovic, přišel po výměně, kterou oba soupeři zakončili široce napřaženým hákem. Pouze jeden z nich dopadl na bradu soupeře a Silva se podruhé ocitá na zemi, po dalším počítání pokračuje opět dál. Redzovic neměl v úmyslu nechat načatého Silvu vydechnout a rozjel mohutný útok, na jehož zastavení sotva stačily Silvovy lowkicky. Redzovicův útok zastavil až konec kola. Ani druhé dějství z pohledu Silvy nezačalo příliš šťastně. Při svém rozevlátém útoku si nehlídal obranu, čehož Redzovic využil a ztrestal Brazilce potřetí. Silva byl znovu v zápase počítán. Redzovic následně slevil ze svého tlaku, tempo zápasu se zpomalilo a Silva se dokázal znovu vrátit do zápasu, který se tak možná trochu nečekaně dočkal i posledního kola. V něm Silva ukázal srdce bojovníka a pokusil se ještě zaboxovat. Vlítl do svého soupeře se zvedákem a hákem, následovala ostrá výměna háků, oba však zůstali pevně na nohou. Redzovic byl sice znovu lepším v boxerských soubojích, Silva ale začal zápasit chytřeji, zřejmě poučen z nezdarů svých předchozích zbrklých výpadů se snažil držet kryt, ze kterého odpovídal. Jeho jedinou šancí na vítězství bylo knokautování soupeře, což se mu nepovedlo, a tak se stal jednoznačným vítězem na body Adnan Redzovic.
Ondra Hutník vs. Hakan Aksoy
V pořadí šestý zápas přivedl do ringu druhého českého zástupce na It´s showtime Ondru Hutníka, který nezapomněl pro diváky nachystat nástupovou show, tentokrát v masce připomínající křížence klauna a predátora. Oproti svému soupeři měl výškovou převahu, což se ukázalo být klíčovým faktorem zápasu, jelikož menší Aksoy se dokázal dostat Ondrovi na tělo jen výjimečně, a když už se mu to skutečně podařilo, český bojovník si jej pohlídal v klinči. Se svými útoky se prosazoval jen sporadicky. Spejbl zahájil, jak je u něj zvykem, lowkicky a kopy na střed těla, za které ještě přidával rovné údery. Soupeře si držel od těla push kicky a zároveň výborně uhýbal a povoloval. Aksoy v úvodu bodoval jen minimálně. V dalším kole Spejbl poslal koleno na bradu soupeře, to však ztlumila Aksoyova ruka přilepená na bradě. Aksoy sice přidal na aktivitě, více se cpal na tělo a snažil se s Ondrou boxovat, svěřenec Hanuman Gymu Praha však dobře kontroval a s přehledem kontroloval vývoj zápasu. Kolo skončilo výměnami na krátko u těla. V posledním kole Spejbl prohnal soupeře po celém ringu, od provazů k provazům. Mohutný útok zahájil předním úderem a kopem na střed těla, za který hned přidal dva háky, poté poslal ustupujícímu soupeři koleno a další dva háky a celý útok znovu zakončil kolenem. Soupeř úplně ztratil přehled a skončil zabalený v krytu na opačném konci ringu. Zbytek zápasu si Ondra pohlídal, kontroloval své jasné vítězství a zaslouženě vyhrál 3-0 na body.
Dzevad Poturak vs. Daniel Ghita
Předposlední souboj mezi Dzevadem Poturakem a Danielem Ghitou se nesl ve znamení odvety, která byla pro Ghitu šancí oplatit Poturakovi porážku z druhé poloviny roku 2008. Ghita od začátku předváděl svůj typický styl boje a začal posílat soupeři jeden lowkick za druhým. Poturak zřejmě z počátku chtěl Ghitovi ukázat, že i on umí kopat, ale brzy se ukázalo, kdo je opravdovým mistrem v lowkicku. Ghita rozjel svoji typickou hru. Tvrdým lowkickem rozhodil soupeře, ten se otevřel v krytu a hned po lowkicku následoval direkt a po direktu, kdy se soupeř zabalil, přišel další lowkick. Najít recept proti tomuto kolotoči není lehké, tím spíš, pokud je soupeř, jako tomu bylo v Poturakově případě, menší. Poturakovi nezbylo nic jiného než útočit u těla, občas se mu podařilo procpat přes Ghitovu disciplinovanou obranu hák nebo zvedák. Ke konci inkasoval rumunský bojovník od Poturaka nechtěný úder hlavou a vypadal poměrně otřeseně. Do druhého kola Poturak vlítl s kombinací háků, které prošly Ghitovým krytem. Ačkoliv se Poturakovi dařilo být Ghitovi neustále u těla, nebylo mu to nic platné, Ghita dokázal sázet lowkicky i z minimální vzdálenosti. Takové lowkicky sice nemají tak velkou razanci jako lowkick s plným nápřahem, nicméně určitě nebude nic příjemného dostat během několika vteřin 4 - 5 kopů holení do stejného místa na stehně. Ghita se boj u těla snažil řešit koleny. Poturak byl ale velmi nebezpečný a dobře kombinoval háky, údery na spodek a zvedáky. Jedno z Ghitových kolen skončilo v citlivých místech soupeře. Následovala zajímavá scéna, kdy ringový rozhodčí začal Poturaka počítat, ten hlasitě protestoval proti počítání a vztekal se. Otočil se k rozhodčímu zády a šel do jiného rohu. Rozhodčí jej nejprve napomenul, ale nakonec ho přestal počítat a dal Poturakovi pauzu.
Když se zase pokračovalo, udělal Poturak neskutečný nástup, v němž se během zhruba 20 vteřin úplně vysypal a poslal na hlavu soupeře neuvěřitelné množství úderů. Zaskočený Ghita odpovídal údery a lowkicky. Na konci kola poslal lowkickem vyždímaného Poturaka poprvé k zemi. Třetí kolo představovalo jeden z vrcholů večera. Poturak předvedl neskutečné odhodlání, znovu se pustil do svého soupeře a zasypal jej údery, postupně mu ale docházely síly a začal mlít z posledního. Ghita zůstal v krytu a pokračoval v okopávání soupeře. Následovaly momenty, které doslova zvedaly diváky ze sedadel. Poturak dal ruce zcela dolů a vyzval Ghitu do výměny. Ten mu poslal asi 4 údery na hlavu, když Poturak najednou poslal tvrdý hák na Ghitovu bradu. Scéna vyvolávala reminiscenci na legendární zápas mezi Rayem Sefem a Markem Huntem. Poturak bojoval s rukama u pasu a proti němu již také značně vyčerpaný Ghita se snažil nechytit nějaký náhodný úder. Ačkoliv se jasným vítězem na body stal Ghita, Poturak si vysloužil za svůj výkon obrovské ovace českého publika.
Mourad Bouzidi vs. Badr Hari
Následoval titulový zápas o mistra světa těžké váhy It´s showtime. V něm se představila největší hvězda K-1 Badr Hari. Až tehdy, když člověk vidí na vlastní oči jeho agresivní a výbušné útoky, uvědomí si, jak obrovský talent v něm dřímá a proč většina jeho zápasů končí už v prvním kole. V životě jsem neviděl, aby někdo dokázal více než 100 kg vážící tělo rozpohybovat s takovou razancí a rychlostí jako Hari. Tím spíše smekám před všemi soupeři, kteří s ním odboxovali vyrovnaný zápas. I prohra na body s Harim totiž vyžaduje velkou dávku talentu. Mourad Bouzidi určitě talent má, ale proti marockému bojovníkovi neměl nejmenší šanci. Opatrný začátek prvního kola nepřinesl nic zajímavého, oba bojovníci vyčkávali v krytu na chybu soupeře. Diváci dávali nespokojenost s dosavadním průběhem zápasu hlasitě najevo a bojovníci museli být dokonce několikrát napomínáni pro pasivitu. Když se ale Hari pustil do prvního většího útoku, Bouzidi v ringu zatancoval jako ruský mužik po dvou vodkách a z prostředku ringu si jej museli zpátky do rohu odvést trenéři. Pro Bouzidiho bylo velké štěstí, že právě vypršely úvodní tři minuty.
Ve druhém kole se Hari naplno rozjel a mezi oběma bojovníky se naplno projevil rozdíl třídy, ne-li dvou. Je až neuvěřitelné, jakou výbušnost v sobě marocký střelec má. Ve většině případů by stačilo soupeře u těla chytit do klinče, ne však u Hariho. Bouzidi se několikrát pokusil Hariho zpacifikovat v klinči, ale neměl nejmenší šanci a brzy přišlo první počítání. Zanedlouho poté přišlo po sérii háků druhé počítání. Následný vývoj zápasu byl jen otázkou toho, kdy přijde finální úder. Netrvalo dlouho a úder skutečně přišel. Už tak načatý Bouzidi si naběhl na tvrdý zvedák. Vypadalo to, jako by Hari zarazil soupeři čelist do horního patra. Hari uspěl ve své první obhajobě titulu It´s showtime a nadále zůstává šampiónem mezi těžkými vahami této organizace.
Mourad Bouzidi vs. Badr Hari
Photo's by Ben Pontier for It's Showtime/European Fighting Network
Hledá se sparing partner
