Podřipský pohár 2007 - reportáž

V sobotu 29. září 2007 se v Hotelu u Sv. Vavřince na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem konal 5. ročník soutěže Podřipský pohár v bench-pressu. Samotný sál hotelu nepatří k největším, na druhou stranu je pro soutěže tohoto typu ideální, neboť byl prakticky po celou dobu závodů zaplněn (včetně galerie) a tak i atmosféra, zvláště při pokusech nejtěžších borců, byla výborná.

V první skupině závodníků se představilo celkem 8 žen, které byly pro vyhodnocování rozděleny do 4 kategorií. Nejpočetněji byla zastoupena kategorie do 60 kg, kde druhým pokusem (95 kg) ukořistila vítězství Michaela Davidová (Lázničková). Třetí pokus na stovce ji bohužel nevyšel. I kdyby ano, stejně by to (v případě, že by bylo vyhlášeno) na absolutní prvenství nestačilo, to by totiž připadlo za tlak 145 kg Haně Takáčové (kategorie do 82,5 kg). Mimochodem, více než za zmínku stojí i zvednutých 87,5 kg Adiny Hykové (v konečném pořadí druhé v kategorii do 60 kg). Proč? Této dámě je totiž (ač si uvědomuji, jak netaktní je to zmiňovat) 64 let!

V rychlém sledu proběhněme jednotlivé kategorie mužů: Vladimír Nebola zvítězil tlakem 182,5 kg v kategorii do 75 kg (druhý Jakub Sedláček zůstal o pouhé 2,5 kg za ním). O kategorii výše kraloval Tomáš Ježek (210 kg), v devadesátce Miroslav Paukert (200 kg). Kategorie do 100 kg byla obsazena celkem 8 závodníky (největší počet na této soutěži), mezi kterými nejdále (až na 227,5 kg) došel František Oračko. Vyrovnané výkony předvedli závodníci v kategorii do 125 kg, rozdíl mezi prvním a čtvrtým místem činil pouhých 5 kg! Za tlak 217,5 kg si zde prvenství odnesl Jiří Krčmář. Nejtěžší kategorie hostila tři závodníky, perfektních 275 kg zajistilo první příčku Milanu Špinglovi.

Stejně jako v sobotní krátké zprávě, i dnes jsem nechal kategorii do 110 kg až na závěr. V té totiž zářil Zbyněk Krejča. Zbyňka jsem neviděl několik měsíců a tak ve chvíli, kdy jsem ho poprvé v Roudnici v obtaženém triku s krátkým rukávem zahlédl, nešlo se ptát jinak než: „Ty jsi shodil?“ Odpověď sice zněla „ne“, lehce se značící žíla na bicepsu či oddělený triceps však říkali opak. Každopádně ručička váhy při prezentaci ukázala 109,3 kg, Zbyňkovu standardní váhu, určitě ale s pozměněným poměrem tuku ku svalové hmotě.

A co síla? První pokus - 270 kg - mu zajistil vítězství. Tento výkon (stejně tak jako všechny na této soutěži) je o to cennější, že současná pravidla IPF zavádějí ve všech fázích pohybu čekání na pokyn rozhodčího. Zvednete činku ze stojanů, čekáte na pokyn ke startu. Především ale - klesnete činkou k hrudníku, též čekáte na pokyn k tlaku! Jen pro úplnost, stejné platí i po vytlačení činky vzhůru, kdy je nutné vyčkat na pokyn k odložení. To je však již v porovnání s vyčkáváním s masou železa dole na hrudi maličkost.

Po zmíněných 270 kilogramech Zbyněk odběhl (a to doslova, až se za ním půl sálu otočilo) do rozcvičovny pro jiný dres. S ním nastoupil o chvíli později k dalšímu výkonu. 295 kg po signálu k tlaku vystřelilo od hrudníku směrem vzhůru, avšak ani masivní podpora publika k úspěšnému dotlačení nestačila. Třetí pokus znamenal navýšení na rovných 300 kg. Jen připomínám, že absolutní český rekord v bench-pressu drží (v kategorii nad 125 kg) Zdeněk Sedmík za 290 kg. Ve chvíli, kdy Zbyněk ulehl pod činku, zavládlo v sále hrobové ticho. Stejné následovalo při klesání činky k hrudníku, aby ho vystřídalo výrazně hlasité povzbuzování po pokynu rozhodčího k tlaku zpět. Průběh byl však stejný jako v předešlém pokusu. Do dobrých dvou třetin šla činka v pohodě, dále už ale ne.

I tak publikum boj o zdolání národního rekordu v podobě magické hranice 300 kg odměnilo bouřlivým potleskem. Mimochodem, za 14 dní se v Rakousku koná Mistrovství světa v trojboji, kde Zbyněk Krejča chybět nebude a je pravděpodobné, že zde se stejnou váhou bude bojovat znova. Doufejme, že úspěšně!