Reklama:

Michal Tichý: "Baví mě
překonávat sám sebe."

Ronnie.cz > Powerlifting > Strongman

Michal Tichý patří ve 22 letech k nejmladším strongmanům u nás. První závody si mostecký silák vyzkoušel už v 18 letech. I přes svůj nízký věk se umisťuje v souboji se staršími kolegy na předních místech, v některých disciplínách dokonce nemá konkurenci. Naposledy se zúčastnil závodů v Teplicích, na které nastoupil po tříměsíčním výpadku, nakonec skončil na 5. místě. O to, jak se ke strongmanům dostal, jaké byly začátky, jaká je jeho motivace a tréninková příprava, se s námi podělil v následujícím rozhovoru.

Michale, kolik ti je, co děláš a jak dlouho už se věnuješ strogmanským závodům?

Je mi 22 let, momentálně ještě studuji dálkově, mám před sebou poslední rok a v Praze pracuji jako ochranka na diskotéce. Závodům se věnuji, tuším, od roku 2009.

Vím, že závodíš v jediné seniorské kategorii, takže tipuju, že patříš mezi nejmladší závodníky?

Je to tak, patřím tam mezi nejmladší. Ale nejsem úplně nejmladší. Například můj kamarád z Mostu Adam Derner také závodí a je ještě o tři roky mladší než já, teď je mu 19 let.

Jakých největších úspěchů jsi dosáhl?

Minulý rok jsem vyhrál závody v Praze a letos byl asi můj největší úspěch umístění na závodech ve Šternberku, kde jsem obsadil druhé místo. Na dvou závodech jsem se podíval také mezi profesionály, kde jsem v Aši skončil na šestém místě a na mistrovství republiky strongmanů, které proběhlo v Hodoníně, jsem byl čtvrtý.

Co tě vůbec přivedlo ke cvičení jako takovému?

Já jsem začal posilovat asi v 16 letech, když jsem ještě hrál fotbal. Tenkrát jsem byl dost hubený, měl jsem nějakých 75 kg. Řekl jsem si, že bych potřeboval trochu zesílit a nabrat, tak jsem začal cvičit. Postupně jsem rostl a rostl. Potom už jsem začal vážit docela hodně a trenéři na fotbale začali nadávat, nelíbilo se jim to, tak mi řekli, ať si vyberu buď cvičení, nebo fotbal. Vybral jsem si cvičení.

Předpokládám, že z počátku si jako většina začátečníků spíš zvedal váhy tak pro sebe, pro lepší postavu. Kdy jsi začal to cvičení v posilovně orientovat na silový trénink?

My jsme tehdy chodili cvičit s kamarádem Josefem Peškou do fitka u zimního stadiónu. Tam chodil cvičit Zdeněk Sedmík, vždycky jsme jej sledovali, jak cvičí, hlavně venku před fitkem, kde trénoval strongmanské disciplíny. Jednou za mnou přišel a zeptal se, jestli si to nechci vyzkoušet. Já jsem se toho popravdě ze začátku bál, nechtělo se mi do toho, ale nakonec jsem do toho šel. Začínal jsem samozřejmě trénovat s tou nejlehčí pneumatikou, nejlehčími kufry, které tam byly. Tak nějak jsem překousl ten začátek a od té doby mě to chytlo a jsem do toho zapálený.

Takže jsi nejdříve začal trénovat pod Zdeňkovým vedením?

On si mě vzal na první společný trénink, ukázal mi co a jak a potom jsem s ním občas chodil trénovat. Ale to bylo nárazové. Že by byl jako můj trenér, tak to ne. Spíš jsem se učil s Josefem Peškou a Vláďou Jeřábkem, navzájem jsme si pomáhali a hecovali se, ale bohužel Vláďa zradil a začal se věnovat pouze trojboji. (usmívá se) Dělám si srandu, Vláďa si ošklivě poranil koleno a raději toho nechal. Nyní se připravuju na závody s Adamem Dernerem a pár kamarády, kteří si to občas chtějí zkusit. Navzájem si radíme a pomáháme.

Čeho přesně ses tehdy bál?

Bál sem se, že nezvednu nic, že se totálně ztrapním, ale nakonec to nebylo tak zlé, jak sem se obával.

Jaké byly ty začátky, byl jsi přirozený talent, nebo sis to musel nejdříve všechno vydřít?

Jak na co, třeba vždycky mi šly mrtvé tahy, ze začátku jsem měl slabá ramena, ale nakonec jsem z toho udělal jednu ze svých předností, bench-press doteď považuji za mou nejslabší disciplínu. Vzhledem k tomu, kolik vážím, nebo jsem spíše vážil, bych měl dávat víc, ale naštěstí v rámci strongmanů bench-press moc nevyužiju. Hodně mi pomohl Lukáš Theuser, s kterým trénuju dodnes a vlastně ho i beru za svého trenéra, a za všechno, co mě naučil, mu chci poděkovat, z velké části jsem tam, kde jsem, hlavně díky Lukášovi.

Po jak dlouhé době ses rozhodl jít změřit síly s ostatními na závody? Pamatuješ si, jaké byly tvoje první závody a jak jsi dopadl?

To si pamatuju přesně, bylo to v roce 2008 na Meziboří, na závodech, které pořádal Jirka Janda. Tam jsem skončil, tuším, dvanáctý, ale byl jsem spokojený, že jsem tam alespoň něco zvedl. Pamatuju si, jak tam tenkrát byly výrazy se 100 kily a já všem řekl, že mám zraněné rameno a nenastoupil jsem na tu disciplínu, přitom pravda byla taková, že jsem věděl, že bych to v tu dobu nevyrazil. (směje se)

Pokud vím, tak ještě před tím, než ses začal věnovat strongmanům, jsi nějakou chvíli zkoušel i silový trojboj.

Nene, tak to nebylo. Já jsem se věnoval od začátku strongmanům, ale asi po roce jsem si odskočil na republiku v trojboji. To bylo v 19 letech. Naposledy jsem v trojboji závodil v roce 2010. To bylo v Trutnově. Tam jsem vyhrál ve své kategorii. Tuším, že jsem tehdy závodil ve váze do 125 kg. Ale tam jsem neměl moc velkou konkurenci, takže to nepovažuji za žádný velký úspěch. Já vždycky říkám, že raději skončím 5. z 12 a budu si toho vážit víc než prvního místa ze závodů, kde jsou třeba 2 nebo 3 lidi.

To je důvod, proč už v trojboji nezávodíš?

To určitě ne, letos jsem chtěl jet na mistrovství republiky, ale bohužel se mi to krylo se závody v Aši a strongmani jsou pro mě prostě číslo jedna. Příští rok ale doufám, že mi to vyjde a zúčastním se alespoň republiky v silovém trojboji, kde bych se chtěl co nejvíce přiblížit k totalu 900 kg RAW.

Abychom uzavřeli tuhle trojbojařskou vsuvku, jaká jsou tvoje maxima?

Na bench-press mám maximálku 190 kg, na dřep 335 kg, kde jsem měl docela i velkou rezervu, na mrtvý tah jsem maximálku už docela dlouho nezkoušel, ale se 300 kg jsem dal tři opakování. Všechno RAW.

Jen pro doplnění, jaká je tvá momentální váha a kolik měříš?

Měřím metr devadesát, aktuálně vážím okolo 128 kg, ale zhruba dva měsíce zpátky jsem měl 140 kg.

Řekl jsi to tak zklamaně, takže máš cíl zase nabrat ztracené kilogramy?

Určitě chci, hlavně pak do příští závodní sezóny.

Proč je pro tebe vyšší váha lepší? Ono 128 kg je samo o sobě dost.

Hodně to je, ale když vážíte 140 kilo a během dvou měsíců shodíte více jak 10 kilo, je to zkrátka znát, hlavně co se týče té síly.

Zvykl sis na to, že se svojí postavou nutně budíš pozornost, kamkoliv přijdeš?

Když jsem měl těch 140 kg, tak už jsem si občas všímal, že někdo kouká, jak kdyby mě pustili ze ZOO. (směje se)

V práci, kterou děláš, to ale musí být výhoda. Nikdo si asi jen tak něco nedovolí.

Tak to určitě, dělá to na lidi alespoň dojem. Určitě mají větší respekt k člověku, co váží přes 100 kilo, než k člověku, co má 60. Zatím jsem, musím zaklepat, žádný větší problém řešit nemusel a doufám, že to tak i zůstane.

Takovou váhu bude asi náročné „ujíst“. Jak vypadá tvůj jídelníček?

Já to hlavně řeším, když je závodní období. V tu dobu se snažím jíst osmkrát denně, že bych vyloženě dodržoval nějaký jídelníček, to ne, ale samozřejmě si dávám pozor na to, co jím. Vedle toho mám ještě proteiny, sacharidy a kreatiny jako doplňky.

Máš spočítané, na kolik tě to měsíčně vyjde?

Já to raději nepočítám! (smích)

Existují u nás v tomto sportu nějací sponzoři, nebo si všechno hradíte sami?

Skoro všichni kluci, co znám, tak si většinou všechno platí z vlastní kapsy.

Jak vypadá tvůj trénink?

Záleží, jestli je to v sezóně, nebo mimo. Když je sezóna, tak trénuji čtyřikrát týdně. Třikrát v týdnu chodím normálně do posilovny a jednou týdně chodím trénovat ven na jednotlivé disciplíny.

A jak vypadá tvůj trénink v posilovně?

Já musím nejdřív říct, že jsem nikdy nebyl zastáncem nějakých tréninkových plánů. Já vždycky přijdu, protáhnu se a pak se rozhoduju podle momentálního pocitu. Jinak mrtvé tahy, dřepy a bench jezdím zvlášť, vždycky jednou týdně.

Takže jedeš jenom jeden cvik celý trénink?

To ne, mám k tomu samozřejmě ještě další cviky, jezdím ramena a další doplňkové cviky. Ale myslím tím to, že ty základní cviky jezdím jen jednou týdně a v jednom tréninku vždycky jen jeden základní cvik.

Jsi vyznavačem pravidelných tréninků maximální síly, eventuálně jak často ji v tréninku testuješ?

Já určitě, baví mě překonávat sám sebe a každému, kdo cvičí a udělá si nějaký osobák, to udělá radost. Já celkově spíše jezdím převážně těžké tréninky.

Říkal jsi, že jeden trénink máš čistě na strongmanské disciplíny. Kde se to tady dá cvičit? Hádám, že vzhledem k těm váhám je asi potřeba to trénovat ve více lidech?

Tady v Mostě to bylo dříve u zimního stadiónu, potom se to přesunulo k bývalému Centru volného času a nyní je to někde u muzea, ale kde přesně to nyní je, nevím, protože jsem tam ještě nebyl. Jinak určitě je lepší trénovat ve více lidech, ale nejednou se mi stalo, že jsem byl na tréninku sám, takže člověk jen tím, než si to všechno sám vytahá, tak se docela zapotí. Pak to samozřejmě musí taky uklidit, takže to je pak takový dvoufázový trénink.

Jaká je tvá nejoblíbenější disciplína? Četl jsem, že jsi u nás ještě ani jednou nenašel přemožitele na Farm Walk.

Farm Walk je určitě moje nejoblíbenější a nejsilnější disciplína.

Ve kterých disciplínách se ti ještě daří a kde naopak ztrácíš body?

Většinou ještě mívám dobré tlakové disciplíny, na soukolí nebo na válci se většinou umisťuji na předních pozicích. Mojí nejslabší disciplínou je asi přitahování kamionu, tam docela ztrácím. Jde o to, že to nemám jak trénovat, člověk zkrátka nemá k dispozici kamion jen tak na trénování (usmívá se), takže mám možnost si to vyzkoušet až naostro přímo na závodech. Jinak ale musím říct, že v Mostě máme velmi dobré zázemí a na ostatní disciplíny se tu dá připravit.

Jak vlastně funguje ta strongmanská příprava? Ty disciplíny se přeci závod od závodu mění.

Pořadatel soutěže vždycky v nějakém časovém předstihu dopředu zveřejní, jaké disciplíny tam budou a s jakými váhami se pojede, a podle toho se pak připravujeme na ty konkrétní disciplíny. Ono je to individuální, pořadatel od pořadatele, ale většinou ten měsíc před akcí zveřejňují, v čem se bude soutěžit. Stane se, že je to jen orientační a pak v den závodů to třeba změní, ale většinou se jede podle plánu.

Jaká u nás bývá atmosféra na závodech? Chodí lidi fandit?

To je různé. Někde se sejde opravdu dost lidí, jinde míň, ale většinou bývá dobrá atmosféra. Určitě je lepší, když tam lidé přijdou a řvou na vás, povzbuzují vás.

Dokáže tě bouřlivá atmosféra vyhecovat k lepším výkonům?

Mě teda moc ne, protože já to mám většinou tak, že zapíská píšťalka, já v ten okamžik úplně vypnu a jedu. Okolí vůbec nevnímám. Ale vím, že ostatním klukům to hodně pomáhá.

Co na tvůj „koníček“ říkají doma?

Naše to moc nebere. Táta se alespoň občas na nějaký ten závod podívat přijede, ale máma vůbec, ta mi pořád říká, že by se nemohla dívat na to, jak si ničím vlastní tělo. Děda s babičkou doteď nemůžou rozdýchat, že jsem přestal hrát fotbal. (směje se)

U nás na webu jsem četl, že jsi naposledy startoval na závodech v Teplicích.

Musím říct, že na tyhle závody jsem jel bez přípravy. Tři měsíce jsem netrénoval. Před závody jsem byl jen párkrát cvičit v posilovně, disciplíny jsem netrénoval vůbec. Takže jsem od toho moc nečekal. Nakonec jsem skončil pátý, takže jsem spokojený. I když jsem byl nejdřív malinko zklamaný, protože po 4 disciplínách jsem se motal kolem druhého místa, chyběl mi jen bod na Pavla Zadražila, ale pak přišly na řadu koule. Pořadatel zakázal používání vosku, já jsem to bez něj nikdy netrénoval, takže jsem to totálně podělal, akorát jsem si odvezl pěkné odřeniny na ruce a nakonec z toho bylo páté místo.

Tři měsíce bez tréninku musely být na síle dost znát.

To určitě. Ale není to jenom o síle, ale také o technice a o fyzičce. Znát to bylo, ale k tomu bych asi dodal jediné, co mi pořád říká Lukáš Theuser - tělo nezapomíná!

S čím jsi měl větší problém, se sílou nebo fyzičkou?

Řekl bych, že jsem docela bojoval s obojím. (usmívá se)

Jak na tom býváš po závodech?

Nejhorší je vždycky první den po závodech. To jsem docela dost rozbitý. Ale v týdnu už pak většinou zase normálně funguju a chodím cvičit. Ono kolikrát je to tak, že jsou čtyři nebo pět závodů po sobě. Takže člověk jezdí třeba měsíc každý víkend na závody. Tělo si na to časem zvykne.

Co nějaká zranění? Vím, že ty ses jim nevyhnul a v minulosti jsi měl nějaké problémy.

Já jsem měl asi dva roky zpátky protruzi ploténky, kdy jsem vlastně měl ten obal ploténky natolik zeslabený, že jsem byl před vystřelením ploténky ven. Tenkrát mi doktor říkal, že už bych nikdy neměl cvičit s tak velkými zátěžemi, ale já jsem ho moc neposlouchal a cvičil jsem dál. Teď musím zaklepat, už jsem dlouho se zády žádný problém neměl.

Minulý rok na závodech v Mostě, když jsem donesl kufry, pustil jsem je a jeden mi spadl na nohu a rozřízl mi ji u achilovky. Měl jsem tam asi sedm stehů. Jinak nějakým menším zraněním se člověk nevyhne, to jsou záněty loktů a podobná zranění, která k tomu zkrátka patří.

Jak to u nás vlastně funguje? Zmínil jsi, že tady máme i mistrovství republiky ve strongmanech.

Máme, letos proběhlo MČR v Hodoníně. Ale je to u nás novinka, šlo o první ročník. Jinak jsou to spíše nepravidelné závody, záleží na pořadatelích, jestli na to seženou peníze a zorganizují to.

Funguje u nás také rozdělení na amatérské a profesionální strongmany?

Ano, ale už se tomu tak moc neříká. Těm amatérským závodům se teď říká Český pohár. Ono kolikrát mezi těmi amatérskými a profi závody už nejsou velké rozdíly. V Čechách to funguje tak, že tu probíhají závody v rámci Českého poháru a ten, kdo to celé vyhraje, tak další rok automaticky postoupí mezi profesionály, což už je de facto Evropský pohár.

Ty jsi říkal, že už sis vyzkoušel i závody mezi profesionály, jak se ti tam vedlo?

Mně to popravdě vyhovuje víc, protože jsou tam disciplíny s těžšími váhami, což mně osobně sedí.

Jen pro orientaci, s jakými váhami se soutěží v profi?

Tak například kláda nebo soukolí se jezdí se 130 kg a výš, kufry se pohybují kolem 150 kg, Yoke kolem 400 kg…

Není to tak dlouho, co jsem četl, že bys rád rozjel první školu strongmanů u nás. Odkud ten nápad přišel? A jakou máš vizi?

Tohle nebyl ani tak můj nápad, přišel s tím můj kamarád. Hodně lidí mi psalo, že by si to chtěli zkusit, že by si chtěli se mnou zatrénovat. Tak mi vnuknul tenhle nápad. Mně se to líbilo, tak jsem to zveřejnil na internetu, a pokud mohu prostřednictvím tohoto rozhovoru vzkázat případným zájemcům, tak to pořád platí. Chtěl bych do toho zapojit jak klasické posilování, tak trénink strongmanských disciplín.

Máš mezi strongmany nějaký vzor či oblíbence?

Líbí se mi Derek Poundstone z Ameriky. Líbí se mi jeho technika, jeho síla i to, jak vypadá, hlavně to je strongman, co nemá slabou disciplínu, on prostě zvedne všechno.

Co je vlastně tvojí motivací? Peníze se asi v tomhle sportu vydělávat nedají.

To určitě ne. Já to opravdu nedělám kvůli penězům, ale spíš proto, že mě to baví. Mojí motivací je příští rok závodit v Evropském poháru mezi profesionály a jednou v budoucnu se třeba také podívat se strongmany do zahraničí. Už letos jsem měl možnost jet na závody do Polska, ale z osobních důvodů to nevyšlo, což mě mrzí.


Zdroj foto:
osobní archiv Michala Tichého


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Nadpis:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

26.10.18:09Bocian1 - že si tě někdo všimnul!! Ať se daří Míšo, nejen ve sportu...+1
25.10.18:05fitnessGURU - že neviem, PREČO ASI zhodil za dva mesiace 10 kg: D: D heh..
25.10.16:28No_pain - jen tak dál Michale, ať se ti daří nejen ve sportu :)
25.10.15:19Tank - Musíte cpát tečky do nadpisů? :-/-1
25.10.15:18Geroj - kdybys četl pozorně, tak říká u mrtvolu váhu pro tři opako..
25.10.15:05seeya - hehe na mrtvolu ma talent ale na drep da este o 35 kg viac..
25.10.12:48šmajdy - *79* super rozhovor !!! držím palce
25.10.12:30Xaphan69 - ze to jsou pekny vahy v jakemkoli veku, nejen 22 :). Jinak..+1
25.10.10:10chmelar616 - Supr článek *32* pěkný váhy v RAW na 22 let.*79*
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra