Profil strongmana:
Brian Shaw

Viděl jsem na vlastní oči už řadu mimořádně rozložitých a svalnatých lidí - powerlifterů, kulturistů nebo strongmanů. Zejména mezi závodníky třetí zmiňované skupiny jsou lidé, kteří Vám doslova vyrazí dech tím, jak obrovské proporce jejich postavy mají. Se svými často více než 190 centimetry výšky a 150 - 160 kilogramy váhy vzbuzují už na pohled obrovský respekt a nemusíte dlouho přemýšlet, abyste uhodli, že v takových postavách se ukrývá neuvěřitelná fyzická síla.

Když se ale pokouším představit si, jak asi naživo působí se svými 203 centimetry výšky a více než 200 kilogramy váhy strongman Brian Shaw, představivost selhává. Výška a tělesná hmotnost jsou dva klíčové předpoklady k úspěchu v tomto sportu. Pochopitelně ne jediné, ale velmi důležité. Nebo snad znáte nějakého 170 cm vysokého, 80 kg vážícího strongmana? Pokud jde o předpoklady, pak dostal Brian Shaw do vínku opravdu bohatou nadílku. Doslova se narodil pro to, aby byl jedním z největších a nejsilnějších lidí na téhle planetě. A svůj potenciál zúročil maximálně. Za šest let na soutěžní scéně sesbíral slušnou řádku titulů, včetně dvou nejcennějších ze soutěží Arnold Strongman Classic a World´s Strongest Man.

Brian Shaw se narodil 26. února 1982 ve Fort Luptonu v Coloradu a vyčníval svou velikostí a silou už na základní škole. V sedmé třídě měřil přes 180 centimetrů a vážil ke 100 kilogramům. První sport, kterému Brian propadl a věnoval se mu na střední škole, byl basketbal. Tam jeho soupeři na vlastní kůži poznali, že než se dostat do kontaktu s Brianem, je možná lepší nasprintovat do zdi. Jeden z hráčů se s ním během hry srazil při snaze sebrat míč. Čelní střet znamenal náraz jeho hlavy do Brianova obrovského hrudníku a nešťastník se tak doslova sám knokautoval. Další si při srážce s Brianem silně pohmoždil záda a někteří mají vzpomínky na vzájemné setkání ještě bolestivější. Nebylo to ale tím, že by Brian nehrál čistě, nebo hrál záměrně příliš tvrdě. Byl prostě v porovnání s ostatními příliš vysoký, velký a silný, což mělo často vážné následky.

Když se třiadvacetiletý Brian přesunul na univerzitu Black Hills v Jižní Dakotě, kde získal jako hráč basketbalu stipendium, začal se víc zajímat o silový trénink, kterému se začal doplňkově věnovat. Trénoval v té době ve stejné posilovně jako místní hráči amerického fotbalu a byl trochu překvapený, když byl on jako basketbalista, který začíná zvedat činky, o tolik silnější než oni. Brianova extrémní síla neunikla pozornosti Richarda Sorina, zakladatele a majitele firmy Sorinex, která se specializuje na výrobu vybavení pro silový trénink. Ten Brianovi doslova řekl, že takovým potenciálem jako on disponuje jen jeden člověk z miliónu a že by byl hlupák, pokud by takový talent nerozvíjel. To bylo v roce 2005.

To se Brianovi docela líbilo, a tak za tři měsíce bez jakékoliv speciální přípravy startoval na první soutěži strongmanů, kde vyhrál a porazil přitom závodníky, kteří se cíleně připravovali dlouhé měsíce. O sedm měsíců později se stal profesionálem a skutečná kariéra mohla začít. Další dva roky Brian zvyšoval svoji sílu a tělesnou hmotnost, aby se v roce 2009 objevil jako reálná hrozba pro kohokoliv na profesionální scéně. V té době už přes 160 kg vážící obr porazil v brutální, dvoudenní, tělo devastující soutěži Fortissimus řadu zkušených závodníků, kteří již měli na svých kontech nejeden titul. Před Brianem se museli sklonit například "Texas Stoneman" Travis Ortmayer, usměvavý sympaťák Mikhail Koklyaev nebo vítěz soutěže World´s Strongest Man z roku 2006 Phil Pfister.

Brian brzy dokázal, že tohle umístění nebylo jen náhlé vzplanutí nové zářivé hvězdy, která stejně rychle zase pohasne, a sesbíral několik prvních míst v seriálu Strongman Super Series a v září odletěl do Vallety na Maltu, aby bojoval s těmi nejlepšími na světě o titul World´s Strongest Man. Rok předtím to zkoušel poprvé, ale nedokázal se z kvalifikační skupiny probojovat do finále. Tentokrát ale mířil mnohem výš. Ve své kvalifikační skupině obsadil druhé místo za fenomenálním Zydrunasem Savickasem a hladce postoupil do finále.

Na konci vyčerpávající bitvy v možná nejsilnějším startovním poli, jaké soutěž World´s Strongest Man do toho dne viděla, vyšel jako vítěz Savickas, aby konečně získal jediný titul, který ještě nikdy nevybojoval a odsunul tak na druhé místo polskou legendu Mariusze Pudzianowského. Brian Shaw svým výkonem urval třetí místo a přeskočil Dereka Poundstona, který patřil k favoritům na zisk titulu.

Jak se žije strongmanovi Brianových proporcí? Musíte si dávat pozor, na co si v restauraci sedáte, jinak skončíte na zemi a pod sebou budete mít hromádku polámaného dřeva nebo plastu. Pokud má židle područky, pak tahle starost odpadá, protože se do ní vůbec nevejdete. Nevejdete se ani do žádného normálního auta. Brian původně zvažoval nákup Hummera, ale sedadlo řidiče pro něj bylo příliš malé, a tak si koupil raději Chevrolet Silverado Pickup, ve kterém si nechal odstranit středový panel. Za jídlo utratíte tolik co průměrná čtyřčlenná rodina (Brianův denní příjem jídla má hodnotu zhruba 8000 - 10.000 kalorií). Musíte zkrátka fungovat maličko odlišně, pokud se živíte tím, že jste jeden z nejsilnějších lidí na planetě, což v případě Briana Shawa znamená být také jedním z největších.

Začátek roku 2010 znamenal pro Briana premiéru na soutěži Arnold Strongman Classic, kam se na základě pozvánky sjíždí rok co rok desítka vybraných strongmanů. Páté místo za Koklyaevem, Ortmayerem, Savickasem a Poundstonem, který se radoval z druhého titulu (a stihl přitom svoji přítelkyni přímo na pódiu požádat o ruku) sice znamenalo ústup z vydobyté pozice na World´s Strongest Man 2009, ale byl to jen začátek dalšího úspěšného tažení světem extrémní síly. V průběhu roku nasbíral Brian řadu vítězství z různých soutěží Strongman Super Series a Giants Live a zjevně byl stále větší a silnější. V září odlétal Brian Shaw do Sun City v Jižní Africe skálopevně přesvědčený o tom, že získá titul nejsilnějšího muže světa.

Pokud dlouhodobě sledujete soutěže strongmanů, znáte výkony jednotlivých závodníků a víte, jak si v minulosti vedli, pak Vám mnohdy stačí jediný pohled a tušíte, kdo z nich je zraněný nebo přetrénovaný v důsledku extrémně náročné sezóny. Někteří zůstanou pozadu za svými obvyklými výkony, předčasně vzdají disciplínu nebo u nich nevidíte to obrovské soustředění, agresivitu, hnací sílu, která je nutí překonávat obrovskou únavu a bolest. Brian Shaw ale jako by takové chvíle neměl. Jako by regeneroval rychleji než většina ostatních a jeho tělo se na stres adaptovalo mnohem efektivněji. Vypadalo to tak i na soutěži World´s Strongest Man 2010, kde snadno zvítězil ve své kvalifikační skupině (vyhrál 4 ze 6 soutěžních disciplín) a do finále nastoupil s takovým množstvím energie, jako by kvalifikační kolo vůbec neabsolvoval. V první disciplíně obsadil třetí místo a poté už šel do vedení. Dechberoucí bitva mezi Brianem a mocným Savickasem trvala až do poslední soutěžní disciplíny a nakonec skončila shodným bodovým skóre. Rozhodlo až porovnávání výsledků v jednotlivých testech síly, a tak se z druhého titulu nejtěsnějším rozdílem v historii soutěže radoval Zydrunas Savickas.

Rok 2011 byl rokem Briana Shawa. Přesvědčivým výkonem vybojoval titul a tučnou finanční prémii čítající 50.000 dolarů na Arnold Strongman Classic a ukázal, že jeho jediná relativní slabina - zdvihy zátěží nad hlavu - už slabinou dávno není a že se ve skutečnosti zařadil k tlakové elitě, když 3x vyrazil 188 kg vážící soukolí. Na žádné další soutěži v tomto roce nebral titán Shaw jiné než první místo, což je samo o sobě v nabitém startovním poli současné profesionální strongman scény obdivuhodné.

Ten největší soupeř ale čekal na tu nejvýznamnější soutěž - World´s Strongest Man, která se pro rok 2011 konala v Severní Karolíně v USA. Na titul si brousila zuby řada závodníků. Derek Poundstone si chtěl po loňském smolném ročníku, kdy závodil s natrženým kvadricepsem a bral až 9. místo, spravit chuť, hladce vyhrál svoji kvalifikační skupinu a zdál se být ve skvělé formě. Angličané a příležitostní tréninkoví partneři Terry Hollands a Laurence Shahlaei dosahovali skvělých umístění v průběhu roku na soutěžích Champions League. A pak tu byl samozřejmě držitel titulu, "Big Z" Zydrunas Savickas, jako vždy v perfektní kondici, tak silný, jak si jen umíte představit (a možná ještě o něco silnější).

Finále World´s Strongest man 2011 bylo nakonec mnohem zajímavější, než mnozí předpovídali. Vodu čeřil Mike Jenkins, závodník s tělesnou hmotností blížící se 180 kilogramům, ale disponující zároveň neuvěřitelnou explozivní silou, který vyhrál první dvě disciplíny, což je u nováčka na této soutěži nevídaný počin. Jeho naděje ale skončily při mrtvém tahu, a tak opět, stejně jako v předchozím roce, nastupovala na poslední disciplínu se stejným bodovým skóre dvojice Shaw a Savickas. Vzhledem k tomu, že finále soutěže tradičně představoval zdvih pěti Atlasových kamenů, bylo o vítězi už téměř rozhodnuto. Brian Shaw se stal prvním strongmanem, kterému se v jednom roce podařilo získat titul z Arnold Strongman Classic a World´s Strongest Man.

Když si prohlédnete postavy profesionálních strongmanů, obvykle uvidíte dvě věci. Tou první bude u řady z nich tetování, které mnohdy pokrývá značnou část jejich těla (jako tomu bylo například u "Vikinga" Svenda Karlsena), a tou druhou věcí, která ale Vaši pozornost upoutá až při bližším pohledu, bude řada jizev. Obrovské postavy strongmanů připomínají válečníky, na jejichž těle zanechalo stopy mnoho těžkých bitev. Někdy v nich zvítězili, někdy museli ustoupit.

V nejnáročnějším silovém sportu na světě nebude o zranění nikdy nouze. Utrhané bicepsy, prsní svaly, lýtkové svaly, hamstringy, achilovky, vazy v koleni... Nadlidské silové výkony si čas od času vyberou svou daň. Dlouho se zdálo, že Brian je v tomto ohledu jedna z mála výjimek. Zdál se být tak velký a silný, že jeho tělo bez úhony odolá jakékoliv zátěži. Až do dne, kdy se chystal obhájit svůj titul na Arnold Strongman Classic 2012. Při mohutném záběru v prvním opakování první disciplíny - zdvihu 208kg Apollonova soukolí - ucítil Brian sérii podivných záškubů v levém bicepsu, skoro jako elektřina. Nejdříve netušil, co se děje, ale když se o chvíli později ozvala bolest, bylo jasné, co se stalo. V tu chvíli ještě nikdo nevěděl, jak je zranění vážné. Brian ale neodstoupil a s poraněným bicepsem absolvoval ještě zbylé 4 brutální disciplíny. Jeho výkony i s vážným zraněním stačily na to, aby obsadil 4. místo! Až magnetická rezonance po soutěži ukázala, že biceps, který původně držel 3x silnější úpon než u normálního člověka, byl kompletně utržený.

Kdo čekal, že po nevyhnutelné operaci stráví Brian zbytek roku pomalou rehabilitací, nemohl se víc mýlit. O pouhých 6 měsíců později už opět bojoval ve finále soutěže World´s Strongest Man a pokoušel se obhájit titul. Neuspěl, skončil čtvrtý, ale není pochyb o tom, že čas tohoto giganta z Colorada znovu přijde. Jeho talent ho předurčuje k tomu, aby byl největší a nejsilnější. Obrovský talent spojený se stejně silnou vůlí ale mají i jeho soupeři a jejich úsilí míří stejně jako Brianovo k další soutěži, kde se budou snažit pokořit nelidsky těžké váhy a vyjít z bitvy vítězně, bez dalších jizev.

Zdroje:
www.marunde-muscle.com
www.ironmind.com
www.newyorker.com
www.wikipedia.org
www.shawstrength.com/