Doneslo se nám, že špičkový český powerlifter Tomáš Podlipný je poslední dobou doslova zavalený prací, a tak jsme se chtěli zeptat, jak to Tomáš vidí se svým sportováním do budoucna a zda si někdy urve čas alespoň na občasný trénink. Co jsme vyzjistili, Vám přinášíme.
Tomáši, býváte označován za špičku českého powerliftingu. Máte to vydřené, nebo jste to dostal do vínku?
Myslím, že tak napůl. Byly doby, kdy jsem posilováním žil. Hlavně tak kolem 20 let. To jsem tomu podřizoval vše. Pak už tolik ne.
V kolika letech jste začal koketovat s činkami?
S činkami jsem začal koketovat kolem 15 let. Vzpomínám si, že bez tréninku jsem tenkrát "prasotechnikou" zvedl na mrtvý tah 155 kg.
Kdy jste pocítil potřebu srovnávat své silové výkony s jinými na závodech?
Ani jsem takovou potřebu až tak neměl. Někdy v roce 2006, nebo spíš ještě v roce 2005 jsme cvičívali s Danem Hlinkou a Zdeňkem Šemberou a nějak vzešel nápad přihlásit se na bench-press tehdy do IPF. Nakonec jsem si dres koupil jen já a jel jsem tam sám a základ jsem kvůli technickým chybám dal až napotřetí. Tehdy mi po každém pokaženém pokusu říkal Jiří Krčmář, co jsem vlastně zkazil. Nic jsem o tom tenkrát nevěděl.
Závodil jste od samého začátku v silovém trojboji?
Ano, od začátku to byl silový trojboj.
Jaká z disciplín silového trojboje je vaše nejoblíbenější?
To se nedá takhle říct. Je to vždy ta, která mi právě jde.
Jaké jsou vaše osobní maxima v jednotlivých disciplínách?
Bez dresu 242,5 kg bench-press, 345 kg 2x mrtvý tah a 345 kg dřep s neoprenovými bandážemi.
Z jakého svého výkonu nebo úspěchu jste měl největší radost?
Největší radost jsem měl z výše zmíněných výkonů. Z úspěchů si nejvíce vážím prvního místa v RAW závodech v roce 2009, tam jsem dal výkon, se kterým jsem byl spokojený. (pozn. redakce: dřep - 345 kg, bench - 235 kg, mrtvý tah - 345 kg)
Co je vaším hnacím motorem a motivací na sobě pracovat a zlepšovat se?
Momentálně hnací motor moc nemám. Dostavěl jsem nedávno dům, ale je kolem něj ještě stále mnoho práce. Do budoucna bych si to také potřeboval vyřešit se svým zaměstnáním, neb bych potřeboval pracovat víc, než v současnosti pracuji.
Systém moc nepoužívám a ani jsem nepoužíval. Tělo mívám rozdělené na nohy, spodní záda a břicho v jeden den a zbytek ve druhý den.
Jak to máte s úrazy? Měl jste zatím štěstí, nebo už s nimi máte také své zkušenosti?
Bohužel s úrazy zkušenosti mám. Měl jsem natržený biceps a teď, z 3.12.2011, mám čerstvou zkušenost s natrženým kvadricepsem z čelních dřepů. Docela mě to mrzelo, neb forma šla nahoru, byl jsem i takový namotivovaný a tohle mě zarazilo. Dva dny nato mi ještě u auta prasknul klínový řemen a zamotal se mi do rozvodů, takže to byl pěkně smolný konec roku. Jinak průběžně mívám bolesti ramene a bolesti zad.
Používáte některé z doplňků sportovní výživy?
Používám především tribulus a gainer od firmy Xxtreme.
Jak se díváte na používání dresů v powerliftingu?
Dresy mě vůbec nebaví a ani bych v dresech závodit nemohl. Mám posilovnu u sebe doma a cvičím tam sám, takže těžko bych se v dresech hlídal a oblékal se do nich. Dresy jsou dobré pro nadšence, kteří mají k ruce pomocníky.
Koketujete i se strongmany. Jak vám strongmanské disciplíny přirostly, či nepřirostly k srdci?
Strongamni se mi líbí, bohužel je to podobné jako s dresy. Ideální je trénovat ve více lidech, protože než si odnosíte sám z posilovny na silnici 400 kg na Super Yoke, tak budete pěnit a až to budete sami uklízet, budete už pěkně zpruzení. Ale chci si sem pořídit pneumatiku. Ta je super, že jí člověk pohodí a nemusí nic uklízet. Mám tu ještě Super Yoke, kládu a kufry.
Jaké místo má silový trénink a silové výkony ve vašem životě v současnosti?
Trénuji pořád, ale není to pro mě už alfou a omegou. Poslední rok a půl můj život vypadal tak, že jsem pracoval 10 - 12 hodin denně v zaměstnání a když jsem měl volno, tak jsem pracoval na stavbě. To pak byly tréninky dost krušné, chodíval jsem trénovat třeba ve 22 hodin večer. A do toho jsem řešil ještě hromady problémů. Prostě žádná procházka růžovým sadem. Ale chtěl bych se za čas opět dostat do pohody a těšit se z tréninků a výsledků. Momentálně pracuji na tom, abych měl klidnější a spokojenější život a až se mi to podaří, bude trénování úplně o něčem jiném.
Mátě nějaké sportovní plány a ambice do budoucna? Pokud ano, jaké?
Jak jsem psal výše, potřebuji se napřed dostat do pohody. Jakmile budu zase v klídečku, tréninky hned půjdou lépe a pak se uvidí.