Když k nám do redakce přišla nabídka jednoho z našich čtenářů na rozhovory s některými z osobností bojových umění, s radostí jsme přijali. Díky Ing. Radomíru Fiksovi se dnes můžete začíst do řádků prvního z nich, který přináší pohled do života a názorů Rudy Kříže, úspěšného zápasníka v MMA.
[Text: Radomír Fiksa] MMA přitahuje stále více zápasníků, kteří se cítí ve svém původním stylu trochu svázáni, ať už pravidly, anebo stylem boje. Takovým je i Rudolf Kříž, který po vzoru svého otce, vynikajícího judisty (reprezentanta ČSSR), začal, jak jinak než v kimonu na žíněnkách, aby později okusil sambo a v poslední době i MMA, kde se mu od začátku daří. V Karlových Varech porazil Sultana Alieva, držitele pásu organizace WUFC, načež byl pozván na superfight o titul mistra světa organizace International Federation of Full Contact Fighting MMA 2010 do Moskvy, kde opět ukázal své kvality a soupeře porazil.
Rudo, jak se cítíš po zápase? Máš ze zápasu dobrý pocit, když jsi porazil Sultana Alieva, držitele pásu organizace WUFC?
Cítím se dobře, jsem rád, že to takhle dopadlo, že se mi podařilo porazit soupeře. I když to bylo až v poslední minutě zápasu, tedy v páté minutě druhého kola.
A vítězná technika?
Škrcení v držení. Soupeři se sice nezdálo to, že při tom držení jsem mu namáčkl bradu do obličeje, a stěžoval si, že má brada byla v jeho oku. Ale to je povolená technika, resp. není zakázaná. Jde o to, že když mám soupeře v křížovém držení, musím mít hlavu přimáčknutou k soupeři, abych si ho jistil, a jestli na soupeřovu hlavu tlačím čelistí, lícní kostí, nebo bradou, je na mně a na něm je, jestli se tomu bude bránit, nebo ne. V pravidlech je jasně dáno, že se na oči nesmí utočit prsty nebo nějakou jinou technikou, ale to, co jsem udělal, bylo v rámci pravidel a trenéři soupeře svůj protest vzápětí stáhli. A na základě tohoto vítězství mě pozvali na mistrovství v MMA do Moskvy.
V jaké váhové kategorii vlastně zápasíš?
V kategorii nad 85 kg. Ale na tento zápas ve Varech byla váhová kategorie omezena horní hranicí 95 kg.
Chystal ses na tento zápas nějak jinak, než jak jsi zvyklý? Měl jsi připravenou strategii, techniku?
Trénink probíhal v podstatě obvykle, jak jsem zvyklý. Pouze pár týdnů před zápasem jsem se připravoval vzhledem k jeho stylu. On je postojař, takže cílem bylo mu rozkopávat nohy, sem tam pustit nějaký úder. Zápas se pak víceméně odvíjel v postoji, v kontaktu. Občas byl problém v tom, že se soupeř několikrát jen na malou chvíli chytl lana ringu, takže byla potíž s ním něco udělat, ale nakonec se to podařilo.
Při zápasu tě koučoval Monster? Jaká je s ním spolupráce?
Petr radí vždycky dobře. Problém je spíš u mě - stoupne trochu adrenalin a Petr si může strhat hlasivky, a stejně ho moc nevnímám. Trochu se zlobil, že jsem byl příliš pasivní, ale nechtěl jsem udělat nějakou chybu, jel jsem na jistotu. Až jsem si byl 100% jistý technikou, nastoupil jsem do soupeře.
Navíc, informací o soupeři mnoho nebylo, takže jsme nevěděli, co od něj můžeme čekat. Taktika byla proto tzv. vyčkávací.
Toto byl tvůj teprve druhý zápas v MMA a už jsi dokázal porazit držitele pásu organizace WUFC, jejíž pás drží i Michal Hamršmíd. Ale přiznejme, nejsi v bojových sportech úplným nováčkem…
Já jsem začínal judem, poslední tři roky jsem přešel na sambo, combat sambo a v současnosti zkouším MMA. V judu mám odzápaseno velké množství zápasů, několik taktéž v sambu. Asi osm let jsem působil v extralize juda. Zúčastnil jsem se Mistrovství světa v combat sambu v Kyjevě 2010 a skončil jsem třetí. Před pár lety jsem se stal mistrem světa v policejním sambu, které probíhalo v Praze.
Proč jsi přešel k MMA? Jak často a kde ho vlastně trénuješ?
Na MMA se mi líbí to, že je to komplexní bojový sport. Judo a jiné bojové sporty mají svá omezení. Kdežto v MMA musíš zvládat všechno - postoj, ruce, kopy, páky, lokty, škrcení. To mi dnes vyhovuje nejvíc. Trénovat jezdím do Brna k Monsterovi a jinak také trénujeme u nás ve Znojmě. Trénuji, jak se dá, protože mám normální zaměstnání. Třikrát týdně v tělocvičně techniky, jinak se snažím běhat a vkládat fyzickou přípravu.
A zvládáš to všechno i finančně?
Naštěstí se mi podařilo sehnat sponzora - Davida Vejtasu, který mě nejen zasponzoroval, ale díky kterému jsme otevřeli tělocvičnu ve Znojmě. Takže vlastně teď mají zájemci o MMA ze Znojma a okolí kde trénovat.
Kdo to ve Znojmě vede?
Já, můj zástupce Petr Kuchařík a dojíždí k nám také Karel Kaiser, který trénuje K-1, mimo jiné i Tomáše Hrona.
A co manželka, jak se dívá na tvé zápasení?
Manželka si už zvykla.
Sleduješ zápasy některé z organizací jako UFC, Strikeforce a podobně? Je nějaký zápasník, jehož styl boje se ti líbí? A jak se vidíš do budoucna dále na poli MMA?
Pokud mám čas, tak se samozřejmě na zápasy podívám. Mezi oblíbence samozřejmě patří Fedor. A co se týká mé budoucnosti v MMA, to záleží na tom, jak se budou vyvíjet zápasy a celková kondice. Může se v klidu stát, že se zraním a bude po zápasení…
Když už jsi zmínil zranění, jak jsi na tom se zraněními ty?
Tak, klasika - odřeniny, naraženiny…
V mezičase Ruda odzápasil další turnaje. V Holandsku proti Dion The Soldier Staringovi, kde po vyrovnaném souboji byli nakonec rozhodčí nakloněni domácímu borci. V červnu pak opět bojoval v České republice na Underground Fist 1 v Praze.
Právě ses zúčastnil galavečera Underground Fist 1, kde byl tvým soupeřem Sandor Ökörös z Maďarska. Nejsi trochu rozčarovaný z výsledku, kdy rozhodčí rozhodli ve prospěch soupeře, který podle nich vyhrál na body?
Na rozhodčí se nemůžu vymlouvat. (To stejné se mi vlastně stalo i se Staringem, ale tam byla trochu jiná situace - měl jsem taktiku, že ho uženu na fyzičku, protože jinak je to hodně zkušený fighter, ale to, že nedali 3. super kolo, hrálo proti mně.) To, jak to dopadlo, byla moje chyba, tentokrát se mi pasivní vyčkávací taktika nevyplatila. Je dobrá na slabší soupeře, kteří dělají chyby, ale když je borec dobrý a kontroluje se, musím být zkrátka víc agresivní a aktivní.
Celý zápas víceméně probíhal v klinči. Stylově jste na tom byli hodně podobně, ani jednomu z vás se nechtělo moc kopat ani boxovat. Čím to? Na trénincích máš vcelku slušné lowkicky, na UF1 jsem nezaznamenal snad jediný…
Musím prostě pracovat na postoji, víc spárovat a zaměřit se spíše na útočení než na obranu. Být dost vybojovaný, "vypraný" je to nejdůležitější do zápasu. Budu muset jezdit jinam, ne jen trénovat ve Znojmě či Brně, abych si vyzkoušel co nejvíc soupeřů a tím získával víc a víc zkušeností.
Povoláním jsi policista a díky tomu se účastníš také turnajů v combat sambu mezi oddíly různých policejních oddílů. Tam jsi dosáhl také nějakých výsledků…
Jsem dvojnásobný policejní mistr republiky v judu, policejní světový šampión ve sportovním sambu z roku 2005 a byl jsem sedmý na policejním evropském šampionátu v judu v Moskvě v roce 2007.
Jak se díváš na reformní kroky u policie?
Je to hnus, šlapou po obyčejných poldech, kteří odvádějí většinu práce, a to tu nejtěžší práci, ale vrchnost se má pořád dobře a vesele si rozděluje statisícové odměny. Pro sportovce u policie není místo - nikdo to neocení (mimo fotbalistů).
Jsi otcem dvou dětí. Budou pokračovat v rodinné judistické linii?
Výlučně judo je učit určitě nebudu, mnohem větší průpravu do života jim dá komplexnost, což představují sambo, combat sambo a MMA - to by se líbilo mně a k tomu je budu vést, ale co si nakonec vyberou, to už bude samozřejmě na nich.
Víte, že...
